Počet případů spalniček na celém světě opět dramaticky roste. V roce 2023 bylo hlášeno přibližně 10,3 milionu infekcí – o pětinu více než v předchozím roce. Epidemie se šíří napříč kontinenty – od Spojených států přes Evropu až po země Tichomoří, včetně Austrálie. Například ve Vietnamu byly jen v letech 2024 a 2025 zaznamenány tisíce případů.
V Austrálii bylo za prvních pět měsíců letošního roku nahlášeno 77 případů, zatímco za celý rok 2024 jich bylo „jen“ 57. Většina případů přitom souvisí s mezinárodním cestováním – ať už se jedná o návrat nakažených turistů, nebo o šíření infekce po kontaktu s nimi.
Spalničky zasahují nejčastěji děti, ale jsou zcela preventabilní pomocí vakcinace. V Austrálii se očkuje standardně ve dvou dávkách – v 12 a 18 měsících věku dítěte. Vzhledem k současným celosvětovým ohniskům se však čím dál častěji objevují otázky, zda by nebylo vhodné očkování urychlit.
Spalničky způsobuje virus z rodu Morbillivirus. Nemoc se projevuje horečkou, kašlem, rýmou a vyrážkou. Ačkoli mívá většinou mírný průběh, v některých případech vede k těžkým komplikacím, hospitalizaci či dokonce úmrtí. Větší epidemie navíc mohou vážně zatížit zdravotnické systémy.
Virus spalniček se přenáší kapénkami, které mohou ve vzduchu přetrvávat až dvě hodiny. Jediný nakažený tak může nakazit 12 až 18 lidí, kteří nejsou očkováni nebo jinak imunní. Právě proto doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) pro dosažení kolektivní imunity proočkovanost dvěma dávkami vakcíny nad 95 %.
Pokles v očkování, zejména po pandemii covidu-19, je podle webu The Conversation hlavním důvodem současného nárůstu případů.
Novorozenci bývají zpočátku chráněni protilátkami, které dostávají od matky přes placentu a následně v mateřském mléce. WHO doporučuje očkování ve dvou dávkách. V zemích s vysokým výskytem spalniček se první dávka podává už v devíti měsících, protože v tomto věku už většině dětí mateřské protilátky klesnou a hrozí nakažení.
Protilátky přijaté od matky totiž mohou ovlivnit účinnost vakcíny, pokud se očkuje příliš brzy. Výzkumy navíc ukazují, že vakcína podaná před 8,5 měsíci věku sice vyvolá odpověď imunitního systému, ale tato odpověď může rychleji vyprchat.
Druhá dávka vakcíny se pak obvykle podává o 6–9 měsíců později, protože u 10–15 % dětí po první dávce nedojde k vytvoření dostatečné imunity.
V zemích s nízkým výskytem, jako je Austrálie, se začíná s očkováním v 12 měsících, kdy vakcína vytváří silnější a déle trvající ochranu. Australské děti tak standardně dostávají první dávku MMR vakcíny (spalničky, příušnice, zarděnky) v jednom roce a druhou, rozšířenou o plané neštovice (MMRV), v 18 měsících.
Nová mezinárodní studie zkoumala přítomnost protilátek proti spalničkám u více než 8 000 kojenců z 20 různých výzkumů v rozvojových zemích. Výsledky ukázaly, že zatímco 81 % novorozenců mělo mateřské protilátky, ve čtyřech měsících už to bylo jen 30 %. To naznačuje, že děti se stávají zranitelnými vůči infekci dříve, než se dosud myslelo – a že současné načasování vakcinace by mohlo být pozdě.
Je třeba podotknout, že zmíněná data pocházejí z rozvojových oblastí, kde je proočkovanost nižší. V Austrálii má více než 92 % dětí ve dvou letech za sebou obě dávky vakcíny – i když ideální hranice 95 % zatím nebyla dosažena.
Přesto by mohlo být smysluplné zvážit širší použití dřívější extra dávky pro děti, které cestují do rizikových oblastí nebo žijí v komunitách s nízkou proočkovaností. Na Novém Zélandu například mohou dostat očkování děti už od čtyř měsíců, pokud cestují do endemických oblastí.
