Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Hlavními aktéry těchto operací jsou podle polských úřadů ruské a běloruské speciální služby, v závěsu za nimi se pak objevují aktivity Číny. Moskva přitom sází na novou taktiku využívání takzvaných „agentů na jedno použití“ (jednorazowi agenci). Jde o amatéry, kteří jsou verbováni k plnění izolovaných úkolů s cílem vyvolat chaos a otestovat ostražitost státního aparátu.
Fenomén těchto „spotřebních špionů“ se začal výrazněji objevovat v roce 2022. Ruské služby k jejich náboru využívají především šifrované chatovací skupiny na platformě Telegram. Nabídky práce jsou cíleny na rusky mluvící obyvatelstvo, přičemž se mezi nimi nezřídka objevují nejen Rusové a Bělorusové, ale i ukrajinští uprchlíci, kteří se ocitli v tíživé životní situaci.
Výzkumník Arkadiusz Nyzio, který se touto problematikou zabývá, pro France24 uvádí, že tito agenti slouží především k radikalizaci veřejného mínění a prohlubování společenských rozporů. Jejich úkolem je rozptylovat pozornost úřadů a vytvářet napětí mezi různými sociálními skupinami. Pro Rusko jde o velmi levný způsob, jak vést hybridní válku při zachování možnosti vše popřít.
Činnost těchto amatérů však byla pouze první fází. Zpráva ABW varuje, že ruské tajné služby nyní postupně přecházejí k využívání profesionálnějších sítí. Tyto nové struktury jsou navrženy pro provádění komplexnějších sabotáží a jsou často budovány na základech organizovaného zločinu, což jim zajišťuje vyšší úroveň krytí.
Rusko při budování těchto nebezpečných buněk dává přednost lidem se zkušenostmi z ozbrojených složek. Do hledáčku náborářů se dostávají bývalí vojáci, policisté nebo žoldnéři z polovojenských organizací, jako je Wagnerova skupina. Ti mají za úkol fyzicky likvidovat cíle nebo narušovat kritickou infrastrukturu po celé Evropě.
Cílem útoků se v Polsku nestávají pouze vojenské objekty, ale i takzvané měkké cíle, kde se pohybuje velké množství civilistů. Jedním z nejdramatičtějších incidentů byl požár varšavského nákupního centra Marywilska 44 v květnu 2024. Oheň tehdy zničil téměř 1 200 prodejních stánků. Premiér Donald Tusk potvrdil, že za tímto žhářským útokem stály ruské tajné služby.
Další nebezpečnou operací byl loňský výbuch na důležité železniční trati u Garwolinu. Jen díky duchapřítomnosti strojvedoucího, který si včas všiml poškození kolejí, nedošlo k tragédii s velkým množstvím obětí. Tento incident jasně ukázal, že ruská sabotážní kampaň se již neštítí ani útoků, které přímo ohrožují životy stovek nevinných lidí.
Podle Arkadiusze Nyzia se různé úrovně špionáže vzájemně doplňují. Zatímco „agenti na jedno použití“ šíří protiukrajinskou propagandu a vylepují plakáty zaměřené proti NATO, profesionální sabotéři útočí na logistické trasy. Mezitím důstojníci pod hlubokým krytím infiltrují státní instituce, aby získávali citlivé informace přímo zevnitř.
Součástí ruské strategie je také psychologický efekt. Neustálý strach a paranoia z možných útoků mají unavit polskou společnost. Pokud lidé žijí v neustálém pocitu ohrožení, Rusko dosahuje svého cíle destabilizace, aniž by muselo podniknout přímý vojenský útok. Rozvrat vnitřní jednoty spojenců je pro Moskvu dlouhodobou prioritou.
Velkým tématem pro ruskou i běloruskou rozvědku jsou nadcházející parlamentní volby v Polsku. Moskva doufá v posílení politických sil, které by oslabily polskou podporu Ukrajině a narušily vazby se Západem. Vznik vlády prosazující konspirační teorie a protiunijní postoje by byl pro Rusko ideálním scénářem pro geopolitické přerozdělení vlivu.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.