Před blížícím se summitem s Donaldem Trumpem na Aljašce, kde se bude jednat o ukončení války na Ukrajině, uspořádal Vladimir Putin schůzku s předními ruskými představiteli. Podle agentury TASS se na schůzce připravovali na jednání, přičemž Putin uvedl, že americká administrativa vyvíjí „upřímné úsilí“ k vyřešení konfliktu.
Jednání mezi Trumpem a Putinem proběhne na aljašské vojenské základně, která byla v době studené války klíčovým bodem pro sledování Sovětského svazu. Tato volba místa umožňuje lídrům vyhnout se protestům a zajišťuje vysokou úroveň bezpečnosti.
Trump v rozhovoru pro Fox News Radio označil nadcházející summit za „velmi, velmi důležitý“. Uvedl, že cílem prvního setkání je navázat kontakt a zjistit, kde se obě strany nacházejí, aby se mohlo přistoupit k druhému, produktivnějšímu jednání. Trump má v plánu po setkání s Putinem zavolat ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, evropským lídrům a informovat je o výsledcích.
Americký prezident nevyloučil, že by součástí dohody mohly být i „územní ústupky“. V rozhovoru pro Fox News Radio řekl: „Druhý sraz bude velmi, velmi důležitý, protože na něm dojde k dohodě. A nechci použít slovo ‚rozdělit‘ věci. Ale víte, do určité míry to není špatný termín, dobře?“ Tento postoj vyvolává obavy mezi evropskými spojenci, kteří se bojí, že by dohoda mohla být uzavřena na úkor Ukrajiny a bez její přímé účasti.
Trump ale zmínil, že hlavním cílem setkání je dohodnout druhé, širší setkání, na kterém by už byl přítomen Zelenskyj. První jednání s Putinem přirovnal k „šachové partii“, která má posloužit k „dávání a braní, pokud jde o hranice a území“.
Zelenskyj a evropští lídři v posledních dnech vyjádřili své znepokojení a trvají na tom, že žádná dohoda o míru nesmí být uzavřena bez účasti Ukrajiny. Podle nich by to bylo v rozporu s mezinárodním právem a ústavou Ukrajiny.
Trump dále uvedl, že vidí 25% šanci na to, že setkání s Putinem skončí neúspěchem. V takovém případě by podle něj mohly následovat další sankce. Jako příklad zmínil cla proti Indii, která podle něj výrazně snížila nákup ruské ropy. Věří, že hrozba sankcemi měla vliv na Putinovo rozhodnutí souhlasit se schůzkou.
Zároveň však Putin chválí Trumpovu administrativu za „energické a upřímné úsilí“ o ukončení konfliktu. V rozhovoru pro Fox News Radio řekl, že Putin podle něj „to chce dotáhnout do konce“. Na otázku, zda je připraven Rusku nabídnout „ekonomické pobídky“, Trump odmítl odpovědět a řekl, že nechce „odhalit své karty na veřejnosti“.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že součástí mírových jednání musí být „bezpečnostní záruky pro Ukrajinu“ a také debata o „územních sporech a nárocích“. Doufá v pokrok a zdůraznil, že cílem je dosáhnout příměří, aby mohly proběhnout další rozhovory.
Donald Trump se nechal slyšet, že Rusko má „obrovský potenciál“ v ropě a zemním plynu a že by se chtěl s Putinem v tomto směru posunout. Pokud se ale setkání nepovede, jednoduše se „vrátí domů“.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.