Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
Členové Ústavní rady dospěli k závěru, že první článek dotčeného zákona představuje zásah do ústavních práv, který není přiměřený, nezbytný ani vhodný. Soudci navíc poukázali na vážné nedostatky v oblasti ochrany soukromí. Zákon podle nich nedokázal stanovit dostatečné právní záruky pro proces overování věku uživatelů, což by nepřiměřeně zatížilo i dospělou populaci.
Legislativu schválili francouzští zákonodárci v průběhu července, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která se pokusila o takto plošný zákaz pro nezletilé. Schválená pravidla počítala s tím, že by od začátku září bylo nezletilým do patnácti let znemožněno zakládat si nové účty na sociálních sítích. Do začátku následujícího roku pak měly platformy zrušit i všechny dosud existující profily mladistvých.
Francouzský prezident Emmanuel Macron podle BBC reagoval na zrušení zákona okamžitou výzvou směřovanou předsedovi vlády Sébastienu Lecornuovi. Pověřil ho, aby vládní tým co nejrychleji vypracoval nový návrh zákona, který bude plně reflektovat výhrady Ústavní rady i evropský právní rámec. Hlava státu potvrdila odhodlání zavést novou reformu do praxe nejpozději začátkem roku 2027.
Sám premiér Sébastien Lecornu přitom po červencovém hlasování parlamentu postoupil část legislativy Ústavní radě k přezkumu. Devítičlenný orgán dohlížející na soulad zákonů s ústavou však potvrdil obavy kritiků, kteří norma považovali za ukvapenou a technicky obtížně realizovatelnou. Kritici dlouhodobě upozorňovali na riziko obcházení věkových bariér a ohrožení osobních údajů uživatelů.
Cílem původní legislativy bylo omezit přístup mladistvých k populárním aplikacím typu TikTok, Instagram nebo Snapchat. Zákonodárci reagovali na přibývající vědecké studie, které spojují nadměrné užívání sociálních sítí u dětí s výskytem úzkostí, depresí, poruch spánku a kyberšikany. Plošný zákaz měl představovat zásadní průlom v boji za bezpečnost dětí v digitálním prostoru.
Francouzský pokus o regulaci zapadá do širšího světového a evropského trendu. První zemí na světě, která zavedla přísný zákaz sociálních sítí pro děti do šestnácti let, se v prosinci stala Austrálie. Tamní praxe však ukazuje, že mnozí mladiství dokážou stanovená pravidla i nadále obcházet. Omezení pro nezletilé zvažují nebo zavádějí i další státy.
Snaha o ochranu dětí na internetu sílí rovněž na celoevropské úrovni. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla zavedení celounijního věkového omezení pro vstup na sociální sítě, přičemž příslušná legislativa by mohla být předložena v nadcházejících měsících. Některé členské státy však nechtějí čekat na pomalý unijní schvalovací proces a snaží se přijímat vlastní národní normy.
Konkrétní kroky plánuje také Velká Británie, kde bývalý premiér Keir Starmer oznámil záměr zakázat sociální sítě dětem do šestnácti let od ledna roku 2027. Součástí britského návrhu je i možnost zavedení dobrovolného nočního zákazu přístupu k internetu pro dospívající ve věku šestnáct a sedmnáct let. Osud francouzského zákona tak bude klíčovým precedentem pro všechny ostatní země plánující podobná omezení.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.