Kanadské parlamentní volby sice členství v Evropské unii na programu nemají, ale podle aktuálních průzkumů by myšlenka připojení k EU Kanaďany rozhodně zajímala. V době, kdy americký prezident Donald Trump výrazně ochlazuje vztahy se severním sousedem pomocí cel a ostré rétoriky, se část Kanaďanů začíná rozhlížet po nových spojencích – a jejich pohled směřuje právě do Bruselu.
Podle průzkumu by vstup Kanady do EU podpořilo 44 % Kanaďanů, zatímco 34 % by bylo proti. Evropská komise sice reagovala diplomaticky a uvedla, že si podpory váží, ale připomněla, že podle zakládacích smluv Unie mohou členství žádat pouze "evropské státy".
Přesto se odborníci oslovení serverem Politico shodují, že přestože by přijetí Kanady bylo složité, právně by to možné bylo. „Být Evropanem je spíš otázkou ducha než geografie,“ uvedla profesorka Giselle Bosse z Maastrichtské univerzity. Podle ní Kanaďané sdílejí s Evropany mnohé hodnoty – od sociálního státu až po politické a právní systémy založené na evropských modelech.
Profesor evropské politiky Frank Schimmelfennig ze švýcarské ETH Zürich doplnil, že Kanada je v některých ohledech "evropštější" než některé současné kandidátské země, jako jsou Ukrajina či Moldavsko.
Přesto by na cestě k členství stálo mnoho překážek. Především by Kanada musela velmi vážně prokázat své evropské smýšlení – něco, co dosud Kanaďané nečinili tak silně, jako to v minulosti dělaly státy střední Evropy.
Kromě toho by členství přineslo vážné ekonomické komplikace. Kanada by musela zavést celní hranici se Spojenými státy a podřídit se unijním předpisům, což by bylo hospodářsky velmi bolestivé, upozorňuje Ian Bond z britského Centra pro evropskou reformu.
Navíc by přijetí Kanady musely jednomyslně schválit všechny členské státy EU – a například ve Francii by to mohlo vyvolat referendum, kde by silné zemědělské lobby mohly vstup zablokovat.
Případné zvýhodnění Kanady by rovněž mohlo vyvolat nevoli v zemích jako Turecko, které na členství čekají již desetiletí.
Podle odborníků je tedy vstup Kanady do EU zatím pouhou teorií. Mnohem reálnější by bylo posílení hospodářského partnerství, což naznačuje i první zahraniční cesta nového kanadského premiéra Marka Carneyho, který v březnu navštívil Francii.
Jeho prohlášení, že Kanada je "nejvíce evropskou zemí mezi neevropskými státy," by ale mohlo, pokud by kdy došlo na skutečnou žádost o členství, nakonec působit spíš jako argument proti.
Evropská komise se chystá požádat administrativu Donalda Trumpa o osvobození citlivého zboží z Evropské unie od amerických cel. Podle 27stránkového seznamu, který měl server Politico k dispozici, jde o široké spektrum produktů, od whisky a vína až po lékařské vybavení.
Svět se v sobotu posunul o malý krůček blíže ke konci éry fosilních paliv, ale zdaleka ne natolik, aby odvrátil ničivé dopady klimatického kolapsu. Země, které se po dva týdny scházely v Brazílii na konferenci COP30, dokázaly dosáhnout pouze dobrovolné dohody o zahájení diskuse nad plánem pro budoucí postupné ukončení fosilních paliv. Tento nepatrný pokrok se zrodil tváří v tvář neústupné opozici ze strany zemí produkujících ropu.
Přísně tajná ruská jednotka se sídlem v Moskvě, známá jako Rubikon, změnila podobu války dronů. To, co bylo původně výhodou pro Ukrajince, se podle CNN nyní stává jejich zranitelností. Rubikon, celým názvem Centrum pokročilých bezpilotních technologií Rubikon, se pod ministrem obrany Andrejem Belousovem, jmenovaným loni v červnu, rychle rozšířilo.
