Kanadské parlamentní volby sice členství v Evropské unii na programu nemají, ale podle aktuálních průzkumů by myšlenka připojení k EU Kanaďany rozhodně zajímala. V době, kdy americký prezident Donald Trump výrazně ochlazuje vztahy se severním sousedem pomocí cel a ostré rétoriky, se část Kanaďanů začíná rozhlížet po nových spojencích – a jejich pohled směřuje právě do Bruselu.
Podle průzkumu by vstup Kanady do EU podpořilo 44 % Kanaďanů, zatímco 34 % by bylo proti. Evropská komise sice reagovala diplomaticky a uvedla, že si podpory váží, ale připomněla, že podle zakládacích smluv Unie mohou členství žádat pouze "evropské státy".
Přesto se odborníci oslovení serverem Politico shodují, že přestože by přijetí Kanady bylo složité, právně by to možné bylo. „Být Evropanem je spíš otázkou ducha než geografie,“ uvedla profesorka Giselle Bosse z Maastrichtské univerzity. Podle ní Kanaďané sdílejí s Evropany mnohé hodnoty – od sociálního státu až po politické a právní systémy založené na evropských modelech.
Profesor evropské politiky Frank Schimmelfennig ze švýcarské ETH Zürich doplnil, že Kanada je v některých ohledech "evropštější" než některé současné kandidátské země, jako jsou Ukrajina či Moldavsko.
Přesto by na cestě k členství stálo mnoho překážek. Především by Kanada musela velmi vážně prokázat své evropské smýšlení – něco, co dosud Kanaďané nečinili tak silně, jako to v minulosti dělaly státy střední Evropy.
Kromě toho by členství přineslo vážné ekonomické komplikace. Kanada by musela zavést celní hranici se Spojenými státy a podřídit se unijním předpisům, což by bylo hospodářsky velmi bolestivé, upozorňuje Ian Bond z britského Centra pro evropskou reformu.
Navíc by přijetí Kanady musely jednomyslně schválit všechny členské státy EU – a například ve Francii by to mohlo vyvolat referendum, kde by silné zemědělské lobby mohly vstup zablokovat.
Případné zvýhodnění Kanady by rovněž mohlo vyvolat nevoli v zemích jako Turecko, které na členství čekají již desetiletí.
Podle odborníků je tedy vstup Kanady do EU zatím pouhou teorií. Mnohem reálnější by bylo posílení hospodářského partnerství, což naznačuje i první zahraniční cesta nového kanadského premiéra Marka Carneyho, který v březnu navštívil Francii.
Jeho prohlášení, že Kanada je "nejvíce evropskou zemí mezi neevropskými státy," by ale mohlo, pokud by kdy došlo na skutečnou žádost o členství, nakonec působit spíš jako argument proti.
Veterináře v Česku momentálně zaměstnává zejména ptačí chřipka, která se za poslední dny potvrdila hned na několika místech. Špatné zprávy ale přicházejí i z Kroměřížska, kde se u uhynulého zvířete potvrdila nemoc, která je potenciálně přenosná na člověka. Informoval o tom Český rozhlas.
Nevyřízené účty mezi Jaromírem Soukupem a jednou z jeho bývalých partnerek opět vyplouvají na povrch. Eva Feuereislová nadále požaduje po podnikateli částku ve výši, která se blíží cifře 200 tisíc korun.
Exprezident Miloš Zeman od tohoto týdne opět úřaduje ve své kanceláři. Bývalá hlava státu se v posledních týdnech potýkala se zdravím, musela dokonce na operaci. Už o uplynulém víkendu se však Zeman zúčastnil posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou.
Pražský hrad se až jako druhý vyjádřil ke čtvrtečnímu jednání prezidenta Petra Pavla se šéfem Motoristů Petrem Macinkou. Podle prezidentské kanceláře byly hlavním tématem nominace strany vedené Macinkou na ministry v rodící se vládě Andreje Babiše (ANO).
Princezna Kate se sice do britské královské rodiny nenarodila, ale jako manželka budoucího krále stále častěji tahá za nitky. Jednou z jejích snah je pokus o usmíření mezi manželem a jeho mladším bratrem. Podle dostupných informací se snaží působit na prince Harryho, aby podnikl jisté kroky, které by zlepšení vztahů umožnily.
Současné problémy planety, od Amazonie po Arktidu, poukazují na skutečnost, že události v jedné oblasti se nyní projevují po celém světě. Dvě zasedání, která se konala v Severském pavilonu na konferenci COP30, se zaměřila na globální body zvratu a trojitou planetární krizi, čímž zdůraznila vzájemnou propojenost našich globálních systémů. Z toho vyplývá, že naše řešení musí být stejně tak integrovaná. Vyvstává proto otázka, zda nenastal čas přehodnotit způsob fungování multilaterálních environmentálních úmluv.
Zprávy o americkém mírovém plánu, který by po Ukrajině požadoval územní ústupky a omezení zbraní, považuje Oleksandr Merezhko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, za krajně nevěrohodné. Poslanec, který je členem strany Služebník lidu prezidenta Zelenského, řekl pro Sky News, že i když nezná veškeré detaily, na první pohled se jedná o nejdivnější plán, jaký kdy viděl.
Vysocí představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým, který vede tajemník americké armády Dan Driscoll, jednal ve čtvrtek ráno s ukrajinskou premiérkou Julií Svyrydenkovou a očekává se, že se později setká i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Návštěva, jejímž účelem je podle mluvčího armády pouze zjišťování faktů a diskuse o mírových snahách, je nejvýše postavenou vojenskou cestou do Kyjeva od nástupu Trumpa do úřadu.
Americko-saúdské vztahy zažívají jeden z nejprudších obratů poslední dekády. Korunní princ Muhammad bin Salmán, ještě nedávno izolovaný kvůli vraždě novináře Jamála Chášukdžího, se vrací do Washingtonu jako klíčový partner prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy v něm dnes vidí nejen energetického giganta, ale i strategickou protiváhu Číně a investora s potenciálem ovlivnit americkou ekonomiku. Vztah obou zemí se tak posouvá výrazně pragmatičtějším a osobnějším směrem. Otázka lidských práv mezitím ustupuje do pozadí.
Kriminalisté i drážní inspektoři od rána vyšetřují čtvrteční srážku dvou vlaků na jihu Čech, která si vyžádala desítky zraněných. Policie již zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání obecného ohrožení. Podle předběžných informací projel rychlík návěstidlo v poloze stůj.
Severské země nemohou nést nepřiměřeně velkou část zátěže podpory Ukrajiny, varovala švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová v rozhovoru pro Politico. Podle ní je neudržitelné, že jen několik zemí přebírá téměř veškerou tíhu pomoci Kyjevu. Ministryně uvedla, že to není spravedlivé a z dlouhodobého hlediska ani udržitelné.
Evropská komise se zavázala zmírnit byrokratické překážky s cílem zrychlit pohyb armád a tanků napříč kontinentem. Tento krok označuje za kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Plán vojenské mobility, který Komise oznámila ve středu, je součástí úsilí o zajištění připravenosti Evropy na obranu do roku 2030, což reaguje na varování bezpečnostních služeb před možným útokem Ruska na členský stát EU do pěti let.