Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Pro Vladimira Putina je přitom 9. květen klíčovým politickým rituálem, který slouží k legitimizaci jeho režimu. Zatímco dříve byla přehlídka demonstrací nezdolnosti a globální moci, letos se proměnila v symbol zranitelnosti. Ukrajina totiž v poslední době výrazně posílila své schopnosti útočit na cíle vzdálené stovky i tisíce kilometrů od hranic, včetně ropných rafinérií a vojenských závodů. Příkladem je nedávný zásah obranného podniku střelou Flamingo ve vzdálenosti 1 500 kilometrů.
Kyjevu se daří kompenzovat nedostatek živé síly a munice technologickým pokrokem. Ukrajinský obranný průmysl od roku 2022 vzrostl padesátinásobně a tamní zbraně si získávají respekt i ve světě, o čemž svědčí nové exportní dohody se zeměmi Perského zálivu. Na frontě se navíc situace začíná obracet; odhady NATO hovoří o tom, že Rusko přichází o 30 až 35 tisíc vojáků měsíčně, což začíná být pro Moskvu dlouhodobě neudržitelné.
Kromě potíží na bojišti čelí Putin i narůstajícím problémům doma. Snaha doplňovat stavy vojska bez politicky riskantní mobilizace vede k náboru nekvalitních branců, často z řad alkoholiků. Ruská ekonomika se potýká s vysokou inflací, nedostatkem pracovních sil a negativním růstem. I z řad dříve loajálních elit se začínají ozývat varovné hlasy – například šéf komunistů Gennadij Zjuganov varoval před rizikem revoluce podobné té z roku 1917.
Prezident Putin na tyto hrozby reaguje zvýšenou paranoiou. Čím dál více času tráví v bunkrech a omezuje své pohyby z obavy před atentátem pomocí dronů. Lidová nespokojenost roste také kvůli stále přísnější kontrole internetu a komunikačních aplikací, jako jsou WhatsApp a Telegram, které mají umlčet kritiku války.
Ačkoliv je předčasné tvrdit, že válka směřuje k rychlému konci, dosavadní trendy naznačují, že Rusko už nemůže spoléhat na to, že Ukrajinu jednoduše vyčerpá. Kyjev si udržuje silnou podporu Evropy, stvrzenou obří půjčkou ve výši 90 miliard eur, a dokazuje, že je schopen válku přenést přímo na práh Kremlu. Putin tak možná bude muset brzy přehodnotit své maximalistické cíle a postoj k mírovým rozhovorům.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.