Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v exkluzivním rozhovoru pro server Politico zdůraznila rostoucí důvěru světových lídrů v Evropskou unii, a to v reakci na nepředvídatelnou obchodní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten letos na jaře vyvolal napětí na globálních trzích zavedením cel na dovoz z Evropy a dalších částí světa.
„Ve stále méně předvídatelném globálním prostředí se země staví do fronty, aby s námi mohly spolupracovat,“ uvedla von der Leyenová, aniž by Trumpa přímo jmenovala.
V posledních týdnech jednala s lídry z Islandu, Nového Zélandu, Malajsie, Filipín, Kanady, Indie i Spojených arabských emirátů. Všichni podle ní hledají „silné a spolehlivé partnery“ — a nacházejí je právě v Evropské unii.
Podle von der Leyenové dochází k největšímu geopolitickému přeskupení od konce studené války. Situaci vyhrotil Trumpův krok z 2. dubna, kdy oznámil zavedení cel ve výši 20 % na zboží z EU a 10 % na dovoz ze zbytku světa. Po prudké reakci finančních trhů americký prezident sice o týden později cla na 90 dní částečně pozastavil, ale Evropa stále platí základní desetiprocentní sazbu, a navíc 25% clo na vývoz oceli, hliníku a automobilů.
Pokud by Trump znovu zavedl vyšší reciproční cla, mohlo by se podle odhadů Světové obchodní organizace letos globální obchodní zboží propadnout o 1,5 %, přičemž nejvíce by byla zasažena právě Severní Amerika.
Von der Leyenová se vůči tomuto chaosu snaží vymezit a staví EU do role stabilního hráče. Upozorňuje přitom i na rostoucí podporu občanů EU, kterou dokládá nejnovější průzkum Eurobarometr. Ten ukazuje, že 74 % obyvatel členských států podporuje setrvání v Unii — nejvíce za posledních 40 let.
„To o něčem svědčí. Uprostřed chaosu Evropa stojí pevně, ukotvená ve svých hodnotách a připravená ovlivnit to, co přijde dál,“ prohlásila.
Zatím však není jasné, zda přístup EU získává více sympatií než americký unilateralismus. Evropa se snaží uzavřít nové obchodní dohody, například s dlouho odkládaným sdružením Mercosur, zahrnujícím Jižní Ameriku. Zatímco Unie rozšiřuje diplomatický dosah, Trump se zaměřuje na individuální státní lídry.
Jedním z mála evropských politiků, kteří se těší Trumpově přízni, je italská premiérka Giorgia Meloniová. Ta byla tento týden s otevřenou náručí přivítána v Bílém domě. Trump při této příležitosti uvedl, že dohoda o obchodu mezi USA a EU „stoprocentně“ bude. Zatím však žádné konkrétní podrobnosti zveřejněny nebyly a unijní diplomaté zůstávají skeptičtí.
Zatímco Trump systematicky obchází vedení EU ve prospěch národních vlád, evropská exekutiva posiluje vlastní diplomatickou ofenzivu. Von der Leyenová údajně plánuje ještě letos cestu do Číny, kde by se měla setkat s prezidentem Si Ťin-pchingem.
Ve světě, který se mění rychleji než kdy dřív, se Evropa profiluje jako přístav stability. Otázkou zůstává, zda to bude stačit k udržení jejího vlivu na globální scéně – zvláště v konfrontaci s obchodními výzvami, které přináší druhé funkční období Donalda Trumpa.
Von der Leyenová už dříve uvedla, že je přesvědčena, že právě teď má Evropa příležitost vystoupit na světovou scénu jako samostatný a sebevědomý aktér. V rozsáhlém rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit mluvila nejen o válce na Ukrajině a americko-evropských vztazích, ale i o klimatické politice a budoucnosti evropské demokracie.
Podle ní současná éra znamená návrat dějin a geopolitiky, což nutí EU k tomu, aby se otevřela světu a aktivně spoluvytvářela nový světový řád. Tato změna paradigmatu je částečně způsobena nejen ruskou agresí, ale i mocenským soupeřením mezi USA a Čínou.
Evropa se podle předsedkyně Komise probudila – jak z hlediska obrany, tak ekonomiky. Označila za historické, že Unie v současnosti mobilizuje 800 miliard eur na podporu své obranyschopnosti, což by bylo ještě před několika lety nemyslitelné. „Všechny členské státy chtějí posílit naši společnou obrannou základnu,“ dodala.
Na otázku, zda je novou vůdkyní svobodného světa, odpověděla vyhýbavě, ale zdůraznila, že Evropa se musí stát důležitým hráčem na mezinárodní scéně. Tvrdí, že EU je díky svým krizovým zkušenostem silnější a jednotnější než dřív. Spolupráce podle ní překračuje hranice Unie – do klíčových jednání jsou zapojeny i státy jako Norsko nebo Spojené království.
Zatímco vztahy s USA se komplikují, von der Leyenová tvrdí, že Evropa zůstává silným a atraktivním partnerem pro mnoho zemí napříč světem – od Kanady po Filipíny. „Všichni chtějí více obchodu s Evropou – nejen kvůli ekonomice, ale i kvůli stabilitě a předvídatelnosti,“ říká.
Přesto se nevyhýbá uznání, že Spojené státy procházejí hlubokou krizí identity. „Amerika se sama se sebou hádá. A Evropa si klade otázku, zda by mohla dopadnout podobně,“ říká. Přesto věří, že evropské demokracie mají silnější imunitu vůči autoritářským tendencím díky své nedávné historické zkušenosti s diktaturami.
