V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Svědectví televize BBC získaná od stovek vysídlených žen v přelidněných táborech v Gaze a Chán Júnisu popisují otřesné podmínky každodenního života. Oběti znásilnění bývají podle výpovědí často nuceny ke sňatku se svými útočníky, aby rodiny předešly společenskému stigmatu a skandálu. V obdobích nejhoršího hladomoru docházelo dokonce k případům, kdy otcové provdali své nezletilé dcery výměnou za základní potraviny pro zbytek rodiny. Počet nahlášených případů předčasných a nucených sňatků se tak ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o více než sto procent.
Zástupce Populačního fondu OSN pro Palestinu Nestor Owomuhangi upozornil, že extrémní okolnosti posledních tří let zcela rozbily dosavadní společenské struktury. Masové ničení, desítky tisíc obětí a opakované vlny vysídlení vedly k úplnému zhroucení veřejných služeb i právního systému. Přestože se trhy s potravinami částečně otevřely, většina z více než dvou milionů obyvatel si zboží nemůže dovolit a zůstává závislá na humanitární pomoci. Přibližně 1,2 milionu lidí v současnosti přežívá v provizorních stanech nebo poškozených budovách bez základního soukromí.
Uzavření škol připravilo o prezenční výuku zhruba 700 tisíc dětí, což má na dospívající dívky zásadní dopad. Zatímco chlapci čelí tlaku na hledání neformální práce pro obživu rodiny, dívky zůstávají v provizorních táborech bezpečně nechráněné. Život mezi cizími lidmi v konzervativní společnosti vede k častému sexuálnímu obtěžování, na což rodiny reagují snahou dívky co nejdříve provdat. Zvláště zranitelnou skupinou jsou osiřelé dívky, kterých se příbuzní často zbavují z finančních a odpovědnostních důvodů.
Předčasná těhotenství dospívajících dívek se v důsledku dětských sňatků stávají masovým prostředím plným zdravotních rizik. Dívky v nízkém věku nemají tělesně ani psychicky vyvinuté předpoklady pro mateřství a samy často trpí podvýživou. Zástupci zdravotnických organizací varují, že u velmi mladých matek dramaticky roste riziko potratů a narození dětí s nebezpečně nízkou porodní hmotností. Místní islámské soudy, které dříve schvalovaly věkové výjimky pro sňatky, byly během války uzavřeny, čímž zmizely i poslední právní pojistky.
Případů sexuálního násilí je ve skutečnosti hlášeno jen velmi malé procento z důvodu strachu ze společenského odsouzení a odplaty. Přesto statistiky zaznamenaly výrazný absolutní nárůst nahlášených incidentů, což odborníci přisuzují lepší osvětě a zřízení důvěrných linek pomoci. Ženy a dívky čelí největšímu nebezpečí v nocích, kdy z obav před napadením raději vynechávají návštěvy neosvětlených táborových toalet a koupelen. Zvláště ohrožené jsou vdovy a ženy, jejichž manželé byli zadrženi nebo jsou nezvěstní, přičemž ženská hlava rodiny je nyní téměř ve čtvrtině domácností.
Tragickou realitu dokreslují i konkrétní případy rodin, kde byli mladí lidé k manželství dotlačeni příbuznými po smrti svých rodičů. Příbuzní v mnoha případech argumentují tím, že o osiřelé dívky se po smrti živitelů nemá kdo postarat a sňatek je pro ně jedinou ochranou. Dívky tak přicházejí o možnost vzdělání i dětství a namísto školní docházky se musejí starat o vlastní domácnost a děti. Podle výpovědí samotných aktérů by tyto dívky bez válečného konfliktu dále chodily do školy a žily běžný život.
Humanitární organizace zdůrazňují, že nebezpečí pro ženy v Gaze by bylo možné výrazně snížit zlepšením základních životních podmínek. Využitelné by bylo především dodání kvalitnějších přístřešků, sanitárního vybavení, bezpečných zámků na toalety a nočního osvětlení. Izrael však dovoz mnohých těchto položek do Pásma Gazy nadále omezuje s odkazem na riziko jejich možného vojenského zneužití. Pomocné organizace se přesto snaží obnovovat zdravotní i vzdělávací služby a plánují dlouhodobé kampaně zaměřené na boj proti domácímu násilí a dětským sňatkům.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.