Počet případů spalniček na celém světě opět dramaticky roste. V roce 2023 bylo hlášeno přibližně 10,3 milionu infekcí – o pětinu více než v předchozím roce. Epidemie se šíří napříč kontinenty – od Spojených států přes Evropu až po země Tichomoří, včetně Austrálie. Například ve Vietnamu byly jen v letech 2024 a 2025 zaznamenány tisíce případů.
V Austrálii bylo za prvních pět měsíců letošního roku nahlášeno 77 případů, zatímco za celý rok 2024 jich bylo „jen“ 57. Většina případů přitom souvisí s mezinárodním cestováním – ať už se jedná o návrat nakažených turistů, nebo o šíření infekce po kontaktu s nimi.
Spalničky zasahují nejčastěji děti, ale jsou zcela preventabilní pomocí vakcinace. V Austrálii se očkuje standardně ve dvou dávkách – v 12 a 18 měsících věku dítěte. Vzhledem k současným celosvětovým ohniskům se však čím dál častěji objevují otázky, zda by nebylo vhodné očkování urychlit.
Spalničky způsobuje virus z rodu Morbillivirus. Nemoc se projevuje horečkou, kašlem, rýmou a vyrážkou. Ačkoli mívá většinou mírný průběh, v některých případech vede k těžkým komplikacím, hospitalizaci či dokonce úmrtí. Větší epidemie navíc mohou vážně zatížit zdravotnické systémy.
Virus spalniček se přenáší kapénkami, které mohou ve vzduchu přetrvávat až dvě hodiny. Jediný nakažený tak může nakazit 12 až 18 lidí, kteří nejsou očkováni nebo jinak imunní. Právě proto doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) pro dosažení kolektivní imunity proočkovanost dvěma dávkami vakcíny nad 95 %.
Pokles v očkování, zejména po pandemii covidu-19, je podle webu The Conversation hlavním důvodem současného nárůstu případů.
Novorozenci bývají zpočátku chráněni protilátkami, které dostávají od matky přes placentu a následně v mateřském mléce. WHO doporučuje očkování ve dvou dávkách. V zemích s vysokým výskytem spalniček se první dávka podává už v devíti měsících, protože v tomto věku už většině dětí mateřské protilátky klesnou a hrozí nakažení.
Protilátky přijaté od matky totiž mohou ovlivnit účinnost vakcíny, pokud se očkuje příliš brzy. Výzkumy navíc ukazují, že vakcína podaná před 8,5 měsíci věku sice vyvolá odpověď imunitního systému, ale tato odpověď může rychleji vyprchat.
Druhá dávka vakcíny se pak obvykle podává o 6–9 měsíců později, protože u 10–15 % dětí po první dávce nedojde k vytvoření dostatečné imunity.
V zemích s nízkým výskytem, jako je Austrálie, se začíná s očkováním v 12 měsících, kdy vakcína vytváří silnější a déle trvající ochranu. Australské děti tak standardně dostávají první dávku MMR vakcíny (spalničky, příušnice, zarděnky) v jednom roce a druhou, rozšířenou o plané neštovice (MMRV), v 18 měsících.
Nová mezinárodní studie zkoumala přítomnost protilátek proti spalničkám u více než 8 000 kojenců z 20 různých výzkumů v rozvojových zemích. Výsledky ukázaly, že zatímco 81 % novorozenců mělo mateřské protilátky, ve čtyřech měsících už to bylo jen 30 %. To naznačuje, že děti se stávají zranitelnými vůči infekci dříve, než se dosud myslelo – a že současné načasování vakcinace by mohlo být pozdě.
Je třeba podotknout, že zmíněná data pocházejí z rozvojových oblastí, kde je proočkovanost nižší. V Austrálii má více než 92 % dětí ve dvou letech za sebou obě dávky vakcíny – i když ideální hranice 95 % zatím nebyla dosažena.
Přesto by mohlo být smysluplné zvážit širší použití dřívější extra dávky pro děti, které cestují do rizikových oblastí nebo žijí v komunitách s nízkou proočkovaností. Na Novém Zélandu například mohou dostat očkování děti už od čtyř měsíců, pokud cestují do endemických oblastí.
Systémové změny australského očkovacího kalendáře však pravděpodobně nenastanou. Zařazení další dávky by bylo logisticky i finančně náročné. Ačkoli očkování v nižším věku nevyvolává obavy o bezpečnost, potřebujeme více dat o tom, zda by případně neoslabilo dlouhodobou imunitní odpověď.
V tuto chvíli zůstává největší prioritou zajistit, aby měly děti dvě dávky vakcíny. Lidé narození po roce 1966 by měli mít jistotu, že očkování absolvovali, protože před touto dobou většina populace spalničky prodělala a získala přirozenou imunitu.
Pokud si nejste jistí svou očkovací historií, můžete si údaje ověřit v Australském očkovacím registru nebo se obrátit na svého praktického lékaře. Podle Národního imunizačního programu je stále možné dostat i očkování „doháněcí“.
Spalničky jsou nemoc, kterou lze účinně kontrolovat – pokud budeme mít dostatečnou proočkovanost a systém připravený reagovat na nové výzvy.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
