Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Napětí mezi Washingtonem a Jeruzalémem vyplulo na povrch po společném vojenském úderu na Írán z konce února tohoto roku. Operace, která měla být podle Netanjahuových slibů „krátkou a snadnou cestou ke změně režimu“, se změnila v globální ekonomickou krizi a vleklý konflikt. Ukazuje se, že Trump se cítí být do této situace vmanipulován a jeho dřívější nadšení pro izraelského spojence vyprchalo.
Klíčovým momentem rozkolu byla podle izraelských diplomatů Netanjahuova schopnost přesvědčit Trumpa, že útok na Írán bude stejně hladký jako nedávný americký zásah ve Venezuele, kde byl svržen Nicolás Maduro. Netanjahu s pomocí šéfa Mossadu Davida Barney vykresloval íránský režim jako „přezrálé ovoce“, které se zhroutí po prvním úderu. Tato predikce se však ukázala jako fatálně chybná.
Namísto lidového povstání a pádu Teheránu čelily USA a jejich spojenci v Perském zálivu drtivým odvetám íránských Revolučních gard. Uzavření Hormuzského průlivu a poškození ropné infrastruktury vyvolalo celosvětový šok. Trump, který sází na obraz vítěze, nyní čelí realitě neúspěšné války, což se promítlo do jeho přístupu k Netanjahuovi. Od konce března se prezident přestal o izraelském premiérovi ve svých projevech zmiňovat.
Když se v dubnu začalo jednat o příměří zprostředkovaném Pákistánem, Izrael byl poprvé za dlouhá léta zcela vynechán z diplomatického procesu. Izraelští představitelé si médiím stěžovali, že museli využít vlastní tajné služby, aby vůbec zjistili, o čem Washington s Íránem jedná. Výsledná dohoda navíc zcela ignoruje izraelské priority, jako je íránský raketový program nebo podpora teroristických skupin v regionu.
Krizovou komunikaci mezi oběma lídry dokresluje i bezprecedentní veřejné pokárání. Když Izrael zaútočil na íránské plynové pole South Pars, Trump reagoval na sociálních sítích velmi ostře. Prohlásil, že Izrael má zakázáno bombardovat Libanon a že „už toho bylo dost“. Takto přímý a ponižující vzkaz spojenci nemá v moderní historii americko-izraelských vztahů obdoby.
Podle politických konzultantů Netanjahuova současná mediální kampaň o „skvělých vztazích“ paradoxně potvrzuje jejich hloubku úpadku. Čím více premiér mluví o harmonii, tím více je zřejmé, že se snaží zakrýt fakt, že ztratil přímý vliv na rozhodování v Bílém domě. Trump se nyní soustředí na svou nadcházející cestu do Číny a schůzku s prezidentem Si Ťin-pchingem, přičemž íránský konflikt chce mít předtím vyřešený za každou cenu.
Odborníci poukazují na to, že Trumpova nechuť k Netanjahuovi pramení i z jeho osobní povahy. Trump údajně na izraelského premiéra žárlí, protože Netanjahu je jedním z mála lidí, kteří dokáží generovat stejnou nebo větší pozornost médií než on sám. Současné vynucené příměří tak vnímá jako způsob, jak Netanjahua „zkrotit“ a ukázat mu, kdo je v tomto vztahu skutečným šéfem.
Ironií osudu zůstávají oba muži politicky svázáni právě neúspěchem íránské kampaně. Pokud by Trump na Netanjahua zaútočil příliš otevřeně, v podstatě by tím přiznal, že se nechal oklamat a zatáhnout do války, kterou nevyhrál. To je pro jeho image nepřípustné, a tak jsou oba nuceni udržovat zdání spojenectví, i když si vzájemně, slovy diplomata Alona Pinkase, „pořádně zavařili“.
Zatímco Netanjahu doufá, že Trumpova pozornost se brzy stočí k jiným tématům a Izrael bude mít opět volnou ruku, průzkumy veřejného mínění v obou zemích jsou neúprosné. Izraelského premiéra čekají nejpozději v říjnu volby, které by mohly ukončit jeho dlouholetou nadvládu. V USA zase podzimní kongresové volby určí, zda Trump zůstane silným prezidentem, nebo se stane takzvanou „chromou kachnou“.
V Izraeli se mezitím objevují zprávy, že vojenská koordinace s USA byla částečně obnovena v očekávání dalších možných úderů, pokud by příměří selhalo. Bílý dům však tyto informace bagatelizuje a snaží se udržet diplomatickou linku. Tento rozpor v informování veřejnosti jen podtrhuje chaos a nedůvěru, která nyní mezi oběma administrativami panuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že energetický sektor Ruské federace utrpěl těžké škody v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Ukrajinou. Ve svém veřejném prohlášení vyzval k okamžitému ukončení tohoto podle něj nesmyslného a nikdy nekončícího střetu mezi Moskvou a Kyjevem. Reagoval tak na narůstající intenzitu ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu. Tyto útoky podle dostupných údajů vyřadily z provozu téměř polovinu rafinérských kapacit v zemi.
Americký prezident Donald Trump ostrým způsobem varoval íránský režim a prohlásil, že Spojené státy americké zvažují několik možností dalšího postupu vůči Teheránu. Podle jeho slov připadá v úvahu úplné zničení země, její ekonomický úpadek nebo uzavření vzájemné dohody. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se v současnosti nachází ve fázi rozhodování o dalším vojenském vývoji. Dodal také, že v blízké době lze očekávat velmi zásadní události.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.