Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.
Zatímco dohoda o klidu zbraní mezi USA a Íránem již měla platit, Libanon se dnes stal terčem nejsilnějšího bombardování od začátku války. Během pouhých deseti minut zasáhl Izrael přes 100 cílů po celé zemi, od jihu přes východ až po samotné srdce Bejrútu.
Bilance útoků je tragická. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví bylo zabito nejméně 112 lidí a více než 800 dalších utrpělo zranění. Na místech dopadů v hlavním městě záchranáři ještě mnoho hodin po náletech prohledávali trosky. Mezi sutinami nalezli mrazivé připomínky násilně přerušených životů: rodinné fotografie, oblečení či nedokončené školní úkoly. Zkáza v blízkosti centra metropole je pro místní obyvatele jen těžko uvěřitelná.
Mezi lidmi v Libanonu roste zoufalství i hněv. Abdelkader Mahfouz, který přišel navštívit svého zraněného bratra, popsal scénu plnou trosek a lidských pozůstatků. „Trpí jen obyčejní lidé. Nemůžeme dělat nic. Nepřítel nemá žádné slitování,“ uvedl v emocích. Veřejné mínění v zemi je rozpolcené; mnozí viní Hizballáh z toho, že Libanon zatáhl do nechtěné války, zároveň však panuje silné rozhořčení vůči Izraeli za rozsah způsobené destrukce.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém nejnovějším prohlášení v hebrejštině potvrdil, že Izrael nehodlá v útocích na Libanon polevit. Zdůraznil, že dočasné příměří se na Hizballáh nevztahuje, a dnešní údery označil za „největší ránu“, jakou kdy země zasadila během tak krátkého časového úseku. Netanjahu také popřel, že by byl o dohodě informován na poslední chvíli; trvá na tom, že úterní příměří bylo s Izraelem koordinováno.
Budoucnost klidu zbraní je nyní velmi nejistá. Izrael otevřeně deklaruje, že válka v Libanonu neskončila a že armáda drží „prst na spoušti“, připravena v případě potřeby obnovit konflikt i s Íránem. Hizballáh, který od vyhlášení příměří na Izrael nevystřelil, nyní začíná ostře reagovat a prohlašuje, že si vyhrazuje právo na odvetu. Pokud dojde k další eskalaci, křehká diplomatická dohoda se může rozpadnout dříve, než začne reálně fungovat.
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.