Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Krátce po schůzce Trump na sociálních sítích vyzval Kyjev a Moskvu, aby „zastavily tam, kde se nacházejí“ a válku ukončily. Setkání obou prezidentů se konalo den poté, co Trump telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a domluvil si s ním brzkou schůzku v Maďarsku.
Zelenskyj je přesvědčen, že použití Tomahawků k úderům na ruská ropná a energetická zařízení by značně oslabilo Putinovu válečnou ekonomiku. Trump dodávku sice úplně nevyloučil, ale jeho tón v Bílém domě byl spíše nekonkrétní. Americký prezident řekl, že „doufá, že je nebudou potřebovat, že budeme schopni válku ukončit, aniž bychom na Tomahawky museli myslet“. Současně dodal, že Amerika tyto zbraně potřebuje.
Trump sice označil odeslání raket za „eskalaci“, ale potvrdil, že „o tom budou hovořit“. Když se ho reportér BBC zeptal, zda Tomahawky přiměly Putina k setkání s ním, americký prezident odpověděl, že „hrozba toho [raket] je dobrá, ale tato hrozba je přítomná neustále“.
Ukrajinský lídr navrhl, že by jeho země mohla nabídnout drony výměnou za Tomahawky, což u Trumpa vyvolalo úsměvy a přikyvování. Zelenskyj rovněž Trumpovi složil kompliment za jeho roli při zajištění první fáze mírové dohody na Blízkém východě, čímž naznačil, že by americký lídr mohl navázat na tento impuls a pomoci ukončit ruskou válku na Ukrajině.
Venku se Zelenského reportér zeptal, zda si myslí, že Putin skutečně chce dohodu, nebo jen plánovanou schůzkou s Trumpem v Budapešti získává čas. „Nevím,“ odpověděl Zelenskyj, ale dodal, že vyhlídka na to, že by Ukrajina mohla získat Tomahawky, Rusko „děsí, protože se jedná o silnou zbraň“. Na otázku, zda z Washingtonu odjíždí optimističtější ohledně získání Tomahawků, odpověděl: „Jsem realista.“
Zelenskyj na síti X uvedl, že telefonicky kontaktoval evropské lídry, aby se podělil o detaily schůzky s Trumpem, a dodal, že „hlavní prioritou je nyní ochránit co nejvíce životů, zaručit bezpečnost Ukrajiny a posílit nás všechny v Evropě“. Britský premiér Keir Starmer označil hovor s evropskými lídry za „produktivní“ a přislíbil, že „Spojené království bude nadále posílat humanitární a vojenskou podporu“.
Trump v uplynulých dnech projevil otevřenost myšlence prodeje Tomahawků, ačkoliv Putin varoval, že by takový krok dále zhoršil americko-ruské vztahy. Ve čtvrtek Trump uvedl, že během telefonátu s Putinem došlo k „velkému pokroku“ a oba se dohodli na brzkých osobních rozhovorech v Maďarsku.
Na otázku, zda se Zelenskyj zapojí do těchto jednání, Trump před setkáním v přítomnosti ukrajinského prezidenta poznamenal, že mezi Putinem a Zelenským panuje „špatná krev“. „Chceme, aby to bylo pro všechny příjemné,“ řekl a dodal, že do jednání budou zapojeni „ve trojicích, ale může se jednat odděleně“. Nicméně zdůraznil, že se tři lídři „musí dát dohromady“.
Trump označil svůj hovor, první s Putinem od poloviny srpna, za „velmi produktivní“ a dodal, že týmy z Washingtonu a Moskvy se sejdou příští týden. Americký prezident doufal, že osobní summit na Aljašce v srpnu pomůže přesvědčit Putina k zahájení komplexních mírových jednání o ukončení války, ale toto setkání nepřineslo rozhodující průlom. Znovu spolu hovořili o několik dní později, kdy Trump přerušil jednání se Zelenským a evropskými lídry, aby zavolal Putinovi.
Na Ukrajině, v předměstí Kyjeva, BBC hovořila s manželským párem, který opravoval svůj malý obchod, zničený ruskými raketami minulý měsíc. Když se majitele obchodu, Volodymyra, zeptali na Trumpův nadcházející summit s Putinem, začal slovy: „Vážíme si každé podpory.“ Pak se ale odvrátil, v očích se mu objevily slzy. Po dlouhé odmlce se sebral a začal znovu: „Pravda a demokracie zvítězí, a všechen terorismus a zlo zmizí. My jen chceme žít, nechceme se vzdát, jen chceme, aby nás nechali na pokoji.“
Bývalému princi Andrewovi, jenž aktuálně vystupuje jako Andrew Mountbatten-Windsor, zůstane alespoň jeden z titulů, který souvisí s britskou metropolí. Informovala o tom BBC. Pravidla totiž odebrání titulu neumožňují.
Ve vedení Poslanecké sněmovny zůstává i po dnešku jedno neobsazené místo. Už potřetí se ho snažil obsadit opoziční zástupce Vít Rakušan (STAN), který byl jediným kandidátem v páteční volbě. Přesto neuspěl.
Praha není jediným velkým městem v Česku, které je zásadním způsobem spjaté s osobou Karla Gotta. Náš nejslavnější zpěvák se totiž v hlavním městě nenarodil. V Plzni, odkud Gott pocházel, už vymýšlejí, jak známého rodáka připomenout.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.
Téměř týden po zahájení společných americko-izraelských úderů na Írán pokračují v celém regionu intenzivní boje. Izrael spustil další rozsáhlou vlnu náletů na Teherán i na pozice Hizballáhu v libanonském Bejrútu. Výbuchy v noci rozzářily oblohu nad íránskou metropolí a podle tamních médií byla zasažena i rušná nákupní třída.
Španělský premiér Pedro Sánchez se stal jedním z mála evropských lídrů, kteří se odvážili otevřeně postavit tlaku Donalda Trumpa. V televizním projevu Sánchez důrazně odmítl americké požadavky na využití společných vojenských základen v Andalusii pro útoky proti Íránu. Reagoval tak na Trumpovy výhrůžky o přerušení obchodu se Španělskem, pokud Madrid neustoupí.