Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Hlavním důvodem pro drastické omezení oslav je rostoucí paranoia bezpečnostních složek. Kreml se obává intenzivnějších ukrajinských útoků, které v poslední době zasahují cíle hluboko v ruském vnitrozemí. Napětí v metropoli vystupňoval i pondělní incident, kdy dron zasáhl výškovou budovu v luxusní moskevské čtvrti. V ulicích jsou tak místo slavnostních dekorací k vidění spíše systémy protivzdušné obrany a obyvatelé čelí výpadkům mobilního internetu i SMS služeb, které operátoři odůvodňují zajištěním bezpečnosti.
Bezprecedentní omezení se dotklo také médií. Mnohým mezinárodním novinářům, včetně štábu CNN, byla na poslední chvíli zrušena akreditace přímo na místo přehlídky. Kreml se sice brání tvrzením, že nikoho o povolení nepřipravil a jde pouze o logistické omezení kvůli zkrácenému formátu akce, realita je však taková, že světová média musí spoléhat na oficiální záběry ruské státní televize. Podle Niny Chruščovové, profesorky mezinárodních vztahů, stojí za touto paranoiou strach Putina z osudu lídrů v Íránu či Venezuele, ale i nedávné útoky na Donalda Trumpa.
Seznam zahraničních hostů je letos rovněž velmi prořídlý. Zatímco loni byl čestným hostem čínský prezident Si Ťin-pching, letos se Putin musel spokojit s účastí běloruského spojence Alexandra Lukašenka a lídrů Malajsie či Laosu. Slovenský premiér Robert Fico sice do Moskvy dorazil na bilaterální jednání, samotnou přehlídku však vynechal. Tato mezinárodní izolace jen podtrhuje slábnoucí prestiž události, která byla kdysi klíčovým bodem ruské diplomatické agendy.
Situaci na poslední chvíli ovlivnilo vyhlášení třídenního příměří, které zprostředkoval Donald Trump. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti poznamenal, že životy ukrajinských zajatců, kteří mají být v rámci dohody vyměněni v poměru 1 000 za 1 000, jsou pro něj důležitější než dění na Rudém náměstí. V jízlivém tónu směrem ke Kremlu dokonce vydal dekret, kterým „povolil“ konání moskevské přehlídky, čímž naznačil, že osud oslav má nyní v rukou Kyjev.
Atmosféra mezi běžnými obyvateli Moskvy je podle svědectví spíše sklíčená. Lidé pociťují dopady válečného konfliktu nejen skrze omezení internetu a svobody pohybu, ale především v ekonomické rovině. Mnozí z nich, jako například Moskvan Michail, otevřeně říkají, že je nejvyšší čas, aby válka skončila. „Lidé umírají, peníze mizí a přicházejí jen další omezení. Válka nikdy nebyla dobrá,“ svěřil se v rozhovoru.
Podobně hovoří i Galina z Donbasu, která je v Moskvě na výletě. Přestože má na klopě svatojiřskou stužku, symbol ruské armády, přiznává, že důsledky bojů pociťuje už od roku 2014 a jejím jediným přáním je mír. Podle ní totiž na válku doplácejí vždy jen obyčejní lidé. Letošní Den vítězství tak namísto hrdosti přinesl Rusům spíše připomínku jejich vlastní zranitelnosti a nejisté budoucnosti.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.
Budoucnost cen ropy může zásadním způsobem záviset na Číně, která se aktivně nepodílí na současných vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Jako druhý největší spotřebitel ropy na světě vynaložila Čína značné úsilí na zajištění dodávek poté, co válka v Íránu odřízla přístup k více než 11 milionům barelů ropy denně. Čína dokázala tlumit dopady vysokých cen doma i ve světě díky omezování dovozu, využívání rozsáhlých zásob a přechodu na čistší zdroje energie.
Spojené státy dočasně zmírnily ropné sankce vůči Íránu poté, co obě země v rámci prvního kola rozhovorů ve švýcarském letovisku Bürgenstock schválily plán na dosažení konečné dohody do 60 dnů. Americký viceprezident JD Vance následně prohlásil, že jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o návratu jaderných inspektorů do Íránu by mohla začít velmi brzy. Íránské ministerstvo zahraničí však toto tvrzení vzápětí popřelo s tím, že Teherán v otázce jaderných inspekcí nepřijal žádné nové závazky.
Prezident Petr Pavel podle rozhodnutí Babišovy vlády nemá v červenci jet na summit NATO. To se nelíbí politikům z aktuálních opozičních stran. Pavla se zastal například i bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který s hlavou státu vycházel o poznání lépe než Babiš.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.