Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
První dny cesty se nesly v duchu nadšení z divoké přírody, kdy pasažéři pozorovali keporkaky, delfíny a lachtany. Bostonský travel blogger Jake Rosmarin tehdy na svůj Instagram nadšeně psal, že jde o zážitek, který si v sobě ponese navždy. Nikdo v tu chvíli netušil, že se tato slova naplní v tragickém a děsivém smyslu.
O měsíc později se situace drasticky změnila. Tři cestující zemřeli po vypuknutí nákazy hantavirem, což je onemocnění s vysokou úmrtností, na které neexistuje lék. Loď, která mezitím navštívila Jižní Georgii či Svatou Helenu, dorazila ke Kapverdám, ale tamní úřady jí kvůli strachu z infekce zakázaly zakotvit a nikoho nepustily na břeh.
Emoce na palubě vyvrcholily, když Rosmarin zveřejnil video, na němž se slzami v očích popisoval nejistotu a strach všech přítomných. Zdůraznil, že nejsou jen titulky v novinách, ale lidé s rodinami, kteří se chtějí cítit v bezpečí a dostat se domů. Svět se tak po šesti letech od pandemie covidu-19 opět ocitl v situaci, kdy sledoval plavidlo s izolovanými lidmi, které nikdo nechce přijmout.
Hantavirus však představuje jiný druh hrozby než koronavirus. Nejde o nový typ viru; patogen běžně přenášejí hlodavci a vyskytuje se v částech Afriky, Asie i Jižní Ameriky. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že přenos z člověka na člověka je extrémně vzácný. I když je tedy riziko pro širší veřejnost nízké, úmrtnost nakažených je děsivá – podle WHO zabíjí až polovinu infikovaných.
První obětí se stal sedmdesátiletý Nizozemec, který onemocněl už 6. dubna a o pět dní později zemřel. Kapitán Jan Dobrogowski tehdy cestujícím oznámil, že šlo pravděpodobně o přirozené příčiny. Teprve další události ukázaly, že se na lodi šíří něco mnohem nebezpečnějšího.
Tragédie pokračovala, když po vysazení těla na Svaté Heleně onemocněla a zemřela i manželka první oběti. Ve stejnou dobu musel být do Jihoafrické republiky letecky transportován vážně nemocný Brit. Když minulou sobotu na palubě zemřela osmdesátiletá Němka, specialisté konečně potvrdili, že viníkem je hantavirus.
Odborníci poukazují na to, že výletní lodě jsou pro šíření nemocí rizikové kvůli uzavřeným prostorům a sdíleným systémům vzduchu. Na druhou stranu ale loď představuje definované prostředí, kde lze nákazu izolovat a sledovat kontakty mnohem lépe než v nekontrolovaném městském prostředí, pokud se zasáhne včas.
Kapverdy však riziko odmítly podstoupit a loď nechaly čekat na moři, aby ochránily své obyvatelstvo. Podobně odmítavě reagovali i představitelé Kanárských ostrovů. Po složitých vyjednáváních se Španělskem byl nakonec nalezen kompromis: loď smí zakotvit u Tenerife, ale všichni pasažéři musí zůstat v izolaci až do svého odletu do vlasti.
Na palubě se přesto najdou tací, kteří situaci nepovažují za tak dramatickou. Jordánský influencer Kasem Hato uvedl, že většina lidí zachovává klid a mediální zájem je podle něj přehnaný. Připomněl, že virus není na světě nový a kdyby chtěl způsobit globální epidemii, stalo by se to už dávno.
Vážné případy však přibývají. Britský fotograf Martin Anstee byl ve vážném stavu transportován do nemocnice v Nizozemsku a hospitalizována byla i letuška společnosti KLM, která přišla do kontaktu s nakaženou ženou během letu z Johannesburgu. Zdravotní úřady nyní horečně pátrají po dalších 29 pasažérech různých národností, kteří z lodi vystoupili dříve.
Britské úřady již oznámily, že jejich občané budou muset po návratu domů podstoupit pětačtyřicetidenní izolaci. WHO sice uklidňuje veřejnost, že se nejedná o začátek nové pandemie, ale pro cestující z MV Hondius to znamená život v přísné karanténě. Cesta na letiště bude probíhat v oddělených vozidlech a koridorech, aby se vyloučil jakýkoliv kontakt s okolím.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.