Před blížícím se summitem s Donaldem Trumpem na Aljašce, kde se bude jednat o ukončení války na Ukrajině, uspořádal Vladimir Putin schůzku s předními ruskými představiteli. Podle agentury TASS se na schůzce připravovali na jednání, přičemž Putin uvedl, že americká administrativa vyvíjí „upřímné úsilí“ k vyřešení konfliktu.
Jednání mezi Trumpem a Putinem proběhne na aljašské vojenské základně, která byla v době studené války klíčovým bodem pro sledování Sovětského svazu. Tato volba místa umožňuje lídrům vyhnout se protestům a zajišťuje vysokou úroveň bezpečnosti.
Trump v rozhovoru pro Fox News Radio označil nadcházející summit za „velmi, velmi důležitý“. Uvedl, že cílem prvního setkání je navázat kontakt a zjistit, kde se obě strany nacházejí, aby se mohlo přistoupit k druhému, produktivnějšímu jednání. Trump má v plánu po setkání s Putinem zavolat ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, evropským lídrům a informovat je o výsledcích.
Americký prezident nevyloučil, že by součástí dohody mohly být i „územní ústupky“. V rozhovoru pro Fox News Radio řekl: „Druhý sraz bude velmi, velmi důležitý, protože na něm dojde k dohodě. A nechci použít slovo ‚rozdělit‘ věci. Ale víte, do určité míry to není špatný termín, dobře?“ Tento postoj vyvolává obavy mezi evropskými spojenci, kteří se bojí, že by dohoda mohla být uzavřena na úkor Ukrajiny a bez její přímé účasti.
Trump ale zmínil, že hlavním cílem setkání je dohodnout druhé, širší setkání, na kterém by už byl přítomen Zelenskyj. První jednání s Putinem přirovnal k „šachové partii“, která má posloužit k „dávání a braní, pokud jde o hranice a území“.
Zelenskyj a evropští lídři v posledních dnech vyjádřili své znepokojení a trvají na tom, že žádná dohoda o míru nesmí být uzavřena bez účasti Ukrajiny. Podle nich by to bylo v rozporu s mezinárodním právem a ústavou Ukrajiny.
Trump dále uvedl, že vidí 25% šanci na to, že setkání s Putinem skončí neúspěchem. V takovém případě by podle něj mohly následovat další sankce. Jako příklad zmínil cla proti Indii, která podle něj výrazně snížila nákup ruské ropy. Věří, že hrozba sankcemi měla vliv na Putinovo rozhodnutí souhlasit se schůzkou.
Zároveň však Putin chválí Trumpovu administrativu za „energické a upřímné úsilí“ o ukončení konfliktu. V rozhovoru pro Fox News Radio řekl, že Putin podle něj „to chce dotáhnout do konce“. Na otázku, zda je připraven Rusku nabídnout „ekonomické pobídky“, Trump odmítl odpovědět a řekl, že nechce „odhalit své karty na veřejnosti“.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že součástí mírových jednání musí být „bezpečnostní záruky pro Ukrajinu“ a také debata o „územních sporech a nárocích“. Doufá v pokrok a zdůraznil, že cílem je dosáhnout příměří, aby mohly proběhnout další rozhovory.
Donald Trump se nechal slyšet, že Rusko má „obrovský potenciál“ v ropě a zemním plynu a že by se chtěl s Putinem v tomto směru posunout. Pokud se ale setkání nepovede, jednoduše se „vrátí domů“.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.