Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Krátce po schůzce Trump na sociálních sítích vyzval Kyjev a Moskvu, aby „zastavily tam, kde se nacházejí“ a válku ukončily. Setkání obou prezidentů se konalo den poté, co Trump telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a domluvil si s ním brzkou schůzku v Maďarsku.
Zelenskyj je přesvědčen, že použití Tomahawků k úderům na ruská ropná a energetická zařízení by značně oslabilo Putinovu válečnou ekonomiku. Trump dodávku sice úplně nevyloučil, ale jeho tón v Bílém domě byl spíše nekonkrétní. Americký prezident řekl, že „doufá, že je nebudou potřebovat, že budeme schopni válku ukončit, aniž bychom na Tomahawky museli myslet“. Současně dodal, že Amerika tyto zbraně potřebuje.
Trump sice označil odeslání raket za „eskalaci“, ale potvrdil, že „o tom budou hovořit“. Když se ho reportér BBC zeptal, zda Tomahawky přiměly Putina k setkání s ním, americký prezident odpověděl, že „hrozba toho [raket] je dobrá, ale tato hrozba je přítomná neustále“.
Ukrajinský lídr navrhl, že by jeho země mohla nabídnout drony výměnou za Tomahawky, což u Trumpa vyvolalo úsměvy a přikyvování. Zelenskyj rovněž Trumpovi složil kompliment za jeho roli při zajištění první fáze mírové dohody na Blízkém východě, čímž naznačil, že by americký lídr mohl navázat na tento impuls a pomoci ukončit ruskou válku na Ukrajině.
Venku se Zelenského reportér zeptal, zda si myslí, že Putin skutečně chce dohodu, nebo jen plánovanou schůzkou s Trumpem v Budapešti získává čas. „Nevím,“ odpověděl Zelenskyj, ale dodal, že vyhlídka na to, že by Ukrajina mohla získat Tomahawky, Rusko „děsí, protože se jedná o silnou zbraň“. Na otázku, zda z Washingtonu odjíždí optimističtější ohledně získání Tomahawků, odpověděl: „Jsem realista.“
Zelenskyj na síti X uvedl, že telefonicky kontaktoval evropské lídry, aby se podělil o detaily schůzky s Trumpem, a dodal, že „hlavní prioritou je nyní ochránit co nejvíce životů, zaručit bezpečnost Ukrajiny a posílit nás všechny v Evropě“. Britský premiér Keir Starmer označil hovor s evropskými lídry za „produktivní“ a přislíbil, že „Spojené království bude nadále posílat humanitární a vojenskou podporu“.
Trump v uplynulých dnech projevil otevřenost myšlence prodeje Tomahawků, ačkoliv Putin varoval, že by takový krok dále zhoršil americko-ruské vztahy. Ve čtvrtek Trump uvedl, že během telefonátu s Putinem došlo k „velkému pokroku“ a oba se dohodli na brzkých osobních rozhovorech v Maďarsku.
Na otázku, zda se Zelenskyj zapojí do těchto jednání, Trump před setkáním v přítomnosti ukrajinského prezidenta poznamenal, že mezi Putinem a Zelenským panuje „špatná krev“. „Chceme, aby to bylo pro všechny příjemné,“ řekl a dodal, že do jednání budou zapojeni „ve trojicích, ale může se jednat odděleně“. Nicméně zdůraznil, že se tři lídři „musí dát dohromady“.
Trump označil svůj hovor, první s Putinem od poloviny srpna, za „velmi produktivní“ a dodal, že týmy z Washingtonu a Moskvy se sejdou příští týden. Americký prezident doufal, že osobní summit na Aljašce v srpnu pomůže přesvědčit Putina k zahájení komplexních mírových jednání o ukončení války, ale toto setkání nepřineslo rozhodující průlom. Znovu spolu hovořili o několik dní později, kdy Trump přerušil jednání se Zelenským a evropskými lídry, aby zavolal Putinovi.
Na Ukrajině, v předměstí Kyjeva, BBC hovořila s manželským párem, který opravoval svůj malý obchod, zničený ruskými raketami minulý měsíc. Když se majitele obchodu, Volodymyra, zeptali na Trumpův nadcházející summit s Putinem, začal slovy: „Vážíme si každé podpory.“ Pak se ale odvrátil, v očích se mu objevily slzy. Po dlouhé odmlce se sebral a začal znovu: „Pravda a demokracie zvítězí, a všechen terorismus a zlo zmizí. My jen chceme žít, nechceme se vzdát, jen chceme, aby nás nechali na pokoji.“
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.