Kanadské parlamentní volby sice členství v Evropské unii na programu nemají, ale podle aktuálních průzkumů by myšlenka připojení k EU Kanaďany rozhodně zajímala. V době, kdy americký prezident Donald Trump výrazně ochlazuje vztahy se severním sousedem pomocí cel a ostré rétoriky, se část Kanaďanů začíná rozhlížet po nových spojencích – a jejich pohled směřuje právě do Bruselu.
Podle průzkumu by vstup Kanady do EU podpořilo 44 % Kanaďanů, zatímco 34 % by bylo proti. Evropská komise sice reagovala diplomaticky a uvedla, že si podpory váží, ale připomněla, že podle zakládacích smluv Unie mohou členství žádat pouze "evropské státy".
Přesto se odborníci oslovení serverem Politico shodují, že přestože by přijetí Kanady bylo složité, právně by to možné bylo. „Být Evropanem je spíš otázkou ducha než geografie,“ uvedla profesorka Giselle Bosse z Maastrichtské univerzity. Podle ní Kanaďané sdílejí s Evropany mnohé hodnoty – od sociálního státu až po politické a právní systémy založené na evropských modelech.
Profesor evropské politiky Frank Schimmelfennig ze švýcarské ETH Zürich doplnil, že Kanada je v některých ohledech "evropštější" než některé současné kandidátské země, jako jsou Ukrajina či Moldavsko.
Přesto by na cestě k členství stálo mnoho překážek. Především by Kanada musela velmi vážně prokázat své evropské smýšlení – něco, co dosud Kanaďané nečinili tak silně, jako to v minulosti dělaly státy střední Evropy.
Kromě toho by členství přineslo vážné ekonomické komplikace. Kanada by musela zavést celní hranici se Spojenými státy a podřídit se unijním předpisům, což by bylo hospodářsky velmi bolestivé, upozorňuje Ian Bond z britského Centra pro evropskou reformu.
Navíc by přijetí Kanady musely jednomyslně schválit všechny členské státy EU – a například ve Francii by to mohlo vyvolat referendum, kde by silné zemědělské lobby mohly vstup zablokovat.
Případné zvýhodnění Kanady by rovněž mohlo vyvolat nevoli v zemích jako Turecko, které na členství čekají již desetiletí.
Podle odborníků je tedy vstup Kanady do EU zatím pouhou teorií. Mnohem reálnější by bylo posílení hospodářského partnerství, což naznačuje i první zahraniční cesta nového kanadského premiéra Marka Carneyho, který v březnu navštívil Francii.
Jeho prohlášení, že Kanada je "nejvíce evropskou zemí mezi neevropskými státy," by ale mohlo, pokud by kdy došlo na skutečnou žádost o členství, nakonec působit spíš jako argument proti.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.