Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.
Analytici oslovení prestižním časopisem TIME upozorňují, že Írán získal v konfliktu nečekanou výhodu. Vyhrožováním obchodním lodím v Perském zálivu efektivně zablokoval pětinu světových dodávek ropy, což vedlo k prudkému nárůstu cen. Nyní Teherán požaduje, aby mu plavidla před vplutím do Hormuzského průlivu hlásila svou přítomnost. Daniel Fried, bývalý americký diplomat, varuje, že jde o privilegium, které Írán před válkou neměl, a znovunastolení statu quo je tak v nedohlednu.
Trvanlivost příměří je podle expertů velmi nejistá. Daniel Fried připomíná, že se válka nevyvíjela podle Trumpových představ. Írán sice mohl souhlasit s klidem zbraní kvůli utrženým ranám, ale vyjednává z velmi silné pozice založené na svých deseti bodech. Současný stav se navíc dramaticky liší od slibů, které Trump americkému národu dával ještě minulý týden.
Kontradmirál ve výslužbě Mark Montgomery poukazuje na technické aspekty deeskalace. Podle něj trvá několik dní, než se rozkazy k zastavení palby přefiltrují přes poškozené komunikační systémy až k nejnižším jednotkám. Ojedinělé incidenty v prvních 48 hodinách jsou tak sice omluvitelné, ale skutečná koordinace napříč regionem se teprve ukáže.
Dalším rizikovým faktorem je Izrael. Brandan Buck, bývalý důstojník rozvědky, pochybuje o tom, zda bude Trump schopen udržet Izrael na uzdě, zejména co se týče operací v Libanonu. Izraelské národní zájmy se nemusí shodovat s americkými a politické riziko spojené s krocením spojence může být pro prezidenta větší než samotné vyjednávání s Teheránem.
Zásadním kamenem úrazu je budoucí režim v Hormuzském průlivu. Mark Montgomery varuje před možností, že by Írán vybíral za průjezd lodí poplatky. Mezinárodní právo takový postup sice zakazuje, ale existují obavy, že prezident Trump, kterého Montgomery označuje za „stavitele, co chce poplatek za všechno“, by na takový kompromis mohl přistoupit v zájmu udržení míru.
Fried i Buck se shodují, že pokud USA přistoupí na jakoukoli formu íránské kontroly nad průlivem, bude to pro Washington strategická porážka. Od konce druhé světové války se Spojené státy prezentovaly jako garant námořní bezpečnosti a volného obchodu. Pokud nyní ustoupí, podkopají tím jeden z hlavních pilířů své globální hegemonie.
Otazníky visí také nad odstraněním sankcí. Odborníci se ptají, zda Írán skutečně zastaví podporu terorismu a zda dojde k reálné kontrole jeho jaderných a raketových ambicí. Írán se podle Bucka nevzdá své schopnosti odstrašení, zvláště když mu tato strategie umožnila dostat Spojené státy k jednacímu stolu a donutit je k zastavení útoků.
Ekonomický aspekt věci však může převážit nad geopolitickou prestiží. Pokud se díky příměří podaří obnovit tok ropy a ceny na světových trzích klesnou, Trumpova administrativa to pravděpodobně dokáže veřejnosti prodat jako úspěch. Buck nicméně uzavírá, že z dlouhodobého hlediska bude takový výsledek pro západní spojence hořkou pilulkou.
Další diplomatická jednání mají začít koncem týdne v pákistánském Islámábádu. Mezitím americká armáda zůstává v regionu v pohotovosti. Podle Trumpa se armáda v mezidobí „nabíjí a odpočívá“ a připravuje se na své další úkoly, zatímco Bílý dům nadále označuje uzavření Hormuzského průlivu za zcela nepřijatelné.
V Česku se má po dnešku opět oteplovat, až teploty opět dosáhnou třicítek. To by ještě nebyl problém, jenže podle předpovědi téměř nemá pršet. Odborníci se proto domnívají, že jeden z typů sucha se bude zhoršovat.
Důrazné varování dorazilo během dnešního dne z Ankary do Teheránu. Americký prezident Donald Trump naznačil, že armáda podnikne další útoky na íránské cíle. Navázal tak na předchozí vyjádření, v němž prozradil, že příměří mezi oběma zeměmi je v jeho očích u konce.
I po sedmi letech se řeší neslavný rozhovor bývalého prince Andrewa pro pořad Newsnight. BBC se rozhodla zjistit, zda syn zesnulé královny Alžběty II. mluvil v interview pravdu. Nově získané informace naznačují, že nikoliv.
Exprezident Miloš Zeman se domníval, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.
Ruští sportovci se nejspíš zúčastní již příštích olympijských her v americkém Los Angeles. Mezinárodní olympijský výbor v úterý přerušil suspendaci Ruska, která vešla v platnost v souvislosti s jeho invazí na sousední Ukrajinu.
Celá Francie netrpělivě očekávala, jak politička Marine Le Penová zareaguje na úterní rozhodnutí soudu, který ji odsoudil za zneužití veřejných prostředků. Zemi totiž v příštím roce čekají prezidentské volby, jichž se v posledních třech případech zúčastnila. Bude usilovat o hlasy i v příštím roce?
Chorvatsko zažívá na začátku hlavní letní sezony nepříjemné vystřízlivění: turisté ruší část rezervací, zejména ve Splitu, a majitelé apartmánů s nerealisticky nastavenými cenami musejí zlevňovat. Chorvatské turistické sdružení připouští slabší výhled poptávky na červenec a srpen a klíčový význam poměru cena/výkon.
K velkým souputníkům legendárního Karla Gotta patřil kolega Milan Drobný. V závěru života mnohonásobného Slavíka došlo v jejich vztahu k určitým problémům. A teď to skoro vypadá, že Drobný se přes ně nepřenesl.
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi opět a definitivně došla trpělivost s Íránci, které na summitu NATO označil za bandu nemocných lhářů, s nimiž nejde uzavřít jakoukoliv dohodu. Trump na novinářský dotaz naznačil, že příměří mezi USA a Íránem je definitivně u konce.
Slovensko má za sebou opozicí iniciované víkendové referendum, které nedopadlo zrovna slavně. Není proto divu, že do politických konkurentů se opřel slovenský premiér Robert Fico. Podle jeho slov je výsledek hlasování, jehož se sám nezúčastnil, fiaskem.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly, se kterou se momentálně potýká Afrika, stále není na ústupu. Úřady v Kongu potvrdily další desítky nových případů i úmrtí. V neděli o tom informovala zahraniční média.
Olympijské vítězky Ester Ledecká a Zuzana Maděrová si mohou konečně oddechnout. Budou mít totiž šanci přidat další zlato či jakoukoliv jinou medaili do své sbírky. Paralelní obří slalom snowboardistek jako jedna z nejúspěšnějších českých disciplín se udržel v programu zimních olympijských her.