Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Páté místo v celosvětovém měřítku zaujímá Jižní Korea s přibližně 1 500 aktivními letouny a 65 000 příslušníky personálu. Soul udržuje své letectvo v permanentní válečné pohotovosti kvůli trvalé hrozbě ze strany Severní Koreje, která sice disponuje kvalitativně horším letectvem, ale má masivní pozemní armádu u demilitarizované zóny. Jihokorejská flotila spoléhá na americké stroje F-35A Lightning II a F-15K Slam Eagle, zároveň se však země díky domácímu vývoji stíhačky 4.5 generace KF-21 Boramae transformuje na významného globálního exportéra v leteckém průmyslu.
Čtvrtá Indie provozuje kolem 2 000 aktivních letadel a zaměstnává na 170 000 lidí. Nové Dillí musí na rozdíl od Jižní Koreje čelit hned dvěma regionálním rivalům – Číně a Pákistánu, s nímž v loňském roce absolvovalo čtyřdenní válečný střet. Indické letectvo spoléhá na velmi rozmanitou flotilu, jejíž páteř tvoří v Indii vyráběné ruské stroje Su-30MKI a francouzské stíhačky Rafale. Kvůli spornému výkonu letounů Rafale v nedávném konfliktu s Pákistánem Indie zintenzivnila vývoj vlastního stíhače páté generace AMCA, jehož zařazení se však očekává až po roce 2030. Sílu v Indickém oceánu země podporuje také palubními letouny MiG-29K či námořními hlídkovými stroji P-8I Neptune.
Třetí pozice patří Číně, jejíž konsolidovaná flotila čítá přibližně 3 500 aktivních letadel. Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády a její námořní letecké křídlo tvoří s více než 400 000 příslušníky nejpočetnější letecký personál na světě. Čínský letecký sektor je vysoce automatizovaný a produkuje stovky nových strojů ročně, přičemž hlavním trumfem je stíhač páté generace J-20 Mighty Dragon, vyráběný tempem zhruba 100 kusů za rok. Čína doplňuje stíhací letectvo stroji J-16 a J-10 a pro strategické úkoly stále využívá bombardéry H-6 z éry studené války, které má v budoucnu nahradit vyvíjený stealth bombardér H-20.
Druhé Rusko disponuje flotilou s přibližně 4 000 aktivními letouny a 105 000 členy personálu. Ruské letectvo je sice početné, ale technologicky spíše zastaralé, což je důsledek ekonomického propadu po rozpadu Sovětského svazu. Ruská doktrína sází spíše na masivní bombardování a regionální odepření vzdušného prostoru než na technickou sofistikovanost. Páteř tvoří stíhačky čtvrté generace Su-35 a Su-30. Ruský letoun páté generace Su-57 Felon se vyrábí téměř výhradně ručně a v provozu je pouze několik desítek kusů, které Moskva nenasazuje do bojů na Ukrajině, aby šetřila jejich počty. Rusko je však schopno projektovat strategickou sílu pomocí jaderných bombardérů Tu-95 Bear z 50. let a nadzvukových strojů Tu-160 Blackjack.
Jednoznačné prvenství drží Spojené státy americké, jejichž celková vzdušná síla napříč letectvem, námořnictvem, pěchotou, armádou i pobřežní stráží přesahuje 13 000 aktivních letadel. USA tak mají více vojenských letadel než zbývající čtyři státy tohoto žebříčku dohromady. Spojené státy disponují absolutním monopolem na globální vzdušnou sílu díky nejmodernějším stealth stíhačkám F-35 a F-22 Raptor, masivní základně starších strojů F-15E, F-16 či F/A-18 a široké škále podpůrných transportních, tankovacích a průzkumných letadel typu C-17, KC-135 nebo E-3 Sentry. Strategické bombardovací letectvo USA navíc kombinuje stroje B-1B, B-52, B-2 a připravovaný B-21 Raider, což doplňují tisíce vrtulníků AH-64 Apache a CH-47 Chinook v pozemních složkách.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.