Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
Nyní však budou muset radikálové své transparenty pravděpodobně odstranit. Írán totiž nečekaně přistoupil na návrh Pákistánu, který v konfliktu působí jako prostředník, a souhlasil s dočasným klidem zbraní i otevřením strategického průlivu. Tento krok přišel navzdory předchozím opakovaným prohlášením íránských představitelů, že žádné krátkodobé příměří nepřijmou a budou požadovat pouze trvalé ukončení amerických a izraelských útoků.
Íránští zastánci tvrdé linie neskrývají své rozhořčení. Byli povzbuzeni tím, že Teherán dokázal pomocí dronů a raket ochromit dopravu v Perském zálivu, a jsou přesvědčeni, že Írán měl ve válce navrch a měl v ní pokračovat. Bezprostředně po oznámení dohody se v Teheránu pálily americké a izraelské vlajky a příslušníci milicí Basídž v noci demonstrovali před ministerstvem zahraničí na znamení odporu proti tomuto rozhodnutí.
Kritika zazněla i z vlivných mediálních kruhů. Šéfredaktor radikálního deníku Kayhan označil příměří za dar nepříteli, který díky němu získá čas na doplnění zásob a přípravu na další boje. O přijetí pákistánského návrhu rozhodla Nejvyšší rada národní bezpečnosti pod vedením umírněného prezidenta Masúda Pezeškijána, přičemž významnou roli při přesvědčování Íránu sehrála také Čína.
Za ochotou jednat stojí především obrovské škody, které Írán během čtyřicetidenní války utrpěl. Podle aktivistů zahynulo více než 3 000 lidí a hrozby Donalda Trumpa o totální destrukci kritické infrastruktury začaly brát vážně i některé radikální špičky. Již krátce před uzavřením dohody začali někteří představitelé režimu opatrně naznačovat, že země hledá cestu ven z konfliktu, ovšem při zachování silné vyjednávací pozice.
Oficiálně režim prezentuje dohodu jako své vítězství a vyzývá své stoupence k jednotě. Překvapivým zlomem v dosavadní íránské politice je i souhlas s přímým vyjednáváním se Spojenými státy. Zatímco dřívější vůdce Alí Chámenéí jakýkoliv přímý kontakt s Washingtonem zakazoval, jeho syn a nástupce nyní vysílá delegaci vedenou předsedou parlamentu do Islámábádu k rozhovorům s americkým viceprezidentem JD Vancem.
Přestože příměří přináší mnoha Íráncům úlevu od neustálého strachu a ničení, k trvalému míru má region stále velmi daleko. Pokud pákistánská jednání selžou, válka může kdykoliv propuknout nanovo. Mezi obyvateli se tak mísí naděje na klid s obavami z budoucnosti, zatímco radikálové i odpůrci režimu čekají, jaký směr rozhovory v následujících dvou týdnech naberou.
V Česku se má po dnešku opět oteplovat, až teploty opět dosáhnou třicítek. To by ještě nebyl problém, jenže podle předpovědi téměř nemá pršet. Odborníci se proto domnívají, že jeden z typů sucha se bude zhoršovat.
Důrazné varování dorazilo během dnešního dne z Ankary do Teheránu. Americký prezident Donald Trump naznačil, že armáda podnikne další útoky na íránské cíle. Navázal tak na předchozí vyjádření, v němž prozradil, že příměří mezi oběma zeměmi je v jeho očích u konce.
I po sedmi letech se řeší neslavný rozhovor bývalého prince Andrewa pro pořad Newsnight. BBC se rozhodla zjistit, zda syn zesnulé královny Alžběty II. mluvil v interview pravdu. Nově získané informace naznačují, že nikoliv.
Exprezident Miloš Zeman se domníval, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.
Ruští sportovci se nejspíš zúčastní již příštích olympijských her v americkém Los Angeles. Mezinárodní olympijský výbor v úterý přerušil suspendaci Ruska, která vešla v platnost v souvislosti s jeho invazí na sousední Ukrajinu.
Celá Francie netrpělivě očekávala, jak politička Marine Le Penová zareaguje na úterní rozhodnutí soudu, který ji odsoudil za zneužití veřejných prostředků. Zemi totiž v příštím roce čekají prezidentské volby, jichž se v posledních třech případech zúčastnila. Bude usilovat o hlasy i v příštím roce?
Chorvatsko zažívá na začátku hlavní letní sezony nepříjemné vystřízlivění: turisté ruší část rezervací, zejména ve Splitu, a majitelé apartmánů s nerealisticky nastavenými cenami musejí zlevňovat. Chorvatské turistické sdružení připouští slabší výhled poptávky na červenec a srpen a klíčový význam poměru cena/výkon.
K velkým souputníkům legendárního Karla Gotta patřil kolega Milan Drobný. V závěru života mnohonásobného Slavíka došlo v jejich vztahu k určitým problémům. A teď to skoro vypadá, že Drobný se přes ně nepřenesl.
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi opět a definitivně došla trpělivost s Íránci, které na summitu NATO označil za bandu nemocných lhářů, s nimiž nejde uzavřít jakoukoliv dohodu. Trump na novinářský dotaz naznačil, že příměří mezi USA a Íránem je definitivně u konce.
Slovensko má za sebou opozicí iniciované víkendové referendum, které nedopadlo zrovna slavně. Není proto divu, že do politických konkurentů se opřel slovenský premiér Robert Fico. Podle jeho slov je výsledek hlasování, jehož se sám nezúčastnil, fiaskem.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly, se kterou se momentálně potýká Afrika, stále není na ústupu. Úřady v Kongu potvrdily další desítky nových případů i úmrtí. V neděli o tom informovala zahraniční média.
Olympijské vítězky Ester Ledecká a Zuzana Maděrová si mohou konečně oddechnout. Budou mít totiž šanci přidat další zlato či jakoukoliv jinou medaili do své sbírky. Paralelní obří slalom snowboardistek jako jedna z nejúspěšnějších českých disciplín se udržel v programu zimních olympijských her.