Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Páté místo v celosvětovém měřítku zaujímá Jižní Korea s přibližně 1 500 aktivními letouny a 65 000 příslušníky personálu. Soul udržuje své letectvo v permanentní válečné pohotovosti kvůli trvalé hrozbě ze strany Severní Koreje, která sice disponuje kvalitativně horším letectvem, ale má masivní pozemní armádu u demilitarizované zóny. Jihokorejská flotila spoléhá na americké stroje F-35A Lightning II a F-15K Slam Eagle, zároveň se však země díky domácímu vývoji stíhačky 4.5 generace KF-21 Boramae transformuje na významného globálního exportéra v leteckém průmyslu.
Čtvrtá Indie provozuje kolem 2 000 aktivních letadel a zaměstnává na 170 000 lidí. Nové Dillí musí na rozdíl od Jižní Koreje čelit hned dvěma regionálním rivalům – Číně a Pákistánu, s nímž v loňském roce absolvovalo čtyřdenní válečný střet. Indické letectvo spoléhá na velmi rozmanitou flotilu, jejíž páteř tvoří v Indii vyráběné ruské stroje Su-30MKI a francouzské stíhačky Rafale. Kvůli spornému výkonu letounů Rafale v nedávném konfliktu s Pákistánem Indie zintenzivnila vývoj vlastního stíhače páté generace AMCA, jehož zařazení se však očekává až po roce 2030. Sílu v Indickém oceánu země podporuje také palubními letouny MiG-29K či námořními hlídkovými stroji P-8I Neptune.
Třetí pozice patří Číně, jejíž konsolidovaná flotila čítá přibližně 3 500 aktivních letadel. Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády a její námořní letecké křídlo tvoří s více než 400 000 příslušníky nejpočetnější letecký personál na světě. Čínský letecký sektor je vysoce automatizovaný a produkuje stovky nových strojů ročně, přičemž hlavním trumfem je stíhač páté generace J-20 Mighty Dragon, vyráběný tempem zhruba 100 kusů za rok. Čína doplňuje stíhací letectvo stroji J-16 a J-10 a pro strategické úkoly stále využívá bombardéry H-6 z éry studené války, které má v budoucnu nahradit vyvíjený stealth bombardér H-20.
Druhé Rusko disponuje flotilou s přibližně 4 000 aktivními letouny a 105 000 členy personálu. Ruské letectvo je sice početné, ale technologicky spíše zastaralé, což je důsledek ekonomického propadu po rozpadu Sovětského svazu. Ruská doktrína sází spíše na masivní bombardování a regionální odepření vzdušného prostoru než na technickou sofistikovanost. Páteř tvoří stíhačky čtvrté generace Su-35 a Su-30. Ruský letoun páté generace Su-57 Felon se vyrábí téměř výhradně ručně a v provozu je pouze několik desítek kusů, které Moskva nenasazuje do bojů na Ukrajině, aby šetřila jejich počty. Rusko je však schopno projektovat strategickou sílu pomocí jaderných bombardérů Tu-95 Bear z 50. let a nadzvukových strojů Tu-160 Blackjack.
Jednoznačné prvenství drží Spojené státy americké, jejichž celková vzdušná síla napříč letectvem, námořnictvem, pěchotou, armádou i pobřežní stráží přesahuje 13 000 aktivních letadel. USA tak mají více vojenských letadel než zbývající čtyři státy tohoto žebříčku dohromady. Spojené státy disponují absolutním monopolem na globální vzdušnou sílu díky nejmodernějším stealth stíhačkám F-35 a F-22 Raptor, masivní základně starších strojů F-15E, F-16 či F/A-18 a široké škále podpůrných transportních, tankovacích a průzkumných letadel typu C-17, KC-135 nebo E-3 Sentry. Strategické bombardovací letectvo USA navíc kombinuje stroje B-1B, B-52, B-2 a připravovaný B-21 Raider, což doplňují tisíce vrtulníků AH-64 Apache a CH-47 Chinook v pozemních složkách.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.