Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Donald Trump ve svém příspěvku na sociálních sítích vyjádřil naději, že tento krok představuje „začátek konce“ dlouhého a krvavého konfliktu. Podle šéfa Bílého domu probíhá v jednáních o trvalém míru neustálý pokrok. Zatímco Rusko původně plánovalo pouze jednostranný dvoudenní klid zbraní kvůli oslavám Dne vítězství, americké zprostředkování vedlo k širší, třídenní dohodě akceptované oběma stranami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil shodu na výměně zajatců i termín příměří v pátek večer. Ve svém prohlášení zdůraznil, že pro Ukrajinu je záchrana životů vězněných vojáků prioritou, která převyšuje symbolický význam oslav na Rudém náměstí. Zelenskyj zároveň poděkoval americkému prezidentovi za aktivní diplomatické zapojení a uvedl, že očekává od USA dohled nad plněním závazků ze strany Ruska.
Zástupci Kremlu, konkrétně poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov, v pátek rovněž potvrdili, že iniciativa Donalda Trumpa je pro ruskou stranu přijatelná. Tento obrat přichází po dnech plných napětí, kdy Moskva hrozila masivními údery na Kyjev, pokud by došlo k narušení sobotní vojenské přehlídky v Moskvě. Ruská strana dříve nabádala zahraniční diplomaty, aby ukrajinskou metropoli z bezpečnostních důvodů dočasně opustili.
Kyjev dříve odmítal respektovat jednostranné výzvy Moskvy k zastavení palby a obviňoval Putina, že chce boje přerušit jen kvůli nerušenému průběhu oslav konce druhé světové války. Zelenskyj připomněl, že Moskva začátkem týdne ignorovala ukrajinský návrh na klid zbraní, což tehdy označil za důkaz, že Kreml o skutečný, byť krátkodobý mír nestojí.
Přestože obě strany v minulosti opakovaně obviňovaly tu druhou z porušování předchozích lokálních příměří, aktuální dohoda má díky masivní výměně zajatců a záštitě Spojených států větší váhu. Svět nyní s napětím očekává, zda se frontová linie během nadcházejících 72 hodin skutečně ztiší a zda tato humanitární pauza otevře prostor pro další vyjednávání o ukončení čtyři roky trvající války.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.