Válka, ve které není vítězů, má podle mnoha analytiků jednoho jasného poraženého. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vstupuje do křehkého a nejasného příměří s Íránem v situaci, kterou jeho političtí odpůrci i zahraniční korespondenti označují za totální strategické selhání a politickou katastrofu.
Po celá léta Netanjahu budoval svou kariéru na hrozbách vůči Teheránu, dramatických vystoupeních v OSN a soustavném tlaku na americké prezidenty, aby zahájili válku proti íránskému režimu. Když však ke střetu konečně došlo, výsledky jsou pro Izrael žalostné. Odhady izraelských tajných služeb o brzkém pádu režimu či lidové revoluci se ukázaly jako zcela nepodložené a předpovědi, že válka potrvá nanejvýš pár týdnů, byly tragicky mimo realitu.
Lídr izraelské opozice Jair Lapid nešetřil kritikou a na sociální síti X uvedl, že Izrael nikdy v historii nezažil podobnou politickou pohromu. Podle něj nebyl Izrael dokonce ani přizván k jednacímu stolu ve chvíli, kdy se rozhodovalo o klíčových otázkách jeho národní bezpečnosti. Lapid zdůraznil, že zatímco armáda splnila své úkoly a veřejnost prokázala odolnost, Netanjahu selhal strategicky i politicky a nedosáhl žádného z jím stanovených cílů.
Podobně se vyjádřil i předseda levicových Demokratů Jair Golan. Ten označil příměří za jeden z nejtěžších strategických neúspěchů, jaké kdy Izrael poznal. Netanjahu podle něj sliboval historické vítězství a bezpečnost pro celé generace, ale v praxi dosáhl opaku – ohrozil bezpečnost země na mnoho let dopředu.
Realita je taková, že Netanjahu vsadil vše na jednu kartu. Nepodařilo se mu svrhnout teokratický režim, zabavit zásoby vysoce obohaceného uranu ani zásadně ochromit íránský stát. Navíc mezinárodní postavení Izraele, již tak poškozené operacemi v Gaze, utrpělo další vážné trhliny. Naopak pozice íránských Revolučních gard může být paradoxně posílena tím, že režim přežil měsíční nápor dvou největších vojenských mocností světa.
Íránský režim sice zůstal zraněný, ale funkční a disponuje značným vojenským arzenálem. Je pravděpodobné, že Teherán nyní zahájí rychlé přezbrojování a bude hledat příležitosti k odvetě. Netanjahuovo trvání na pokračování útoků v jižním Libanonu v tomto kontextu působí jako projev pýchy. Pokus o vytvoření nové bezpečnostní zóny staví izraelské vojáky do přímého střetu s bojovníky Hizballáhu na jejich vlastním, náročném terénu.
Právě masivní a neohlášené nálety na Libanon v posledních hodinách vnímají někteří pozorovatelé jako akt frustrace poté, co se nepodařilo dosáhnout cílů v Íránu. Diplomatické následky budou pro Izrael zdrcující, zejména v USA, kde se hroutí dřívější politický konsenzus ohledně podpory židovského státu. Podpora Izraele je na historických minimech i mezi americkými židovskými voliči.
Pro Netanjahua, kterého čeká volební rok, je domácí situace stejně neradostná. Izraelcům bude brzy zřejmé, že hrozba, kterou premiér dlouho označoval za „existenciální“, nebyla odstraněna a podmínky v regionu zůstávají v podstatě nezměněny. Sliby o úplném vítězství se ukázaly jako prázdné.
Podle vojenského analytika listu Haaretz Amose Harela byla porážka zakódována již v samotných válečných plánech, které se opíraly o nepodložená přání, ignorování expertů a agresivní politický tlak na ohýbání faktů. Izraelci si navíc uvědomují, že tato kampaň s plnou podporou USA byla neopakovatelnou příležitostí, která se hned tak nevrátí.
Donald Trump nakonec v bodě největší eskalace couvl a odmítl nasadit pozemní vojska, což by bylo v USA extrémně nepopulární a zničující pro světovou ekonomiku. Netanjahu tak dostal svou vytouženou válku, v níž však neuspěl, a je nepravděpodobné, že by od Washingtonu dostal druhou šanci. Harel uzavírá, že po selháních v Gaze, Libanonu a nyní dvakrát v Íránu se ukazuje, že premiérova hesla o totálním vítězství jsou jen nenaplněnými sliby.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.