Francouzský prezident Emmanuel Macron představil novou jadernou doktrínu takzvaného předsunutého odstrašení, která znamená nejvýraznější posun v jaderné politice země za poslední desetiletí. Paříž tímto krokem signalizuje ochotu převzít větší odpovědnost za evropskou obranu a reaguje na pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který evropské spojence v NATO dlouhodobě kritizuje za nedostatečné sdílení vojenského břemene. Nová strategie zároveň odráží rostoucí obavy evropských lídrů o spolehlivost amerických závazků vůči alianci.
Součástí této zásadní změny je rozhodnutí Francie poprvé od roku 1992 navýšit velikost svého jaderného arzenálu, jelikož dosavadní kapacity byly považovány za příliš malé pro účinné odstrašení mimo francouzské hranice. Přesný počet strategických zbraní však zůstane z bezpečnostních důvodů utajen.
Paříž nově umožní dočasné rozmístění svých letounů schopných nést jaderné zbraně na území spojeneckých států, přičemž samotné rozhodovací právo o jejich případném použití si plně ponechá ve svých rukou. Francie rovněž plánuje užší koordinaci se svými evropskými partnery při zvládání případné eskalace konvenčního konfliktu s Ruskem, což v první fázi zahrnuje společná cvičení a inspekce strategických stanovišť v Německu, Velké Británii a dalších šesti státech NATO.
Macronův krok přichází v době, kdy Donald Trump pokračuje v ostré kritice aliance, hrozí stažením pěti tisíc amerických vojáků z Německa a opakovaně zmiňuje možnost úplného odchodu USA z NATO. Vztahy mezi Washingtonem a evropskými metropolemi jsou navíc zatíženy frustrací amerického prezidenta z neúspěšných pokusů o sjednání míru mezi Ruskem a Ukrajinou a také jeho rozhodnutím zahájit na konci února vojenské operace proti Íránu v rámci operace Epic Fury.
Tuto kampaň, která se ukázala jako vleklejší a komplikovanější, než Bílý dům předpokládal, Trump s evropskými spojenci předem nekonzultoval, což vedlo k jejich neochotě poskytnout Washingtonu přímou vojenskou podporu. Následná patová situace v Hormuzském průlivu navíc narušila globální dodavatelské řetězce a vyhnala nahoru ceny paliv a hnojiv.
Navzdory těmto neshodám zůstávají evropské státy NATO jednotné v podpoře Ukrajiny a uzavřely s Washingtonem dohodu o nákupu amerických zbraní, které Kyjevu postupně předávají. Spojené státy zároveň pokračují v masivní modernizaci své vlastní strategické jaderné triády, do níž plánují investovat přes jednasedmdesát miliard dolarů.
Tyto prostředky jsou určeny na vývoj nové generace mezikontinentálních balistických rakety, ponorek a strategických bombardérů s pokročilými zbraňovými systémy s dlouhým doletem. Francouzský arzenál, čítající několik stovek hlavic, sice nemůže americký jaderný deštník plně nahradit, ale společně s britskými jadernými ponorkami představuje klíčový regionální nástroj proti ruským hrozbám.
Ruský prezident Vladimir Putin od začátku války na Ukrajině opakovaně naznačuje možnost použití nestrategetických neboli taktických jaderných zbraní s kratším doletem a nižší silou v případě nepříznivého vývoje v konvenčním konfliktu. Rusko disponuje až dvěma tisíci těchto hlavic, zatímco USA jich mají na evropských základnách a v Turecku rozmístěno zhruba dvě stě.
Spojené státy proto upravily své operační plány a velitelství STRATCOM zintenzivnilo lety strategických bombardérů v blízkosti ruských hranic. Trumpova administrativa navíc prosazuje zavedení nových jaderných střel s plochou dráhou letu odpalovaných z moře s proměnlivou silou výbuchu. Nová francouzská doktrína tak doplňuje alianční úsilí a dává Moskvě jasně najevo, že demokratická Evropa se nenechá zastrašit hrozbami omezeného jaderného konfliktu.
Americký prezident Donald Trump výrazně proměnil Severoatlantickou alianci, když z původního spojenectví postaveného na sdílených demokratických hodnotách vytvořil transakční model zaměřený na obchod a byznys.
Švédský ostrov Gotland, ležící na strategickém místě v Baltském moři, prochází v reakci na rostoucí napětí ve vztazích s Ruskem rychlým procesem remilitarizace. Zatímco ještě v roce 2005 byl poslední vojenský pluk na ostrově zrušen, v současnosti se zde stovky mladých branců připravují na možnou obranu území.
Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, přičemž k tomu podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly objasnit dva roky starou záhadu, která začala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony.
Ukrajinské obranné síly provedly v neděli rozsáhlý koordinovaný úder zaměřený na klíčovou ruskou vojenskou infrastrukturu a logistické uzly na okupovaných územích.
V Teheránu byly zahájeny rozsáhlé smuteční obřady za bývalého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a čtyři další členy jeho rodiny. Smutečních ceremonií v rozlehlém náboženském komplexu Mosalla imáma Chomejního se účastní obrovské davy lidí. Íránská státní televize odvysílala záběry tří Chameneího synů, kterými jsou Mostafá, Mejsam a Masúd, jak se modlí u vystavených rakví.
Francie s napětím očekává úterní soudní verdikt, který rozhodne o tom, zda se nacionalistická lídryně Marine Le Penová bude moci zúčastnit prezidentských voleb. Sázky jsou mimořádně vysoké, neboť nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačují, že tato sedmapadesátiletá předsedkyně strany Národní sdružení (RN) má velmi dobrou pozici stát se příští hlavou státu.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhé čtyři roky úspěšně chránil domácí obyvatelstvo před ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. Tato situace se však nyní zásadně mění. Nedávné ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket, které cílily na klíčovou energetickou infrastrukturu, vyvolaly v Rusku bezprostřední a čím dál ostřejší palivovou krizi. Z minoritní nepříjemnosti se tak stal problém, který již většina Rusů nemůže ignorovat.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.