Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Hlavním důvodem pro drastické omezení oslav je rostoucí paranoia bezpečnostních složek. Kreml se obává intenzivnějších ukrajinských útoků, které v poslední době zasahují cíle hluboko v ruském vnitrozemí. Napětí v metropoli vystupňoval i pondělní incident, kdy dron zasáhl výškovou budovu v luxusní moskevské čtvrti. V ulicích jsou tak místo slavnostních dekorací k vidění spíše systémy protivzdušné obrany a obyvatelé čelí výpadkům mobilního internetu i SMS služeb, které operátoři odůvodňují zajištěním bezpečnosti.
Bezprecedentní omezení se dotklo také médií. Mnohým mezinárodním novinářům, včetně štábu CNN, byla na poslední chvíli zrušena akreditace přímo na místo přehlídky. Kreml se sice brání tvrzením, že nikoho o povolení nepřipravil a jde pouze o logistické omezení kvůli zkrácenému formátu akce, realita je však taková, že světová média musí spoléhat na oficiální záběry ruské státní televize. Podle Niny Chruščovové, profesorky mezinárodních vztahů, stojí za touto paranoiou strach Putina z osudu lídrů v Íránu či Venezuele, ale i nedávné útoky na Donalda Trumpa.
Seznam zahraničních hostů je letos rovněž velmi prořídlý. Zatímco loni byl čestným hostem čínský prezident Si Ťin-pching, letos se Putin musel spokojit s účastí běloruského spojence Alexandra Lukašenka a lídrů Malajsie či Laosu. Slovenský premiér Robert Fico sice do Moskvy dorazil na bilaterální jednání, samotnou přehlídku však vynechal. Tato mezinárodní izolace jen podtrhuje slábnoucí prestiž události, která byla kdysi klíčovým bodem ruské diplomatické agendy.
Situaci na poslední chvíli ovlivnilo vyhlášení třídenního příměří, které zprostředkoval Donald Trump. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti poznamenal, že životy ukrajinských zajatců, kteří mají být v rámci dohody vyměněni v poměru 1 000 za 1 000, jsou pro něj důležitější než dění na Rudém náměstí. V jízlivém tónu směrem ke Kremlu dokonce vydal dekret, kterým „povolil“ konání moskevské přehlídky, čímž naznačil, že osud oslav má nyní v rukou Kyjev.
Atmosféra mezi běžnými obyvateli Moskvy je podle svědectví spíše sklíčená. Lidé pociťují dopady válečného konfliktu nejen skrze omezení internetu a svobody pohybu, ale především v ekonomické rovině. Mnozí z nich, jako například Moskvan Michail, otevřeně říkají, že je nejvyšší čas, aby válka skončila. „Lidé umírají, peníze mizí a přicházejí jen další omezení. Válka nikdy nebyla dobrá,“ svěřil se v rozhovoru.
Podobně hovoří i Galina z Donbasu, která je v Moskvě na výletě. Přestože má na klopě svatojiřskou stužku, symbol ruské armády, přiznává, že důsledky bojů pociťuje už od roku 2014 a jejím jediným přáním je mír. Podle ní totiž na válku doplácejí vždy jen obyčejní lidé. Letošní Den vítězství tak namísto hrdosti přinesl Rusům spíše připomínku jejich vlastní zranitelnosti a nejisté budoucnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.