Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Hlavním důvodem pro drastické omezení oslav je rostoucí paranoia bezpečnostních složek. Kreml se obává intenzivnějších ukrajinských útoků, které v poslední době zasahují cíle hluboko v ruském vnitrozemí. Napětí v metropoli vystupňoval i pondělní incident, kdy dron zasáhl výškovou budovu v luxusní moskevské čtvrti. V ulicích jsou tak místo slavnostních dekorací k vidění spíše systémy protivzdušné obrany a obyvatelé čelí výpadkům mobilního internetu i SMS služeb, které operátoři odůvodňují zajištěním bezpečnosti.
Bezprecedentní omezení se dotklo také médií. Mnohým mezinárodním novinářům, včetně štábu CNN, byla na poslední chvíli zrušena akreditace přímo na místo přehlídky. Kreml se sice brání tvrzením, že nikoho o povolení nepřipravil a jde pouze o logistické omezení kvůli zkrácenému formátu akce, realita je však taková, že světová média musí spoléhat na oficiální záběry ruské státní televize. Podle Niny Chruščovové, profesorky mezinárodních vztahů, stojí za touto paranoiou strach Putina z osudu lídrů v Íránu či Venezuele, ale i nedávné útoky na Donalda Trumpa.
Seznam zahraničních hostů je letos rovněž velmi prořídlý. Zatímco loni byl čestným hostem čínský prezident Si Ťin-pching, letos se Putin musel spokojit s účastí běloruského spojence Alexandra Lukašenka a lídrů Malajsie či Laosu. Slovenský premiér Robert Fico sice do Moskvy dorazil na bilaterální jednání, samotnou přehlídku však vynechal. Tato mezinárodní izolace jen podtrhuje slábnoucí prestiž události, která byla kdysi klíčovým bodem ruské diplomatické agendy.
Situaci na poslední chvíli ovlivnilo vyhlášení třídenního příměří, které zprostředkoval Donald Trump. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti poznamenal, že životy ukrajinských zajatců, kteří mají být v rámci dohody vyměněni v poměru 1 000 za 1 000, jsou pro něj důležitější než dění na Rudém náměstí. V jízlivém tónu směrem ke Kremlu dokonce vydal dekret, kterým „povolil“ konání moskevské přehlídky, čímž naznačil, že osud oslav má nyní v rukou Kyjev.
Atmosféra mezi běžnými obyvateli Moskvy je podle svědectví spíše sklíčená. Lidé pociťují dopady válečného konfliktu nejen skrze omezení internetu a svobody pohybu, ale především v ekonomické rovině. Mnozí z nich, jako například Moskvan Michail, otevřeně říkají, že je nejvyšší čas, aby válka skončila. „Lidé umírají, peníze mizí a přicházejí jen další omezení. Válka nikdy nebyla dobrá,“ svěřil se v rozhovoru.
Podobně hovoří i Galina z Donbasu, která je v Moskvě na výletě. Přestože má na klopě svatojiřskou stužku, symbol ruské armády, přiznává, že důsledky bojů pociťuje už od roku 2014 a jejím jediným přáním je mír. Podle ní totiž na válku doplácejí vždy jen obyčejní lidé. Letošní Den vítězství tak namísto hrdosti přinesl Rusům spíše připomínku jejich vlastní zranitelnosti a nejisté budoucnosti.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.