Britský ministr obrany John Healey oznámil úspěšné završení rozsáhlé vojenské operace, při níž královské námořnictvo a letectvo zmařily pokus ruských ponorek o průzkum kritické podmořské infrastruktury v Severním Atlantiku. Podle Healeyho byla plavidla nepřítele pod neustálým dohledem, což je nakonec donutilo jejich misi předčasně ukončit a oblast opustit.
Celá operace trvala déle než měsíc a Británie do ní nasadila válečnou loď a námořní hlídkové letouny P-8 Poseidon. Cílem bylo sledovat a odradit od jakékoli nepřátelské aktivity trojici ruských ponorek. Mezi nimi byla i dvě speciální plavidla typu Gugi, která jsou určena pro práci ve velkých hloubkách a často se spojují s operacemi zaměřenými na podmořské kabely.
Ministr zdůraznil, že Rusko se o tuto akci pokusilo v době, kdy byla pozornost světové veřejnosti upřena především na Blízký východ kvůli americko-izraelskému útoku na Írán. Kreml se pravděpodobně spoléhal na to, že mezinárodní společenství bude příliš zaměstnáno jiným konfliktem, než aby si všimlo podezřelých pohybů pod hladinou oceánu.
John Healey ve svém prohlášení na tiskové konferenci v Downing Street adresoval ruskému prezidentovi přímé varování. Uvedl, že Spojené království o aktivitách Moskvy u strategických kabelů a potrubí ví. Zároveň dodal, že jakýkoli pokus o jejich poškození nebude tolerován a ponese s sebou velmi vážné následky pro ruskou stranu.
Dosavadní průzkum neukázal, že by během incidentu došlo k fyzickému poškození potrubí nebo datových kabelů. Britské síly však nyní spolupracují se svými spojenci, aby tuto skutečnost definitivně ověřily. Ochrana těchto spojení je klíčová pro energetickou bezpečnost a fungování globálních komunikačních sítí.
Z bezpečnostních důvodů ministr odmítl uvést přesné místo, kde k operaci došlo, ani neupřesnil, na kterou konkrétní infrastrukturu se ruské ponorky zaměřovaly. Potvrdil pouze, že se incident odehrál mimo britské výsostné vody. I přesto byla britská reakce okamžitá a důrazná, což mělo demonstrovat schopnost země chránit své zájmy.
Healey využil této příležitosti k argumentaci pro zvýšení výdajů na obranu. Právě tato více než měsíc trvající akce podle něj dokazuje, že Spojené království musí mít dostatečné kapacity k detekci a odstrašení ruských hrozeb. Schopnost včas reagovat na provokace v mezinárodních vodách je pro bezpečnost ostrovního státu naprosto nezbytná.
Britské ozbrojené síly podle ministra prokázaly, že jsou plně schopné odhalit a reagovat na maligní aktivitu cizích mocností. Operace ukázala, že Británie disponuje technikou i personálem, který dokáže ochránit vitální podmořské systémy před jakýmkoli ohrožením, a to i v situaci, kdy je globální bezpečnostní situace velmi napjatá.
V rámci tiskové konference byl ministr dotázán také na kritické poznámky Donalda Trumpa ohledně příspěvku evropských zemí k fungování NATO. Trump na sociálních sítích opakovaně zpochybňoval ochotu spojenců investovat do společné obrany. Healey však odmítl komentovat konkrétní příspěvky na internetu a zaměřil se na osobní diplomatické zkušenosti.
Ministr uvedl, že jeho rozhovory s americkým ministrem války Petem Hegsethem vyznívají odlišně. Podle Healeyho Spojené státy zůstávají zcela oddány alianci i článku 5 o vzájemné obraně. Zároveň však potvrdil, že americká strana trvá na tom, aby evropské členské státy NATO, včetně Spojeného království, převzaly větší díl odpovědnosti a zvýšily své úsilí v oblasti obrany.
Lídr maďarské opozice Péter Magyar stojí před historickou šancí ukončit šestnáctileté panování Viktora Orbána. Přestože průzkumy favorizují jeho stranu Tisza, čeká ho v případě vítězství v nedělních volbách mimořádně náročný úkol. Magyar slíbil voličům, že v rekordním čase zajistí uvolnění 17 miliard eur z unijních fondů, které Brusel zmrazil kvůli úpadku demokracie v zemi.
Britský ministr obrany John Healey oznámil úspěšné završení rozsáhlé vojenské operace, při níž královské námořnictvo a letectvo zmařily pokus ruských ponorek o průzkum kritické podmořské infrastruktury v Severním Atlantiku. Podle Healeyho byla plavidla nepřítele pod neustálým dohledem, což je nakonec donutilo jejich misi předčasně ukončit a oblast opustit.
Ruská státní média v posledních dnech intenzivně těží z prohlubujících se trhlin v transatlantickém spojenectví. Podle analytiků Andyho Kuchinse a Chrise Mondaye z podcastu Russia Decoded využívá Kreml oslabení vztahů mezi USA a Evropou k posílení svého vlivu nejen v postsovětském prostoru, ale i přímo uvnitř Evropské unie.
Nový průzkum veřejného mínění Politico Pulse odhalil dramatický posun v tom, jak obyvatelé velkých evropských zemí vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Výsledky ukazují, že Washington je nyní v očích mnoha Evropanů vnímán spíše jako hrozba než jako spojenec. Tento trend je patrný zejména ve Španělsku, Itálii, Belgii a Německu, kde USA jako hrozba dokonce předstihly Čínu.
Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.
Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.
Válka, ve které není vítězů, má podle mnoha analytiků jednoho jasného poraženého. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vstupuje do křehkého a nejasného příměří s Íránem v situaci, kterou jeho političtí odpůrci i zahraniční korespondenti označují za totální strategické selhání a politickou katastrofu.
Zpráva o příměří mezi Spojenými státy a Íránem přinesla světové ekonomice vlnu úlevy, ale podle ekonomických expertů budou jizvy po tomto konfliktu patrné ještě dlouho. Posledních šest týdnů sledoval svět největší dopravní zácpu v historii námořní dopravy v Hormuzském průlivu, kde uvízlo přibližně 800 lodí. Tento blokáda měla přímý dopad na peněženky lidí po celém světě – od dražšího benzinu a letenek až po rostoucí splátky hypoték.
Přetrvávající napětí na Blízkém východě by mohlo vážně destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou a vyústit v otevřenou konfrontaci v Tchajwanském průlivu, varují experti. Právě proto se summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem stává naprostou nutností, ačkoliv byl kvůli chaosu v regionu již několikrát odložen a jeho termín se posunul z konce března na polovinu května.