Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
Nyní však budou muset radikálové své transparenty pravděpodobně odstranit. Írán totiž nečekaně přistoupil na návrh Pákistánu, který v konfliktu působí jako prostředník, a souhlasil s dočasným klidem zbraní i otevřením strategického průlivu. Tento krok přišel navzdory předchozím opakovaným prohlášením íránských představitelů, že žádné krátkodobé příměří nepřijmou a budou požadovat pouze trvalé ukončení amerických a izraelských útoků.
Íránští zastánci tvrdé linie neskrývají své rozhořčení. Byli povzbuzeni tím, že Teherán dokázal pomocí dronů a raket ochromit dopravu v Perském zálivu, a jsou přesvědčeni, že Írán měl ve válce navrch a měl v ní pokračovat. Bezprostředně po oznámení dohody se v Teheránu pálily americké a izraelské vlajky a příslušníci milicí Basídž v noci demonstrovali před ministerstvem zahraničí na znamení odporu proti tomuto rozhodnutí.
Kritika zazněla i z vlivných mediálních kruhů. Šéfredaktor radikálního deníku Kayhan označil příměří za dar nepříteli, který díky němu získá čas na doplnění zásob a přípravu na další boje. O přijetí pákistánského návrhu rozhodla Nejvyšší rada národní bezpečnosti pod vedením umírněného prezidenta Masúda Pezeškijána, přičemž významnou roli při přesvědčování Íránu sehrála také Čína.
Za ochotou jednat stojí především obrovské škody, které Írán během čtyřicetidenní války utrpěl. Podle aktivistů zahynulo více než 3 000 lidí a hrozby Donalda Trumpa o totální destrukci kritické infrastruktury začaly brát vážně i některé radikální špičky. Již krátce před uzavřením dohody začali někteří představitelé režimu opatrně naznačovat, že země hledá cestu ven z konfliktu, ovšem při zachování silné vyjednávací pozice.
Oficiálně režim prezentuje dohodu jako své vítězství a vyzývá své stoupence k jednotě. Překvapivým zlomem v dosavadní íránské politice je i souhlas s přímým vyjednáváním se Spojenými státy. Zatímco dřívější vůdce Alí Chámenéí jakýkoliv přímý kontakt s Washingtonem zakazoval, jeho syn a nástupce nyní vysílá delegaci vedenou předsedou parlamentu do Islámábádu k rozhovorům s americkým viceprezidentem JD Vancem.
Přestože příměří přináší mnoha Íráncům úlevu od neustálého strachu a ničení, k trvalému míru má region stále velmi daleko. Pokud pákistánská jednání selžou, válka může kdykoliv propuknout nanovo. Mezi obyvateli se tak mísí naděje na klid s obavami z budoucnosti, zatímco radikálové i odpůrci režimu čekají, jaký směr rozhovory v následujících dvou týdnech naberou.
Izrael si připomněl třetí výročí tragických útoků zasažením vzpomínkových akcí i rozsáhlých protestů po celé zemi. Pozůstalí a pamětníci se shromáždili na místech masakrů, včetně areálu hudebního festivalu Nova nedaleko kibucu Re'im, aby uctěli památku obětí. Přesně v šest hodin a dvacet devět minut ráno, tedy v čas zahájení tehdejšího úderu, drželi shromáždění lidé minutu ticha a vzpomínali na své blízké. Lidé na místě pokládali květiny a sdíleli vzpomínky na tragické okamžiky, které zásadně změnily jejich životy.
V jihozápadní části Mexického zálivu se ve středu ráno zformovala tropická bouře Isaias, která podle předpovědí meteorologů v následujících dnech výrazně zesílí a v podobě nebezpečného hurikánu zamíří k severnímu pobřeží Spojených států. Národní centrum pro hurikány varuje před rychlým nárůstem síly větru i rizikem bleskových povodní. Východně od poloostrova Yucatán se systém postupně stáčí k severu a mohl by dosáhnout druhé kategorie s rychlostí větru až 110 mil za hodinu, než koncem týdne zasáhne pevninu v oblasti mezi jižní Louisianou a severozápadní Floridou.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.
Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.
Země Evropské unie v tichosti připravují plány reakce na možnost rozsáhlého hybridního útoku, který by si na území sedmadvacítky vyžádal lidské životy. Unijní diplomaté a představitelé v posledních týdnech intenzivně jednají o koordinaci krizových týmů, uvolňování finančních prostředků a postupech krizové komunikace. Jednání probíhají v přísně utajeném režimu bez přítomnosti telefonů či asistentů, přičemž podnětem k jejich prohloubení byl nedávný nález dronu s výbušninou na letišti v Lipsku.
Ropný tanker plující pod libérijskou vlajkou byl v Černém moři nedaleko ruského letoviska Soči zasažen námořním dronem. Útok vyvolal rozsáhlý požár a hustý černý dým, který zahalil části města. Podle ruského ministerstva dopravy se podařilo zachránit všech třiadvacet členů posádky, kterými byli indičtí státní příslušníci. Na hladině Černého moře po zásahu hoří surová ropa.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.