Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Poprvé od roku 2007 se na Rudém náměstí neobjeví žádné tanky ani raketomety. Absence těžké vojenské techniky jasně ukazuje, jak citelně zasahuje válka na Ukrajině do ruských rezerv. Namísto vojenské demonstrace síly čeká obyvatele Moskvy návrat do digitálního pravěku. Úřady preventivně vypnuly mobilní internet a omezily SMS služby, aby zabránily případným útokům ukrajinských dronů. Tato opatření ochromila běžný život ve městě – nefungují bezkontaktní platby, bankomaty ani aplikace na rozvoz jídla a taxislužby.
Bezpečnostní situace donutila organizátory zrušit vojenské přehlídky v nejméně 27 dalších ruských městech. Kreml tyto kroky obhajuje jako nutnou prevenci proti „teroristickým hrozbám kyjevského režimu“. Analýzy však naznačují, že tato restrikce spíše odhaluje křehkost ruské obrany. V posledních dnech totiž ukrajinské drony a střely dlouhého doletu zasáhly cíle hluboko v ruském vnitrozemí, včetně obytných budov jen několik kilometrů od Kremlu.
Úpadek prestiže se projevuje i na seznamu zahraničních hostů. Zatímco v minulosti se přehlídky účastnily desítky státníků, letos potvrdila účast jen hrstka lídrů z Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Malajsie a Laosu. Výraznou ránu ruské diplomacii zasadila Arménie, jejíž premiér Nikol Pašinjan účast odmítl. Jedinou tváří, která má podpořit Putinův narativ o globálním vlivu, zůstává slovenský premiér Robert Fico, i ten však prohlásil, že se samotné vojenské přehlídky nezúčastní.
Atmosféra v ruské metropoli je napjatá a poprvé za dlouhou dobu se objevuje i veřejná kritika. Mnoho Rusů se ptá, co vlastně země oslavuje, když se válka, která měla být bleskovou operací, vleče pátým rokem a čím dál více zasahuje do jejich každodenních životů. Aby Kreml ochránil hlavní město, údajně k němu stáhl přes 40 protiletadlových systémů z jiných částí země, čímž nechal zbytek Ruska více nechráněný.
Snaha o zajištění klidu během oslav vedla i k diplomatickému souboji o příměří. Rusko vyhlásilo dvoudenní klid zbraní, na což Ukrajina reagovala vlastním návrhem. Poté, co však Moskva pokračovala v útocích na ukrajinská města, pohrozil prezident Zelenskyj „symetrickou odpovědí“. Rusko kontrovalo výhrůžkou masivního úderu na centrum Kyjeva v případě, že by došlo k narušení oslav 9. května.
O naprosté snaze Kremlu kontrolovat situaci svědčí i fakt, že na přehlídku poprvé po mnoha letech nebyli vpuštěni žádní zahraniční novináři. Režim se tak snaží eliminovat riziko, že by svět obletěly záběry na poloprázdné náměstí nebo případné incidenty. Den vítězství se tak z oslavy triumfu nad nacismem stává momentem, který v přímém přenosu ukazuje izolaci Ruska a rostoucí paranoiu jeho vedení.
I kdyby oslavy proběhly bez jediného výbuchu, Ukrajina podle webu Politico již dosáhla svého cíle. Podařilo se jí nabourat pocit bezpečí běžných Rusů a ukázat, že sliby Kremlu o tom, že se válka nedotkne jejich domovů, byly falešné. Místo sjednocení národa tak letošní 9. květen spíše prohlubuje nejistotu a pochybnosti o prioritách současného ruského vedení.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.