Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.
Analytici oslovení prestižním časopisem TIME upozorňují, že Írán získal v konfliktu nečekanou výhodu. Vyhrožováním obchodním lodím v Perském zálivu efektivně zablokoval pětinu světových dodávek ropy, což vedlo k prudkému nárůstu cen. Nyní Teherán požaduje, aby mu plavidla před vplutím do Hormuzského průlivu hlásila svou přítomnost. Daniel Fried, bývalý americký diplomat, varuje, že jde o privilegium, které Írán před válkou neměl, a znovunastolení statu quo je tak v nedohlednu.
Trvanlivost příměří je podle expertů velmi nejistá. Daniel Fried připomíná, že se válka nevyvíjela podle Trumpových představ. Írán sice mohl souhlasit s klidem zbraní kvůli utrženým ranám, ale vyjednává z velmi silné pozice založené na svých deseti bodech. Současný stav se navíc dramaticky liší od slibů, které Trump americkému národu dával ještě minulý týden.
Kontradmirál ve výslužbě Mark Montgomery poukazuje na technické aspekty deeskalace. Podle něj trvá několik dní, než se rozkazy k zastavení palby přefiltrují přes poškozené komunikační systémy až k nejnižším jednotkám. Ojedinělé incidenty v prvních 48 hodinách jsou tak sice omluvitelné, ale skutečná koordinace napříč regionem se teprve ukáže.
Dalším rizikovým faktorem je Izrael. Brandan Buck, bývalý důstojník rozvědky, pochybuje o tom, zda bude Trump schopen udržet Izrael na uzdě, zejména co se týče operací v Libanonu. Izraelské národní zájmy se nemusí shodovat s americkými a politické riziko spojené s krocením spojence může být pro prezidenta větší než samotné vyjednávání s Teheránem.
Zásadním kamenem úrazu je budoucí režim v Hormuzském průlivu. Mark Montgomery varuje před možností, že by Írán vybíral za průjezd lodí poplatky. Mezinárodní právo takový postup sice zakazuje, ale existují obavy, že prezident Trump, kterého Montgomery označuje za „stavitele, co chce poplatek za všechno“, by na takový kompromis mohl přistoupit v zájmu udržení míru.
Fried i Buck se shodují, že pokud USA přistoupí na jakoukoli formu íránské kontroly nad průlivem, bude to pro Washington strategická porážka. Od konce druhé světové války se Spojené státy prezentovaly jako garant námořní bezpečnosti a volného obchodu. Pokud nyní ustoupí, podkopají tím jeden z hlavních pilířů své globální hegemonie.
Otazníky visí také nad odstraněním sankcí. Odborníci se ptají, zda Írán skutečně zastaví podporu terorismu a zda dojde k reálné kontrole jeho jaderných a raketových ambicí. Írán se podle Bucka nevzdá své schopnosti odstrašení, zvláště když mu tato strategie umožnila dostat Spojené státy k jednacímu stolu a donutit je k zastavení útoků.
Ekonomický aspekt věci však může převážit nad geopolitickou prestiží. Pokud se díky příměří podaří obnovit tok ropy a ceny na světových trzích klesnou, Trumpova administrativa to pravděpodobně dokáže veřejnosti prodat jako úspěch. Buck nicméně uzavírá, že z dlouhodobého hlediska bude takový výsledek pro západní spojence hořkou pilulkou.
Další diplomatická jednání mají začít koncem týdne v pákistánském Islámábádu. Mezitím americká armáda zůstává v regionu v pohotovosti. Podle Trumpa se armáda v mezidobí „nabíjí a odpočívá“ a připravuje se na své další úkoly, zatímco Bílý dům nadále označuje uzavření Hormuzského průlivu za zcela nepřijatelné.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.