Kanadské parlamentní volby sice členství v Evropské unii na programu nemají, ale podle aktuálních průzkumů by myšlenka připojení k EU Kanaďany rozhodně zajímala. V době, kdy americký prezident Donald Trump výrazně ochlazuje vztahy se severním sousedem pomocí cel a ostré rétoriky, se část Kanaďanů začíná rozhlížet po nových spojencích – a jejich pohled směřuje právě do Bruselu.
Podle průzkumu by vstup Kanady do EU podpořilo 44 % Kanaďanů, zatímco 34 % by bylo proti. Evropská komise sice reagovala diplomaticky a uvedla, že si podpory váží, ale připomněla, že podle zakládacích smluv Unie mohou členství žádat pouze "evropské státy".
Přesto se odborníci oslovení serverem Politico shodují, že přestože by přijetí Kanady bylo složité, právně by to možné bylo. „Být Evropanem je spíš otázkou ducha než geografie,“ uvedla profesorka Giselle Bosse z Maastrichtské univerzity. Podle ní Kanaďané sdílejí s Evropany mnohé hodnoty – od sociálního státu až po politické a právní systémy založené na evropských modelech.
Profesor evropské politiky Frank Schimmelfennig ze švýcarské ETH Zürich doplnil, že Kanada je v některých ohledech "evropštější" než některé současné kandidátské země, jako jsou Ukrajina či Moldavsko.
Přesto by na cestě k členství stálo mnoho překážek. Především by Kanada musela velmi vážně prokázat své evropské smýšlení – něco, co dosud Kanaďané nečinili tak silně, jako to v minulosti dělaly státy střední Evropy.
Kromě toho by členství přineslo vážné ekonomické komplikace. Kanada by musela zavést celní hranici se Spojenými státy a podřídit se unijním předpisům, což by bylo hospodářsky velmi bolestivé, upozorňuje Ian Bond z britského Centra pro evropskou reformu.
Navíc by přijetí Kanady musely jednomyslně schválit všechny členské státy EU – a například ve Francii by to mohlo vyvolat referendum, kde by silné zemědělské lobby mohly vstup zablokovat.
Případné zvýhodnění Kanady by rovněž mohlo vyvolat nevoli v zemích jako Turecko, které na členství čekají již desetiletí.
Podle odborníků je tedy vstup Kanady do EU zatím pouhou teorií. Mnohem reálnější by bylo posílení hospodářského partnerství, což naznačuje i první zahraniční cesta nového kanadského premiéra Marka Carneyho, který v březnu navštívil Francii.
Jeho prohlášení, že Kanada je "nejvíce evropskou zemí mezi neevropskými státy," by ale mohlo, pokud by kdy došlo na skutečnou žádost o členství, nakonec působit spíš jako argument proti.
Jediná dcera Dary Rolins má před sebou poslední měsíce před dovršením plnoletosti. Osmnácté narozeniny oslaví příští rok na jaře. Není proto divu, že už plánuje svou budoucnost po střední škole. V tuto chvíli všechno nasvědčuje tomu, že uteče z rodinného hnízda.
Policie uzavřela vyšetřování případu vyhrožování politikům. Důchodce z jižních Čech vyhrožoval například prezidentovi, předsedkyně Sněmovny či člence vlády. Nyní čelí obvinění. O případné obžalobě rozhodne Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.
Straší nás meteorologové během aktuální vlny veder až příliš? Někteří lidé v Česku jsou toho názoru. Experti na počasí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se proto ponořili do dat, aby předložili jasné důkazy o tom, že velmi horkých dnů v podstatě každoročně přibývá.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve středu odpoledne nastoupil do vězení, kde má strávit tři měsíce za porušení podmínky. Trest si Novotný vyslechl v květnu, před pár týdny skončil ve starostenské funkci.
Před zhruba 252 miliony lety se planeta Země ocitla na pokraji naprosté biologické devastace. Událost známá jako „Velké vymírání“ zlikvidovala kolem 90 % všech tehdejších druhů. Nová studie nyní s pomocí rozsáhlého fosilního archivu odhaluje, proč po této události následovalo 5 milionů let smrtícího horka – a varuje, že podobný osud by mohl v budoucnu potkat i nás.
Navzdory zlepšující se situaci ukrajinské diplomacie se vývoj na válečné frontě zhoršuje. Jak uvedl deník Financial Times, Kyjev čelí vážnému riziku, že bez další vojenské pomoci ztratí ještě více území. Zdroje blízké redakci varují před možností „katastrofální porážky“ ukrajinské armády, pokud se situace nezmění. Mezitím se objevují informace, že ruský prezident Vladimir Putin má konkrétní plán dobýt přístavní město Oděsa, čímž by Ukrajinu zcela odstřihl od přístupu k Černému moři.
Podle ukrajinských úřadů chystá Severní Korea významné navýšení počtu svých vojáků bojujících na straně Ruska na frontě s Ukrajinou. Do Ruska by mělo během několika následujících měsíců dorazit dalších 25 až 30 tisíc vojáků, kteří by měli posílit ruské jednotky nasazené v konfliktu.
V pondělí dopoledne došlo v mateřské škole v bavorském Neuburgu an der Donau k násilnému incidentu, kdy třicetiletý otec napadl tři vychovatele poté, co nebyl spokojený s tím, jak personál reagoval na hádku jeho syna s jiným dítětem. Incident se odehrál během plného provozu školky a na místě byli i děti, které útok zaznamenaly.
V posledních měsících se v mnoha ruských regionech staly pravidelné výpadky mobilního internetu novou realitou pro miliony lidí. Oficiálně je vláda prezentuje jako reakci na hrozbu ukrajinských dronových útoků, avšak načasování a délka těchto výpadků často nesouhlasí s reálnými útoky. Častěji jde o preventivní bezpečnostní opatření během významných událostí, jako jsou oslavy Dne vítězství v Moskvě nebo Petrohradský mezinárodní ekonomický fórum.
Neobvyklá sněhová nadílka v chilské poušti Atacama, považované za nejsušší místo na Zemi, dočasně ochromila provoz radioteleskopického pole ALMA, jednoho z nejvýkonnějších astronomických zařízení světa. Observatoř vstoupila do tzv. „režimu přežití“, aby ochránila své citlivé přístroje před extrémními podmínkami.
Zatímco válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krvavého roku, bojiště přináší stále sofistikovanější a zákeřnější zranění. Jedním z nejčastějších je poranění střepinami – úlomky kovu z dělostřelectva či dronů dnes tvoří až 80 % všech válečných traumat. V těchto případech často rozhoduje o životě a smrti rychlost a dostupnost péče. A právě zde přichází ke slovu revoluční ukrajinský vynález – magnetický extraktor.
Antarktida je letos svědkem dalšího rekordního úbytku mořského ledu. Podle nejnovější studie zveřejněné 1. července 2025 se během uplynulých čtyř let opakovaně potvrdily rekordně nízké hodnoty ledového pokryvu během jižní polokoulové letní sezony. Výsledky rozsáhlého mezinárodního výzkumu vedeného týmem fyzikálního oceánografa Edwarda Doddridge z Tasmánské univerzity ukazují, že dopady na klima, přírodu i lidskou činnost jsou dalekosáhlé – a zhoršují se.