Kanadské parlamentní volby sice členství v Evropské unii na programu nemají, ale podle aktuálních průzkumů by myšlenka připojení k EU Kanaďany rozhodně zajímala. V době, kdy americký prezident Donald Trump výrazně ochlazuje vztahy se severním sousedem pomocí cel a ostré rétoriky, se část Kanaďanů začíná rozhlížet po nových spojencích – a jejich pohled směřuje právě do Bruselu.
Podle průzkumu by vstup Kanady do EU podpořilo 44 % Kanaďanů, zatímco 34 % by bylo proti. Evropská komise sice reagovala diplomaticky a uvedla, že si podpory váží, ale připomněla, že podle zakládacích smluv Unie mohou členství žádat pouze "evropské státy".
Přesto se odborníci oslovení serverem Politico shodují, že přestože by přijetí Kanady bylo složité, právně by to možné bylo. „Být Evropanem je spíš otázkou ducha než geografie,“ uvedla profesorka Giselle Bosse z Maastrichtské univerzity. Podle ní Kanaďané sdílejí s Evropany mnohé hodnoty – od sociálního státu až po politické a právní systémy založené na evropských modelech.
Profesor evropské politiky Frank Schimmelfennig ze švýcarské ETH Zürich doplnil, že Kanada je v některých ohledech "evropštější" než některé současné kandidátské země, jako jsou Ukrajina či Moldavsko.
Přesto by na cestě k členství stálo mnoho překážek. Především by Kanada musela velmi vážně prokázat své evropské smýšlení – něco, co dosud Kanaďané nečinili tak silně, jako to v minulosti dělaly státy střední Evropy.
Kromě toho by členství přineslo vážné ekonomické komplikace. Kanada by musela zavést celní hranici se Spojenými státy a podřídit se unijním předpisům, což by bylo hospodářsky velmi bolestivé, upozorňuje Ian Bond z britského Centra pro evropskou reformu.
Navíc by přijetí Kanady musely jednomyslně schválit všechny členské státy EU – a například ve Francii by to mohlo vyvolat referendum, kde by silné zemědělské lobby mohly vstup zablokovat.
Případné zvýhodnění Kanady by rovněž mohlo vyvolat nevoli v zemích jako Turecko, které na členství čekají již desetiletí.
Podle odborníků je tedy vstup Kanady do EU zatím pouhou teorií. Mnohem reálnější by bylo posílení hospodářského partnerství, což naznačuje i první zahraniční cesta nového kanadského premiéra Marka Carneyho, který v březnu navštívil Francii.
Jeho prohlášení, že Kanada je "nejvíce evropskou zemí mezi neevropskými státy," by ale mohlo, pokud by kdy došlo na skutečnou žádost o členství, nakonec působit spíš jako argument proti.
Spousta z nás asi chápe Dominiku Gottovou, která se raději rozhodla žít v klidu ve Finsku. Nyní o sobě po delší době dala zase vědět. Podle svých slov se má dobře, v jejím životě se nic zásadního nezměnilo. Přesto se potýká s jednou věcí, která ji momentálně trápí.
Írán se amerického prezidenta Donalda Trumpa nezalekl ani ve chvíli, kdy do svých výhružek zakomponoval sprostá slova. Teherán se snaží nepřátele odradit od avizovaných útoků na elektrárny či mosty, které mají přijít, pokud nedojde k dohodě.
Česko si právě dnes připomíná všemi milovanou Aničku Slováčkovou, protože uplynul rok od chvíle, kdy podlehla zákeřné rakovině. O její odkaz pečuje rodina, která v jednom případě musela nepříjemně zakročit.
Češi se v minulém týdnu dozvěděli, jak chce Babišova vláda ovlivnit ceny pohonných hmot. Denně se bude stanovovat maximální cena. Premiér Andrej Babiš (ANO) vysvětlil, jak má systém fungovat. Řidiči by vždy už večer měli vědět, kolik je další den bude maximálně stát litr paliva.
Válka v Íránu a zablokování Hormuzského průlivu začínají drtivě dopadat na zemědělce v jižní Asii. Přestože se konflikt odehrává tisíce kilometrů daleko, v Indii a na Šrí Lance vyvolává nedostatek hnojiv a pohonných hmot paniku, která může podle odborníků vyústit v hlubokou potravinovou krizi. Světový potravinový program odhaduje, že pokud boje neskončí do června, mohlo by do stavu akutní potravinové nejistoty upadnout dalších 45 milionů lidí.
Evropa prochází v oblasti obrany zásadní proměnou a nejnovější kroky Německa vyvolávají rozruch po celém kontinentu. Berlín totiž zavedl nové pravidlo, podle kterého musí všichni muži ve věku od 17 do 45 let získat úřední povolení, pokud chtějí vycestovat do zahraničí na dobu delší než tři měsíce. Toto opatření, které je součástí širší modernizace vojenské služby, platí od ledna 2026 i v dobách míru.
Jednání o budoucím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie, jehož výše dosahuje astronomických 1,8 bilionu eur, se ocitla v patové situaci. Podle bruselských diplomatů bude pro další směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 naprosto klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Tento vnitrostátní souboj je v unijních kuloárech aktuálně vnímán jako důležitější milník než nadcházející prezidentské volby ve Francii.
V těsné blízkosti maďarských hranic vyvolal nález podezřelých předmětů u strategického plynového uzlu rozsáhlé bezpečnostní manévry. Na srbské straně hranice, u klíčové plynové stanice, zasahovaly od nedělního rána kombinované jednotky policie a armády. Kvůli vážnosti situace a možné hrozbě pro energetickou stabilitu regionu svolal maďarský premiér Viktor Orbán mimořádné jednání Rady obrany státu.
Obavy z blížícího se globálního konfliktu nabírají na intenzitě. Experti na obranu varují, že první známky třetí světové války nemusí mít podobu raketových útoků nebo invaze pozemních armád. Podle Verineie Codreanové, strategické ředitelky společnosti EUROATLAS, která se zabývá podmořskými drony, se moderní válčení přesouvá do neviditelných hlubin oceánů. Tento nový „aktivní front“ představuje pro současný svět existenciální hrozbu.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči Teheránu a prostřednictvím sociálních sítí vyslal Íránu nevybíravé a velmi ostré varování. Ve svém příspěvku, který nešetřil vulgarismy, vyzval tamní režim k okamžitému otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová námořní cesta pro přepravu ropy je v současnosti zablokována, což má drastické dopady na světovou ekonomiku.
Plány na vyslání reflexních zrcadel a statisíců nových satelitů na oběžnou dráhu Země vyvolávají mezi vědci vážné obavy. Odborníci na spánek a biorytmy varují, že tyto technologie mohou mít drastický dopad na lidské zdraví a globální ekosystémy. Prezidenti čtyř mezinárodních vědeckých společností, zastupující tisíce výzkumníků, již zaslali varovné dopisy americkému regulátorovi FCC.
Posádka historické mise Artemis II, která v těchto dnech směřuje k Měsíci, zaslala na Zemi novou sadu fascinujících snímků. Fotografie nabízejí unikátní pohled jak na přibližující se měsíční povrch, tak do vnitřních prostor kosmické lodi Orion. Astronauti se v tuto chvíli nacházejí již za polovinou své cesty a díky jejich vizuálním materiálům může veřejnost zblízka sledovat život v hlubokém vesmíru.