Donald Trump v sobotu oznámil, že do Grónska vysílá americkou nemocniční loď. Toto prohlášení učinil v souvislosti se svou dlouhodobou snahou získat toto autonomní dánské území pod kontrolu USA. Grónští i dánští představitelé však nabídku okamžitě a rázně odmítli s tím, že o americkou pomoc nestojí a své zdravotnictví zvládají sami.
Prezident na sociálních sítích uvedl, že na projektu spolupracuje s guvernérem Louisiany Jeffem Landrym, kterého loni v prosinci jmenoval zvláštním zmocněncem pro Grónsko. Trump tvrdí, že loď má pomoci mnoha nemocným lidem, o které se v místě nikdo nestará. Ke svému příspěvku přidal ilustraci lodi USNS Mercy a dodal, že plavidlo je již na cestě.
Tvrzení o zanedbané péči v Grónsku však narazilo na realitu tamního systému. Grónsko i Dánsko disponují bezplatným, státem financovaným zdravotnictvím. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen reagoval na Trumpův post stručným „ne, děkuji“. Zdůraznil, že bezplatná péče je základním pilířem jejich společnosti, a rýpl si do amerického modelu, kde si lidé musí za návštěvu lékaře platit.
Nielsen zároveň vyzval americkou administrativu k respektu a skutečnému dialogu. Podle něj by bylo vhodnější o spolupráci nejprve jednat, než vydávat náhodná prohlášení na sociálních sítích. „Rozhodnutí o naší zemi se dělají u nás doma,“ dodal premiér. Podobně se vyjádřila i dánská premiérka Mette Frederiksenová, která vyzdvihla dánský systém, kde o kvalitě léčby nerozhoduje majetek nebo pojištění.
Trumpův náhlý zájem o grónské pacienty mohl vyvolat sobotní incident, kdy dánské Arktické velitelství evakuovalo člena posádky americké ponorky v grónských vodách. Námořník potřeboval urgentní ošetření a byl transportován do nemocnice v Nuuku. Podle všeho však šlo o standardní spolupráci, nikoliv o selhání místního systému, jak se snažil naznačit Bílý dům.
Navzdory Trumpovu tvrzení, že loď je „na cestě“, data ze sledování námořního provozu ukazují něco jiného. Plavidlo USNS Mercy se podle dostupných informací stále nachází v přístavu Mobile v Alabamě. Druhá nemocniční loď amerického námořnictva, USNS Comfort, byla začátkem měsíce lokalizována na stejném místě a žádná z nich se nezdá být připravena k okamžitému nasazení.
Snaha o vyslání lodi přichází měsíc poté, co Trump vystupňoval své úsilí o získání Grónska, což otřáslo evropskými spojenci. I když koncem ledna oznámil jistý „rámec budoucí dohody“ s šéfem NATO, jeho prohlášení o totální kontrole nad ostrovem vyvolávají otázky o suverenitě území. Pro samotné Gróňany je přitom představa americké správy děsivá právě kvůli obavám z privatizace zdravotnictví a školství.
Grónsko se svými 56 000 obyvateli zůstává strategicky klíčovým místem v Arktidě, kde mají USA již nyní svou základnu Pituffik. Současná přestřelka na sociálních sítích však ukazuje, že cesta k jakékoliv hlubší integraci s USA naráží na hluboké kulturní a sociální rozdíly, které grónská samospráva nehodlá obětovat.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová varovala před rizikem vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Při svém příchodu na pondělní setkání ministrů zahraničí v Bruselu zdůraznila, že svět nepotřebuje další válku, a vyzvala k diplomatickému řešení napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Podle jejích slov je situace v regionu velmi napjatá a Evropská unie usiluje o nalezení mírového východiska.
Vzestup Vladimira Putina k moci na přelomu tisíciletí byl zpočátku doprovázen snahou o navazování přátelství na světové scéně. Tehdy nově zvolený ruský prezident se usmíval na fotografiích ze summitů G8 a byl vůbec prvním zahraničním lídrem, který po útocích z 11. září 2001 volal Georgi W. Bushovi, aby mu nabídl podporu v boji proti terorismu. James Rodgers, odborník na mezinárodní žurnalistiku z londýnské City St George's, se ve své nové knize The Return of Russia zamýšlí nad tím, co přesně způsobilo tak radikální obrat k agresi.
Donald Trump v sobotu oznámil, že do Grónska vysílá americkou nemocniční loď. Toto prohlášení učinil v souvislosti se svou dlouhodobou snahou získat toto autonomní dánské území pod kontrolu USA. Grónští i dánští představitelé však nabídku okamžitě a rázně odmítli s tím, že o americkou pomoc nestojí a své zdravotnictví zvládají sami.
Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Prezident Donald Trump nehodlá v otázce cel ustoupit ani o krok. Podle analýzy Stephena Collinse z CNN je Trumpova víra v ochranářská opatření téměř náboženská a jakýkoli ústup by pro něj znamenal popření vlastního přesvědčení o moci a fungování státu. Poté, co Nejvyšší soud USA označil jeho využívání pohotovostních pravomocí za nezákonné, Trump okamžitě přešel do protiútoku a slíbil ještě vyšší dovozní cla.
V íránské metropoli Teheránu vypukla nová vlna protestů, která se již druhým dnem soustředí především na půdu místních univerzit. Demonstrace na Amirkabirově univerzitě, Šarífově technické univerzitě a dalších školách provázejí potyčky mezi odpůrci režimu a provládními skupinami. Studenti si připomínají oběti brutálních zásahů bezpečnostních složek z minulého měsíce, přičemž některá videa zachycují i skandování hesel volajících po návratu monarchie a kritiku nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer v neděli potvrdil, že administrativa Donalda Trumpa nehodlá ustoupit od své celní politiky. Toto prohlášení přišlo jen dva dny poté, co Nejvyšší soud USA označil mnohá zavedená cla za nezákonná. Podle Greera zůstává směr vládní ekonomické strategie neměnný, i když se po soudním verdiktu mohou změnit právní nástroje použité k jeho prosazení.
NASA v sobotu potvrdila další odklad první mise s lidskou posádkou k Měsíci za posledních padesát let. Důvodem je technický problém s raketou. Do vesmíru tak zamíří nejdříve v dubnu, informoval web DW.
Britští poslanci z výboru pro podnikání a obchod budou v úterý diskutovat o zahájení šetření, které by prověřilo působení bývalého prince Andrewa v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Syn zesnulé královny Alžběty II. jím byl deset let. Poslanci reagují na čtvrteční zadržení Andrewa policisty.
Z českého pohledu to byly především jejich hry. Na Milán rozhodně jen tak nezapomenou, ovšem každý z jiného důvodu. Zatímco pro Martinu Sáblíkovou to bylo jedno velké olympijské loučení s kariérou, pro jejího nástupce Metoděje Jílka to byla naopak premiérová olympiáda, na níž se postaral o dva cenné kovy – stříbro z pětikilometrové a zlato z desetikilometrové trati. Po zásluze tak byli vybráni jako ti, kteří budou mít tu čest v neděli večer nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu ve Veroně.
Agenti v noci na neděli zastřelili mladého muže, který vstoupil do areálu soukromé rezidence amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě. Šéf Bílého domu na místě nebyl, nacházel se ve Washingtonu. Na vyšetřování případu se podílí i FBI.
Ukrajinské bezpečnostní složky podle prezidenta Volodymyra Zelenského zadržely podezřelého z nočního teroristického útoku ve Lvově na západě země. Podle aktualizované bilanci přišla o život jedna osoba, dalších 25 lidí se zranilo.