Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Francie více než týden blokovala prodloužení celého evropského sankčního rámce a požadovala vyřazení Usmanova s odkazem na otázky národní bezpečnosti. Paříž uvedla, že tímto krokem reaguje na žádosti svých mezinárodních partnerů. Lucembursko současně dlouhodobě prosazovalo vyškrtnutí bankéře Fridmana, který tuto zemi zažaloval kvůli přístupu k blokovaným aktivům. Francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad označil konečnou dohodu za důkaz evropské solidarity a odhodlání pokračovat v ekonomickém tlaku na Rusko. Média však spekulují, že ústupek vůči Usmanovovi může souviset s vyjednáváním o propuštění francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu.
Proti vyškrtnutí obou podnikatelů původně tvrdě vystupovaly zejména pobaltské a severské státy, které varovaly před oslabením celého sankčního režimu. Průlom v jednání nastal ve chvíli, kdy se Lotyšsko, jakožto nejhlasitější odpůrce návrhu, rozhodlo při hlasování zdržet. Lotyšský premiér Andris Kulbergs toto rozhodnutí obhájil tím, že Francie výměnou přislíbila zahájit jednání o zapojení Lotyšska do francouzské iniciativy jaderného odstrašování. Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle něj rovněž zavázal k posílení vojenské přítomnosti francouzských sil v Lotyšsku se zaměřením na protivzdušnou obranu. Lotyšská vláda zároveň potvrdila, že bude nadále využívat všechny právní nástroje k zablokování majetku těchto osob na svém území.
Rozhodnutí Evropské unie narazilo na ostrou kritiku ze strany ukrajinské diplomacie. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil vyřazení obou miliardářů ze seznamu za ostudné a neobhajitelné. Podle něj Moskva slaví vítězství, protože získala pocit beztrestnosti a podařilo se jí rozdělit evropské státy. Sybiha proto vyzval členské země unie, aby na oba magnáty uvalily alespoň své vlastní národní sankce. Hluboké litování nad odstraněním dvou právně podložených položek vyjádřila také švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová.
Ališer Usmanov dlouhodobě odmítá tvrzení, že by byl oligarchou podporujícím ruské válečné úsilí, a proti svému zařazení na sankční seznam aktivně bojoval. Michail Fridman podobně označuje zmrazení svého majetku za protiprávní krok. Někteří unijní diplomaté vyjádřili neformálně frustraci z nedostatku detailních informací ohledně konkrétních bezpečnostních důvodů, které Francie při jednáních předložila. Zástupci Francie v reakci uvedli, že velvyslanci měli možnost získat podrobnější údaje prostřednictvím odpovídajících bezpečnostních kanálů.
K celému vývoji se během jednání v New Yorku vyjádřil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že oba oligarchy sice současný výsledek jednání těší, ale zdůraznil, že s těmito jmény předstoupí před Evropu v budoucnu znovu. Dohoda mezi členskými státy EU má vstoupit v platnost po odevzdání písemných souhlasů jednotlivých hlavních měst. Přijatý kompromis zároveň znamená, že o stávajícím složení sankčního seznamu se nebude znovu jednat až do roku 2029.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).