Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Při oslavách porážky nacistického Německa Putin prohlásil, že „vítězství bude vždy naše“. Tento výrok je vnímán jako přímý projev vzdoru vůči Trumpovým prohlášením o blížícím se konci konfliktu. Zatímco šéf Bílého domu doufá, že dočasné příměří je začátkem konce největšího válečného střetu v Evropě od druhé světové války, Kreml ústy svého mluvčího zdůraznil, že neexistují žádné plány na prodloužení tohoto klidu zbraní.
Během projevu se Putin opět opřel do Severoatlantické aliance. Tvrdil, že ruské síly na Ukrajině čelí nepříteli, kterého přímo podporuje celý blok NATO. Navzdory zprávám o obrovských ztrátách na životech i technice se ruský prezident snažil své vojáky motivovat tvrzením, že na frontě dochází k povzbudivému pokroku. Válečné úsilí na Ukrajině přitom opět označil za pokračování velkého činu vítězné generace z let 1941–1945.
Donald Trump přitom v pátek večer na své sociální síti Truth Social prezentoval příměří jako velký diplomatický úspěch. Součástí třídenní dohody mělo být úplné zastavení bojových aktivit a výměna tisíce vězňů na každé straně. Trump uvedl, že o tento krok osobně požádal Vladimira Putina i Volodymyra Zelenského a ocenil, že oba lídři s jeho návrhem souhlasili.
Putinova rétorika během přehlídky však naznačuje, že k trvalému míru vede ještě dlouhá cesta. Ruský prezident prohlásil, že věc Ruska je spravedlivá a vítězství se kuje jak na bojišti, tak v zázemí. Podle něj odkaz předků inspiruje vojáky v takzvané speciální vojenské operaci k dosažení konečného cíle bez ohledu na mezinárodní tlak.
Přehlídka samotná se letos konala za mimořádně přísných bezpečnostních opatření. V Moskvě platila rozsáhlá omezení pohybu a hovořilo se o rostoucích obavách Kremlu z možných atentátů nebo ukrajinských útoků. Jen několik hodin před začátkem oslav a vstupem příměří v platnost totiž Rusko čelilo intenzivnímu šestihodinovému bombardování ukrajinskými drony.
Zatímco Trump optimisticky hovoří o tom, že se svět každým dnem blíží ke konci této krvavé války, Putinův postoj v Moskvě vyvolává spíše obavy z další eskalace. Prohlášení o nevyhnutelném vítězství a neochota prodloužit klid zbraní naznačují, že ruské vedení vnímá třídenní pauzu spíše jako taktický krok než jako skutečnou ochotu zasednout k trvalému mírovému jednání.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.