Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Hlavními aktéry těchto operací jsou podle polských úřadů ruské a běloruské speciální služby, v závěsu za nimi se pak objevují aktivity Číny. Moskva přitom sází na novou taktiku využívání takzvaných „agentů na jedno použití“ (jednorazowi agenci). Jde o amatéry, kteří jsou verbováni k plnění izolovaných úkolů s cílem vyvolat chaos a otestovat ostražitost státního aparátu.
Fenomén těchto „spotřebních špionů“ se začal výrazněji objevovat v roce 2022. Ruské služby k jejich náboru využívají především šifrované chatovací skupiny na platformě Telegram. Nabídky práce jsou cíleny na rusky mluvící obyvatelstvo, přičemž se mezi nimi nezřídka objevují nejen Rusové a Bělorusové, ale i ukrajinští uprchlíci, kteří se ocitli v tíživé životní situaci.
Výzkumník Arkadiusz Nyzio, který se touto problematikou zabývá, pro France24 uvádí, že tito agenti slouží především k radikalizaci veřejného mínění a prohlubování společenských rozporů. Jejich úkolem je rozptylovat pozornost úřadů a vytvářet napětí mezi různými sociálními skupinami. Pro Rusko jde o velmi levný způsob, jak vést hybridní válku při zachování možnosti vše popřít.
Činnost těchto amatérů však byla pouze první fází. Zpráva ABW varuje, že ruské tajné služby nyní postupně přecházejí k využívání profesionálnějších sítí. Tyto nové struktury jsou navrženy pro provádění komplexnějších sabotáží a jsou často budovány na základech organizovaného zločinu, což jim zajišťuje vyšší úroveň krytí.
Rusko při budování těchto nebezpečných buněk dává přednost lidem se zkušenostmi z ozbrojených složek. Do hledáčku náborářů se dostávají bývalí vojáci, policisté nebo žoldnéři z polovojenských organizací, jako je Wagnerova skupina. Ti mají za úkol fyzicky likvidovat cíle nebo narušovat kritickou infrastrukturu po celé Evropě.
Cílem útoků se v Polsku nestávají pouze vojenské objekty, ale i takzvané měkké cíle, kde se pohybuje velké množství civilistů. Jedním z nejdramatičtějších incidentů byl požár varšavského nákupního centra Marywilska 44 v květnu 2024. Oheň tehdy zničil téměř 1 200 prodejních stánků. Premiér Donald Tusk potvrdil, že za tímto žhářským útokem stály ruské tajné služby.
Další nebezpečnou operací byl loňský výbuch na důležité železniční trati u Garwolinu. Jen díky duchapřítomnosti strojvedoucího, který si včas všiml poškození kolejí, nedošlo k tragédii s velkým množstvím obětí. Tento incident jasně ukázal, že ruská sabotážní kampaň se již neštítí ani útoků, které přímo ohrožují životy stovek nevinných lidí.
Podle Arkadiusze Nyzia se různé úrovně špionáže vzájemně doplňují. Zatímco „agenti na jedno použití“ šíří protiukrajinskou propagandu a vylepují plakáty zaměřené proti NATO, profesionální sabotéři útočí na logistické trasy. Mezitím důstojníci pod hlubokým krytím infiltrují státní instituce, aby získávali citlivé informace přímo zevnitř.
Součástí ruské strategie je také psychologický efekt. Neustálý strach a paranoia z možných útoků mají unavit polskou společnost. Pokud lidé žijí v neustálém pocitu ohrožení, Rusko dosahuje svého cíle destabilizace, aniž by muselo podniknout přímý vojenský útok. Rozvrat vnitřní jednoty spojenců je pro Moskvu dlouhodobou prioritou.
Velkým tématem pro ruskou i běloruskou rozvědku jsou nadcházející parlamentní volby v Polsku. Moskva doufá v posílení politických sil, které by oslabily polskou podporu Ukrajině a narušily vazby se Západem. Vznik vlády prosazující konspirační teorie a protiunijní postoje by byl pro Rusko ideálním scénářem pro geopolitické přerozdělení vlivu.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.