Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.
Trhy pociťují značnou nervozitu, protože se objevují signály, že křehký klid zbraní je již porušován. Globální benchmark pro ropu, Brent, si připsal více než 2 % a obchodoval se za 96,77 dolaru za barel, zatímco lehká americká ropa vzrostla o téměř 3 % na 97,23 dolaru. Tento nárůst přišel po středečním prudkém propadu o více než 13 %, kdy ceny nakrátko klesly na čtyřtýdenní minima.
Podobný vývoj zasáhl i trh s plynem, kde ceny v Británii i v kontinentální Evropě mírně vzrostly po předchozím patnáctiprocentním propadu. Evropské futures na zemní plyn se vrátily k úrovni 46 eur za megawatthodinu. Investoři sledují zprávy ze Spojených arabských emirátů a Kuvajtu, které oznámily zachycení íránských dronů, což jen podtrhuje nestabilitu celého regionu.
Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf obvinil Izrael a Spojené státy z porušení několika bodů dohody. Revoluční gardy navíc varovaly před odvetou, pokud Izrael nepřestane s nálety na Libanon. Kvůli středečnímu intenzivnímu izraelskému bombardování, které si vyžádalo stovky obětí, byla podle agentury Fars dočasně zastavena plavba tankerů strategickým Hormuzským průlivem.
Do situace se opět vložil Donald Trump, který na své síti Truth Social prohlásil, že americké síly zůstanou v okolí Íránu v pohotovosti, dokud nebude dosaženo plnohodnotné a dodržované dohody. Prezident varoval, že v případě neplnění podmínek bude následovat vojenská akce s takovou intenzitou, jakou svět dosud neviděl. Tato rétorika okamžitě zchladila optimismus na burzách v Tokiu, Soulu i Hongkongu.
Evropské akciové indexy také otevřely v červených číslech, když nadšení ze středeční rally, která byla pro index Stoxx 600 nejlepší od roku 2022, začalo vyprchávat. Strategové z Deutsche Bank sice poznamenávají, že stres na trhu je stále nižší než před 24 hodinami, ale naděje na hladkou deeskalaci a odvrácení stagflačního šoku jsou nyní podrobovány tvrdé zkoušce.
Navzdory komplikacím se objevují i známky diplomatického pokroku. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová potvrdila, že americký viceprezident JD Vance povede delegaci do Islámábádu, kde by v sobotu ráno mělo začít první kolo rozhovorů. Tato jednání jsou vnímána jako klíčová pro transformaci dočasného příměří v trvalejší politické řešení.
Někteří ekonomové se domnívají, že navzdory křehkosti dohody příměří nakonec vydrží, a to především kvůli principu vzájemně zaručeného zničení. Obě strany si uvědomují, že pokračování války by pro ně mělo fatální následky. Trump podle nich potřebuje dohodu i proto, že pro další válčení nemá podporu své základny, zatímco Izrael a USA narážejí na technologické limity při obraně proti levným dronům.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.