Britský premiér Keir Starmer v současnosti bojuje o své politické přežití, protože více než osmdesát poslanců jeho vlastní Labouristické strany ho vyzvalo k rezignaci a aktuální průzkumy veřejného mínění z něj dělají historicky nejméně populárního lídra země. Přitom ještě před dvěma lety vstupoval do Downing Street po drtivém volebním vítězství, které ukončilo čtrnáctiletou vládu Konzervativní strany. Tehdy bývalý nejvyšší státní zástupce z dělnické rodiny představoval po éře skandálů Borise Johnsona naději na stabilitu a slušnost. Dnes však sedmdesát procent britské veřejnosti hodnotí jeho působení v čele vlády negativně a pouhých devatenáct procent občanů na něj má kladný názor.
Krize vyvrcholila po nedávných místních volbách, ve kterých vládní labouristé utrpěli masivní ztráty a fotbalové stadiony po celé zemi zaplnily urážlivé pokřiky na adresu premiéra. Starmerovi kritici v diskusních skupinách nejčastěji vyčítají nedostatek dynamiky, bezpáteřnost a přílišnou nevýraznost. Jeho umírněný politický styl se v dnešní polarizované britské společnosti po brexitu ukazuje spíše jako handicap. Svoji rezignaci z vládního kabinetu podala i ministryně Jess Phillipsová, která premiéra otevřeně obvinila z příliš pomalého zavádění technických řešení proti online zneužívání dětí a z neochoty k odvážným krokům.
Zklamání neskrývají ani samotní voliči, z nichž téměř třetina těch, kteří od Labouristické strany odvrátili, tvrdí, že vláda nesplnila své sliby a nedokázala snížit životní náklady. Téměř deset milionů lidí přitom v roce 2024 hlasovalo pro změnu, avšak podle politických komentátorů není po dvou letech v běžném životě Britů vidět žádný znatelný rozdíl. Starmerovým hlavním předvolebním závazkem bylo zlepšení veřejných služeb, které byly zdevastovány lety úsporných opatření. Čekací doby ve zdravotnictví však nadále zůstávají nad úrovní z doby před pandemií, místní samosprávy a justice jsou podfinancované a silniční síť je v dezolátním stavu.
Situaci v zemi výrazně komplikuje celosvětová krize životních nákladů, která na Velkou Británii doléhá obzvláště tvrdě kvůli vysoké příjmové nerovnosti. Inflace vyhnala úrokové sazby výše než v eurozóně a britská ekonomika trpí kvůli své vysoké závislosti na plynu také důsledky probíhající války v Íránu. Starmerovi se navíc nedaří vyřešit dominantní politické téma, kterým je nelegální imigrace. Přestože celková čísla čisté migrace klesají, veřejnost je s postupem vlády nespokojená, což prudce zvyšuje volební preference protiimigrační strany Reform UK.
Mnozí odborníci na veřejné mínění upozorňují, že premiér doplácí na celospolečenskou antipatii vůči politice jako takové, a za současných podmínek by byl extrémně nepopulární jakýkoliv předseda vlády. Mezi labouristickými poslanci však roste panika, že Starmer je již tak toxickou figurou, že v příštích parlamentních volbách odevzdá moc přímo do rukou lídra Reform UK a zastánce brexitu Nigela Farage. Přes silný vnitrostranický tlak se však Starmer odmítá vzdát moci a hodlá v čele kabinetu setrvat, což demonstroval i při tradičním představení vládního programu.
Vzpoura v řadách poslanců totiž přišla pouhý den před každoročním královským projevem, kterým panovník Karel III. slavnostně otevírá zasedání parlamentu a čte legislativní plány sestavené vládou. Starmer využil této významné události k tomu, aby představil odvážnější a ambicióznější program, který má Británii učinit silnější a spravedlivější. Mezi hlavními vládními návrhy se objevilo prohloubení vztahů s Evropskou unií, úplné znárodnění společnosti British Steel, reforma azylového systému, snížení věkové hranice pro účast ve volbách na šestnáct let nebo přísný zákrok proti nelegálním překupníkům vstupenek. Zatím však zůstává nejasné, zda bude mít Starmer příležitost tyto plány vůbec realizovat, přičemž analytici varují, že kvůli chmurnému ekonomickému výhledu země by měl v krátkodobém horizontu obrovské potíže s popularitou jakýkoliv jeho nástupce.
