Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v exkluzivním rozhovoru pro server Politico zdůraznila rostoucí důvěru světových lídrů v Evropskou unii, a to v reakci na nepředvídatelnou obchodní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten letos na jaře vyvolal napětí na globálních trzích zavedením cel na dovoz z Evropy a dalších částí světa.
„Ve stále méně předvídatelném globálním prostředí se země staví do fronty, aby s námi mohly spolupracovat,“ uvedla von der Leyenová, aniž by Trumpa přímo jmenovala.
V posledních týdnech jednala s lídry z Islandu, Nového Zélandu, Malajsie, Filipín, Kanady, Indie i Spojených arabských emirátů. Všichni podle ní hledají „silné a spolehlivé partnery“ — a nacházejí je právě v Evropské unii.
Podle von der Leyenové dochází k největšímu geopolitickému přeskupení od konce studené války. Situaci vyhrotil Trumpův krok z 2. dubna, kdy oznámil zavedení cel ve výši 20 % na zboží z EU a 10 % na dovoz ze zbytku světa. Po prudké reakci finančních trhů americký prezident sice o týden později cla na 90 dní částečně pozastavil, ale Evropa stále platí základní desetiprocentní sazbu, a navíc 25% clo na vývoz oceli, hliníku a automobilů.
Pokud by Trump znovu zavedl vyšší reciproční cla, mohlo by se podle odhadů Světové obchodní organizace letos globální obchodní zboží propadnout o 1,5 %, přičemž nejvíce by byla zasažena právě Severní Amerika.
Von der Leyenová se vůči tomuto chaosu snaží vymezit a staví EU do role stabilního hráče. Upozorňuje přitom i na rostoucí podporu občanů EU, kterou dokládá nejnovější průzkum Eurobarometr. Ten ukazuje, že 74 % obyvatel členských států podporuje setrvání v Unii — nejvíce za posledních 40 let.
„To o něčem svědčí. Uprostřed chaosu Evropa stojí pevně, ukotvená ve svých hodnotách a připravená ovlivnit to, co přijde dál,“ prohlásila.
Zatím však není jasné, zda přístup EU získává více sympatií než americký unilateralismus. Evropa se snaží uzavřít nové obchodní dohody, například s dlouho odkládaným sdružením Mercosur, zahrnujícím Jižní Ameriku. Zatímco Unie rozšiřuje diplomatický dosah, Trump se zaměřuje na individuální státní lídry.
Jedním z mála evropských politiků, kteří se těší Trumpově přízni, je italská premiérka Giorgia Meloniová. Ta byla tento týden s otevřenou náručí přivítána v Bílém domě. Trump při této příležitosti uvedl, že dohoda o obchodu mezi USA a EU „stoprocentně“ bude. Zatím však žádné konkrétní podrobnosti zveřejněny nebyly a unijní diplomaté zůstávají skeptičtí.
Zatímco Trump systematicky obchází vedení EU ve prospěch národních vlád, evropská exekutiva posiluje vlastní diplomatickou ofenzivu. Von der Leyenová údajně plánuje ještě letos cestu do Číny, kde by se měla setkat s prezidentem Si Ťin-pchingem.
Ve světě, který se mění rychleji než kdy dřív, se Evropa profiluje jako přístav stability. Otázkou zůstává, zda to bude stačit k udržení jejího vlivu na globální scéně – zvláště v konfrontaci s obchodními výzvami, které přináší druhé funkční období Donalda Trumpa.
Von der Leyenová už dříve uvedla, že je přesvědčena, že právě teď má Evropa příležitost vystoupit na světovou scénu jako samostatný a sebevědomý aktér. V rozsáhlém rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit mluvila nejen o válce na Ukrajině a americko-evropských vztazích, ale i o klimatické politice a budoucnosti evropské demokracie.
Podle ní současná éra znamená návrat dějin a geopolitiky, což nutí EU k tomu, aby se otevřela světu a aktivně spoluvytvářela nový světový řád. Tato změna paradigmatu je částečně způsobena nejen ruskou agresí, ale i mocenským soupeřením mezi USA a Čínou.
Evropa se podle předsedkyně Komise probudila – jak z hlediska obrany, tak ekonomiky. Označila za historické, že Unie v současnosti mobilizuje 800 miliard eur na podporu své obranyschopnosti, což by bylo ještě před několika lety nemyslitelné. „Všechny členské státy chtějí posílit naši společnou obrannou základnu,“ dodala.
Na otázku, zda je novou vůdkyní svobodného světa, odpověděla vyhýbavě, ale zdůraznila, že Evropa se musí stát důležitým hráčem na mezinárodní scéně. Tvrdí, že EU je díky svým krizovým zkušenostem silnější a jednotnější než dřív. Spolupráce podle ní překračuje hranice Unie – do klíčových jednání jsou zapojeny i státy jako Norsko nebo Spojené království.
Zatímco vztahy s USA se komplikují, von der Leyenová tvrdí, že Evropa zůstává silným a atraktivním partnerem pro mnoho zemí napříč světem – od Kanady po Filipíny. „Všichni chtějí více obchodu s Evropou – nejen kvůli ekonomice, ale i kvůli stabilitě a předvídatelnosti,“ říká.
Přesto se nevyhýbá uznání, že Spojené státy procházejí hlubokou krizí identity. „Amerika se sama se sebou hádá. A Evropa si klade otázku, zda by mohla dopadnout podobně,“ říká. Přesto věří, že evropské demokracie mají silnější imunitu vůči autoritářským tendencím díky své nedávné historické zkušenosti s diktaturami.
„Západ, jak jsme ho znali, už neexistuje. Svět se stal zeměkoulí i geopoliticky a dnes naše sítě přátelství pokrývají celou planetu, jak můžete vidět v debatě o clech. Pozitivním vedlejším efektem je, že v současné době vedu nespočet rozhovorů s hlavami států a vlád po celém světě, kteří chtějí s námi spolupracovat na novém řádu. To platí od Islandu po Nový Zéland, od Kanady po Spojené arabské emiráty, stejně jako pro Indii, Malajsii, Indonésii, Filipíny, Thajsko, Mexiko a Jižní Ameriku. Právě teď bych mohl tyto rozhovory vést 24 hodin denně. Všichni požadují více obchodu s Evropou – a nejde jen o ekonomické vazby. Jde také o stanovení společných pravidel a o předvídatelnost. Evropa je známá svou předvídatelností a spolehlivostí, což opět začíná být vnímáno jako něco velmi cenného. To je na jednu stranu velmi potěšující; na druhou stranu je tu samozřejmě také obrovská zodpovědnost, které musíme dostát,“ uvedla.
Na adresu rostoucí závislosti Evropy na amerických technologiích a zbraních uvedla, že je třeba posílit vlastní evropský průmysl, ale připustila i spolupráci s americkými firmami na evropské půdě. „Musíme se postarat o to, aby investice do obrany měly pozitivní dopad na evropskou ekonomiku.“
Dotkla se také sporu o cla a připomněla, že obchodní války jsou ve výsledku trestem pro spotřebitele. EU podle ní jedná se Spojenými státy pragmaticky, ale také si připravuje protiopatření a usiluje o nové obchodní dohody jinde ve světě.
Na dotaz, zda by měl Brusel přehodnotit vztah k Číně kvůli možnému zklamání v USA, odpověděla, že EU diverzifikuje své dodavatelské řetězce ve všech směrech a hlavním cílem je snížit jednostrannou závislost. Ruský plyn a čínské komponenty byly podle ní mementem, které vedlo k výraznému přehodnocení strategií.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
