Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.
Trhy pociťují značnou nervozitu, protože se objevují signály, že křehký klid zbraní je již porušován. Globální benchmark pro ropu, Brent, si připsal více než 2 % a obchodoval se za 96,77 dolaru za barel, zatímco lehká americká ropa vzrostla o téměř 3 % na 97,23 dolaru. Tento nárůst přišel po středečním prudkém propadu o více než 13 %, kdy ceny nakrátko klesly na čtyřtýdenní minima.
Podobný vývoj zasáhl i trh s plynem, kde ceny v Británii i v kontinentální Evropě mírně vzrostly po předchozím patnáctiprocentním propadu. Evropské futures na zemní plyn se vrátily k úrovni 46 eur za megawatthodinu. Investoři sledují zprávy ze Spojených arabských emirátů a Kuvajtu, které oznámily zachycení íránských dronů, což jen podtrhuje nestabilitu celého regionu.
Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf obvinil Izrael a Spojené státy z porušení několika bodů dohody. Revoluční gardy navíc varovaly před odvetou, pokud Izrael nepřestane s nálety na Libanon. Kvůli středečnímu intenzivnímu izraelskému bombardování, které si vyžádalo stovky obětí, byla podle agentury Fars dočasně zastavena plavba tankerů strategickým Hormuzským průlivem.
Do situace se opět vložil Donald Trump, který na své síti Truth Social prohlásil, že americké síly zůstanou v okolí Íránu v pohotovosti, dokud nebude dosaženo plnohodnotné a dodržované dohody. Prezident varoval, že v případě neplnění podmínek bude následovat vojenská akce s takovou intenzitou, jakou svět dosud neviděl. Tato rétorika okamžitě zchladila optimismus na burzách v Tokiu, Soulu i Hongkongu.
Evropské akciové indexy také otevřely v červených číslech, když nadšení ze středeční rally, která byla pro index Stoxx 600 nejlepší od roku 2022, začalo vyprchávat. Strategové z Deutsche Bank sice poznamenávají, že stres na trhu je stále nižší než před 24 hodinami, ale naděje na hladkou deeskalaci a odvrácení stagflačního šoku jsou nyní podrobovány tvrdé zkoušce.
Navzdory komplikacím se objevují i známky diplomatického pokroku. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová potvrdila, že americký viceprezident JD Vance povede delegaci do Islámábádu, kde by v sobotu ráno mělo začít první kolo rozhovorů. Tato jednání jsou vnímána jako klíčová pro transformaci dočasného příměří v trvalejší politické řešení.
Někteří ekonomové se domnívají, že navzdory křehkosti dohody příměří nakonec vydrží, a to především kvůli principu vzájemně zaručeného zničení. Obě strany si uvědomují, že pokračování války by pro ně mělo fatální následky. Trump podle nich potřebuje dohodu i proto, že pro další válčení nemá podporu své základny, zatímco Izrael a USA narážejí na technologické limity při obraně proti levným dronům.
Ruská státní média v posledních dnech intenzivně těží z prohlubujících se trhlin v transatlantickém spojenectví. Podle analytiků Andyho Kuchinse a Chrise Mondaye z podcastu Russia Decoded využívá Kreml oslabení vztahů mezi USA a Evropou k posílení svého vlivu nejen v postsovětském prostoru, ale i přímo uvnitř Evropské unie.
Nový průzkum veřejného mínění Politico Pulse odhalil dramatický posun v tom, jak obyvatelé velkých evropských zemí vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Výsledky ukazují, že Washington je nyní v očích mnoha Evropanů vnímán spíše jako hrozba než jako spojenec. Tento trend je patrný zejména ve Španělsku, Itálii, Belgii a Německu, kde USA jako hrozba dokonce předstihly Čínu.
Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.
Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.
Válka, ve které není vítězů, má podle mnoha analytiků jednoho jasného poraženého. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vstupuje do křehkého a nejasného příměří s Íránem v situaci, kterou jeho političtí odpůrci i zahraniční korespondenti označují za totální strategické selhání a politickou katastrofu.
Zpráva o příměří mezi Spojenými státy a Íránem přinesla světové ekonomice vlnu úlevy, ale podle ekonomických expertů budou jizvy po tomto konfliktu patrné ještě dlouho. Posledních šest týdnů sledoval svět největší dopravní zácpu v historii námořní dopravy v Hormuzském průlivu, kde uvízlo přibližně 800 lodí. Tento blokáda měla přímý dopad na peněženky lidí po celém světě – od dražšího benzinu a letenek až po rostoucí splátky hypoték.
Přetrvávající napětí na Blízkém východě by mohlo vážně destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou a vyústit v otevřenou konfrontaci v Tchajwanském průlivu, varují experti. Právě proto se summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem stává naprostou nutností, ačkoliv byl kvůli chaosu v regionu již několikrát odložen a jeho termín se posunul z konce března na polovinu května.
Izraelská armáda dnes podnikla dosud nejrozsáhlejší koordinovaný útok na Libanon od začátku války, která vypukla 2. března. Vlna náletů zasáhla bez varování centrum Bejrútu i další části země, přičemž cílem se stalo více než 100 objektů. Izrael tvrdí, že zasáhl velitelská centra a vojenská stanoviště hnutí Hizballáh, která se podle něj nacházejí v samotném srdci civilní zástavby.
Podle informací německého hospodářského deníku Handelsblatt začíná Severoatlantická aliance (NATO) zvažovat spuštění námořní mise v Hormuzském průlivu. Tento krok je v Bruselu vnímán především jako snaha „uklidnit“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních dnech stupňuje svou kritiku vůči spojencům a otevřeně hrozí odchodem USA z Aliance.