Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Hlavním důvodem pro drastické omezení oslav je rostoucí paranoia bezpečnostních složek. Kreml se obává intenzivnějších ukrajinských útoků, které v poslední době zasahují cíle hluboko v ruském vnitrozemí. Napětí v metropoli vystupňoval i pondělní incident, kdy dron zasáhl výškovou budovu v luxusní moskevské čtvrti. V ulicích jsou tak místo slavnostních dekorací k vidění spíše systémy protivzdušné obrany a obyvatelé čelí výpadkům mobilního internetu i SMS služeb, které operátoři odůvodňují zajištěním bezpečnosti.
Bezprecedentní omezení se dotklo také médií. Mnohým mezinárodním novinářům, včetně štábu CNN, byla na poslední chvíli zrušena akreditace přímo na místo přehlídky. Kreml se sice brání tvrzením, že nikoho o povolení nepřipravil a jde pouze o logistické omezení kvůli zkrácenému formátu akce, realita je však taková, že světová média musí spoléhat na oficiální záběry ruské státní televize. Podle Niny Chruščovové, profesorky mezinárodních vztahů, stojí za touto paranoiou strach Putina z osudu lídrů v Íránu či Venezuele, ale i nedávné útoky na Donalda Trumpa.
Seznam zahraničních hostů je letos rovněž velmi prořídlý. Zatímco loni byl čestným hostem čínský prezident Si Ťin-pching, letos se Putin musel spokojit s účastí běloruského spojence Alexandra Lukašenka a lídrů Malajsie či Laosu. Slovenský premiér Robert Fico sice do Moskvy dorazil na bilaterální jednání, samotnou přehlídku však vynechal. Tato mezinárodní izolace jen podtrhuje slábnoucí prestiž události, která byla kdysi klíčovým bodem ruské diplomatické agendy.
Situaci na poslední chvíli ovlivnilo vyhlášení třídenního příměří, které zprostředkoval Donald Trump. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti poznamenal, že životy ukrajinských zajatců, kteří mají být v rámci dohody vyměněni v poměru 1 000 za 1 000, jsou pro něj důležitější než dění na Rudém náměstí. V jízlivém tónu směrem ke Kremlu dokonce vydal dekret, kterým „povolil“ konání moskevské přehlídky, čímž naznačil, že osud oslav má nyní v rukou Kyjev.
Atmosféra mezi běžnými obyvateli Moskvy je podle svědectví spíše sklíčená. Lidé pociťují dopady válečného konfliktu nejen skrze omezení internetu a svobody pohybu, ale především v ekonomické rovině. Mnozí z nich, jako například Moskvan Michail, otevřeně říkají, že je nejvyšší čas, aby válka skončila. „Lidé umírají, peníze mizí a přicházejí jen další omezení. Válka nikdy nebyla dobrá,“ svěřil se v rozhovoru.
Podobně hovoří i Galina z Donbasu, která je v Moskvě na výletě. Přestože má na klopě svatojiřskou stužku, symbol ruské armády, přiznává, že důsledky bojů pociťuje už od roku 2014 a jejím jediným přáním je mír. Podle ní totiž na válku doplácejí vždy jen obyčejní lidé. Letošní Den vítězství tak namísto hrdosti přinesl Rusům spíše připomínku jejich vlastní zranitelnosti a nejisté budoucnosti.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.