Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Izraelské letectvo v reakci na to podniklo nejtvrdší útok od začátku války, při němž zasáhlo více než 100 cílů a zabilo nejméně 254 lidí. Benjamin Netanjahu dal jasně najevo, že operace proti Hizballáhu budou pokračovat. Donald Trump se k izraelskému postoji přiklonil, když Libanon označil za „separátní šarvátku“, která není součástí hlavní dohody s Íránem.
Napětí se okamžitě přeneslo i do strategického Hormuzského průlivu. Íránská agentura Fars oznámila, že Teherán zastavil provoz ropných tankerů jako odvetu za izraelské „porušení příměří“. Tato zpráva zchladila počáteční optimismus trhů, které po oznámení klidu zbraní reagovaly prudkým poklesem ceny ropy pod 100 dolarů za barel. Bílý dům sice označil zprávy o uzavření průlivu za nepravdivé, stovky tankerů v Perském zálivu však nadále zůstávají na místě a čekají na instrukce od pojišťoven.
Situaci dále komplikují hlášené vojenské akce, které proběhly navzdory příměří. Spojené arabské emiráty oznámily, že jejich protivzdušná obrana zneškodnila desítky íránských raket a dronů. Íránské revoluční gardy se navíc přihlásily k útokům na ropná zařízení amerických společností v saúdskoarabském přístavu Yanbu a na ropovod vedoucí k Rudému moři.
V diplomatické rovině panuje značný chaos ohledně toho, o čem se vlastně bude jednat. Donald Trump nejprve označil íránský desetibodový návrh za „pracovní základ“, což vyvolalo v Washingtonu šok, protože tento plán obsahuje pro USA nepřijatelné body, jako je právo Íránu obohacovat uran nebo společnou kontrolu Hormuzského průlivu s Ománem. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová později tato tvrzení mírnila s tím, že íránský seznam přání je absurdní a Trump prosazuje vlastní patnáctibodový návrh.
Klíčovým tématem nadcházejících rozhovorů, které mají začít tento víkend v pákistánském Islámábádu, bude osud íránského vysoce obohaceného uranu. USA tvrdí, že Teherán disponuje 440 kilogramy tohoto materiálu, což stačí na výrobu tuctu jaderných hlavic. Ministr obrany Pete Hegseth dokonce pohrozil, že pokud nedojde k dohodě, americké síly tyto zásoby zlikvidují silou.
Vojenské velení USA zůstává v pohotovosti. Generál Dan Caine zdůraznil, že příměří je pouze „pauza“ a armáda je připravena k okamžitému návratu do boje. Podle Pentagonu dosavadní kampaň zničila většinu íránského námořnictva a průmyslové základny. Hegseth také tvrdil, že Írán o příměří „prosil“, zatímco Teherán prezentuje situaci svému obyvatelstvu jako vítězství, kdy byla Amerika donucena k ústupkům.
V neposlední řadě konflikt rozdmýchává napětí uvnitř západních struktur. Donalda Trumpa popudilo, že mu evropští spojenci v NATO během uplynulých šesti týdnů odmítli poskytnout podporu. Karoline Leavittová potvrdila, že prezident hodlá s generálním tajemníkem Markem Ruttem otevřeně diskutovat o možnosti, že by Spojené státy Severoatlantickou alianci zcela opustily.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.
Válka, ve které není vítězů, má podle mnoha analytiků jednoho jasného poraženého. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vstupuje do křehkého a nejasného příměří s Íránem v situaci, kterou jeho političtí odpůrci i zahraniční korespondenti označují za totální strategické selhání a politickou katastrofu.
Zpráva o příměří mezi Spojenými státy a Íránem přinesla světové ekonomice vlnu úlevy, ale podle ekonomických expertů budou jizvy po tomto konfliktu patrné ještě dlouho. Posledních šest týdnů sledoval svět největší dopravní zácpu v historii námořní dopravy v Hormuzském průlivu, kde uvízlo přibližně 800 lodí. Tento blokáda měla přímý dopad na peněženky lidí po celém světě – od dražšího benzinu a letenek až po rostoucí splátky hypoték.
Přetrvávající napětí na Blízkém východě by mohlo vážně destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou a vyústit v otevřenou konfrontaci v Tchajwanském průlivu, varují experti. Právě proto se summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem stává naprostou nutností, ačkoliv byl kvůli chaosu v regionu již několikrát odložen a jeho termín se posunul z konce března na polovinu května.
Izraelská armáda dnes podnikla dosud nejrozsáhlejší koordinovaný útok na Libanon od začátku války, která vypukla 2. března. Vlna náletů zasáhla bez varování centrum Bejrútu i další části země, přičemž cílem se stalo více než 100 objektů. Izrael tvrdí, že zasáhl velitelská centra a vojenská stanoviště hnutí Hizballáh, která se podle něj nacházejí v samotném srdci civilní zástavby.
Podle informací německého hospodářského deníku Handelsblatt začíná Severoatlantická aliance (NATO) zvažovat spuštění námořní mise v Hormuzském průlivu. Tento krok je v Bruselu vnímán především jako snaha „uklidnit“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních dnech stupňuje svou kritiku vůči spojencům a otevřeně hrozí odchodem USA z Aliance.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že se podařilo ujednat příměří, v němž Írán souhlasil se zásadním ústupkem: úplným koncem obohacování uranu. Na své platformě Truth Social Trump uvedl, že Spojené státy pomohou z trosek zničených íránských základen vyzvednout a zneškodnit veškeré zásoby jaderného materiálu. Podle něj je celý tamní program pod přísným dohledem satelitů Vesmírných sil, které potvrzují, že s materiálem od náletů nikdo nemanipuloval.
Evropská komise se rozhodla oficiálně reagovat na kontroverzní výroky amerického viceprezidenta JD Vance, které pronesl během své návštěvy Maďarska jen několik dní před parlamentními volbami. Vance v Budapešti obvinil Evropskou unii z bezprecedentního zasahování do maďarského volebního procesu, což v Bruselu vyvolalo vlnu nevole. Mluvčí Komise, kteří zpočátku odmítali situaci komentovat, nakonec potvrdili, že k vyjádření obav využijí zavedené diplomatické kanály.
Evropští lídři s neskrývanou úlevou přivítali zprávu o uzavření čtrnáctidenního podmíněného příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Tato dohoda, vyjednaná za pomoci pákistánské diplomacie v posledních hodinách před vypršením amerického ultimáta, odvrátila hrozbu totální války. Představitelé evropských států nyní shodně volají po tom, aby se tento křehký klid zbraní stal základem pro trvalý mír a definitivní ukončení nepřátelství v celém regionu.
Dosavadní snahy o dosažení komplexní dohody mezi Spojenými státy a Íránem narážejí na neúprosné a maximalistické požadavky obou stran. Diplomatická jednání mezi oběma stranami sice pokračují, v očekáváních se ale objevují propastné rozdíly.
Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.