Systémové změny australského očkovacího kalendáře však pravděpodobně nenastanou. Zařazení další dávky by bylo logisticky i finančně náročné. Ačkoli očkování v nižším věku nevyvolává obavy o bezpečnost, potřebujeme více dat o tom, zda by případně neoslabilo dlouhodobou imunitní odpověď.
V tuto chvíli zůstává největší prioritou zajistit, aby měly děti dvě dávky vakcíny. Lidé narození po roce 1966 by měli mít jistotu, že očkování absolvovali, protože před touto dobou většina populace spalničky prodělala a získala přirozenou imunitu.
Pokud si nejste jistí svou očkovací historií, můžete si údaje ověřit v Australském očkovacím registru nebo se obrátit na svého praktického lékaře. Podle Národního imunizačního programu je stále možné dostat i očkování „doháněcí“.
Spalničky jsou nemoc, kterou lze účinně kontrolovat – pokud budeme mít dostatečnou proočkovanost a systém připravený reagovat na nové výzvy.
Premiéra jako hrom. Devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek se poprvé představil v olympijském závodě, konkrétně v závodě na 5000 metrů, a ihned se mu podařilo získat pro Českou republiku olympijskou medaili. V Miláně si dojel pro stříbro poté, co v předposlední rozjížďce z celkových deseti zajel čas 6:06,48, který mu nakonec stačil na druhé místo.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil zákaz užívání sociálních sítí u dětí mladších 15 let. Podle předsedy vlády jsou internetové platformy pro nejmladší občany škodlivé. Česko by v případě zavedení zákazu následovalo některé evropské státy, které se rozhodly k takovému opatření přistoupit.
Slovenská média během probíhajícího únorového víkendu hodně skloňují jméno Maroše Kramára. Úplně to přitom není jeho vina. Řeší se však dopravní nehoda, při které měl za volantem sedět jeho syn. Teenager ale není dospělý, zároveň prý byl pod vlivem alkoholu.
Z Milána a Cortiny d'Ampezzo přišla v neděli první skvělá zpráva. Česká olympijská výprava získala první cenný kov na právě probíhajících zimních olympijských hrách v paralelním obřím slalomu na snowboardu. To se ostatně očekávalo před olympiádou, jenže od tradiční královny tohoto sportu Ester Ledecké, která však neprošla překvapivě přes čtvrtfinále. Češi v hledišti včetně prezidentského páru v tu chvíli rozhodně nemuseli smutnit. Ve hře zůstala druhá česká reprezentantka Zuzana Maděrová, která potvrdila dokonale svoji vzestupnou formu z této sezóny a korunovala ji ziskem zlaté olympijské medaile.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v příštím týdnu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním tématem rozhovoru má být Írán, informovala americká stanice NBC News. Teherán mezitím znovu varoval Washington před odvetou při případném útoku.
Česko v pátek zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová, která tak o necelé dva roky přežila svou mladší sestru Hanu. Ta opustila tento svět v dubnu 2024. Věděla o tom Jana?
Počasí v Česku si po několika dnech opět žádá výstrahu. Meteorologové jejím prostřednictvím varují před náledím, které místy hrozí dnes večer a přes noc na zítra. Výstrahu vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
V Itálii jsou v plném proudu zimní olympijské hry, na jejichž slavnostním zahájení reprezentoval Spojené státy americké viceprezident J. D. Vance. Dočkal se kritické reakce publika, což překvapilo prezidenta Donalda Trumpa.
Tradičně na podzim se StarDance v letošním roce vrátí na televizní obrazovky. Jaká je ale její budoucnost ve vysílání veřejnoprávní televize, která čelí stále většímu tlaku?
Premiér Andrej Babiš (ANO) se domnívá, že se blíží trvalé řešení, které by vedlo k ukončení války na Ukrajině. Na konci měsíce uplynou čtyři roky od jejího zahájení. Babiš ocenil i projevenou vůli evropských státníků jednat s Moskvou.
Po premiérovi či ministrovi kultury reagoval na smutnou zprávu o úmrtí Jany Brejchové i prezident Petr Pavel. Legendární herečku označil za opravdovou filmovou hvězdu. Brejchové bylo 86 let.
Jiřina Bohdalová je v jednom kole. Dnes večer se objeví v premiérové epizodě televizní talk show Všechnopárty, po celý týden pak sekunduje Leoši Marešovi v ranním vysílání Evropy 2. Známý moderátor zaskočil legendární herečku nečekanou lichotkou.
