Donald Trump v sobotu oznámil, že do Grónska vysílá americkou nemocniční loď. Toto prohlášení učinil v souvislosti se svou dlouhodobou snahou získat toto autonomní dánské území pod kontrolu USA. Grónští i dánští představitelé však nabídku okamžitě a rázně odmítli s tím, že o americkou pomoc nestojí a své zdravotnictví zvládají sami.
Prezident na sociálních sítích uvedl, že na projektu spolupracuje s guvernérem Louisiany Jeffem Landrym, kterého loni v prosinci jmenoval zvláštním zmocněncem pro Grónsko. Trump tvrdí, že loď má pomoci mnoha nemocným lidem, o které se v místě nikdo nestará. Ke svému příspěvku přidal ilustraci lodi USNS Mercy a dodal, že plavidlo je již na cestě.
Tvrzení o zanedbané péči v Grónsku však narazilo na realitu tamního systému. Grónsko i Dánsko disponují bezplatným, státem financovaným zdravotnictvím. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen reagoval na Trumpův post stručným „ne, děkuji“. Zdůraznil, že bezplatná péče je základním pilířem jejich společnosti, a rýpl si do amerického modelu, kde si lidé musí za návštěvu lékaře platit.
Nielsen zároveň vyzval americkou administrativu k respektu a skutečnému dialogu. Podle něj by bylo vhodnější o spolupráci nejprve jednat, než vydávat náhodná prohlášení na sociálních sítích. „Rozhodnutí o naší zemi se dělají u nás doma,“ dodal premiér. Podobně se vyjádřila i dánská premiérka Mette Frederiksenová, která vyzdvihla dánský systém, kde o kvalitě léčby nerozhoduje majetek nebo pojištění.
Trumpův náhlý zájem o grónské pacienty mohl vyvolat sobotní incident, kdy dánské Arktické velitelství evakuovalo člena posádky americké ponorky v grónských vodách. Námořník potřeboval urgentní ošetření a byl transportován do nemocnice v Nuuku. Podle všeho však šlo o standardní spolupráci, nikoliv o selhání místního systému, jak se snažil naznačit Bílý dům.
Navzdory Trumpovu tvrzení, že loď je „na cestě“, data ze sledování námořního provozu ukazují něco jiného. Plavidlo USNS Mercy se podle dostupných informací stále nachází v přístavu Mobile v Alabamě. Druhá nemocniční loď amerického námořnictva, USNS Comfort, byla začátkem měsíce lokalizována na stejném místě a žádná z nich se nezdá být připravena k okamžitému nasazení.
Snaha o vyslání lodi přichází měsíc poté, co Trump vystupňoval své úsilí o získání Grónska, což otřáslo evropskými spojenci. I když koncem ledna oznámil jistý „rámec budoucí dohody“ s šéfem NATO, jeho prohlášení o totální kontrole nad ostrovem vyvolávají otázky o suverenitě území. Pro samotné Gróňany je přitom představa americké správy děsivá právě kvůli obavám z privatizace zdravotnictví a školství.
Grónsko se svými 56 000 obyvateli zůstává strategicky klíčovým místem v Arktidě, kde mají USA již nyní svou základnu Pituffik. Současná přestřelka na sociálních sítích však ukazuje, že cesta k jakékoliv hlubší integraci s USA naráží na hluboké kulturní a sociální rozdíly, které grónská samospráva nehodlá obětovat.
Americký prezident Donald Trump opět ostře kritizoval Severoatlantickou alianci, a to jen den poté, co se sešel s jejím generálním tajemníkem Markem Ruttem. Svou frustraci vyjádřil v příspěvku na sociální síti Truth Social, který však působil poměrně zmatečně. Trump bez bližších podrobností uvedl, že nikdo z těchto lidí, včetně „velmi zklamávajícího“ NATO, ničemu nerozumí, dokud na ně není vyvinut náležitý tlak.
Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.
Lídr maďarské opozice Péter Magyar stojí před historickou šancí ukončit šestnáctileté panování Viktora Orbána. Přestože průzkumy favorizují jeho stranu Tisza, čeká ho v případě vítězství v nedělních volbách mimořádně náročný úkol. Magyar slíbil voličům, že v rekordním čase zajistí uvolnění 17 miliard eur z unijních fondů, které Brusel zmrazil kvůli úpadku demokracie v zemi.
Britský ministr obrany John Healey oznámil úspěšné završení rozsáhlé vojenské operace, při níž královské námořnictvo a letectvo zmařily pokus ruských ponorek o průzkum kritické podmořské infrastruktury v Severním Atlantiku. Podle Healeyho byla plavidla nepřítele pod neustálým dohledem, což je nakonec donutilo jejich misi předčasně ukončit a oblast opustit.
Ruská státní média v posledních dnech intenzivně těží z prohlubujících se trhlin v transatlantickém spojenectví. Podle analytiků Andyho Kuchinse a Chrise Mondaye z podcastu Russia Decoded využívá Kreml oslabení vztahů mezi USA a Evropou k posílení svého vlivu nejen v postsovětském prostoru, ale i přímo uvnitř Evropské unie.
Nový průzkum veřejného mínění Politico Pulse odhalil dramatický posun v tom, jak obyvatelé velkých evropských zemí vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Výsledky ukazují, že Washington je nyní v očích mnoha Evropanů vnímán spíše jako hrozba než jako spojenec. Tento trend je patrný zejména ve Španělsku, Itálii, Belgii a Německu, kde USA jako hrozba dokonce předstihly Čínu.
Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.
Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.
Válka, ve které není vítězů, má podle mnoha analytiků jednoho jasného poraženého. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vstupuje do křehkého a nejasného příměří s Íránem v situaci, kterou jeho političtí odpůrci i zahraniční korespondenti označují za totální strategické selhání a politickou katastrofu.