Počet případů spalniček na celém světě opět dramaticky roste. V roce 2023 bylo hlášeno přibližně 10,3 milionu infekcí – o pětinu více než v předchozím roce. Epidemie se šíří napříč kontinenty – od Spojených států přes Evropu až po země Tichomoří, včetně Austrálie. Například ve Vietnamu byly jen v letech 2024 a 2025 zaznamenány tisíce případů.
V Austrálii bylo za prvních pět měsíců letošního roku nahlášeno 77 případů, zatímco za celý rok 2024 jich bylo „jen“ 57. Většina případů přitom souvisí s mezinárodním cestováním – ať už se jedná o návrat nakažených turistů, nebo o šíření infekce po kontaktu s nimi.
Spalničky zasahují nejčastěji děti, ale jsou zcela preventabilní pomocí vakcinace. V Austrálii se očkuje standardně ve dvou dávkách – v 12 a 18 měsících věku dítěte. Vzhledem k současným celosvětovým ohniskům se však čím dál častěji objevují otázky, zda by nebylo vhodné očkování urychlit.
Spalničky způsobuje virus z rodu Morbillivirus. Nemoc se projevuje horečkou, kašlem, rýmou a vyrážkou. Ačkoli mívá většinou mírný průběh, v některých případech vede k těžkým komplikacím, hospitalizaci či dokonce úmrtí. Větší epidemie navíc mohou vážně zatížit zdravotnické systémy.
Virus spalniček se přenáší kapénkami, které mohou ve vzduchu přetrvávat až dvě hodiny. Jediný nakažený tak může nakazit 12 až 18 lidí, kteří nejsou očkováni nebo jinak imunní. Právě proto doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) pro dosažení kolektivní imunity proočkovanost dvěma dávkami vakcíny nad 95 %.
Pokles v očkování, zejména po pandemii covidu-19, je podle webu The Conversation hlavním důvodem současného nárůstu případů.
Novorozenci bývají zpočátku chráněni protilátkami, které dostávají od matky přes placentu a následně v mateřském mléce. WHO doporučuje očkování ve dvou dávkách. V zemích s vysokým výskytem spalniček se první dávka podává už v devíti měsících, protože v tomto věku už většině dětí mateřské protilátky klesnou a hrozí nakažení.
Protilátky přijaté od matky totiž mohou ovlivnit účinnost vakcíny, pokud se očkuje příliš brzy. Výzkumy navíc ukazují, že vakcína podaná před 8,5 měsíci věku sice vyvolá odpověď imunitního systému, ale tato odpověď může rychleji vyprchat.
Druhá dávka vakcíny se pak obvykle podává o 6–9 měsíců později, protože u 10–15 % dětí po první dávce nedojde k vytvoření dostatečné imunity.
V zemích s nízkým výskytem, jako je Austrálie, se začíná s očkováním v 12 měsících, kdy vakcína vytváří silnější a déle trvající ochranu. Australské děti tak standardně dostávají první dávku MMR vakcíny (spalničky, příušnice, zarděnky) v jednom roce a druhou, rozšířenou o plané neštovice (MMRV), v 18 měsících.
Nová mezinárodní studie zkoumala přítomnost protilátek proti spalničkám u více než 8 000 kojenců z 20 různých výzkumů v rozvojových zemích. Výsledky ukázaly, že zatímco 81 % novorozenců mělo mateřské protilátky, ve čtyřech měsících už to bylo jen 30 %. To naznačuje, že děti se stávají zranitelnými vůči infekci dříve, než se dosud myslelo – a že současné načasování vakcinace by mohlo být pozdě.
Je třeba podotknout, že zmíněná data pocházejí z rozvojových oblastí, kde je proočkovanost nižší. V Austrálii má více než 92 % dětí ve dvou letech za sebou obě dávky vakcíny – i když ideální hranice 95 % zatím nebyla dosažena.
Přesto by mohlo být smysluplné zvážit širší použití dřívější extra dávky pro děti, které cestují do rizikových oblastí nebo žijí v komunitách s nízkou proočkovaností. Na Novém Zélandu například mohou dostat očkování děti už od čtyř měsíců, pokud cestují do endemických oblastí.
Systémové změny australského očkovacího kalendáře však pravděpodobně nenastanou. Zařazení další dávky by bylo logisticky i finančně náročné. Ačkoli očkování v nižším věku nevyvolává obavy o bezpečnost, potřebujeme více dat o tom, zda by případně neoslabilo dlouhodobou imunitní odpověď.
V tuto chvíli zůstává největší prioritou zajistit, aby měly děti dvě dávky vakcíny. Lidé narození po roce 1966 by měli mít jistotu, že očkování absolvovali, protože před touto dobou většina populace spalničky prodělala a získala přirozenou imunitu.
Pokud si nejste jistí svou očkovací historií, můžete si údaje ověřit v Australském očkovacím registru nebo se obrátit na svého praktického lékaře. Podle Národního imunizačního programu je stále možné dostat i očkování „doháněcí“.
Spalničky jsou nemoc, kterou lze účinně kontrolovat – pokud budeme mít dostatečnou proočkovanost a systém připravený reagovat na nové výzvy.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
