Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Mezi vůbec největší transakce patřily prodeje akcií společností Amazon a Microsoft, kterých se prezidentův účet zbavil v hodnotě mezi 5 a 25 miliony dolarů u každé z nich. Během jednoho jediného dne došlo také k prodeji podílů ve firmách Oracle a Costco v hodnotě až 5 milionů dolarů a rovněž k odprodeji akcií Nvidia. Ve stejný okamžik však proběhly i rozsáhlé nákupy, při nichž byly pořízeny cenné papíry společností Intuit a Salesforce v hodnotě až 5 milionů dolarů. Mimo tyto dominantní obchody proběhly desítky dalších menších finančních operací.
Celkově prezidentův účet zaznamenal více než 700 prodejních transakcí, jejichž hodnota se pohybovala mezi 35 a 137 miliony dolarů. Současně proběhlo přes 440 nákupních operací v celkovém objemu od 43,5 do 134 milionů dolarů. Oficiální finanční přiznání, která musejí prezidenti i viceprezidenti předkládat ze zákona, obsahují z legislativních důvodů pouze konkrétní data a rámcová rozmezí částek. Přesnou hodnotu jednotlivých obchodů tak z veřejně dostupných výkazů nelze jednoznačně určit.
Bílý dům v reakci na zveřejněná data uvedl, že portfolio akcií a dluhopisů spravují zcela nezávisle třetí strany a k žádnému střetu zájmů nedochází. Mluvčí Bílého domu Davis Ingle zdůraznil, že veškerá aktiva jsou uložena na účtech se zvláštním režimem a investována prostřednictvím počítačových modelů. Tyto automatizované systémy pouze kopírují známé tržní indexy, jako je například Schwab 1000. Podle vyjádření mluvčího nemá prezident ani nikdo z jeho rodiny možnost tyto investiční kroky jakkoli ovlivňovat.
Představitelé Bílého domu trvají na tom, že veškerá rozhodnutí o nákupu či prodeji cenných papírů leží výhradně na nezávislých správcích. Prezident ani jeho blízcí příbuzní nemají podle oficiálního prohlášení pravomoc zasahovat do toho, jak je portfolio investováno. Stejně tak nemohou určovat ani načasování jednotlivých obchodních transakcí. Bílý dům tímto způsobem odmítá jakákoli obvinění z možného ovlivňování obchodů ze strany nejvyššího představitele státu.
Zveřejnění nejnovějších výkazů přichází v době, kdy prezident i Republikánská strana prosazují zákaz obchodování s akciemi pro členy Kongresu. Tento navrhovaný zákaz by se však na samotného prezidenta ani na viceprezidenta nevztahoval. Z analýzy společnosti Bloomberg přitom vyplynulo, že prezident uskutečnil od začátku svého druhého funkčního období do června více obchodů než celý Kongres dohromady. Tato skutečnost vyvolává další vlnu kritiky ze strany veřejnosti i politických oponentů.
Předchozí roční finanční přiznání odhalila, že prezident v uplynulém roce vydělal více než 2,2 miliardy dolarů ze své sítě podniků a investic. Z této sumy tvořila přibližně jednu miliardu dolarů částka získaná z kryptoměn. Zveřejněné dokumenty jeho spolupracovníků rovněž ukázaly vysoké peněžní dary ve výši 45 tisíc dolarů pro tři úředníky Bílého domu. Mezi obdarovanými byla i jeho blízká osobní poradkyně Natalie Harpová, což přimělo dohledové skupiny k výzvám k podrobnému vyšetření.
Společný ekonomický výbor Senátu navíc zjistil, že prezident získal až 15,5 milionu dolarů ze svých investic do ropných a plynárenských společností. Tyto zisky byly způsobeny vysokými cenami pohonných hmot, které vyhnal nahoru válečný konflikt Spojených států s Íránem. Ačkoli mají prezident, viceprezident i zákonodárci ze zákona povoleno obchodovat s akciemi, musejí všechny transakce zveřejnit do 45 dnů od jejich uskutečnění. Pravidla pro nejvyšší ústavní činitele tak zůstávají mírnější než pro ostatní státní zaměstnance.
Obchodování s cennými papíry ze strany politiků naráží na silný nesouhlas americké veřejnosti. Nedávný průzkum společností The Economist a YouGov ukázal, že přibližně 75 procent respondentů odmítá, aby volení představitelé kupovali a prodávali akcie během výkonu funkce. S tímto názorem souhlasila většina dotázaných jak z řad Demokratů, tak Republikánů. Sněmovna reprezentantů sice schválila zákon Stop Insider Trading Act podporovaný prezidentem, ten však zakazuje obchodování pouze zákonodárcům a jejich rodinám, přičemž prezidenta i viceprezidenta JD Vance z omezení vynechává.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.