„Západ, jak jsme ho znali, už neexistuje. Svět se stal zeměkoulí i geopoliticky a dnes naše sítě přátelství pokrývají celou planetu, jak můžete vidět v debatě o clech. Pozitivním vedlejším efektem je, že v současné době vedu nespočet rozhovorů s hlavami států a vlád po celém světě, kteří chtějí s námi spolupracovat na novém řádu. To platí od Islandu po Nový Zéland, od Kanady po Spojené arabské emiráty, stejně jako pro Indii, Malajsii, Indonésii, Filipíny, Thajsko, Mexiko a Jižní Ameriku. Právě teď bych mohl tyto rozhovory vést 24 hodin denně. Všichni požadují více obchodu s Evropou – a nejde jen o ekonomické vazby. Jde také o stanovení společných pravidel a o předvídatelnost. Evropa je známá svou předvídatelností a spolehlivostí, což opět začíná být vnímáno jako něco velmi cenného. To je na jednu stranu velmi potěšující; na druhou stranu je tu samozřejmě také obrovská zodpovědnost, které musíme dostát,“ uvedla.
Na adresu rostoucí závislosti Evropy na amerických technologiích a zbraních uvedla, že je třeba posílit vlastní evropský průmysl, ale připustila i spolupráci s americkými firmami na evropské půdě. „Musíme se postarat o to, aby investice do obrany měly pozitivní dopad na evropskou ekonomiku.“
Dotkla se také sporu o cla a připomněla, že obchodní války jsou ve výsledku trestem pro spotřebitele. EU podle ní jedná se Spojenými státy pragmaticky, ale také si připravuje protiopatření a usiluje o nové obchodní dohody jinde ve světě.
Na dotaz, zda by měl Brusel přehodnotit vztah k Číně kvůli možnému zklamání v USA, odpověděla, že EU diverzifikuje své dodavatelské řetězce ve všech směrech a hlavním cílem je snížit jednostrannou závislost. Ruský plyn a čínské komponenty byly podle ní mementem, které vedlo k výraznému přehodnocení strategií.
Eva Burešová nebude na uplynulý velikonoční víkend vzpomínat v dobrém. Definitivně totiž vyhasly její šance na triumf v Let's Dance, slovenské obdobě naší StarDance. Jaká byla její první slova poté, co se dozvěděla verdikt televizních diváků?
Ke slavným květnovým oslavencům patří Jiřina Bohdalová, na začátku příštího měsíce, tedy už za několik dní, oslaví 94. narozeniny. I v tak pokročilém věku stále zkouší legenda české kinematografie něco nového.
Tragédie se dnes odpoledne stala ve známém středočeském lomu Velká Amerika na Berounsku. Dolů se zřítil muž, kterému přivolaní záchranáři už nedokázali pomoci. Okolnostmi události se zabývá policie.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v exkluzivním rozhovoru pro server Politico zdůraznila rostoucí důvěru světových lídrů v Evropskou unii, a to v reakci na nepředvídatelnou obchodní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten letos na jaře vyvolal napětí na globálních trzích zavedením cel na dovoz z Evropy a dalších částí světa.
Po smrti papeže Františka se římskokatolická církev připravuje na volbu jeho nástupce. Konkláve, které se podle pravidel musí sejít do tří týdnů, bude jedním z nejrozmanitějších v dějinách církve. A jeho výsledek pravděpodobně ponese otisk samotného Františka – 80 % kardinálů oprávněných volit nového papeže totiž jmenoval právě on.
Úmrtí papeže Františka vyvolalo v jeho rodné Argentině hluboký smutek, který přesahuje běžný smutek za zesnulého světového lídra. Jorge Mario Bergoglio, rodák z Buenos Aires, se po zvolení papežem v roce 2013 už nikdy nevrátil do své vlasti, což mnozí Argentinci nikdy zcela nepřijali.
Nová studie publikovaná v Astrophysical Journal naznačuje, že vědci z Cambridge možná našli známky mimozemského života. S využitím vesmírného dalekohledu Jamese Webba analyzovali atmosféru exoplanety K2-18b, vzdálené 124 světelných let od Země, a tvrdí, že s 99,7% jistotou detekovali chemické emise, které by mohly naznačovat přítomnost života. Přesto odborníci upozorňují, že se stále nejedná o důkaz existence mimozemských bytostí.
V poklidné vesnici Rupotina u chorvatského Solinu došlo k děsivému nálezu – školáci zde objevili ohořelé lidské tělo. Na místo okamžitě vyrazily policejní jednotky, které oblast uzavřely a zahájily intenzivní vyšetřování.
V rámci „mírového plánu“ amerického prezidenta Donalda Trumpa se diskutuje o vytvoření mechanismu kontroly nad příměřím, který by zajišťovala společná komise složená z Ukrajiny, Ruska a země mimo NATO. S informací přišel deník The New York Post, uvedl server Evropská pravda.
Papež František, který zemřel ve věku 88 let, vedl 1,4 miliardy katolíků po celém světě a je považován za nástupce svatého Petra. Po jeho smrti bude svolán konkláve – tajné shromáždění kardinálů, které zvolí nového papeže.
Ve středu ráno v 9 hodin místního času začne slavnostní přesun rakve papeže Františka z jeho rezidence v Casa Santa Marta do baziliky sv. Petra, jak dnes oznámil Vatikán. Průvod bude zahájen krátkou modlitbou, po níž se rakev přesune přes náměstí Santa Marta a Piazza dei Protomartiri Romani, projde náměstím sv. Petra a vstoupí do baziliky hlavními dveřmi.
Spojené státy i Rusko si budou muset znovu osvojit zásadní poučku mezinárodní politiky – válka není investiční příležitost. A už vůbec by se neměla stát udržitelným obchodním modelem. Přesto právě tímto způsobem obě mocnosti v průběhu 20. století běžně operovaly – a mnohdy v tom pokračují i dnes.
