Britský ministr obrany John Healey oznámil úspěšné završení rozsáhlé vojenské operace, při níž královské námořnictvo a letectvo zmařily pokus ruských ponorek o průzkum kritické podmořské infrastruktury v Severním Atlantiku. Podle Healeyho byla plavidla nepřítele pod neustálým dohledem, což je nakonec donutilo jejich misi předčasně ukončit a oblast opustit.
Celá operace trvala déle než měsíc a Británie do ní nasadila válečnou loď a námořní hlídkové letouny P-8 Poseidon. Cílem bylo sledovat a odradit od jakékoli nepřátelské aktivity trojici ruských ponorek. Mezi nimi byla i dvě speciální plavidla typu Gugi, která jsou určena pro práci ve velkých hloubkách a často se spojují s operacemi zaměřenými na podmořské kabely.
Ministr zdůraznil, že Rusko se o tuto akci pokusilo v době, kdy byla pozornost světové veřejnosti upřena především na Blízký východ kvůli americko-izraelskému útoku na Írán. Kreml se pravděpodobně spoléhal na to, že mezinárodní společenství bude příliš zaměstnáno jiným konfliktem, než aby si všimlo podezřelých pohybů pod hladinou oceánu.
John Healey ve svém prohlášení na tiskové konferenci v Downing Street adresoval ruskému prezidentovi přímé varování. Uvedl, že Spojené království o aktivitách Moskvy u strategických kabelů a potrubí ví. Zároveň dodal, že jakýkoli pokus o jejich poškození nebude tolerován a ponese s sebou velmi vážné následky pro ruskou stranu.
Dosavadní průzkum neukázal, že by během incidentu došlo k fyzickému poškození potrubí nebo datových kabelů. Britské síly však nyní spolupracují se svými spojenci, aby tuto skutečnost definitivně ověřily. Ochrana těchto spojení je klíčová pro energetickou bezpečnost a fungování globálních komunikačních sítí.
Z bezpečnostních důvodů ministr odmítl uvést přesné místo, kde k operaci došlo, ani neupřesnil, na kterou konkrétní infrastrukturu se ruské ponorky zaměřovaly. Potvrdil pouze, že se incident odehrál mimo britské výsostné vody. I přesto byla britská reakce okamžitá a důrazná, což mělo demonstrovat schopnost země chránit své zájmy.
Healey využil této příležitosti k argumentaci pro zvýšení výdajů na obranu. Právě tato více než měsíc trvající akce podle něj dokazuje, že Spojené království musí mít dostatečné kapacity k detekci a odstrašení ruských hrozeb. Schopnost včas reagovat na provokace v mezinárodních vodách je pro bezpečnost ostrovního státu naprosto nezbytná.
Britské ozbrojené síly podle ministra prokázaly, že jsou plně schopné odhalit a reagovat na maligní aktivitu cizích mocností. Operace ukázala, že Británie disponuje technikou i personálem, který dokáže ochránit vitální podmořské systémy před jakýmkoli ohrožením, a to i v situaci, kdy je globální bezpečnostní situace velmi napjatá.
V rámci tiskové konference byl ministr dotázán také na kritické poznámky Donalda Trumpa ohledně příspěvku evropských zemí k fungování NATO. Trump na sociálních sítích opakovaně zpochybňoval ochotu spojenců investovat do společné obrany. Healey však odmítl komentovat konkrétní příspěvky na internetu a zaměřil se na osobní diplomatické zkušenosti.
Ministr uvedl, že jeho rozhovory s americkým ministrem války Petem Hegsethem vyznívají odlišně. Podle Healeyho Spojené státy zůstávají zcela oddány alianci i článku 5 o vzájemné obraně. Zároveň však potvrdil, že americká strana trvá na tom, aby evropské členské státy NATO, včetně Spojeného království, převzaly větší díl odpovědnosti a zvýšily své úsilí v oblasti obrany.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.