Členská země NATO, Rumunsko, byla nucena vyslat do vzduchu dvě stíhačky F-16 po další noční vlně útoků, které Rusko podniklo na Ukrajinu. Rumunské stíhací letouny vzlétly v noci z 21. na 22. listopadu 2025 z 86. letecké základny a byly aktivní po dobu dvou hodin, aby monitorovaly vzdušnou situaci na hranici s Ukrajinou v reakci na ruské útoky drony na Oděsu.
Mírový plán navržený Donaldem Trumpem není ve skutečnosti žádnou mírovou dohodou. Jedná se o prezentaci ruských požadavků jako mírových návrhů, což je pro Ukrajinu v podstatě ultimátum ke kapitulaci. Přijetí takové dohody by znamenalo odměnu za ozbrojenou agresi, píše SkyNews.
Evropská unie se připravuje na vetování konečné dohody na letošním klimatickém summitu COP30, pokud se země nedohodnou na podstatně silnějším závazku ke snižování emisí. Podle čtyř evropských diplomatů je 27 členských států jednotných ve svém rozhořčení nad návrhem dohody, který v pátek ráno předložilo brazilské předsednictví. Evropané tvrdí, že návrh překročil jejich červené linie v otázkách financování a neodráží snahu o razantnější snížení znečištění.
Administrativa Donalda Trumpa je přesvědčena, že nastala vhodná chvíle pro vyvíjení tlaku na Ukrajinu s cílem donutit ji k přijetí mírové dohody. Důvodem je výrazné oslabení pozice prezidenta Volodymyra Zelenského doma, kde čelí korupčnímu skandálu, který představuje největší hrozbu pro jeho vedení od začátku ruské invaze v roce 2022.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by „mohl tvořit základ konečného mírového urovnání“, čímž posílil obavy evropských a ukrajinských představitelů o nevyváženou povahu dohody zprostředkované Spojenými státy. Putin v reakci na 28bodový plán uvedl, že Ukrajina je nerealistická, pokud dohodu nepřijme.
Malý startup s 25 zaměstnanci vyvíjí technologii, která by mohla zastínit sluneční svit a snížit tak „termostat“ naší planety. Sázky jsou obrovské a společnost i její kritici volají po tom, aby legislativa dohnala technologický pokrok. Stardust Solutions, izraelsko-americký startup, tvrdí, že vyvinul speciální reflexní částice a technologii k vypuštění milionů tun těchto částic vysoko do atmosféry. Zamýšleným efektem je ztlumit světlo Slunce a zvrátit globální oteplování.
Každou zimu se zdá, že hledání tajemství, jak zůstat zdráv, zesiluje. Pulty supermarketů se plní nápoji pro „posílení imunity“, přibývá skupin otužilců a sociální média jsou zahlcena tipy, jak se bránit sezónním nemocem. Avšak s tolika prostředky slibujícími ochranu před nachlazením a chřipkou se nabízí otázka, kolik z toho skutečně funguje a zda je vůbec možné imunitní systém cíleně posílit.
Jednání o klimatické krizi v brazilském Belému se pravděpodobně protáhnou hluboko do víkendu, jelikož se zúčastněné země stále výrazně rozcházejí v klíčových otázkách týkajících se postupného ukončení využívání fosilních paliv a snižování emisí uhlíku. Předseda konference COP30, André Corrêa do Lago, vyzval ministry a vysoké úředníky z více než devatenácti desítek zemí k nalezení společné řeči. Prohlásil, že je nutné zachovat režim Pařížské klimatické dohody v duchu spolupráce, nikoliv soupeření o to, kdo vyhraje nebo prohraje, neboť pokud se režim neposílí, prohrají všichni.
Kontrast byl zřejmý. Ve čtvrtek probíhalo v Kyjevě jednání delegace amerického Pentagonu s prezidentem Zelenským o návrhu plánu na ukončení války na Ukrajině. Týž den se na ruské státní televizi objevil prezident Putin ve vojenském oblečení, jak hovoří se svými armádními šéfy o pokračování bojů. "Máme své úkoly, své cíle," prohlásil vládce Kremlu. "Tím hlavním je bezpodmínečné dosažení cílů speciální vojenské operace."