Kanadské parlamentní volby sice členství v Evropské unii na programu nemají, ale podle aktuálních průzkumů by myšlenka připojení k EU Kanaďany rozhodně zajímala. V době, kdy americký prezident Donald Trump výrazně ochlazuje vztahy se severním sousedem pomocí cel a ostré rétoriky, se část Kanaďanů začíná rozhlížet po nových spojencích – a jejich pohled směřuje právě do Bruselu.
Podle průzkumu by vstup Kanady do EU podpořilo 44 % Kanaďanů, zatímco 34 % by bylo proti. Evropská komise sice reagovala diplomaticky a uvedla, že si podpory váží, ale připomněla, že podle zakládacích smluv Unie mohou členství žádat pouze "evropské státy".
Přesto se odborníci oslovení serverem Politico shodují, že přestože by přijetí Kanady bylo složité, právně by to možné bylo. „Být Evropanem je spíš otázkou ducha než geografie,“ uvedla profesorka Giselle Bosse z Maastrichtské univerzity. Podle ní Kanaďané sdílejí s Evropany mnohé hodnoty – od sociálního státu až po politické a právní systémy založené na evropských modelech.
Profesor evropské politiky Frank Schimmelfennig ze švýcarské ETH Zürich doplnil, že Kanada je v některých ohledech "evropštější" než některé současné kandidátské země, jako jsou Ukrajina či Moldavsko.
Přesto by na cestě k členství stálo mnoho překážek. Především by Kanada musela velmi vážně prokázat své evropské smýšlení – něco, co dosud Kanaďané nečinili tak silně, jako to v minulosti dělaly státy střední Evropy.
Kromě toho by členství přineslo vážné ekonomické komplikace. Kanada by musela zavést celní hranici se Spojenými státy a podřídit se unijním předpisům, což by bylo hospodářsky velmi bolestivé, upozorňuje Ian Bond z britského Centra pro evropskou reformu.
Navíc by přijetí Kanady musely jednomyslně schválit všechny členské státy EU – a například ve Francii by to mohlo vyvolat referendum, kde by silné zemědělské lobby mohly vstup zablokovat.
Případné zvýhodnění Kanady by rovněž mohlo vyvolat nevoli v zemích jako Turecko, které na členství čekají již desetiletí.
Podle odborníků je tedy vstup Kanady do EU zatím pouhou teorií. Mnohem reálnější by bylo posílení hospodářského partnerství, což naznačuje i první zahraniční cesta nového kanadského premiéra Marka Carneyho, který v březnu navštívil Francii.
Jeho prohlášení, že Kanada je "nejvíce evropskou zemí mezi neevropskými státy," by ale mohlo, pokud by kdy došlo na skutečnou žádost o členství, nakonec působit spíš jako argument proti.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.