Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Krátce po schůzce Trump na sociálních sítích vyzval Kyjev a Moskvu, aby „zastavily tam, kde se nacházejí“ a válku ukončily. Setkání obou prezidentů se konalo den poté, co Trump telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a domluvil si s ním brzkou schůzku v Maďarsku.
Zelenskyj je přesvědčen, že použití Tomahawků k úderům na ruská ropná a energetická zařízení by značně oslabilo Putinovu válečnou ekonomiku. Trump dodávku sice úplně nevyloučil, ale jeho tón v Bílém domě byl spíše nekonkrétní. Americký prezident řekl, že „doufá, že je nebudou potřebovat, že budeme schopni válku ukončit, aniž bychom na Tomahawky museli myslet“. Současně dodal, že Amerika tyto zbraně potřebuje.
Trump sice označil odeslání raket za „eskalaci“, ale potvrdil, že „o tom budou hovořit“. Když se ho reportér BBC zeptal, zda Tomahawky přiměly Putina k setkání s ním, americký prezident odpověděl, že „hrozba toho [raket] je dobrá, ale tato hrozba je přítomná neustále“.
Ukrajinský lídr navrhl, že by jeho země mohla nabídnout drony výměnou za Tomahawky, což u Trumpa vyvolalo úsměvy a přikyvování. Zelenskyj rovněž Trumpovi složil kompliment za jeho roli při zajištění první fáze mírové dohody na Blízkém východě, čímž naznačil, že by americký lídr mohl navázat na tento impuls a pomoci ukončit ruskou válku na Ukrajině.
Venku se Zelenského reportér zeptal, zda si myslí, že Putin skutečně chce dohodu, nebo jen plánovanou schůzkou s Trumpem v Budapešti získává čas. „Nevím,“ odpověděl Zelenskyj, ale dodal, že vyhlídka na to, že by Ukrajina mohla získat Tomahawky, Rusko „děsí, protože se jedná o silnou zbraň“. Na otázku, zda z Washingtonu odjíždí optimističtější ohledně získání Tomahawků, odpověděl: „Jsem realista.“
Zelenskyj na síti X uvedl, že telefonicky kontaktoval evropské lídry, aby se podělil o detaily schůzky s Trumpem, a dodal, že „hlavní prioritou je nyní ochránit co nejvíce životů, zaručit bezpečnost Ukrajiny a posílit nás všechny v Evropě“. Britský premiér Keir Starmer označil hovor s evropskými lídry za „produktivní“ a přislíbil, že „Spojené království bude nadále posílat humanitární a vojenskou podporu“.
Trump v uplynulých dnech projevil otevřenost myšlence prodeje Tomahawků, ačkoliv Putin varoval, že by takový krok dále zhoršil americko-ruské vztahy. Ve čtvrtek Trump uvedl, že během telefonátu s Putinem došlo k „velkému pokroku“ a oba se dohodli na brzkých osobních rozhovorech v Maďarsku.
Na otázku, zda se Zelenskyj zapojí do těchto jednání, Trump před setkáním v přítomnosti ukrajinského prezidenta poznamenal, že mezi Putinem a Zelenským panuje „špatná krev“. „Chceme, aby to bylo pro všechny příjemné,“ řekl a dodal, že do jednání budou zapojeni „ve trojicích, ale může se jednat odděleně“. Nicméně zdůraznil, že se tři lídři „musí dát dohromady“.
Trump označil svůj hovor, první s Putinem od poloviny srpna, za „velmi produktivní“ a dodal, že týmy z Washingtonu a Moskvy se sejdou příští týden. Americký prezident doufal, že osobní summit na Aljašce v srpnu pomůže přesvědčit Putina k zahájení komplexních mírových jednání o ukončení války, ale toto setkání nepřineslo rozhodující průlom. Znovu spolu hovořili o několik dní později, kdy Trump přerušil jednání se Zelenským a evropskými lídry, aby zavolal Putinovi.
Na Ukrajině, v předměstí Kyjeva, BBC hovořila s manželským párem, který opravoval svůj malý obchod, zničený ruskými raketami minulý měsíc. Když se majitele obchodu, Volodymyra, zeptali na Trumpův nadcházející summit s Putinem, začal slovy: „Vážíme si každé podpory.“ Pak se ale odvrátil, v očích se mu objevily slzy. Po dlouhé odmlce se sebral a začal znovu: „Pravda a demokracie zvítězí, a všechen terorismus a zlo zmizí. My jen chceme žít, nechceme se vzdát, jen chceme, aby nás nechali na pokoji.“
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.