Před blížícím se summitem s Donaldem Trumpem na Aljašce, kde se bude jednat o ukončení války na Ukrajině, uspořádal Vladimir Putin schůzku s předními ruskými představiteli. Podle agentury TASS se na schůzce připravovali na jednání, přičemž Putin uvedl, že americká administrativa vyvíjí „upřímné úsilí“ k vyřešení konfliktu.
Jednání mezi Trumpem a Putinem proběhne na aljašské vojenské základně, která byla v době studené války klíčovým bodem pro sledování Sovětského svazu. Tato volba místa umožňuje lídrům vyhnout se protestům a zajišťuje vysokou úroveň bezpečnosti.
Trump v rozhovoru pro Fox News Radio označil nadcházející summit za „velmi, velmi důležitý“. Uvedl, že cílem prvního setkání je navázat kontakt a zjistit, kde se obě strany nacházejí, aby se mohlo přistoupit k druhému, produktivnějšímu jednání. Trump má v plánu po setkání s Putinem zavolat ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, evropským lídrům a informovat je o výsledcích.
Americký prezident nevyloučil, že by součástí dohody mohly být i „územní ústupky“. V rozhovoru pro Fox News Radio řekl: „Druhý sraz bude velmi, velmi důležitý, protože na něm dojde k dohodě. A nechci použít slovo ‚rozdělit‘ věci. Ale víte, do určité míry to není špatný termín, dobře?“ Tento postoj vyvolává obavy mezi evropskými spojenci, kteří se bojí, že by dohoda mohla být uzavřena na úkor Ukrajiny a bez její přímé účasti.
Trump ale zmínil, že hlavním cílem setkání je dohodnout druhé, širší setkání, na kterém by už byl přítomen Zelenskyj. První jednání s Putinem přirovnal k „šachové partii“, která má posloužit k „dávání a braní, pokud jde o hranice a území“.
Zelenskyj a evropští lídři v posledních dnech vyjádřili své znepokojení a trvají na tom, že žádná dohoda o míru nesmí být uzavřena bez účasti Ukrajiny. Podle nich by to bylo v rozporu s mezinárodním právem a ústavou Ukrajiny.
Trump dále uvedl, že vidí 25% šanci na to, že setkání s Putinem skončí neúspěchem. V takovém případě by podle něj mohly následovat další sankce. Jako příklad zmínil cla proti Indii, která podle něj výrazně snížila nákup ruské ropy. Věří, že hrozba sankcemi měla vliv na Putinovo rozhodnutí souhlasit se schůzkou.
Zároveň však Putin chválí Trumpovu administrativu za „energické a upřímné úsilí“ o ukončení konfliktu. V rozhovoru pro Fox News Radio řekl, že Putin podle něj „to chce dotáhnout do konce“. Na otázku, zda je připraven Rusku nabídnout „ekonomické pobídky“, Trump odmítl odpovědět a řekl, že nechce „odhalit své karty na veřejnosti“.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že součástí mírových jednání musí být „bezpečnostní záruky pro Ukrajinu“ a také debata o „územních sporech a nárocích“. Doufá v pokrok a zdůraznil, že cílem je dosáhnout příměří, aby mohly proběhnout další rozhovory.
Donald Trump se nechal slyšet, že Rusko má „obrovský potenciál“ v ropě a zemním plynu a že by se chtěl s Putinem v tomto směru posunout. Pokud se ale setkání nepovede, jednoduše se „vrátí domů“.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.