Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Francie více než týden blokovala prodloužení celého evropského sankčního rámce a požadovala vyřazení Usmanova s odkazem na otázky národní bezpečnosti. Paříž uvedla, že tímto krokem reaguje na žádosti svých mezinárodních partnerů. Lucembursko současně dlouhodobě prosazovalo vyškrtnutí bankéře Fridmana, který tuto zemi zažaloval kvůli přístupu k blokovaným aktivům. Francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad označil konečnou dohodu za důkaz evropské solidarity a odhodlání pokračovat v ekonomickém tlaku na Rusko. Média však spekulují, že ústupek vůči Usmanovovi může souviset s vyjednáváním o propuštění francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu.
Proti vyškrtnutí obou podnikatelů původně tvrdě vystupovaly zejména pobaltské a severské státy, které varovaly před oslabením celého sankčního režimu. Průlom v jednání nastal ve chvíli, kdy se Lotyšsko, jakožto nejhlasitější odpůrce návrhu, rozhodlo při hlasování zdržet. Lotyšský premiér Andris Kulbergs toto rozhodnutí obhájil tím, že Francie výměnou přislíbila zahájit jednání o zapojení Lotyšska do francouzské iniciativy jaderného odstrašování. Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle něj rovněž zavázal k posílení vojenské přítomnosti francouzských sil v Lotyšsku se zaměřením na protivzdušnou obranu. Lotyšská vláda zároveň potvrdila, že bude nadále využívat všechny právní nástroje k zablokování majetku těchto osob na svém území.
Rozhodnutí Evropské unie narazilo na ostrou kritiku ze strany ukrajinské diplomacie. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil vyřazení obou miliardářů ze seznamu za ostudné a neobhajitelné. Podle něj Moskva slaví vítězství, protože získala pocit beztrestnosti a podařilo se jí rozdělit evropské státy. Sybiha proto vyzval členské země unie, aby na oba magnáty uvalily alespoň své vlastní národní sankce. Hluboké litování nad odstraněním dvou právně podložených položek vyjádřila také švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová.
Ališer Usmanov dlouhodobě odmítá tvrzení, že by byl oligarchou podporujícím ruské válečné úsilí, a proti svému zařazení na sankční seznam aktivně bojoval. Michail Fridman podobně označuje zmrazení svého majetku za protiprávní krok. Někteří unijní diplomaté vyjádřili neformálně frustraci z nedostatku detailních informací ohledně konkrétních bezpečnostních důvodů, které Francie při jednáních předložila. Zástupci Francie v reakci uvedli, že velvyslanci měli možnost získat podrobnější údaje prostřednictvím odpovídajících bezpečnostních kanálů.
K celému vývoji se během jednání v New Yorku vyjádřil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že oba oligarchy sice současný výsledek jednání těší, ale zdůraznil, že s těmito jmény předstoupí před Evropu v budoucnu znovu. Dohoda mezi členskými státy EU má vstoupit v platnost po odevzdání písemných souhlasů jednotlivých hlavních měst. Přijatý kompromis zároveň znamená, že o stávajícím složení sankčního seznamu se nebude znovu jednat až do roku 2029.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.