Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Poprvé od roku 2007 se na Rudém náměstí neobjeví žádné tanky ani raketomety. Absence těžké vojenské techniky jasně ukazuje, jak citelně zasahuje válka na Ukrajině do ruských rezerv. Namísto vojenské demonstrace síly čeká obyvatele Moskvy návrat do digitálního pravěku. Úřady preventivně vypnuly mobilní internet a omezily SMS služby, aby zabránily případným útokům ukrajinských dronů. Tato opatření ochromila běžný život ve městě – nefungují bezkontaktní platby, bankomaty ani aplikace na rozvoz jídla a taxislužby.
Bezpečnostní situace donutila organizátory zrušit vojenské přehlídky v nejméně 27 dalších ruských městech. Kreml tyto kroky obhajuje jako nutnou prevenci proti „teroristickým hrozbám kyjevského režimu“. Analýzy však naznačují, že tato restrikce spíše odhaluje křehkost ruské obrany. V posledních dnech totiž ukrajinské drony a střely dlouhého doletu zasáhly cíle hluboko v ruském vnitrozemí, včetně obytných budov jen několik kilometrů od Kremlu.
Úpadek prestiže se projevuje i na seznamu zahraničních hostů. Zatímco v minulosti se přehlídky účastnily desítky státníků, letos potvrdila účast jen hrstka lídrů z Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Malajsie a Laosu. Výraznou ránu ruské diplomacii zasadila Arménie, jejíž premiér Nikol Pašinjan účast odmítl. Jedinou tváří, která má podpořit Putinův narativ o globálním vlivu, zůstává slovenský premiér Robert Fico, i ten však prohlásil, že se samotné vojenské přehlídky nezúčastní.
Atmosféra v ruské metropoli je napjatá a poprvé za dlouhou dobu se objevuje i veřejná kritika. Mnoho Rusů se ptá, co vlastně země oslavuje, když se válka, která měla být bleskovou operací, vleče pátým rokem a čím dál více zasahuje do jejich každodenních životů. Aby Kreml ochránil hlavní město, údajně k němu stáhl přes 40 protiletadlových systémů z jiných částí země, čímž nechal zbytek Ruska více nechráněný.
Snaha o zajištění klidu během oslav vedla i k diplomatickému souboji o příměří. Rusko vyhlásilo dvoudenní klid zbraní, na což Ukrajina reagovala vlastním návrhem. Poté, co však Moskva pokračovala v útocích na ukrajinská města, pohrozil prezident Zelenskyj „symetrickou odpovědí“. Rusko kontrovalo výhrůžkou masivního úderu na centrum Kyjeva v případě, že by došlo k narušení oslav 9. května.
O naprosté snaze Kremlu kontrolovat situaci svědčí i fakt, že na přehlídku poprvé po mnoha letech nebyli vpuštěni žádní zahraniční novináři. Režim se tak snaží eliminovat riziko, že by svět obletěly záběry na poloprázdné náměstí nebo případné incidenty. Den vítězství se tak z oslavy triumfu nad nacismem stává momentem, který v přímém přenosu ukazuje izolaci Ruska a rostoucí paranoiu jeho vedení.
I kdyby oslavy proběhly bez jediného výbuchu, Ukrajina podle webu Politico již dosáhla svého cíle. Podařilo se jí nabourat pocit bezpečí běžných Rusů a ukázat, že sliby Kremlu o tom, že se válka nedotkne jejich domovů, byly falešné. Místo sjednocení národa tak letošní 9. květen spíše prohlubuje nejistotu a pochybnosti o prioritách současného ruského vedení.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).