Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Izraelské letectvo v reakci na to podniklo nejtvrdší útok od začátku války, při němž zasáhlo více než 100 cílů a zabilo nejméně 254 lidí. Benjamin Netanjahu dal jasně najevo, že operace proti Hizballáhu budou pokračovat. Donald Trump se k izraelskému postoji přiklonil, když Libanon označil za „separátní šarvátku“, která není součástí hlavní dohody s Íránem.
Napětí se okamžitě přeneslo i do strategického Hormuzského průlivu. Íránská agentura Fars oznámila, že Teherán zastavil provoz ropných tankerů jako odvetu za izraelské „porušení příměří“. Tato zpráva zchladila počáteční optimismus trhů, které po oznámení klidu zbraní reagovaly prudkým poklesem ceny ropy pod 100 dolarů za barel. Bílý dům sice označil zprávy o uzavření průlivu za nepravdivé, stovky tankerů v Perském zálivu však nadále zůstávají na místě a čekají na instrukce od pojišťoven.
Situaci dále komplikují hlášené vojenské akce, které proběhly navzdory příměří. Spojené arabské emiráty oznámily, že jejich protivzdušná obrana zneškodnila desítky íránských raket a dronů. Íránské revoluční gardy se navíc přihlásily k útokům na ropná zařízení amerických společností v saúdskoarabském přístavu Yanbu a na ropovod vedoucí k Rudému moři.
V diplomatické rovině panuje značný chaos ohledně toho, o čem se vlastně bude jednat. Donald Trump nejprve označil íránský desetibodový návrh za „pracovní základ“, což vyvolalo v Washingtonu šok, protože tento plán obsahuje pro USA nepřijatelné body, jako je právo Íránu obohacovat uran nebo společnou kontrolu Hormuzského průlivu s Ománem. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová později tato tvrzení mírnila s tím, že íránský seznam přání je absurdní a Trump prosazuje vlastní patnáctibodový návrh.
Klíčovým tématem nadcházejících rozhovorů, které mají začít tento víkend v pákistánském Islámábádu, bude osud íránského vysoce obohaceného uranu. USA tvrdí, že Teherán disponuje 440 kilogramy tohoto materiálu, což stačí na výrobu tuctu jaderných hlavic. Ministr obrany Pete Hegseth dokonce pohrozil, že pokud nedojde k dohodě, americké síly tyto zásoby zlikvidují silou.
Vojenské velení USA zůstává v pohotovosti. Generál Dan Caine zdůraznil, že příměří je pouze „pauza“ a armáda je připravena k okamžitému návratu do boje. Podle Pentagonu dosavadní kampaň zničila většinu íránského námořnictva a průmyslové základny. Hegseth také tvrdil, že Írán o příměří „prosil“, zatímco Teherán prezentuje situaci svému obyvatelstvu jako vítězství, kdy byla Amerika donucena k ústupkům.
V neposlední řadě konflikt rozdmýchává napětí uvnitř západních struktur. Donalda Trumpa popudilo, že mu evropští spojenci v NATO během uplynulých šesti týdnů odmítli poskytnout podporu. Karoline Leavittová potvrdila, že prezident hodlá s generálním tajemníkem Markem Ruttem otevřeně diskutovat o možnosti, že by Spojené státy Severoatlantickou alianci zcela opustily.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Tropického počasí se v Česku můžeme dočkat nejen o nadcházejícím víkendu, ale také v příštím týdnu. Přinejmenším v úterý slibuje předpověď dosažení hranice 30 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).