Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.
Analytici oslovení prestižním časopisem TIME upozorňují, že Írán získal v konfliktu nečekanou výhodu. Vyhrožováním obchodním lodím v Perském zálivu efektivně zablokoval pětinu světových dodávek ropy, což vedlo k prudkému nárůstu cen. Nyní Teherán požaduje, aby mu plavidla před vplutím do Hormuzského průlivu hlásila svou přítomnost. Daniel Fried, bývalý americký diplomat, varuje, že jde o privilegium, které Írán před válkou neměl, a znovunastolení statu quo je tak v nedohlednu.
Trvanlivost příměří je podle expertů velmi nejistá. Daniel Fried připomíná, že se válka nevyvíjela podle Trumpových představ. Írán sice mohl souhlasit s klidem zbraní kvůli utrženým ranám, ale vyjednává z velmi silné pozice založené na svých deseti bodech. Současný stav se navíc dramaticky liší od slibů, které Trump americkému národu dával ještě minulý týden.
Kontradmirál ve výslužbě Mark Montgomery poukazuje na technické aspekty deeskalace. Podle něj trvá několik dní, než se rozkazy k zastavení palby přefiltrují přes poškozené komunikační systémy až k nejnižším jednotkám. Ojedinělé incidenty v prvních 48 hodinách jsou tak sice omluvitelné, ale skutečná koordinace napříč regionem se teprve ukáže.
Dalším rizikovým faktorem je Izrael. Brandan Buck, bývalý důstojník rozvědky, pochybuje o tom, zda bude Trump schopen udržet Izrael na uzdě, zejména co se týče operací v Libanonu. Izraelské národní zájmy se nemusí shodovat s americkými a politické riziko spojené s krocením spojence může být pro prezidenta větší než samotné vyjednávání s Teheránem.
Zásadním kamenem úrazu je budoucí režim v Hormuzském průlivu. Mark Montgomery varuje před možností, že by Írán vybíral za průjezd lodí poplatky. Mezinárodní právo takový postup sice zakazuje, ale existují obavy, že prezident Trump, kterého Montgomery označuje za „stavitele, co chce poplatek za všechno“, by na takový kompromis mohl přistoupit v zájmu udržení míru.
Fried i Buck se shodují, že pokud USA přistoupí na jakoukoli formu íránské kontroly nad průlivem, bude to pro Washington strategická porážka. Od konce druhé světové války se Spojené státy prezentovaly jako garant námořní bezpečnosti a volného obchodu. Pokud nyní ustoupí, podkopají tím jeden z hlavních pilířů své globální hegemonie.
Otazníky visí také nad odstraněním sankcí. Odborníci se ptají, zda Írán skutečně zastaví podporu terorismu a zda dojde k reálné kontrole jeho jaderných a raketových ambicí. Írán se podle Bucka nevzdá své schopnosti odstrašení, zvláště když mu tato strategie umožnila dostat Spojené státy k jednacímu stolu a donutit je k zastavení útoků.
Ekonomický aspekt věci však může převážit nad geopolitickou prestiží. Pokud se díky příměří podaří obnovit tok ropy a ceny na světových trzích klesnou, Trumpova administrativa to pravděpodobně dokáže veřejnosti prodat jako úspěch. Buck nicméně uzavírá, že z dlouhodobého hlediska bude takový výsledek pro západní spojence hořkou pilulkou.
Další diplomatická jednání mají začít koncem týdne v pákistánském Islámábádu. Mezitím americká armáda zůstává v regionu v pohotovosti. Podle Trumpa se armáda v mezidobí „nabíjí a odpočívá“ a připravuje se na své další úkoly, zatímco Bílý dům nadále označuje uzavření Hormuzského průlivu za zcela nepřijatelné.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.