Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Lídři unijních států se však ocitli v paradoxní situaci, kdy jim k zásadním rozhodnutím chybí elementární data o množství pohonných hmot na kontinentu. Přestože se zavádějí úsporná opatření v dopravě a letectví, nikdo nedokáže s jistotou říci, jaké jsou reálné kapacity pro nadcházející měsíce. Tato informační prázdnota znemožňuje logistickým firmám i vládám odhadnout vývoj po skončení aktuálního čtvrtletí.
Zatímco u státních strategických rezerv je přehled relativně jasný, skutečný problém představují soukromé sklady. Komerční subjekty si své interní statistiky o zásobách přísně střeží jako obchodní tajemství a bez legislativního nátlaku je nechtějí zveřejňovat. Úředníci v Bruselu tak jen odhadují, kdy by mohlo dojít k úplnému vyčerpání dostupných zdrojů, což vnáší do krizového plánování značnou dávku nejistoty.
Nejvíce se tento nedostatek znalostí projevuje u zpracovaných produktů, jako jsou nafta či petrolej pro letadla. Oficiální unijní statistiky bývají zastaralé a neodrážejí dynamické změny na trhu, protože většina paliv je roztříštěna v tisících soukromých terminálů. Státní orgány do těchto inventářů prakticky nevidí, což jim brání efektivně reagovat na hrozící výpadky v zásobování.
Zástupci několika evropských zemí proto volají po zavedení systému sledování toku energií v reálném čase. Objevují se dokonce návrhy na využití zabezpečených komunikačních aplikací pro okamžitou výměnu informací mezi členskými státy. Cílem je vytvořit novou centrální autoritu, která by po vzoru amerických úřadů detailně mapovala veškerou výrobu, import i export pohonných hmot napříč celou Evropou.
U zemního plynu sice existují přísnější pravidla pro plnění zásobníků, ale válka v Perském zálivu přesto vyvolává značnou nervozitu. Standardní proces doplňování zásob během teplejších měsíců je narušen extrémně vysokými cenami, které obchodníky od nákupů odrazují. Strategické rezervy jsou po zimním období vyčerpané a nejistota ohledně budoucích dodávek brání jejich systematickému obnovování.
V zoufalé snaze získat alespoň přibližný přehled o stavu trhu se analytici začínají spoléhat na satelitní technologie. Pomocí snímků z vesmíru sledují technické parametry skladovacích nádrží v přístavech, aby odvodili jejich zaplněnost. Ani tato moderní metoda však není dokonalá, protože nedokáže odhalit zásoby ukryté v podzemí nebo v kontejnerech se specifickou konstrukcí, které se používají pro letectví.
Celý kontinent se tak momentálně pohybuje v naprosté informační mlze. Bez přesných čísel o tom, kolik energie skutečně protéká potrubími a leží v terminálech, hrozí, že přijatá politická opatření budou buď neúčinná, nebo přijdou až ve chvíli, kdy už bude na záchranu situace pozdě. Evropa tak v současné krizi hraje o čas se zavázanýma očima.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že energetický sektor Ruské federace utrpěl těžké škody v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Ukrajinou. Ve svém veřejném prohlášení vyzval k okamžitému ukončení tohoto podle něj nesmyslného a nikdy nekončícího střetu mezi Moskvou a Kyjevem. Reagoval tak na narůstající intenzitu ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu. Tyto útoky podle dostupných údajů vyřadily z provozu téměř polovinu rafinérských kapacit v zemi.
Americký prezident Donald Trump ostrým způsobem varoval íránský režim a prohlásil, že Spojené státy americké zvažují několik možností dalšího postupu vůči Teheránu. Podle jeho slov připadá v úvahu úplné zničení země, její ekonomický úpadek nebo uzavření vzájemné dohody. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se v současnosti nachází ve fázi rozhodování o dalším vojenském vývoji. Dodal také, že v blízké době lze očekávat velmi zásadní události.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.