Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Krátce po schůzce Trump na sociálních sítích vyzval Kyjev a Moskvu, aby „zastavily tam, kde se nacházejí“ a válku ukončily. Setkání obou prezidentů se konalo den poté, co Trump telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a domluvil si s ním brzkou schůzku v Maďarsku.
Zelenskyj je přesvědčen, že použití Tomahawků k úderům na ruská ropná a energetická zařízení by značně oslabilo Putinovu válečnou ekonomiku. Trump dodávku sice úplně nevyloučil, ale jeho tón v Bílém domě byl spíše nekonkrétní. Americký prezident řekl, že „doufá, že je nebudou potřebovat, že budeme schopni válku ukončit, aniž bychom na Tomahawky museli myslet“. Současně dodal, že Amerika tyto zbraně potřebuje.
Trump sice označil odeslání raket za „eskalaci“, ale potvrdil, že „o tom budou hovořit“. Když se ho reportér BBC zeptal, zda Tomahawky přiměly Putina k setkání s ním, americký prezident odpověděl, že „hrozba toho [raket] je dobrá, ale tato hrozba je přítomná neustále“.
Ukrajinský lídr navrhl, že by jeho země mohla nabídnout drony výměnou za Tomahawky, což u Trumpa vyvolalo úsměvy a přikyvování. Zelenskyj rovněž Trumpovi složil kompliment za jeho roli při zajištění první fáze mírové dohody na Blízkém východě, čímž naznačil, že by americký lídr mohl navázat na tento impuls a pomoci ukončit ruskou válku na Ukrajině.
Venku se Zelenského reportér zeptal, zda si myslí, že Putin skutečně chce dohodu, nebo jen plánovanou schůzkou s Trumpem v Budapešti získává čas. „Nevím,“ odpověděl Zelenskyj, ale dodal, že vyhlídka na to, že by Ukrajina mohla získat Tomahawky, Rusko „děsí, protože se jedná o silnou zbraň“. Na otázku, zda z Washingtonu odjíždí optimističtější ohledně získání Tomahawků, odpověděl: „Jsem realista.“
Zelenskyj na síti X uvedl, že telefonicky kontaktoval evropské lídry, aby se podělil o detaily schůzky s Trumpem, a dodal, že „hlavní prioritou je nyní ochránit co nejvíce životů, zaručit bezpečnost Ukrajiny a posílit nás všechny v Evropě“. Britský premiér Keir Starmer označil hovor s evropskými lídry za „produktivní“ a přislíbil, že „Spojené království bude nadále posílat humanitární a vojenskou podporu“.
Trump v uplynulých dnech projevil otevřenost myšlence prodeje Tomahawků, ačkoliv Putin varoval, že by takový krok dále zhoršil americko-ruské vztahy. Ve čtvrtek Trump uvedl, že během telefonátu s Putinem došlo k „velkému pokroku“ a oba se dohodli na brzkých osobních rozhovorech v Maďarsku.
Na otázku, zda se Zelenskyj zapojí do těchto jednání, Trump před setkáním v přítomnosti ukrajinského prezidenta poznamenal, že mezi Putinem a Zelenským panuje „špatná krev“. „Chceme, aby to bylo pro všechny příjemné,“ řekl a dodal, že do jednání budou zapojeni „ve trojicích, ale může se jednat odděleně“. Nicméně zdůraznil, že se tři lídři „musí dát dohromady“.
Trump označil svůj hovor, první s Putinem od poloviny srpna, za „velmi produktivní“ a dodal, že týmy z Washingtonu a Moskvy se sejdou příští týden. Americký prezident doufal, že osobní summit na Aljašce v srpnu pomůže přesvědčit Putina k zahájení komplexních mírových jednání o ukončení války, ale toto setkání nepřineslo rozhodující průlom. Znovu spolu hovořili o několik dní později, kdy Trump přerušil jednání se Zelenským a evropskými lídry, aby zavolal Putinovi.
Na Ukrajině, v předměstí Kyjeva, BBC hovořila s manželským párem, který opravoval svůj malý obchod, zničený ruskými raketami minulý měsíc. Když se majitele obchodu, Volodymyra, zeptali na Trumpův nadcházející summit s Putinem, začal slovy: „Vážíme si každé podpory.“ Pak se ale odvrátil, v očích se mu objevily slzy. Po dlouhé odmlce se sebral a začal znovu: „Pravda a demokracie zvítězí, a všechen terorismus a zlo zmizí. My jen chceme žít, nechceme se vzdát, jen chceme, aby nás nechali na pokoji.“
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.