Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Izraelské letectvo v reakci na to podniklo nejtvrdší útok od začátku války, při němž zasáhlo více než 100 cílů a zabilo nejméně 254 lidí. Benjamin Netanjahu dal jasně najevo, že operace proti Hizballáhu budou pokračovat. Donald Trump se k izraelskému postoji přiklonil, když Libanon označil za „separátní šarvátku“, která není součástí hlavní dohody s Íránem.
Napětí se okamžitě přeneslo i do strategického Hormuzského průlivu. Íránská agentura Fars oznámila, že Teherán zastavil provoz ropných tankerů jako odvetu za izraelské „porušení příměří“. Tato zpráva zchladila počáteční optimismus trhů, které po oznámení klidu zbraní reagovaly prudkým poklesem ceny ropy pod 100 dolarů za barel. Bílý dům sice označil zprávy o uzavření průlivu za nepravdivé, stovky tankerů v Perském zálivu však nadále zůstávají na místě a čekají na instrukce od pojišťoven.
Situaci dále komplikují hlášené vojenské akce, které proběhly navzdory příměří. Spojené arabské emiráty oznámily, že jejich protivzdušná obrana zneškodnila desítky íránských raket a dronů. Íránské revoluční gardy se navíc přihlásily k útokům na ropná zařízení amerických společností v saúdskoarabském přístavu Yanbu a na ropovod vedoucí k Rudému moři.
V diplomatické rovině panuje značný chaos ohledně toho, o čem se vlastně bude jednat. Donald Trump nejprve označil íránský desetibodový návrh za „pracovní základ“, což vyvolalo v Washingtonu šok, protože tento plán obsahuje pro USA nepřijatelné body, jako je právo Íránu obohacovat uran nebo společnou kontrolu Hormuzského průlivu s Ománem. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová později tato tvrzení mírnila s tím, že íránský seznam přání je absurdní a Trump prosazuje vlastní patnáctibodový návrh.
Klíčovým tématem nadcházejících rozhovorů, které mají začít tento víkend v pákistánském Islámábádu, bude osud íránského vysoce obohaceného uranu. USA tvrdí, že Teherán disponuje 440 kilogramy tohoto materiálu, což stačí na výrobu tuctu jaderných hlavic. Ministr obrany Pete Hegseth dokonce pohrozil, že pokud nedojde k dohodě, americké síly tyto zásoby zlikvidují silou.
Vojenské velení USA zůstává v pohotovosti. Generál Dan Caine zdůraznil, že příměří je pouze „pauza“ a armáda je připravena k okamžitému návratu do boje. Podle Pentagonu dosavadní kampaň zničila většinu íránského námořnictva a průmyslové základny. Hegseth také tvrdil, že Írán o příměří „prosil“, zatímco Teherán prezentuje situaci svému obyvatelstvu jako vítězství, kdy byla Amerika donucena k ústupkům.
V neposlední řadě konflikt rozdmýchává napětí uvnitř západních struktur. Donalda Trumpa popudilo, že mu evropští spojenci v NATO během uplynulých šesti týdnů odmítli poskytnout podporu. Karoline Leavittová potvrdila, že prezident hodlá s generálním tajemníkem Markem Ruttem otevřeně diskutovat o možnosti, že by Spojené státy Severoatlantickou alianci zcela opustily.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruskou armádu ze záměrného úderu na civilní obyvatelstvo a obytné domy, který označil za morbidní dar k narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina. Masivní noční útok raket a dronů zasáhl celkem jedenáct ukrajinských regionů a vyžádal si nejméně patnáct lidských životů. Nejtragičtější bilanci hlásí město Pryluky v Černihivské oblasti, kde po zásahu pětipodlažního obytného domu zahynulo nejméně devět lidí, včetně tří dětí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.
Izrael si připomněl třetí výročí tragických útoků zasažením vzpomínkových akcí i rozsáhlých protestů po celé zemi. Pozůstalí a pamětníci se shromáždili na místech masakrů, včetně areálu hudebního festivalu Nova nedaleko kibucu Re'im, aby uctěli památku obětí. Přesně v šest hodin a dvacet devět minut ráno, tedy v čas zahájení tehdejšího úderu, drželi shromáždění lidé minutu ticha a vzpomínali na své blízké. Lidé na místě pokládali květiny a sdíleli vzpomínky na tragické okamžiky, které zásadně změnily jejich životy.
V jihozápadní části Mexického zálivu se ve středu ráno zformovala tropická bouře Isaias, která podle předpovědí meteorologů v následujících dnech výrazně zesílí a v podobě nebezpečného hurikánu zamíří k severnímu pobřeží Spojených států. Národní centrum pro hurikány varuje před rychlým nárůstem síly větru i rizikem bleskových povodní. Východně od poloostrova Yucatán se systém postupně stáčí k severu a mohl by dosáhnout druhé kategorie s rychlostí větru až 110 mil za hodinu, než koncem týdne zasáhne pevninu v oblasti mezi jižní Louisianou a severozápadní Floridou.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.