Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
Příjezd vyhoštěných osob vyvolal v zemi neobvyklé veřejné protesty a vlnu rozhořčení. Více než stovka žen demonstrativně požadovala před americkým velvyslanectvím v hospodářském centru Manzini okamžitý návrat převezených osob do Spojených států. Místní obyvatelé vyjadřují obavy o bezpečnost svých rodin i nepochopení nad tím, proč mají tito lidé zvláštní podmínky. Podle uzavřené dohody má v Eswatini skončit celkem 160 deportovaných migrantů, kteří jsou zpočátku umístěni ve věznici v Matsapha.
Místní právník a obhájce lidských práv Sibusiso Nhlabatsi musel svádět dlouhou právní bitvu, aby se k deportovaným vůbec dostal. Úřady mu opakovaně odepřely přístup, dokud o možnosti setkání nerozhodl vysoký soud v Mbabane. Nhlabatsi upozornil na to, že s deportovanými bylo zacházeno jako s věcmi, ačkoliv v samotném Eswatini nespáchali žádný trestný čin. Mnozí z těchto lidí si své předchozí tresty ve Spojených státech již odpykali a před svým zatčením žili běžným řádným životem.
Převezení migranti pocházejí z různých zemí světa, například z Vietnamu, Laosu, Jemenu, Kuby či Demokratické republiky Kongo. Jedním z nich je i Vietnamec Dung Nguyen, který byl v USA dříve odsouzen za znásilnění, avšak od propuštění žil na svobodě, pracoval a založil rodinu. V červenci byl bez předchozího varování zatčen a vojenským letadlem přepraven do Afriky. Nguyen uvedl, že o existenci Eswatini před svým nedobrovolným přesunem nikdy neslyšel a odmítl podepsat nabízené dokumenty.
Zadržovaní cizinci jsou v centrální věznici v Matsapha umístěni v novém přísně střeženém křídle, mají však mírnější režim než běžní vězni. Mohou sledovat televizi, využívat sociální sítě a pod dohledem vězeňské služby dokonce navštěvovat blízké nákupní centrum. To vyvolává nevoli mezi místními poslanci i obyvateli, kteří se ptají na důvody těchto výsad. Vláda argumentuje tím, že deportovaní představují pouze hosty krále a zemí pouze procházejí, což však veřejnost neuklidňuje.
Tajná dohoda podepsaná premiérem Russellem Dlaminim stanovuje, že Eswatini obdrží za přijetí migrantů finanční kompenzaci ve výši 5,1 milionu dolarů na posílení hraniční infrastruktury. Vyjednávání probíhalo v době, kdy americká administrativa rušila rozvojové programy USAID, na nichž bylo Eswatini závislé při financování boje proti AIDS. Podle kritiků byla královská vláda po omezení americké pomoci zatlačena do kouta a neměla jinou možnost než na podmínky přistoupit. Okolnosti převodu finančních prostředků však vyvolávají v království rozsáhlé dohady.
Spojené státy dlouhodobě udržovaly s Eswatini dobré vztahy, avšak podle opozice se přístup Washingtonu s příchodem nové administrativy výrazně změnil. Opoziční představitelé tvrdí, že americká strana zavírá oči před rostoucími represemi ze strany režimu krále Mswatiho III. Zástupci opoziční strany PUDEMO označují dohodu za nesprávnou a poukazují na využívání protiteroristických zákonů k věznění politických odpůrců. Královská rodina si v zemi udržuje absolutní moc a kontroluje i významné hospodářské podíly.
Vládní představitelé podávají o finanční stránce celé dohody rozporuplná vyjádření. Zatímco premiér veřejně tvrdil, že země nedostala žádné finanční odškodnění a šlo pouze o utužení vzájemných vztahů, ministr financí uvedl, že peníze byly převedeny na účet agentury pro zvládání katastrof. Z dosud deportovaných osob se pouze pěti lidem podařilo vrátit do mateřských zemí. Ostatní zůstávají v uzavřeném křídle věznice a čekají na rozhodnutí o svém dalším osudu v zemi, o jejíž existenci neměli dříve tušení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.