Lídr maďarské opozice Péter Magyar stojí před historickou šancí ukončit šestnáctileté panování Viktora Orbána. Přestože průzkumy favorizují jeho stranu Tisza, čeká ho v případě vítězství v nedělních volbách mimořádně náročný úkol. Magyar slíbil voličům, že v rekordním čase zajistí uvolnění 17 miliard eur z unijních fondů, které Brusel zmrazil kvůli úpadku demokracie v zemi.
Částka, o kterou se hraje, odpovídá přibližně deseti procentům ročního hrubého domácího produktu Maďarska. Magyarova strana plánuje dokončit plán obnovy do konce srpna a okamžitě zahájit jednání s evropskými partnery. Cílem je resetovat vztahy s Evropskou unií, které byly za Orbánovy éry poznamenány neustálými spory.
Cesta k penězům však nebude jednoduchá, i kdyby Magyar získal silný mandát. Evropská komise trvá na tom, že žádné prostředky neuvolní, dokud Maďarsko nesplní 27 klíčových podmínek, tzv. „supermilníků“. Ty zahrnují opatření proti korupci, obnovení akademické svobody a posílení nezávislosti soudnictví. Eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin zdůraznil, že tyto podmínky jsou jasně dané a obě strany politického spektra o nich vědí.
Čas hraje proti opozici zejména v případě 10 miliard eur z postcovidového fondu obnovy, kde lhůta pro splnění reforem vyprší již 31. srpna. Magyarův tým sice doufá v pragmatické vztahy s Ursulou von der Leyen, ale Komise je pod tlakem unijních soudů, aby pravidla uplatňovala přísně. Nedávno dokonce právní poradce Soudního dvora EU doporučil zrušit dřívější uvolnění části peněz pro Orbána s tím, že bylo předčasné.
Jednou z největších překážek pro novou vládu budou Orbánovy ústavní reformy. Ty zabetonovaly loajální úředníky do klíčových funkcí v soudním systému a na post prezidenta, kterým je Tamás Sulyok. Ten může blokovat legislativu nebo ji posílat k ústavnímu soudu, který je obsazen Orbánovými příznivci. Bez ústavní většiny by tak Magyar mohl narazit na legislativní paralýzu.
Analytici však naznačují, že v případě drtivého vítězství opozice by se politická dynamika mohla změnit. Existuje scénář, podle kterého by vysocí úředníci a soudci mohli začít s Magyarem spolupracovat, pokud uvidí, že má silnou podporu veřejnosti. Samotné splnění 27 milníků je navíc podle úředníků z Bruselu technicky možné provést velmi rychle, pokud k tomu bude politická vůle.
Maďarsku nahrává i fakt, že Orbánova vláda již část podmínek v průběhu let splnila. Podle zpráv občanské společnosti je 17 milníků zcela hotových a dalších devět částečně. Zbývá tak dořešit jen malou část požadavků, což by Magyarovi mohlo usnadnit start. Přesto bude muset nová vláda doručit hmatatelné výsledky v oblasti transparentnosti veřejných zakázek a připojit se k Úřadu evropského veřejného žalobce.
Pokud by se nepodařilo stihnout srpnový termín pro fond obnovy, stále existují určité kličky, jak peníze zachránit. Finanční prostředky by se mohly převést na národní rozvojovou banku nebo sloučit s regionálními fondy, u kterých je lhůta pro čerpání až do roku 2028. U zbývajících 7 miliard eur určených pro chudší regiony má tak budoucí vláda o něco více prostoru pro manévrování.
Představitelé strany Tisza popisují budoucí vztah s Bruselem jako pragmatické partnerství založené na vzájemné výhodnosti a dodržování slova. Magyarova kampaň v posledních dnech vrcholí v atmosféře velké naděje na změnu, ale také realismu ohledně hloubky ekonomické stagnace a problémů ve veřejných službách, které Orbánův režim zanechává.
Vítězství opozice by tak nebylo jen koncem jedné éry v Budapešti, ale také velkým testem pro samotnou Evropskou unii. Ta bude muset vyvážit svou snahu o dodržování právního státu s potřebou podpořit novou, proevropskou vládu, aby se Maďarsko definitivně vymanilo z izolace, do které jej dostala politika minulých let.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.