Srpnová smrt Hayden Panettiere překvapila celý svět. Nyní už je jasné, že s předčasným odchodem ze světa nepočítala ani samotná herečka. Neexistuje totiž dokument, který by určoval, komu má v takovém případě co připadnout. Do řešení tohoto problému se zapojil i bývalý partner Vladimir Kličko.
Počasí v Česku bude do středy ovlivňovat tlaková výše, která postoupí ze střední nad jihovýchodní Evropu. Proudit sem stále bude teplý vzduch od jihu, babí léto má pokračovat. Od čtvrtka do neděle už se projeví změna.
Americký prezident Donald Trump chce pomoci republikánům k vítězství v listopadových kongresových volbách. Lidem proto znovu slíbil vyplacení 5000 dolarů, pokud volby dopadnou tak, jak si přeje. Favoritem hlasování jsou nicméně demokraté.
Proč má Polsko výrazně levnější pohonné hmoty? Česko například na úlevu dává necelou třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky. Levnější benzín a nafta v Polsku rozhodně nejsou zadarmo.
Vztahy princů Williama a Harryho nejsou nejlepší. Nic se na tom zatím nezměnilo ani poté, co se druhý jmenovaný vrátil z USA do Velké Británie. Příští rok by ale přece jen mohl nabídnout příležitost k usmíření. Upozornil na to britský deník Daily Mail.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) nakonec v sobotu neodcestoval na zahraniční cestu do Srbska. Úřad vlády to potvrdil pro slovenská média. Fico se měl v Bělehradě zúčastnit předvolební akce, vynechal také pietní akci.
Severní Korea v sobotu otestovala další balistickou raketu. Informoval o tom generální štáb jihokorejské armády. Soul vyzval sousední zemi, aby s podobnými testy přestala. Nedá se nicméně předpokládat, že by tato výzva byla vyslyšena.
Finanční trhy zatím žádný český „dluhový armagedon“ nevyhlížejí. Od loňských parlamentních voleb, které se konaly přesně před rokem, zdražilo České republice desetileté půjčování prakticky stejně jako Německu, tedy evropskému etalonu fiskální důvěryhodnosti. Výnos českého desetiletého státního dluhopisu se za posledních dvanáct měsíců zvýšil o 80,9 bazického bodu, německého o 76,1 bazického bodu. Rozdíl představuje pouhých 4,8 bazického bodu, tedy 0,048 procentního bodu.
NATO obdrželo další varování ohledně možných nežádoucích ruských aktivit. Tentokrát přišlo z Kyjeva. Moskva podle ukrajinské vojenské rozvědky plánuje se svými tajnými službami eskalaci hybridních operací na území členských států aliance a Evropské unie. Rozvědka to uvedla na sociální síti Telegram.
Přítomnost plísní na potravinách většinou vnímáme především jako senzorický či estetický problém. To podstatné ale je, že plísně mohou znamenat i významné, často pouhým okem zcela neviditelné zdravotní riziko. Jejich působením mohou vznikat toxické i rakovinotvorné látky. Pokud jsme schopni plíseň sami odhalit, nikdy plesnivé potraviny nekonzumujme a rozhodně nestačí odstranit zasaženou část pokrmu.
Česko od pátku řeší předem avizovanou absenci prezidenta Petra Pavla ve volební místnosti během obecních voleb, které se uskuteční příští týden. Do hlavy státu si rýpl i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Rusko varovalo cizince, kteří se nacházejí na Ukrajině, případně se tam chystají, a to včetně diplomatů. Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že armáda bude pokračovat se systematickými útoky proti vojenským zařízením v Kyjevě a dalších ukrajinských městech v reakci na ukrajinské údery.