Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.
Zatímco dohoda o klidu zbraní mezi USA a Íránem již měla platit, Libanon se dnes stal terčem nejsilnějšího bombardování od začátku války. Během pouhých deseti minut zasáhl Izrael přes 100 cílů po celé zemi, od jihu přes východ až po samotné srdce Bejrútu.
Bilance útoků je tragická. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví bylo zabito nejméně 112 lidí a více než 800 dalších utrpělo zranění. Na místech dopadů v hlavním městě záchranáři ještě mnoho hodin po náletech prohledávali trosky. Mezi sutinami nalezli mrazivé připomínky násilně přerušených životů: rodinné fotografie, oblečení či nedokončené školní úkoly. Zkáza v blízkosti centra metropole je pro místní obyvatele jen těžko uvěřitelná.
Mezi lidmi v Libanonu roste zoufalství i hněv. Abdelkader Mahfouz, který přišel navštívit svého zraněného bratra, popsal scénu plnou trosek a lidských pozůstatků. „Trpí jen obyčejní lidé. Nemůžeme dělat nic. Nepřítel nemá žádné slitování,“ uvedl v emocích. Veřejné mínění v zemi je rozpolcené; mnozí viní Hizballáh z toho, že Libanon zatáhl do nechtěné války, zároveň však panuje silné rozhořčení vůči Izraeli za rozsah způsobené destrukce.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém nejnovějším prohlášení v hebrejštině potvrdil, že Izrael nehodlá v útocích na Libanon polevit. Zdůraznil, že dočasné příměří se na Hizballáh nevztahuje, a dnešní údery označil za „největší ránu“, jakou kdy země zasadila během tak krátkého časového úseku. Netanjahu také popřel, že by byl o dohodě informován na poslední chvíli; trvá na tom, že úterní příměří bylo s Izraelem koordinováno.
Budoucnost klidu zbraní je nyní velmi nejistá. Izrael otevřeně deklaruje, že válka v Libanonu neskončila a že armáda drží „prst na spoušti“, připravena v případě potřeby obnovit konflikt i s Íránem. Hizballáh, který od vyhlášení příměří na Izrael nevystřelil, nyní začíná ostře reagovat a prohlašuje, že si vyhrazuje právo na odvetu. Pokud dojde k další eskalaci, křehká diplomatická dohoda se může rozpadnout dříve, než začne reálně fungovat.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.