Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Hlavním důvodem pro drastické omezení oslav je rostoucí paranoia bezpečnostních složek. Kreml se obává intenzivnějších ukrajinských útoků, které v poslední době zasahují cíle hluboko v ruském vnitrozemí. Napětí v metropoli vystupňoval i pondělní incident, kdy dron zasáhl výškovou budovu v luxusní moskevské čtvrti. V ulicích jsou tak místo slavnostních dekorací k vidění spíše systémy protivzdušné obrany a obyvatelé čelí výpadkům mobilního internetu i SMS služeb, které operátoři odůvodňují zajištěním bezpečnosti.
Bezprecedentní omezení se dotklo také médií. Mnohým mezinárodním novinářům, včetně štábu CNN, byla na poslední chvíli zrušena akreditace přímo na místo přehlídky. Kreml se sice brání tvrzením, že nikoho o povolení nepřipravil a jde pouze o logistické omezení kvůli zkrácenému formátu akce, realita je však taková, že světová média musí spoléhat na oficiální záběry ruské státní televize. Podle Niny Chruščovové, profesorky mezinárodních vztahů, stojí za touto paranoiou strach Putina z osudu lídrů v Íránu či Venezuele, ale i nedávné útoky na Donalda Trumpa.
Seznam zahraničních hostů je letos rovněž velmi prořídlý. Zatímco loni byl čestným hostem čínský prezident Si Ťin-pching, letos se Putin musel spokojit s účastí běloruského spojence Alexandra Lukašenka a lídrů Malajsie či Laosu. Slovenský premiér Robert Fico sice do Moskvy dorazil na bilaterální jednání, samotnou přehlídku však vynechal. Tato mezinárodní izolace jen podtrhuje slábnoucí prestiž události, která byla kdysi klíčovým bodem ruské diplomatické agendy.
Situaci na poslední chvíli ovlivnilo vyhlášení třídenního příměří, které zprostředkoval Donald Trump. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti poznamenal, že životy ukrajinských zajatců, kteří mají být v rámci dohody vyměněni v poměru 1 000 za 1 000, jsou pro něj důležitější než dění na Rudém náměstí. V jízlivém tónu směrem ke Kremlu dokonce vydal dekret, kterým „povolil“ konání moskevské přehlídky, čímž naznačil, že osud oslav má nyní v rukou Kyjev.
Atmosféra mezi běžnými obyvateli Moskvy je podle svědectví spíše sklíčená. Lidé pociťují dopady válečného konfliktu nejen skrze omezení internetu a svobody pohybu, ale především v ekonomické rovině. Mnozí z nich, jako například Moskvan Michail, otevřeně říkají, že je nejvyšší čas, aby válka skončila. „Lidé umírají, peníze mizí a přicházejí jen další omezení. Válka nikdy nebyla dobrá,“ svěřil se v rozhovoru.
Podobně hovoří i Galina z Donbasu, která je v Moskvě na výletě. Přestože má na klopě svatojiřskou stužku, symbol ruské armády, přiznává, že důsledky bojů pociťuje už od roku 2014 a jejím jediným přáním je mír. Podle ní totiž na válku doplácejí vždy jen obyčejní lidé. Letošní Den vítězství tak namísto hrdosti přinesl Rusům spíše připomínku jejich vlastní zranitelnosti a nejisté budoucnosti.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.