Donald Trump v sobotu oznámil, že do Grónska vysílá americkou nemocniční loď. Toto prohlášení učinil v souvislosti se svou dlouhodobou snahou získat toto autonomní dánské území pod kontrolu USA. Grónští i dánští představitelé však nabídku okamžitě a rázně odmítli s tím, že o americkou pomoc nestojí a své zdravotnictví zvládají sami.
Prezident na sociálních sítích uvedl, že na projektu spolupracuje s guvernérem Louisiany Jeffem Landrym, kterého loni v prosinci jmenoval zvláštním zmocněncem pro Grónsko. Trump tvrdí, že loď má pomoci mnoha nemocným lidem, o které se v místě nikdo nestará. Ke svému příspěvku přidal ilustraci lodi USNS Mercy a dodal, že plavidlo je již na cestě.
Tvrzení o zanedbané péči v Grónsku však narazilo na realitu tamního systému. Grónsko i Dánsko disponují bezplatným, státem financovaným zdravotnictvím. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen reagoval na Trumpův post stručným „ne, děkuji“. Zdůraznil, že bezplatná péče je základním pilířem jejich společnosti, a rýpl si do amerického modelu, kde si lidé musí za návštěvu lékaře platit.
Nielsen zároveň vyzval americkou administrativu k respektu a skutečnému dialogu. Podle něj by bylo vhodnější o spolupráci nejprve jednat, než vydávat náhodná prohlášení na sociálních sítích. „Rozhodnutí o naší zemi se dělají u nás doma,“ dodal premiér. Podobně se vyjádřila i dánská premiérka Mette Frederiksenová, která vyzdvihla dánský systém, kde o kvalitě léčby nerozhoduje majetek nebo pojištění.
Trumpův náhlý zájem o grónské pacienty mohl vyvolat sobotní incident, kdy dánské Arktické velitelství evakuovalo člena posádky americké ponorky v grónských vodách. Námořník potřeboval urgentní ošetření a byl transportován do nemocnice v Nuuku. Podle všeho však šlo o standardní spolupráci, nikoliv o selhání místního systému, jak se snažil naznačit Bílý dům.
Navzdory Trumpovu tvrzení, že loď je „na cestě“, data ze sledování námořního provozu ukazují něco jiného. Plavidlo USNS Mercy se podle dostupných informací stále nachází v přístavu Mobile v Alabamě. Druhá nemocniční loď amerického námořnictva, USNS Comfort, byla začátkem měsíce lokalizována na stejném místě a žádná z nich se nezdá být připravena k okamžitému nasazení.
Snaha o vyslání lodi přichází měsíc poté, co Trump vystupňoval své úsilí o získání Grónska, což otřáslo evropskými spojenci. I když koncem ledna oznámil jistý „rámec budoucí dohody“ s šéfem NATO, jeho prohlášení o totální kontrole nad ostrovem vyvolávají otázky o suverenitě území. Pro samotné Gróňany je přitom představa americké správy děsivá právě kvůli obavám z privatizace zdravotnictví a školství.
Grónsko se svými 56 000 obyvateli zůstává strategicky klíčovým místem v Arktidě, kde mají USA již nyní svou základnu Pituffik. Současná přestřelka na sociálních sítích však ukazuje, že cesta k jakékoliv hlubší integraci s USA naráží na hluboké kulturní a sociální rozdíly, které grónská samospráva nehodlá obětovat.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.