Lídr maďarské opozice Péter Magyar stojí před historickou šancí ukončit šestnáctileté panování Viktora Orbána. Přestože průzkumy favorizují jeho stranu Tisza, čeká ho v případě vítězství v nedělních volbách mimořádně náročný úkol. Magyar slíbil voličům, že v rekordním čase zajistí uvolnění 17 miliard eur z unijních fondů, které Brusel zmrazil kvůli úpadku demokracie v zemi.
Částka, o kterou se hraje, odpovídá přibližně deseti procentům ročního hrubého domácího produktu Maďarska. Magyarova strana plánuje dokončit plán obnovy do konce srpna a okamžitě zahájit jednání s evropskými partnery. Cílem je resetovat vztahy s Evropskou unií, které byly za Orbánovy éry poznamenány neustálými spory.
Cesta k penězům však nebude jednoduchá, i kdyby Magyar získal silný mandát. Evropská komise trvá na tom, že žádné prostředky neuvolní, dokud Maďarsko nesplní 27 klíčových podmínek, tzv. „supermilníků“. Ty zahrnují opatření proti korupci, obnovení akademické svobody a posílení nezávislosti soudnictví. Eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin zdůraznil, že tyto podmínky jsou jasně dané a obě strany politického spektra o nich vědí.
Čas hraje proti opozici zejména v případě 10 miliard eur z postcovidového fondu obnovy, kde lhůta pro splnění reforem vyprší již 31. srpna. Magyarův tým sice doufá v pragmatické vztahy s Ursulou von der Leyen, ale Komise je pod tlakem unijních soudů, aby pravidla uplatňovala přísně. Nedávno dokonce právní poradce Soudního dvora EU doporučil zrušit dřívější uvolnění části peněz pro Orbána s tím, že bylo předčasné.
Jednou z největších překážek pro novou vládu budou Orbánovy ústavní reformy. Ty zabetonovaly loajální úředníky do klíčových funkcí v soudním systému a na post prezidenta, kterým je Tamás Sulyok. Ten může blokovat legislativu nebo ji posílat k ústavnímu soudu, který je obsazen Orbánovými příznivci. Bez ústavní většiny by tak Magyar mohl narazit na legislativní paralýzu.
Analytici však naznačují, že v případě drtivého vítězství opozice by se politická dynamika mohla změnit. Existuje scénář, podle kterého by vysocí úředníci a soudci mohli začít s Magyarem spolupracovat, pokud uvidí, že má silnou podporu veřejnosti. Samotné splnění 27 milníků je navíc podle úředníků z Bruselu technicky možné provést velmi rychle, pokud k tomu bude politická vůle.
Maďarsku nahrává i fakt, že Orbánova vláda již část podmínek v průběhu let splnila. Podle zpráv občanské společnosti je 17 milníků zcela hotových a dalších devět částečně. Zbývá tak dořešit jen malou část požadavků, což by Magyarovi mohlo usnadnit start. Přesto bude muset nová vláda doručit hmatatelné výsledky v oblasti transparentnosti veřejných zakázek a připojit se k Úřadu evropského veřejného žalobce.
Pokud by se nepodařilo stihnout srpnový termín pro fond obnovy, stále existují určité kličky, jak peníze zachránit. Finanční prostředky by se mohly převést na národní rozvojovou banku nebo sloučit s regionálními fondy, u kterých je lhůta pro čerpání až do roku 2028. U zbývajících 7 miliard eur určených pro chudší regiony má tak budoucí vláda o něco více prostoru pro manévrování.
Představitelé strany Tisza popisují budoucí vztah s Bruselem jako pragmatické partnerství založené na vzájemné výhodnosti a dodržování slova. Magyarova kampaň v posledních dnech vrcholí v atmosféře velké naděje na změnu, ale také realismu ohledně hloubky ekonomické stagnace a problémů ve veřejných službách, které Orbánův režim zanechává.
Vítězství opozice by tak nebylo jen koncem jedné éry v Budapešti, ale také velkým testem pro samotnou Evropskou unii. Ta bude muset vyvážit svou snahu o dodržování právního státu s potřebou podpořit novou, proevropskou vládu, aby se Maďarsko definitivně vymanilo z izolace, do které jej dostala politika minulých let.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.