Polsko terčem masivní špionáže. Za dramatickým nárůstem nepřátelských aktivit stojí tři státy

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 9. května 2026 21:47
Sdílej:

Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.

Hlavními aktéry těchto operací jsou podle polských úřadů ruské a běloruské speciální služby, v závěsu za nimi se pak objevují aktivity Číny. Moskva přitom sází na novou taktiku využívání takzvaných „agentů na jedno použití“ (jednorazowi agenci). Jde o amatéry, kteří jsou verbováni k plnění izolovaných úkolů s cílem vyvolat chaos a otestovat ostražitost státního aparátu.

Fenomén těchto „spotřebních špionů“ se začal výrazněji objevovat v roce 2022. Ruské služby k jejich náboru využívají především šifrované chatovací skupiny na platformě Telegram. Nabídky práce jsou cíleny na rusky mluvící obyvatelstvo, přičemž se mezi nimi nezřídka objevují nejen Rusové a Bělorusové, ale i ukrajinští uprchlíci, kteří se ocitli v tíživé životní situaci.

Výzkumník Arkadiusz Nyzio, který se touto problematikou zabývá, pro France24 uvádí, že tito agenti slouží především k radikalizaci veřejného mínění a prohlubování společenských rozporů. Jejich úkolem je rozptylovat pozornost úřadů a vytvářet napětí mezi různými sociálními skupinami. Pro Rusko jde o velmi levný způsob, jak vést hybridní válku při zachování možnosti vše popřít.

Činnost těchto amatérů však byla pouze první fází. Zpráva ABW varuje, že ruské tajné služby nyní postupně přecházejí k využívání profesionálnějších sítí. Tyto nové struktury jsou navrženy pro provádění komplexnějších sabotáží a jsou často budovány na základech organizovaného zločinu, což jim zajišťuje vyšší úroveň krytí.

Rusko při budování těchto nebezpečných buněk dává přednost lidem se zkušenostmi z ozbrojených složek. Do hledáčku náborářů se dostávají bývalí vojáci, policisté nebo žoldnéři z polovojenských organizací, jako je Wagnerova skupina. Ti mají za úkol fyzicky likvidovat cíle nebo narušovat kritickou infrastrukturu po celé Evropě.

Cílem útoků se v Polsku nestávají pouze vojenské objekty, ale i takzvané měkké cíle, kde se pohybuje velké množství civilistů. Jedním z nejdramatičtějších incidentů byl požár varšavského nákupního centra Marywilska 44 v květnu 2024. Oheň tehdy zničil téměř 1 200 prodejních stánků. Premiér Donald Tusk potvrdil, že za tímto žhářským útokem stály ruské tajné služby.

Další nebezpečnou operací byl loňský výbuch na důležité železniční trati u Garwolinu. Jen díky duchapřítomnosti strojvedoucího, který si včas všiml poškození kolejí, nedošlo k tragédii s velkým množstvím obětí. Tento incident jasně ukázal, že ruská sabotážní kampaň se již neštítí ani útoků, které přímo ohrožují životy stovek nevinných lidí.

Podle Arkadiusze Nyzia se různé úrovně špionáže vzájemně doplňují. Zatímco „agenti na jedno použití“ šíří protiukrajinskou propagandu a vylepují plakáty zaměřené proti NATO, profesionální sabotéři útočí na logistické trasy. Mezitím důstojníci pod hlubokým krytím infiltrují státní instituce, aby získávali citlivé informace přímo zevnitř.

Součástí ruské strategie je také psychologický efekt. Neustálý strach a paranoia z možných útoků mají unavit polskou společnost. Pokud lidé žijí v neustálém pocitu ohrožení, Rusko dosahuje svého cíle destabilizace, aniž by muselo podniknout přímý vojenský útok. Rozvrat vnitřní jednoty spojenců je pro Moskvu dlouhodobou prioritou.

Velkým tématem pro ruskou i běloruskou rozvědku jsou nadcházející parlamentní volby v Polsku. Moskva doufá v posílení politických sil, které by oslabily polskou podporu Ukrajině a narušily vazby se Západem. Vznik vlády prosazující konspirační teorie a protiunijní postoje by byl pro Rusko ideálním scénářem pro geopolitické přerozdělení vlivu. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Kreml

Rusko a USA chtějí na konferenci OSN zablokovat snahy o regulaci autonomních zbraní

Rusko a Spojené státy hodlají využít nadcházející konferenci OSN v Ženevě k zablokování snah o sjednání právně závazných pravidel pro regulaci autonomních zbraní. Plány na vyplnění mezery v globálním řízení vojenských systémů založených na umělé inteligenci se tak ocitly ve vážném ohrožení. Rozhodující moment nastane během sedmé přezkumné konference o určitých konvenčních zbraních, která proběhne v polovině listopadu za účasti 128 států.

Novinky
Elon Musk

Tesla končí s výrobou vozů Cybertruck, potvrdil Musk

Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.

Novinky
Evropská unie

EU poslala Ukrajině masivní injekci, podpořila ji miliardami eur

Evropská komise vyplatila Ukrajině 4,36 miliardy eur. Finanční prostředky určené na podporu státního rozpočtu a nákup vojenského vybavení dorazily do Kyjeva ve čtvrtek. Tato pomoc má zemi pomoci s financováním veřejných služeb v době, kdy se připravuje na svou již pátou válečnou zimu.

Novinky
Melanie Trumpová ve svém filmu

Melania Trumpová obdržela od Zelenského významné ukrajinské státní vyznamenání

Americká první dáma Melania Trumpová obdržela během čtvrtečního ceremoniálu v Bílém domě ukrajinský Řád kněžny Olgy první třídy. Toto významné státní vyznamenání jí udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za její humanitární úsilí a pomoc civilistům i dětem zasaženým konfliktem. Slavnostní událost doprovodila oslava úspěšného humanitárního příměří v ruskem okupovaném městě Oleshky.