Nový průzkum veřejného mínění Politico Pulse odhalil dramatický posun v tom, jak obyvatelé velkých evropských zemí vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Výsledky ukazují, že Washington je nyní v očích mnoha Evropanů vnímán spíše jako hrozba než jako spojenec. Tento trend je patrný zejména ve Španělsku, Itálii, Belgii a Německu, kde USA jako hrozba dokonce předstihly Čínu.
Od Trumpova návratu k moci v lednu 2025 vyvolala americká administrativa řadu kontroverzí, které narušily transatlantickou důvěru. Patří mezi ně zpochybňování závazků vůči NATO, hrozby anexí Grónska a Kanady, zavedení cel na spojence a rozpoutání války s Íránem, ke které se evropské státy odmítly připojit. Pouze 12 % dotázaných v šesti zemích EU považuje Ameriku za blízkého spojence, zatímco 36 % ji vidí jako riziko.
Nejvíce negativní postoj vůči Spojeným státům zaujímá Španělsko, kde více než polovina respondentů označila Washington za hrozbu pro Evropu. Madrid se stal lídrem v odporu proti únorové válce v Íránu a čelil za to kritice od samotného Trumpa, který zemi také vyčítal nízké výdaje na obranu. Podobně kriticky se staví i Itálie a Belgie, kde podíl lidí vnímajících USA jako hrozbu přesahuje 40 %.
Jedinou výraznou výjimkou v tomto trendu zůstává Polsko. Země, která přímo sousedí s Ruskem, nadále vnímá spojenectví s USA jako svou hlavní bezpečnostní záruku. Pouze 13 % Poláků vnímá Washington jako riziko, což je v ostrém kontrastu se zbytkem zkoumaných zemí. Rusko je napříč všemi šesti státy stále vnímáno jako jasný nepřítel, a to u 70 % všech dotázaných.
Tento vývoj vede k silnému volání po větší strategické autonomii Evropy. Průzkum ukázal, že 86 % respondentů souhlasí s tím, že Evropa musí rozvíjet své vlastní obranné kapacity. Myšlenka vytvoření společných evropských vojenských sil, které by fungovaly po boku národních armád, má podporu téměř 70 % dotázaných, přičemž největší nadšení pro tento krok projevují Belgičané.
Ačkoliv politická podpora pro posílení obrany je vysoká, osobní ochota obyvatel k obětem je výrazně nižší. Jen necelá pětina respondentů by byla ochotna vzít do ruky zbraň a bojovat v případě napadení jejich vlastní země. Téměř polovina dotázaných by raději přispěla v nebojových rolích, jako je logistika, zdravotní pomoc nebo civilní ochrana, a 12 % lidí by v případě konfliktu zvažovalo odchod ze země.
V otázce financování obrany panuje v Evropě hluboké rozdělení. Zatímco v Německu, Francii a Španělsku se lidé kloní k názoru, že výdaje na armádu by se měly zvýšit, v Itálii si téměř 40 % lidí myslí, že se již nyní utrácí příliš mnoho. Polsko se opět vymyká, neboť plánuje na obranu vynaložit téměř 5 % svého HDP, což je nejvyšší podíl v rámci NATO, a většina jeho obyvatel je s touto úrovní spokojena.
Podpora Ukrajiny rovněž vykazuje známky štěpení. V Německu, které je největším evropským dárcem pomoci, si 45 % respondentů myslí, že Evropa pro Kyjev nedělá dost. Naopak v Itálii, jejíž podíl pomoci v poměru k HDP je nejnižší ze sledovaných zemí, si 42 % lidí myslí, že podpora je již nadměrná. Španělsko a Belgie se přiklánějí k názoru, že by Evropa měla pomáhat více, zatímco Francie je v této věci rozdělená.
Vzhledem k potřebě rozšířit vojenské kapacity se vrací debata o branné povinnosti. V Německu má znovuzavedení nějaké formy povinné služby podporu více než tří čtvrtin respondentů. Kancléř Friedrich Merz však po neshodách v koalici upustil od plné branné povinnosti a prosadil zákon zaměřený na zvýšení počtu aktivních vojáků na 203 000 do roku 2031. Také v Belgii je podpora povinné služby vysoká, zatímco ve Španělsku převažuje odpor.
Evropané si podle dat přejí být lépe vyzbrojeni a méně závislí na USA, ale jejich ochota k osobnímu nasazení nebo zvyšování rozpočtů naráží na limity. Rozdílné národní pohledy na hrozby z Washingtonu a Pekingu spolu s nejednotou v podpoře Ukrajiny představují zásadní výzvu pro budoucí stabilitu evropské bezpečnostní politiky. Celosvětová situace a Trumpova nepředvídatelná politika tak nutí kontinent k hledání nové cesty k vlastní bezpečnosti.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.
Dánští zákonodárci ve čtvrtek posvětili novou bezpečnostní dohodu se Spojenými státy americkými, která se týká i Grónska. Informovala o tom americká stanice CNBC, podle které se teď očekává definitivní konec diplomatického napětí mezi oběma členskými státy NATO.
Řidiči i chodci by si v sobotu měli dát pozor na kluzké povrchy v části Česka. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v aktuální výstraze, kterou vydal v pátek. Největší bude nebezpečí ve středních a vyšších polohách.
Úspěšný podnikatel a jeden z nejbohatších lidí světa Elon Musk vyjádřil přesvědčení, že Američané se podíleli na sesazení někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a přispěli tím k aktuálnímu konfliktu ve východní Evropě. Musk také apeloval na větší empatii s ruskými vojáky.
Dodávky ponorek s jaderným pohonem Austrálii by po mnoho let snižovaly počet plavidel ve vlastní flotile amerického námořnictva, varovala nová zpráva pro americký Kongres, která zároveň zpochybnila, zda by bylo možné plavidla pod australskou vlajkou přinutit k zapojení do konfliktu s Čínou v rámci dohody AUKUS. Nejnovější plán výstavby lodí amerického námořnictva přitom s dohodou AUKUS ve svých prognózách vůbec nepočítá a pouze v poznámce pod čarou uvádí, že předání jakékoli ponorky třídy Virginia Austrálii nebylo do plánu zahrnuto.
Odborníci označují denní pilulku daraxonrasib v kombinaci s chemoterapií za největší průlom v léčbě rakoviny slinivky břišní za desítky let poté, co v raných klinických zkouškách u části pacientů s tímto vysoce smrtícím a obtížně léčitelným onemocněním zmenšila nádory a v některých případech je zřejmě i odstranila.