Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Krátce po schůzce Trump na sociálních sítích vyzval Kyjev a Moskvu, aby „zastavily tam, kde se nacházejí“ a válku ukončily. Setkání obou prezidentů se konalo den poté, co Trump telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a domluvil si s ním brzkou schůzku v Maďarsku.
Zelenskyj je přesvědčen, že použití Tomahawků k úderům na ruská ropná a energetická zařízení by značně oslabilo Putinovu válečnou ekonomiku. Trump dodávku sice úplně nevyloučil, ale jeho tón v Bílém domě byl spíše nekonkrétní. Americký prezident řekl, že „doufá, že je nebudou potřebovat, že budeme schopni válku ukončit, aniž bychom na Tomahawky museli myslet“. Současně dodal, že Amerika tyto zbraně potřebuje.
Trump sice označil odeslání raket za „eskalaci“, ale potvrdil, že „o tom budou hovořit“. Když se ho reportér BBC zeptal, zda Tomahawky přiměly Putina k setkání s ním, americký prezident odpověděl, že „hrozba toho [raket] je dobrá, ale tato hrozba je přítomná neustále“.
Ukrajinský lídr navrhl, že by jeho země mohla nabídnout drony výměnou za Tomahawky, což u Trumpa vyvolalo úsměvy a přikyvování. Zelenskyj rovněž Trumpovi složil kompliment za jeho roli při zajištění první fáze mírové dohody na Blízkém východě, čímž naznačil, že by americký lídr mohl navázat na tento impuls a pomoci ukončit ruskou válku na Ukrajině.
Venku se Zelenského reportér zeptal, zda si myslí, že Putin skutečně chce dohodu, nebo jen plánovanou schůzkou s Trumpem v Budapešti získává čas. „Nevím,“ odpověděl Zelenskyj, ale dodal, že vyhlídka na to, že by Ukrajina mohla získat Tomahawky, Rusko „děsí, protože se jedná o silnou zbraň“. Na otázku, zda z Washingtonu odjíždí optimističtější ohledně získání Tomahawků, odpověděl: „Jsem realista.“
Zelenskyj na síti X uvedl, že telefonicky kontaktoval evropské lídry, aby se podělil o detaily schůzky s Trumpem, a dodal, že „hlavní prioritou je nyní ochránit co nejvíce životů, zaručit bezpečnost Ukrajiny a posílit nás všechny v Evropě“. Britský premiér Keir Starmer označil hovor s evropskými lídry za „produktivní“ a přislíbil, že „Spojené království bude nadále posílat humanitární a vojenskou podporu“.
Trump v uplynulých dnech projevil otevřenost myšlence prodeje Tomahawků, ačkoliv Putin varoval, že by takový krok dále zhoršil americko-ruské vztahy. Ve čtvrtek Trump uvedl, že během telefonátu s Putinem došlo k „velkému pokroku“ a oba se dohodli na brzkých osobních rozhovorech v Maďarsku.
Na otázku, zda se Zelenskyj zapojí do těchto jednání, Trump před setkáním v přítomnosti ukrajinského prezidenta poznamenal, že mezi Putinem a Zelenským panuje „špatná krev“. „Chceme, aby to bylo pro všechny příjemné,“ řekl a dodal, že do jednání budou zapojeni „ve trojicích, ale může se jednat odděleně“. Nicméně zdůraznil, že se tři lídři „musí dát dohromady“.
Trump označil svůj hovor, první s Putinem od poloviny srpna, za „velmi produktivní“ a dodal, že týmy z Washingtonu a Moskvy se sejdou příští týden. Americký prezident doufal, že osobní summit na Aljašce v srpnu pomůže přesvědčit Putina k zahájení komplexních mírových jednání o ukončení války, ale toto setkání nepřineslo rozhodující průlom. Znovu spolu hovořili o několik dní později, kdy Trump přerušil jednání se Zelenským a evropskými lídry, aby zavolal Putinovi.
Na Ukrajině, v předměstí Kyjeva, BBC hovořila s manželským párem, který opravoval svůj malý obchod, zničený ruskými raketami minulý měsíc. Když se majitele obchodu, Volodymyra, zeptali na Trumpův nadcházející summit s Putinem, začal slovy: „Vážíme si každé podpory.“ Pak se ale odvrátil, v očích se mu objevily slzy. Po dlouhé odmlce se sebral a začal znovu: „Pravda a demokracie zvítězí, a všechen terorismus a zlo zmizí. My jen chceme žít, nechceme se vzdát, jen chceme, aby nás nechali na pokoji.“
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).