Donald Trump v sobotu oznámil, že do Grónska vysílá americkou nemocniční loď. Toto prohlášení učinil v souvislosti se svou dlouhodobou snahou získat toto autonomní dánské území pod kontrolu USA. Grónští i dánští představitelé však nabídku okamžitě a rázně odmítli s tím, že o americkou pomoc nestojí a své zdravotnictví zvládají sami.
Prezident na sociálních sítích uvedl, že na projektu spolupracuje s guvernérem Louisiany Jeffem Landrym, kterého loni v prosinci jmenoval zvláštním zmocněncem pro Grónsko. Trump tvrdí, že loď má pomoci mnoha nemocným lidem, o které se v místě nikdo nestará. Ke svému příspěvku přidal ilustraci lodi USNS Mercy a dodal, že plavidlo je již na cestě.
Tvrzení o zanedbané péči v Grónsku však narazilo na realitu tamního systému. Grónsko i Dánsko disponují bezplatným, státem financovaným zdravotnictvím. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen reagoval na Trumpův post stručným „ne, děkuji“. Zdůraznil, že bezplatná péče je základním pilířem jejich společnosti, a rýpl si do amerického modelu, kde si lidé musí za návštěvu lékaře platit.
Nielsen zároveň vyzval americkou administrativu k respektu a skutečnému dialogu. Podle něj by bylo vhodnější o spolupráci nejprve jednat, než vydávat náhodná prohlášení na sociálních sítích. „Rozhodnutí o naší zemi se dělají u nás doma,“ dodal premiér. Podobně se vyjádřila i dánská premiérka Mette Frederiksenová, která vyzdvihla dánský systém, kde o kvalitě léčby nerozhoduje majetek nebo pojištění.
Trumpův náhlý zájem o grónské pacienty mohl vyvolat sobotní incident, kdy dánské Arktické velitelství evakuovalo člena posádky americké ponorky v grónských vodách. Námořník potřeboval urgentní ošetření a byl transportován do nemocnice v Nuuku. Podle všeho však šlo o standardní spolupráci, nikoliv o selhání místního systému, jak se snažil naznačit Bílý dům.
Navzdory Trumpovu tvrzení, že loď je „na cestě“, data ze sledování námořního provozu ukazují něco jiného. Plavidlo USNS Mercy se podle dostupných informací stále nachází v přístavu Mobile v Alabamě. Druhá nemocniční loď amerického námořnictva, USNS Comfort, byla začátkem měsíce lokalizována na stejném místě a žádná z nich se nezdá být připravena k okamžitému nasazení.
Snaha o vyslání lodi přichází měsíc poté, co Trump vystupňoval své úsilí o získání Grónska, což otřáslo evropskými spojenci. I když koncem ledna oznámil jistý „rámec budoucí dohody“ s šéfem NATO, jeho prohlášení o totální kontrole nad ostrovem vyvolávají otázky o suverenitě území. Pro samotné Gróňany je přitom představa americké správy děsivá právě kvůli obavám z privatizace zdravotnictví a školství.
Grónsko se svými 56 000 obyvateli zůstává strategicky klíčovým místem v Arktidě, kde mají USA již nyní svou základnu Pituffik. Současná přestřelka na sociálních sítích však ukazuje, že cesta k jakékoliv hlubší integraci s USA naráží na hluboké kulturní a sociální rozdíly, které grónská samospráva nehodlá obětovat.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.