Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Páté místo v celosvětovém měřítku zaujímá Jižní Korea s přibližně 1 500 aktivními letouny a 65 000 příslušníky personálu. Soul udržuje své letectvo v permanentní válečné pohotovosti kvůli trvalé hrozbě ze strany Severní Koreje, která sice disponuje kvalitativně horším letectvem, ale má masivní pozemní armádu u demilitarizované zóny. Jihokorejská flotila spoléhá na americké stroje F-35A Lightning II a F-15K Slam Eagle, zároveň se však země díky domácímu vývoji stíhačky 4.5 generace KF-21 Boramae transformuje na významného globálního exportéra v leteckém průmyslu.
Čtvrtá Indie provozuje kolem 2 000 aktivních letadel a zaměstnává na 170 000 lidí. Nové Dillí musí na rozdíl od Jižní Koreje čelit hned dvěma regionálním rivalům – Číně a Pákistánu, s nímž v loňském roce absolvovalo čtyřdenní válečný střet. Indické letectvo spoléhá na velmi rozmanitou flotilu, jejíž páteř tvoří v Indii vyráběné ruské stroje Su-30MKI a francouzské stíhačky Rafale. Kvůli spornému výkonu letounů Rafale v nedávném konfliktu s Pákistánem Indie zintenzivnila vývoj vlastního stíhače páté generace AMCA, jehož zařazení se však očekává až po roce 2030. Sílu v Indickém oceánu země podporuje také palubními letouny MiG-29K či námořními hlídkovými stroji P-8I Neptune.
Třetí pozice patří Číně, jejíž konsolidovaná flotila čítá přibližně 3 500 aktivních letadel. Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády a její námořní letecké křídlo tvoří s více než 400 000 příslušníky nejpočetnější letecký personál na světě. Čínský letecký sektor je vysoce automatizovaný a produkuje stovky nových strojů ročně, přičemž hlavním trumfem je stíhač páté generace J-20 Mighty Dragon, vyráběný tempem zhruba 100 kusů za rok. Čína doplňuje stíhací letectvo stroji J-16 a J-10 a pro strategické úkoly stále využívá bombardéry H-6 z éry studené války, které má v budoucnu nahradit vyvíjený stealth bombardér H-20.
Druhé Rusko disponuje flotilou s přibližně 4 000 aktivními letouny a 105 000 členy personálu. Ruské letectvo je sice početné, ale technologicky spíše zastaralé, což je důsledek ekonomického propadu po rozpadu Sovětského svazu. Ruská doktrína sází spíše na masivní bombardování a regionální odepření vzdušného prostoru než na technickou sofistikovanost. Páteř tvoří stíhačky čtvrté generace Su-35 a Su-30. Ruský letoun páté generace Su-57 Felon se vyrábí téměř výhradně ručně a v provozu je pouze několik desítek kusů, které Moskva nenasazuje do bojů na Ukrajině, aby šetřila jejich počty. Rusko je však schopno projektovat strategickou sílu pomocí jaderných bombardérů Tu-95 Bear z 50. let a nadzvukových strojů Tu-160 Blackjack.
Jednoznačné prvenství drží Spojené státy americké, jejichž celková vzdušná síla napříč letectvem, námořnictvem, pěchotou, armádou i pobřežní stráží přesahuje 13 000 aktivních letadel. USA tak mají více vojenských letadel než zbývající čtyři státy tohoto žebříčku dohromady. Spojené státy disponují absolutním monopolem na globální vzdušnou sílu díky nejmodernějším stealth stíhačkám F-35 a F-22 Raptor, masivní základně starších strojů F-15E, F-16 či F/A-18 a široké škále podpůrných transportních, tankovacích a průzkumných letadel typu C-17, KC-135 nebo E-3 Sentry. Strategické bombardovací letectvo USA navíc kombinuje stroje B-1B, B-52, B-2 a připravovaný B-21 Raider, což doplňují tisíce vrtulníků AH-64 Apache a CH-47 Chinook v pozemních složkách.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.