Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
Členové Ústavní rady dospěli k závěru, že první článek dotčeného zákona představuje zásah do ústavních práv, který není přiměřený, nezbytný ani vhodný. Soudci navíc poukázali na vážné nedostatky v oblasti ochrany soukromí. Zákon podle nich nedokázal stanovit dostatečné právní záruky pro proces overování věku uživatelů, což by nepřiměřeně zatížilo i dospělou populaci.
Legislativu schválili francouzští zákonodárci v průběhu července, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která se pokusila o takto plošný zákaz pro nezletilé. Schválená pravidla počítala s tím, že by od začátku září bylo nezletilým do patnácti let znemožněno zakládat si nové účty na sociálních sítích. Do začátku následujícího roku pak měly platformy zrušit i všechny dosud existující profily mladistvých.
Francouzský prezident Emmanuel Macron podle BBC reagoval na zrušení zákona okamžitou výzvou směřovanou předsedovi vlády Sébastienu Lecornuovi. Pověřil ho, aby vládní tým co nejrychleji vypracoval nový návrh zákona, který bude plně reflektovat výhrady Ústavní rady i evropský právní rámec. Hlava státu potvrdila odhodlání zavést novou reformu do praxe nejpozději začátkem roku 2027.
Sám premiér Sébastien Lecornu přitom po červencovém hlasování parlamentu postoupil část legislativy Ústavní radě k přezkumu. Devítičlenný orgán dohlížející na soulad zákonů s ústavou však potvrdil obavy kritiků, kteří norma považovali za ukvapenou a technicky obtížně realizovatelnou. Kritici dlouhodobě upozorňovali na riziko obcházení věkových bariér a ohrožení osobních údajů uživatelů.
Cílem původní legislativy bylo omezit přístup mladistvých k populárním aplikacím typu TikTok, Instagram nebo Snapchat. Zákonodárci reagovali na přibývající vědecké studie, které spojují nadměrné užívání sociálních sítí u dětí s výskytem úzkostí, depresí, poruch spánku a kyberšikany. Plošný zákaz měl představovat zásadní průlom v boji za bezpečnost dětí v digitálním prostoru.
Francouzský pokus o regulaci zapadá do širšího světového a evropského trendu. První zemí na světě, která zavedla přísný zákaz sociálních sítí pro děti do šestnácti let, se v prosinci stala Austrálie. Tamní praxe však ukazuje, že mnozí mladiství dokážou stanovená pravidla i nadále obcházet. Omezení pro nezletilé zvažují nebo zavádějí i další státy.
Snaha o ochranu dětí na internetu sílí rovněž na celoevropské úrovni. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla zavedení celounijního věkového omezení pro vstup na sociální sítě, přičemž příslušná legislativa by mohla být předložena v nadcházejících měsících. Některé členské státy však nechtějí čekat na pomalý unijní schvalovací proces a snaží se přijímat vlastní národní normy.
Konkrétní kroky plánuje také Velká Británie, kde bývalý premiér Keir Starmer oznámil záměr zakázat sociální sítě dětem do šestnácti let od ledna roku 2027. Součástí britského návrhu je i možnost zavedení dobrovolného nočního zákazu přístupu k internetu pro dospívající ve věku šestnáct a sedmnáct let. Osud francouzského zákona tak bude klíčovým precedentem pro všechny ostatní země plánující podobná omezení.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.