Počet případů spalniček na celém světě opět dramaticky roste. V roce 2023 bylo hlášeno přibližně 10,3 milionu infekcí – o pětinu více než v předchozím roce. Epidemie se šíří napříč kontinenty – od Spojených států přes Evropu až po země Tichomoří, včetně Austrálie. Například ve Vietnamu byly jen v letech 2024 a 2025 zaznamenány tisíce případů.
V Austrálii bylo za prvních pět měsíců letošního roku nahlášeno 77 případů, zatímco za celý rok 2024 jich bylo „jen“ 57. Většina případů přitom souvisí s mezinárodním cestováním – ať už se jedná o návrat nakažených turistů, nebo o šíření infekce po kontaktu s nimi.
Spalničky zasahují nejčastěji děti, ale jsou zcela preventabilní pomocí vakcinace. V Austrálii se očkuje standardně ve dvou dávkách – v 12 a 18 měsících věku dítěte. Vzhledem k současným celosvětovým ohniskům se však čím dál častěji objevují otázky, zda by nebylo vhodné očkování urychlit.
Spalničky způsobuje virus z rodu Morbillivirus. Nemoc se projevuje horečkou, kašlem, rýmou a vyrážkou. Ačkoli mívá většinou mírný průběh, v některých případech vede k těžkým komplikacím, hospitalizaci či dokonce úmrtí. Větší epidemie navíc mohou vážně zatížit zdravotnické systémy.
Virus spalniček se přenáší kapénkami, které mohou ve vzduchu přetrvávat až dvě hodiny. Jediný nakažený tak může nakazit 12 až 18 lidí, kteří nejsou očkováni nebo jinak imunní. Právě proto doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) pro dosažení kolektivní imunity proočkovanost dvěma dávkami vakcíny nad 95 %.
Pokles v očkování, zejména po pandemii covidu-19, je podle webu The Conversation hlavním důvodem současného nárůstu případů.
Novorozenci bývají zpočátku chráněni protilátkami, které dostávají od matky přes placentu a následně v mateřském mléce. WHO doporučuje očkování ve dvou dávkách. V zemích s vysokým výskytem spalniček se první dávka podává už v devíti měsících, protože v tomto věku už většině dětí mateřské protilátky klesnou a hrozí nakažení.
Protilátky přijaté od matky totiž mohou ovlivnit účinnost vakcíny, pokud se očkuje příliš brzy. Výzkumy navíc ukazují, že vakcína podaná před 8,5 měsíci věku sice vyvolá odpověď imunitního systému, ale tato odpověď může rychleji vyprchat.
Druhá dávka vakcíny se pak obvykle podává o 6–9 měsíců později, protože u 10–15 % dětí po první dávce nedojde k vytvoření dostatečné imunity.
V zemích s nízkým výskytem, jako je Austrálie, se začíná s očkováním v 12 měsících, kdy vakcína vytváří silnější a déle trvající ochranu. Australské děti tak standardně dostávají první dávku MMR vakcíny (spalničky, příušnice, zarděnky) v jednom roce a druhou, rozšířenou o plané neštovice (MMRV), v 18 měsících.
Nová mezinárodní studie zkoumala přítomnost protilátek proti spalničkám u více než 8 000 kojenců z 20 různých výzkumů v rozvojových zemích. Výsledky ukázaly, že zatímco 81 % novorozenců mělo mateřské protilátky, ve čtyřech měsících už to bylo jen 30 %. To naznačuje, že děti se stávají zranitelnými vůči infekci dříve, než se dosud myslelo – a že současné načasování vakcinace by mohlo být pozdě.
Je třeba podotknout, že zmíněná data pocházejí z rozvojových oblastí, kde je proočkovanost nižší. V Austrálii má více než 92 % dětí ve dvou letech za sebou obě dávky vakcíny – i když ideální hranice 95 % zatím nebyla dosažena.
Přesto by mohlo být smysluplné zvážit širší použití dřívější extra dávky pro děti, které cestují do rizikových oblastí nebo žijí v komunitách s nízkou proočkovaností. Na Novém Zélandu například mohou dostat očkování děti už od čtyř měsíců, pokud cestují do endemických oblastí.
Systémové změny australského očkovacího kalendáře však pravděpodobně nenastanou. Zařazení další dávky by bylo logisticky i finančně náročné. Ačkoli očkování v nižším věku nevyvolává obavy o bezpečnost, potřebujeme více dat o tom, zda by případně neoslabilo dlouhodobou imunitní odpověď.
V tuto chvíli zůstává největší prioritou zajistit, aby měly děti dvě dávky vakcíny. Lidé narození po roce 1966 by měli mít jistotu, že očkování absolvovali, protože před touto dobou většina populace spalničky prodělala a získala přirozenou imunitu.
Pokud si nejste jistí svou očkovací historií, můžete si údaje ověřit v Australském očkovacím registru nebo se obrátit na svého praktického lékaře. Podle Národního imunizačního programu je stále možné dostat i očkování „doháněcí“.
Spalničky jsou nemoc, kterou lze účinně kontrolovat – pokud budeme mít dostatečnou proočkovanost a systém připravený reagovat na nové výzvy.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
