Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
Nyní však budou muset radikálové své transparenty pravděpodobně odstranit. Írán totiž nečekaně přistoupil na návrh Pákistánu, který v konfliktu působí jako prostředník, a souhlasil s dočasným klidem zbraní i otevřením strategického průlivu. Tento krok přišel navzdory předchozím opakovaným prohlášením íránských představitelů, že žádné krátkodobé příměří nepřijmou a budou požadovat pouze trvalé ukončení amerických a izraelských útoků.
Íránští zastánci tvrdé linie neskrývají své rozhořčení. Byli povzbuzeni tím, že Teherán dokázal pomocí dronů a raket ochromit dopravu v Perském zálivu, a jsou přesvědčeni, že Írán měl ve válce navrch a měl v ní pokračovat. Bezprostředně po oznámení dohody se v Teheránu pálily americké a izraelské vlajky a příslušníci milicí Basídž v noci demonstrovali před ministerstvem zahraničí na znamení odporu proti tomuto rozhodnutí.
Kritika zazněla i z vlivných mediálních kruhů. Šéfredaktor radikálního deníku Kayhan označil příměří za dar nepříteli, který díky němu získá čas na doplnění zásob a přípravu na další boje. O přijetí pákistánského návrhu rozhodla Nejvyšší rada národní bezpečnosti pod vedením umírněného prezidenta Masúda Pezeškijána, přičemž významnou roli při přesvědčování Íránu sehrála také Čína.
Za ochotou jednat stojí především obrovské škody, které Írán během čtyřicetidenní války utrpěl. Podle aktivistů zahynulo více než 3 000 lidí a hrozby Donalda Trumpa o totální destrukci kritické infrastruktury začaly brát vážně i některé radikální špičky. Již krátce před uzavřením dohody začali někteří představitelé režimu opatrně naznačovat, že země hledá cestu ven z konfliktu, ovšem při zachování silné vyjednávací pozice.
Oficiálně režim prezentuje dohodu jako své vítězství a vyzývá své stoupence k jednotě. Překvapivým zlomem v dosavadní íránské politice je i souhlas s přímým vyjednáváním se Spojenými státy. Zatímco dřívější vůdce Alí Chámenéí jakýkoliv přímý kontakt s Washingtonem zakazoval, jeho syn a nástupce nyní vysílá delegaci vedenou předsedou parlamentu do Islámábádu k rozhovorům s americkým viceprezidentem JD Vancem.
Přestože příměří přináší mnoha Íráncům úlevu od neustálého strachu a ničení, k trvalému míru má region stále velmi daleko. Pokud pákistánská jednání selžou, válka může kdykoliv propuknout nanovo. Mezi obyvateli se tak mísí naděje na klid s obavami z budoucnosti, zatímco radikálové i odpůrci režimu čekají, jaký směr rozhovory v následujících dvou týdnech naberou.
Až skončí probíhající víkend, začne poslední ryze prázdninový týden. Do Česka se v jeho průběhu vrátí tropy. Epizoda vyvrcholí v pátek, na volné dny už by se mělo ochladit. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Již 29 let uplyne na konci srpna od tragického úmrtí britské princezny Diany při dopravní nehodě ve francouzské Paříži. Navzdory tomu stále prahnou novináři po informacích o události, která otřásla celým světem. Bratr zesnulé Diany se nyní rozhodl prolomit mlčení.
Policie se od sobotního odpoledne zabývá násilným činem v rámci rodiny na Karlovarsku. Žena byla s vážnými zraněními letecky přepravena do nemocnice, strážci zákona pátrají po podezřelém muži.
Prakticky na celém území republiky v posledních dnech zapršelo, takže například mohla být odvolána výstraha před požáry. Problémy se suchem ale neskončily. Ačkoliv ještě neskončil srpen, je letošní rok rekordní, co se týká nedostatku půdní vláhy. Oznámil to projekt Intersucho.
Americký prezident Donald Trump údajně pověřil své poradce, aby mu domluvili schůzku se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Informoval o tom americký deník Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje.
Nejrůznější teorie ohledně návratu prince Harryho a jeho ženy Meghan do Velké Británie se rozvíjejí od okamžiku, co vše vyšlo najevo. V USA se často spekuluje o tom, že pár opouští zemi kvůli americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Ukrajina v uplynulých hodinách čelila dalším ruským útokům, které nepřežili nejméně dva lidé. Zemí ale mnohem více otřásla tragická bilance pátečního útoku na obchodní centrum ve městě Kryvyj Rih. Potvrzeno je nejméně 16 obětí, stále jsou však evidováni nezvěstní.
Maximum, co je možné, by důchodcům rád od ledna přidal ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). U jednoho z koaličních partnerů by ale s návrhem, aby penze stouply více, než je nezbytně nutné, mohl narazit.
V pondělí začíná druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Potrvá do neděle 4. října. V nabídce bude pouze Flexi Bond. Zájemci jej mohou koupit elektronicky nebo na pobočkách Československé obchodní banky, informovalo ministerstvo financí.
Americký prezident Donald Trump vytáhl ze šuplíku bezmála sto let starý celní „kanón“, který dosud žádný americký prezident skutečně nevystřelil. Spojené státy počínaje dneškem uvalují na část kanadského zboží dodatečné clo ve výši 50 procent. Ještě důležitější než samotná výše cla je však právní nástroj, který Washington použil.
Předpověď meteorologů se tentokrát vyplnila. Deštivé počasí včera a během noci na dnešek naplnilo očekávání. Vydatně pršelo zejména v Čechách, kde na některých místech spadlo až 90 milimetrů srážek za 24 hodin. Na Moravě a ve Slezsku byla situace klidnější. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.