Počet případů spalniček na celém světě opět dramaticky roste. V roce 2023 bylo hlášeno přibližně 10,3 milionu infekcí – o pětinu více než v předchozím roce. Epidemie se šíří napříč kontinenty – od Spojených států přes Evropu až po země Tichomoří, včetně Austrálie. Například ve Vietnamu byly jen v letech 2024 a 2025 zaznamenány tisíce případů.
V Austrálii bylo za prvních pět měsíců letošního roku nahlášeno 77 případů, zatímco za celý rok 2024 jich bylo „jen“ 57. Většina případů přitom souvisí s mezinárodním cestováním – ať už se jedná o návrat nakažených turistů, nebo o šíření infekce po kontaktu s nimi.
Spalničky zasahují nejčastěji děti, ale jsou zcela preventabilní pomocí vakcinace. V Austrálii se očkuje standardně ve dvou dávkách – v 12 a 18 měsících věku dítěte. Vzhledem k současným celosvětovým ohniskům se však čím dál častěji objevují otázky, zda by nebylo vhodné očkování urychlit.
Spalničky způsobuje virus z rodu Morbillivirus. Nemoc se projevuje horečkou, kašlem, rýmou a vyrážkou. Ačkoli mívá většinou mírný průběh, v některých případech vede k těžkým komplikacím, hospitalizaci či dokonce úmrtí. Větší epidemie navíc mohou vážně zatížit zdravotnické systémy.
Virus spalniček se přenáší kapénkami, které mohou ve vzduchu přetrvávat až dvě hodiny. Jediný nakažený tak může nakazit 12 až 18 lidí, kteří nejsou očkováni nebo jinak imunní. Právě proto doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) pro dosažení kolektivní imunity proočkovanost dvěma dávkami vakcíny nad 95 %.
Pokles v očkování, zejména po pandemii covidu-19, je podle webu The Conversation hlavním důvodem současného nárůstu případů.
Novorozenci bývají zpočátku chráněni protilátkami, které dostávají od matky přes placentu a následně v mateřském mléce. WHO doporučuje očkování ve dvou dávkách. V zemích s vysokým výskytem spalniček se první dávka podává už v devíti měsících, protože v tomto věku už většině dětí mateřské protilátky klesnou a hrozí nakažení.
Protilátky přijaté od matky totiž mohou ovlivnit účinnost vakcíny, pokud se očkuje příliš brzy. Výzkumy navíc ukazují, že vakcína podaná před 8,5 měsíci věku sice vyvolá odpověď imunitního systému, ale tato odpověď může rychleji vyprchat.
Druhá dávka vakcíny se pak obvykle podává o 6–9 měsíců později, protože u 10–15 % dětí po první dávce nedojde k vytvoření dostatečné imunity.
V zemích s nízkým výskytem, jako je Austrálie, se začíná s očkováním v 12 měsících, kdy vakcína vytváří silnější a déle trvající ochranu. Australské děti tak standardně dostávají první dávku MMR vakcíny (spalničky, příušnice, zarděnky) v jednom roce a druhou, rozšířenou o plané neštovice (MMRV), v 18 měsících.
Nová mezinárodní studie zkoumala přítomnost protilátek proti spalničkám u více než 8 000 kojenců z 20 různých výzkumů v rozvojových zemích. Výsledky ukázaly, že zatímco 81 % novorozenců mělo mateřské protilátky, ve čtyřech měsících už to bylo jen 30 %. To naznačuje, že děti se stávají zranitelnými vůči infekci dříve, než se dosud myslelo – a že současné načasování vakcinace by mohlo být pozdě.
Je třeba podotknout, že zmíněná data pocházejí z rozvojových oblastí, kde je proočkovanost nižší. V Austrálii má více než 92 % dětí ve dvou letech za sebou obě dávky vakcíny – i když ideální hranice 95 % zatím nebyla dosažena.
Přesto by mohlo být smysluplné zvážit širší použití dřívější extra dávky pro děti, které cestují do rizikových oblastí nebo žijí v komunitách s nízkou proočkovaností. Na Novém Zélandu například mohou dostat očkování děti už od čtyř měsíců, pokud cestují do endemických oblastí.
Systémové změny australského očkovacího kalendáře však pravděpodobně nenastanou. Zařazení další dávky by bylo logisticky i finančně náročné. Ačkoli očkování v nižším věku nevyvolává obavy o bezpečnost, potřebujeme více dat o tom, zda by případně neoslabilo dlouhodobou imunitní odpověď.
V tuto chvíli zůstává největší prioritou zajistit, aby měly děti dvě dávky vakcíny. Lidé narození po roce 1966 by měli mít jistotu, že očkování absolvovali, protože před touto dobou většina populace spalničky prodělala a získala přirozenou imunitu.
Pokud si nejste jistí svou očkovací historií, můžete si údaje ověřit v Australském očkovacím registru nebo se obrátit na svého praktického lékaře. Podle Národního imunizačního programu je stále možné dostat i očkování „doháněcí“.
Spalničky jsou nemoc, kterou lze účinně kontrolovat – pokud budeme mít dostatečnou proočkovanost a systém připravený reagovat na nové výzvy.
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.
Evropská unie obvinila Moskvu ze záměrné snahy zlomit morálku ukrajinského obyvatelstva tím, že jej uprostřed kruté zimy systematicky zbavuje přístupu k teplu a elektřině. Podle eurokomisařky pro řešení krizí Hadji Lahbibové Rusko útočí na kritickou infrastrukturu s jasným cílem vyvolat humanitární kolaps, tento plán však podle ní selže. Brusel zdůraznil, že Evropa odpovídá činy, a proto z unijních strategických rezerv v Polsku vysílá dalších 447 generátorů, které doplní tisíce zařízení již fungujících po celé zemi.
