Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Hlavními aktéry těchto operací jsou podle polských úřadů ruské a běloruské speciální služby, v závěsu za nimi se pak objevují aktivity Číny. Moskva přitom sází na novou taktiku využívání takzvaných „agentů na jedno použití“ (jednorazowi agenci). Jde o amatéry, kteří jsou verbováni k plnění izolovaných úkolů s cílem vyvolat chaos a otestovat ostražitost státního aparátu.
Fenomén těchto „spotřebních špionů“ se začal výrazněji objevovat v roce 2022. Ruské služby k jejich náboru využívají především šifrované chatovací skupiny na platformě Telegram. Nabídky práce jsou cíleny na rusky mluvící obyvatelstvo, přičemž se mezi nimi nezřídka objevují nejen Rusové a Bělorusové, ale i ukrajinští uprchlíci, kteří se ocitli v tíživé životní situaci.
Výzkumník Arkadiusz Nyzio, který se touto problematikou zabývá, pro France24 uvádí, že tito agenti slouží především k radikalizaci veřejného mínění a prohlubování společenských rozporů. Jejich úkolem je rozptylovat pozornost úřadů a vytvářet napětí mezi různými sociálními skupinami. Pro Rusko jde o velmi levný způsob, jak vést hybridní válku při zachování možnosti vše popřít.
Činnost těchto amatérů však byla pouze první fází. Zpráva ABW varuje, že ruské tajné služby nyní postupně přecházejí k využívání profesionálnějších sítí. Tyto nové struktury jsou navrženy pro provádění komplexnějších sabotáží a jsou často budovány na základech organizovaného zločinu, což jim zajišťuje vyšší úroveň krytí.
Rusko při budování těchto nebezpečných buněk dává přednost lidem se zkušenostmi z ozbrojených složek. Do hledáčku náborářů se dostávají bývalí vojáci, policisté nebo žoldnéři z polovojenských organizací, jako je Wagnerova skupina. Ti mají za úkol fyzicky likvidovat cíle nebo narušovat kritickou infrastrukturu po celé Evropě.
Cílem útoků se v Polsku nestávají pouze vojenské objekty, ale i takzvané měkké cíle, kde se pohybuje velké množství civilistů. Jedním z nejdramatičtějších incidentů byl požár varšavského nákupního centra Marywilska 44 v květnu 2024. Oheň tehdy zničil téměř 1 200 prodejních stánků. Premiér Donald Tusk potvrdil, že za tímto žhářským útokem stály ruské tajné služby.
Další nebezpečnou operací byl loňský výbuch na důležité železniční trati u Garwolinu. Jen díky duchapřítomnosti strojvedoucího, který si včas všiml poškození kolejí, nedošlo k tragédii s velkým množstvím obětí. Tento incident jasně ukázal, že ruská sabotážní kampaň se již neštítí ani útoků, které přímo ohrožují životy stovek nevinných lidí.
Podle Arkadiusze Nyzia se různé úrovně špionáže vzájemně doplňují. Zatímco „agenti na jedno použití“ šíří protiukrajinskou propagandu a vylepují plakáty zaměřené proti NATO, profesionální sabotéři útočí na logistické trasy. Mezitím důstojníci pod hlubokým krytím infiltrují státní instituce, aby získávali citlivé informace přímo zevnitř.
Součástí ruské strategie je také psychologický efekt. Neustálý strach a paranoia z možných útoků mají unavit polskou společnost. Pokud lidé žijí v neustálém pocitu ohrožení, Rusko dosahuje svého cíle destabilizace, aniž by muselo podniknout přímý vojenský útok. Rozvrat vnitřní jednoty spojenců je pro Moskvu dlouhodobou prioritou.
Velkým tématem pro ruskou i běloruskou rozvědku jsou nadcházející parlamentní volby v Polsku. Moskva doufá v posílení politických sil, které by oslabily polskou podporu Ukrajině a narušily vazby se Západem. Vznik vlády prosazující konspirační teorie a protiunijní postoje by byl pro Rusko ideálním scénářem pro geopolitické přerozdělení vlivu.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.