Starmer bojuje o politické přežití. Jak se stal nejméně populárním lídrem v historii Británie?

Keir Starmer
Keir Starmer, foto: president.gov.ua
Klára Marková 21. května 2026 15:51
Sdílej:

Britský premiér Keir Starmer v současnosti bojuje o své politické přežití, protože více než osmdesát poslanců jeho vlastní Labouristické strany ho vyzvalo k rezignaci a aktuální průzkumy veřejného mínění z něj dělají historicky nejméně populárního lídra země. Přitom ještě před dvěma lety vstupoval do Downing Street po drtivém volebním vítězství, které ukončilo čtrnáctiletou vládu Konzervativní strany. Tehdy bývalý nejvyšší státní zástupce z dělnické rodiny představoval po éře skandálů Borise Johnsona naději na stabilitu a slušnost. Dnes však sedmdesát procent britské veřejnosti hodnotí jeho působení v čele vlády negativně a pouhých devatenáct procent občanů na něj má kladný názor.

Krize vyvrcholila po nedávných místních volbách, ve kterých vládní labouristé utrpěli masivní ztráty a fotbalové stadiony po celé zemi zaplnily urážlivé pokřiky na adresu premiéra. Starmerovi kritici v diskusních skupinách nejčastěji vyčítají nedostatek dynamiky, bezpáteřnost a přílišnou nevýraznost. Jeho umírněný politický styl se v dnešní polarizované britské společnosti po brexitu ukazuje spíše jako handicap. Svoji rezignaci z vládního kabinetu podala i ministryně Jess Phillipsová, která premiéra otevřeně obvinila z příliš pomalého zavádění technických řešení proti online zneužívání dětí a z neochoty k odvážným krokům.

Zklamání neskrývají ani samotní voliči, z nichž téměř třetina těch, kteří od Labouristické strany odvrátili, tvrdí, že vláda nesplnila své sliby a nedokázala snížit životní náklady. Téměř deset milionů lidí přitom v roce 2024 hlasovalo pro změnu, avšak podle politických komentátorů není po dvou letech v běžném životě Britů vidět žádný znatelný rozdíl. Starmerovým hlavním předvolebním závazkem bylo zlepšení veřejných služeb, které byly zdevastovány lety úsporných opatření. Čekací doby ve zdravotnictví však nadále zůstávají nad úrovní z doby před pandemií, místní samosprávy a justice jsou podfinancované a silniční síť je v dezolátním stavu.

Situaci v zemi výrazně komplikuje celosvětová krize životních nákladů, která na Velkou Británii doléhá obzvláště tvrdě kvůli vysoké příjmové nerovnosti. Inflace vyhnala úrokové sazby výše než v eurozóně a britská ekonomika trpí kvůli své vysoké závislosti na plynu také důsledky probíhající války v Íránu. Starmerovi se navíc nedaří vyřešit dominantní politické téma, kterým je nelegální imigrace. Přestože celková čísla čisté migrace klesají, veřejnost je s postupem vlády nespokojená, což prudce zvyšuje volební preference protiimigrační strany Reform UK.

Mnozí odborníci na veřejné mínění upozorňují, že premiér doplácí na celospolečenskou antipatii vůči politice jako takové, a za současných podmínek by byl extrémně nepopulární jakýkoliv předseda vlády. Mezi labouristickými poslanci však roste panika, že Starmer je již tak toxickou figurou, že v příštích parlamentních volbách odevzdá moc přímo do rukou lídra Reform UK a zastánce brexitu Nigela Farage. Přes silný vnitrostranický tlak se však Starmer odmítá vzdát moci a hodlá v čele kabinetu setrvat, což demonstroval i při tradičním představení vládního programu.

Vzpoura v řadách poslanců totiž přišla pouhý den před každoročním královským projevem, kterým panovník Karel III. slavnostně otevírá zasedání parlamentu a čte legislativní plány sestavené vládou. Starmer využil této významné události k tomu, aby představil odvážnější a ambicióznější program, který má Británii učinit silnější a spravedlivější. Mezi hlavními vládními návrhy se objevilo prohloubení vztahů s Evropskou unií, úplné znárodnění společnosti British Steel, reforma azylového systému, snížení věkové hranice pro účast ve volbách na šestnáct let nebo přísný zákrok proti nelegálním překupníkům vstupenek. Zatím však zůstává nejasné, zda bude mít Starmer příležitost tyto plány vůbec realizovat, přičemž analytici varují, že kvůli chmurnému ekonomickému výhledu země by měl v krátkodobém horizontu obrovské potíže s popularitou jakýkoliv jeho nástupce.

Stalo se
Novinky
Donald Trump mluví během jednání s lídry Ruska a Číny. (19.11.2026)

Trump na setkání lídrů vyzval ke kontrole jaderných zbraní. Přimět k ní Čínu podle expertů nebude lehké

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní. 

Novinky
Donald Trump a Si Ťin-pching

Trump jednal s lídry 81 minut. Od schůzky si nikdo z nich nic nesliboval

Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.

Novinky
Trump dorazil do Číny na summit APEC

Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, prohlásil po jednání Putin

Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.

Novinky
Ilustrační foto

Změny potvrzeny! V Německu se děje něco, co může mít vliv na Česko

Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.