Válka, ve které není vítězů, má podle mnoha analytiků jednoho jasného poraženého. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vstupuje do křehkého a nejasného příměří s Íránem v situaci, kterou jeho političtí odpůrci i zahraniční korespondenti označují za totální strategické selhání a politickou katastrofu.
Po celá léta Netanjahu budoval svou kariéru na hrozbách vůči Teheránu, dramatických vystoupeních v OSN a soustavném tlaku na americké prezidenty, aby zahájili válku proti íránskému režimu. Když však ke střetu konečně došlo, výsledky jsou pro Izrael žalostné. Odhady izraelských tajných služeb o brzkém pádu režimu či lidové revoluci se ukázaly jako zcela nepodložené a předpovědi, že válka potrvá nanejvýš pár týdnů, byly tragicky mimo realitu.
Lídr izraelské opozice Jair Lapid nešetřil kritikou a na sociální síti X uvedl, že Izrael nikdy v historii nezažil podobnou politickou pohromu. Podle něj nebyl Izrael dokonce ani přizván k jednacímu stolu ve chvíli, kdy se rozhodovalo o klíčových otázkách jeho národní bezpečnosti. Lapid zdůraznil, že zatímco armáda splnila své úkoly a veřejnost prokázala odolnost, Netanjahu selhal strategicky i politicky a nedosáhl žádného z jím stanovených cílů.
Podobně se vyjádřil i předseda levicových Demokratů Jair Golan. Ten označil příměří za jeden z nejtěžších strategických neúspěchů, jaké kdy Izrael poznal. Netanjahu podle něj sliboval historické vítězství a bezpečnost pro celé generace, ale v praxi dosáhl opaku – ohrozil bezpečnost země na mnoho let dopředu.
Realita je taková, že Netanjahu vsadil vše na jednu kartu. Nepodařilo se mu svrhnout teokratický režim, zabavit zásoby vysoce obohaceného uranu ani zásadně ochromit íránský stát. Navíc mezinárodní postavení Izraele, již tak poškozené operacemi v Gaze, utrpělo další vážné trhliny. Naopak pozice íránských Revolučních gard může být paradoxně posílena tím, že režim přežil měsíční nápor dvou největších vojenských mocností světa.
Íránský režim sice zůstal zraněný, ale funkční a disponuje značným vojenským arzenálem. Je pravděpodobné, že Teherán nyní zahájí rychlé přezbrojování a bude hledat příležitosti k odvetě. Netanjahuovo trvání na pokračování útoků v jižním Libanonu v tomto kontextu působí jako projev pýchy. Pokus o vytvoření nové bezpečnostní zóny staví izraelské vojáky do přímého střetu s bojovníky Hizballáhu na jejich vlastním, náročném terénu.
Právě masivní a neohlášené nálety na Libanon v posledních hodinách vnímají někteří pozorovatelé jako akt frustrace poté, co se nepodařilo dosáhnout cílů v Íránu. Diplomatické následky budou pro Izrael zdrcující, zejména v USA, kde se hroutí dřívější politický konsenzus ohledně podpory židovského státu. Podpora Izraele je na historických minimech i mezi americkými židovskými voliči.
Pro Netanjahua, kterého čeká volební rok, je domácí situace stejně neradostná. Izraelcům bude brzy zřejmé, že hrozba, kterou premiér dlouho označoval za „existenciální“, nebyla odstraněna a podmínky v regionu zůstávají v podstatě nezměněny. Sliby o úplném vítězství se ukázaly jako prázdné.
Podle vojenského analytika listu Haaretz Amose Harela byla porážka zakódována již v samotných válečných plánech, které se opíraly o nepodložená přání, ignorování expertů a agresivní politický tlak na ohýbání faktů. Izraelci si navíc uvědomují, že tato kampaň s plnou podporou USA byla neopakovatelnou příležitostí, která se hned tak nevrátí.
Donald Trump nakonec v bodě největší eskalace couvl a odmítl nasadit pozemní vojska, což by bylo v USA extrémně nepopulární a zničující pro světovou ekonomiku. Netanjahu tak dostal svou vytouženou válku, v níž však neuspěl, a je nepravděpodobné, že by od Washingtonu dostal druhou šanci. Harel uzavírá, že po selháních v Gaze, Libanonu a nyní dvakrát v Íránu se ukazuje, že premiérova hesla o totálním vítězství jsou jen nenaplněnými sliby.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.
Dánští zákonodárci ve čtvrtek posvětili novou bezpečnostní dohodu se Spojenými státy americkými, která se týká i Grónska. Informovala o tom americká stanice CNBC, podle které se teď očekává definitivní konec diplomatického napětí mezi oběma členskými státy NATO.
Řidiči i chodci by si v sobotu měli dát pozor na kluzké povrchy v části Česka. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v aktuální výstraze, kterou vydal v pátek. Největší bude nebezpečí ve středních a vyšších polohách.
Úspěšný podnikatel a jeden z nejbohatších lidí světa Elon Musk vyjádřil přesvědčení, že Američané se podíleli na sesazení někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a přispěli tím k aktuálnímu konfliktu ve východní Evropě. Musk také apeloval na větší empatii s ruskými vojáky.
Dodávky ponorek s jaderným pohonem Austrálii by po mnoho let snižovaly počet plavidel ve vlastní flotile amerického námořnictva, varovala nová zpráva pro americký Kongres, která zároveň zpochybnila, zda by bylo možné plavidla pod australskou vlajkou přinutit k zapojení do konfliktu s Čínou v rámci dohody AUKUS. Nejnovější plán výstavby lodí amerického námořnictva přitom s dohodou AUKUS ve svých prognózách vůbec nepočítá a pouze v poznámce pod čarou uvádí, že předání jakékoli ponorky třídy Virginia Austrálii nebylo do plánu zahrnuto.
Odborníci označují denní pilulku daraxonrasib v kombinaci s chemoterapií za největší průlom v léčbě rakoviny slinivky břišní za desítky let poté, co v raných klinických zkouškách u části pacientů s tímto vysoce smrtícím a obtížně léčitelným onemocněním zmenšila nádory a v některých případech je zřejmě i odstranila.