Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Při oslavách porážky nacistického Německa Putin prohlásil, že „vítězství bude vždy naše“. Tento výrok je vnímán jako přímý projev vzdoru vůči Trumpovým prohlášením o blížícím se konci konfliktu. Zatímco šéf Bílého domu doufá, že dočasné příměří je začátkem konce největšího válečného střetu v Evropě od druhé světové války, Kreml ústy svého mluvčího zdůraznil, že neexistují žádné plány na prodloužení tohoto klidu zbraní.
Během projevu se Putin opět opřel do Severoatlantické aliance. Tvrdil, že ruské síly na Ukrajině čelí nepříteli, kterého přímo podporuje celý blok NATO. Navzdory zprávám o obrovských ztrátách na životech i technice se ruský prezident snažil své vojáky motivovat tvrzením, že na frontě dochází k povzbudivému pokroku. Válečné úsilí na Ukrajině přitom opět označil za pokračování velkého činu vítězné generace z let 1941–1945.
Donald Trump přitom v pátek večer na své sociální síti Truth Social prezentoval příměří jako velký diplomatický úspěch. Součástí třídenní dohody mělo být úplné zastavení bojových aktivit a výměna tisíce vězňů na každé straně. Trump uvedl, že o tento krok osobně požádal Vladimira Putina i Volodymyra Zelenského a ocenil, že oba lídři s jeho návrhem souhlasili.
Putinova rétorika během přehlídky však naznačuje, že k trvalému míru vede ještě dlouhá cesta. Ruský prezident prohlásil, že věc Ruska je spravedlivá a vítězství se kuje jak na bojišti, tak v zázemí. Podle něj odkaz předků inspiruje vojáky v takzvané speciální vojenské operaci k dosažení konečného cíle bez ohledu na mezinárodní tlak.
Přehlídka samotná se letos konala za mimořádně přísných bezpečnostních opatření. V Moskvě platila rozsáhlá omezení pohybu a hovořilo se o rostoucích obavách Kremlu z možných atentátů nebo ukrajinských útoků. Jen několik hodin před začátkem oslav a vstupem příměří v platnost totiž Rusko čelilo intenzivnímu šestihodinovému bombardování ukrajinskými drony.
Zatímco Trump optimisticky hovoří o tom, že se svět každým dnem blíží ke konci této krvavé války, Putinův postoj v Moskvě vyvolává spíše obavy z další eskalace. Prohlášení o nevyhnutelném vítězství a neochota prodloužit klid zbraní naznačují, že ruské vedení vnímá třídenní pauzu spíše jako taktický krok než jako skutečnou ochotu zasednout k trvalému mírovému jednání.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.