Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Včera to Wall Street předvedla názorně. Akcie provozovatele posiloven Planet Fitness propadly o zhruba devět procent, finanční zprostředkovatel Charles Schwab o více než šest procent a The New York Times o 7,2 procenta. Výrazně klesaly také banky, pojišťovny, telekomunikace nebo on-line cestovní portály. Americký index finančních společností S&P 500 Financials odepsal dvě procenta.
Spouštěčem je úspěch nového osobního AI agenta Muse společnosti Meta. Během necelých dvou týdnů zaznamenal 2,8 milionu stažení a dostal se na první místo mezi bezplatnými aplikacemi pro iPhone v USA. Na rozdíl od klasického chatbotu nemá pouze odpovídat. Má za člověka jednat: posílat e-maily, rezervovat cesty či provádět transakce.
V tom je zásadní změna. Spotřebitel se totiž mění z pasivního zákazníka prakticky v permanentně optimalizujícího arbitra.
Řada mimořádně výnosných obchodních modelů moderní ekonomiky totiž částečně stojí na takzvané „consumer inertia“, spotřebitelské setrvačnosti. Člověk ví, že by mohl změnit banku, pojišťovnu, telefonního operátora nebo předplatné, ale nechce se mu hledat lepší nabídka, studovat podmínky, telefonovat na zákaznickou linku a vyplňovat formuláře. Rozdíl několika dolarů nebo stokorun měsíčně mu za námahu nestojí.
Firma tak inkasuje cosi jako rentu z lidské lenosti.
AI agent tuto rentu může výrazně omezit. Nemusí být líný, unavený ani zapomnětlivý. Může permanentně procházet bankovní výpisy a smlouvy a upozornit: toto předplatné nepoužíváš, toto pojištění je příliš drahé, na tomto účtu necháváš peníze za příliš nízký úrok a stejný hotel lze koupit levněji jinde. Ještě důležitější je, že další generace agentů nemusí pouze poradit. Změnu může sama provést.
Planet Fitness je téměř učebnicovým příkladem tohoto rizika. Posilovny těží také z klientů, takzvaných „ghost members“ kteří si členství – třeba v rámci novoročního předsevzetí – pořídili, ale postupně do nich přestali chodit. Nízká měsíční částka je přitom natolik malá, že zrušení členství stále odkládají. Pro člověka typická situace: „Musím to někdy zrušit.“ AI agent může jednou za měsíc zjistit, že předplatné existuje, ale jeho majitel službu nevyužívá, a zeptat se jedinou větou: zrušit? V úterý akcie Planet Fitness ztratily přibližně 9,5 procenta.
U Charles Schwab je mechanismus jiný, ale princip stejný. Klienti nechávají část hotovosti v málo úročených produktech nebo zůstávají u investičních a finančních služeb, přestože existují výhodnější možnosti. AI může automatizovat takzvaný „cash sorting“ – hledání vyššího výnosu pro volné peníze – a obecně snižovat hodnotu finančního prostředníka. Právě obava z konkurence AI ve wealth managementu patřila mezi důvody úterního výprodeje; Schwab odepsal 6,1 procenta. Současně ale nelze celý pohyb připsat jen Muse, protože na finanční sektor působil také vývoj výnosové křivky a úrokových sazeb.
Ještě zajímavější je New York Times. Jeho akcie včera propadly o 7,2 procenta na 65,45 dolaru. Zde AI představuje dvojí riziko. Jednak může odhalovat málo využívaná předplatná a vybízet k jejich rušení. Především se ale sama může stát prostředníkem konzumace zpráv. Člověk nemusí otevírat deset médií a číst desítky článků. Agentovi jednoduše řekne: shrň mi za deset minut všechno důležité, co se dnes ve světě stalo.
To je pro média potenciálně ještě větší revoluce, než byl Google nebo sociální sítě. Hodnota se může přesouvat od firmy, která obsah vytvořila, k firmě, která vlastní rozhraní mezi obsahem a spotřebitelem.
Výprodej se proto neomezil jen na pár titulů. Vždyť banky JPMorgan a Wells Fargo, jež náleží k těm vůbec největším, ztratily více než tři procenta, pojišťovna Allstate 5,5 procenta, Booking zhruba 2,5 procenta a v Evropě výrazně oslabovaly telekomunikační společnosti. Společným jmenovatele právě jako strach z narušení odvětví založených na spotřebitelské setrvačnosti.
Samozřejmě může být reakce trhu přehnaná. Muse je čerstvý produkt a zdaleka není jisté, že lidé svěří AI přístup ke svým penězům, smlouvám a nákupům v rozsahu, s jakým nyní Wall Street začíná počítat.
Přesto se rodí velmi důležité investiční téma. První fáze AI boomu byla o vítězích: čipech, datových centrech a technologických gigantech. Teď začíná druhá fáze – hledání firem, jejichž marže AI ohrozí.
V Evropské unii se ale této druhé fáze firmy tolik bát nemusí. Nástup AI agentů typu Muse totiž brzdí regulace. Brusel tak lidi v EU „chrání“ i před tím, aby napravovali důsledky své vlastní lenosti a optimalizovali tak své rodinné rozpočty a tím pádem celý trh. Regulace Bruselu tudíž uměle vyvolávají selhání trhu, která pak jsou některým popudem k ještě dalším a tužším regulacím, jež by „selhání“ korigovaly – vzniká bludný kruh, ba spíše bludná spirála ke dnu a zaostalosti.
Bruselská pravidla typu GDPR, omezení práce s osobními daty, požadavky na souhlasy uživatelů a další regulatorní povinnosti komplikují vznik agentů, kteří by mohli bez překážek procházet e-maily, bankovní účty, smlouvy či historii plateb a následně sami rušit nebo měnit služby. Pro evropské banky, pojišťovny, operátory či předplatitelské služby tak regulace představuje jistou ochrannou bariéru před okamžitou americkou „AI arbitráží“. Zároveň ale právě může být tato ochrana dvojsečná: evropským firmám sice dává více času, ale současně může zpomalit vznik domácích AI agentů a dále zvětšit technologický náskok amerických platforem.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.