Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Hlavními aktéry těchto operací jsou podle polských úřadů ruské a běloruské speciální služby, v závěsu za nimi se pak objevují aktivity Číny. Moskva přitom sází na novou taktiku využívání takzvaných „agentů na jedno použití“ (jednorazowi agenci). Jde o amatéry, kteří jsou verbováni k plnění izolovaných úkolů s cílem vyvolat chaos a otestovat ostražitost státního aparátu.
Fenomén těchto „spotřebních špionů“ se začal výrazněji objevovat v roce 2022. Ruské služby k jejich náboru využívají především šifrované chatovací skupiny na platformě Telegram. Nabídky práce jsou cíleny na rusky mluvící obyvatelstvo, přičemž se mezi nimi nezřídka objevují nejen Rusové a Bělorusové, ale i ukrajinští uprchlíci, kteří se ocitli v tíživé životní situaci.
Výzkumník Arkadiusz Nyzio, který se touto problematikou zabývá, pro France24 uvádí, že tito agenti slouží především k radikalizaci veřejného mínění a prohlubování společenských rozporů. Jejich úkolem je rozptylovat pozornost úřadů a vytvářet napětí mezi různými sociálními skupinami. Pro Rusko jde o velmi levný způsob, jak vést hybridní válku při zachování možnosti vše popřít.
Činnost těchto amatérů však byla pouze první fází. Zpráva ABW varuje, že ruské tajné služby nyní postupně přecházejí k využívání profesionálnějších sítí. Tyto nové struktury jsou navrženy pro provádění komplexnějších sabotáží a jsou často budovány na základech organizovaného zločinu, což jim zajišťuje vyšší úroveň krytí.
Rusko při budování těchto nebezpečných buněk dává přednost lidem se zkušenostmi z ozbrojených složek. Do hledáčku náborářů se dostávají bývalí vojáci, policisté nebo žoldnéři z polovojenských organizací, jako je Wagnerova skupina. Ti mají za úkol fyzicky likvidovat cíle nebo narušovat kritickou infrastrukturu po celé Evropě.
Cílem útoků se v Polsku nestávají pouze vojenské objekty, ale i takzvané měkké cíle, kde se pohybuje velké množství civilistů. Jedním z nejdramatičtějších incidentů byl požár varšavského nákupního centra Marywilska 44 v květnu 2024. Oheň tehdy zničil téměř 1 200 prodejních stánků. Premiér Donald Tusk potvrdil, že za tímto žhářským útokem stály ruské tajné služby.
Další nebezpečnou operací byl loňský výbuch na důležité železniční trati u Garwolinu. Jen díky duchapřítomnosti strojvedoucího, který si včas všiml poškození kolejí, nedošlo k tragédii s velkým množstvím obětí. Tento incident jasně ukázal, že ruská sabotážní kampaň se již neštítí ani útoků, které přímo ohrožují životy stovek nevinných lidí.
Podle Arkadiusze Nyzia se různé úrovně špionáže vzájemně doplňují. Zatímco „agenti na jedno použití“ šíří protiukrajinskou propagandu a vylepují plakáty zaměřené proti NATO, profesionální sabotéři útočí na logistické trasy. Mezitím důstojníci pod hlubokým krytím infiltrují státní instituce, aby získávali citlivé informace přímo zevnitř.
Součástí ruské strategie je také psychologický efekt. Neustálý strach a paranoia z možných útoků mají unavit polskou společnost. Pokud lidé žijí v neustálém pocitu ohrožení, Rusko dosahuje svého cíle destabilizace, aniž by muselo podniknout přímý vojenský útok. Rozvrat vnitřní jednoty spojenců je pro Moskvu dlouhodobou prioritou.
Velkým tématem pro ruskou i běloruskou rozvědku jsou nadcházející parlamentní volby v Polsku. Moskva doufá v posílení politických sil, které by oslabily polskou podporu Ukrajině a narušily vazby se Západem. Vznik vlády prosazující konspirační teorie a protiunijní postoje by byl pro Rusko ideálním scénářem pro geopolitické přerozdělení vlivu.
Policie od minulého víkendu vyšetřuje nevídaný případ napadení ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Političce se naštěstí nic nestalo, obviněná žena je momentálně ve zdravotnickém zařízení. Podle policistů zřejmě nešlo o politicky motivovaný čin.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.