Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Při oslavách porážky nacistického Německa Putin prohlásil, že „vítězství bude vždy naše“. Tento výrok je vnímán jako přímý projev vzdoru vůči Trumpovým prohlášením o blížícím se konci konfliktu. Zatímco šéf Bílého domu doufá, že dočasné příměří je začátkem konce největšího válečného střetu v Evropě od druhé světové války, Kreml ústy svého mluvčího zdůraznil, že neexistují žádné plány na prodloužení tohoto klidu zbraní.
Během projevu se Putin opět opřel do Severoatlantické aliance. Tvrdil, že ruské síly na Ukrajině čelí nepříteli, kterého přímo podporuje celý blok NATO. Navzdory zprávám o obrovských ztrátách na životech i technice se ruský prezident snažil své vojáky motivovat tvrzením, že na frontě dochází k povzbudivému pokroku. Válečné úsilí na Ukrajině přitom opět označil za pokračování velkého činu vítězné generace z let 1941–1945.
Donald Trump přitom v pátek večer na své sociální síti Truth Social prezentoval příměří jako velký diplomatický úspěch. Součástí třídenní dohody mělo být úplné zastavení bojových aktivit a výměna tisíce vězňů na každé straně. Trump uvedl, že o tento krok osobně požádal Vladimira Putina i Volodymyra Zelenského a ocenil, že oba lídři s jeho návrhem souhlasili.
Putinova rétorika během přehlídky však naznačuje, že k trvalému míru vede ještě dlouhá cesta. Ruský prezident prohlásil, že věc Ruska je spravedlivá a vítězství se kuje jak na bojišti, tak v zázemí. Podle něj odkaz předků inspiruje vojáky v takzvané speciální vojenské operaci k dosažení konečného cíle bez ohledu na mezinárodní tlak.
Přehlídka samotná se letos konala za mimořádně přísných bezpečnostních opatření. V Moskvě platila rozsáhlá omezení pohybu a hovořilo se o rostoucích obavách Kremlu z možných atentátů nebo ukrajinských útoků. Jen několik hodin před začátkem oslav a vstupem příměří v platnost totiž Rusko čelilo intenzivnímu šestihodinovému bombardování ukrajinskými drony.
Zatímco Trump optimisticky hovoří o tom, že se svět každým dnem blíží ke konci této krvavé války, Putinův postoj v Moskvě vyvolává spíše obavy z další eskalace. Prohlášení o nevyhnutelném vítězství a neochota prodloužit klid zbraní naznačují, že ruské vedení vnímá třídenní pauzu spíše jako taktický krok než jako skutečnou ochotu zasednout k trvalému mírovému jednání.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.
Budoucnost cen ropy může zásadním způsobem záviset na Číně, která se aktivně nepodílí na současných vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Jako druhý největší spotřebitel ropy na světě vynaložila Čína značné úsilí na zajištění dodávek poté, co válka v Íránu odřízla přístup k více než 11 milionům barelů ropy denně. Čína dokázala tlumit dopady vysokých cen doma i ve světě díky omezování dovozu, využívání rozsáhlých zásob a přechodu na čistší zdroje energie.
Spojené státy dočasně zmírnily ropné sankce vůči Íránu poté, co obě země v rámci prvního kola rozhovorů ve švýcarském letovisku Bürgenstock schválily plán na dosažení konečné dohody do 60 dnů. Americký viceprezident JD Vance následně prohlásil, že jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o návratu jaderných inspektorů do Íránu by mohla začít velmi brzy. Íránské ministerstvo zahraničí však toto tvrzení vzápětí popřelo s tím, že Teherán v otázce jaderných inspekcí nepřijal žádné nové závazky.
Prezident Petr Pavel podle rozhodnutí Babišovy vlády nemá v červenci jet na summit NATO. To se nelíbí politikům z aktuálních opozičních stran. Pavla se zastal například i bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který s hlavou státu vycházel o poznání lépe než Babiš.