Reakce na Trumpovu výzvu? Macron chce navýšit jaderný arzenál Francie

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron, foto: Facebook Emmanuel Macron
Klára Marková 21. května 2026 13:02
Sdílej:

Francouzský prezident Emmanuel Macron představil novou jadernou doktrínu takzvaného předsunutého odstrašení, která znamená nejvýraznější posun v jaderné politice země za poslední desetiletí. Paříž tímto krokem signalizuje ochotu převzít větší odpovědnost za evropskou obranu a reaguje na pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který evropské spojence v NATO dlouhodobě kritizuje za nedostatečné sdílení vojenského břemene. Nová strategie zároveň odráží rostoucí obavy evropských lídrů o spolehlivost amerických závazků vůči alianci.

Součástí této zásadní změny je rozhodnutí Francie poprvé od roku 1992 navýšit velikost svého jaderného arzenálu, jelikož dosavadní kapacity byly považovány za příliš malé pro účinné odstrašení mimo francouzské hranice. Přesný počet strategických zbraní však zůstane z bezpečnostních důvodů utajen.

Paříž nově umožní dočasné rozmístění svých letounů schopných nést jaderné zbraně na území spojeneckých států, přičemž samotné rozhodovací právo o jejich případném použití si plně ponechá ve svých rukou. Francie rovněž plánuje užší koordinaci se svými evropskými partnery při zvládání případné eskalace konvenčního konfliktu s Ruskem, což v první fázi zahrnuje společná cvičení a inspekce strategických stanovišť v Německu, Velké Británii a dalších šesti státech NATO.

Macronův krok přichází v době, kdy Donald Trump pokračuje v ostré kritice aliance, hrozí stažením pěti tisíc amerických vojáků z Německa a opakovaně zmiňuje možnost úplného odchodu USA z NATO. Vztahy mezi Washingtonem a evropskými metropolemi jsou navíc zatíženy frustrací amerického prezidenta z neúspěšných pokusů o sjednání míru mezi Ruskem a Ukrajinou a také jeho rozhodnutím zahájit na konci února vojenské operace proti Íránu v rámci operace Epic Fury.

Tuto kampaň, která se ukázala jako vleklejší a komplikovanější, než Bílý dům předpokládal, Trump s evropskými spojenci předem nekonzultoval, což vedlo k jejich neochotě poskytnout Washingtonu přímou vojenskou podporu. Následná patová situace v Hormuzském průlivu navíc narušila globální dodavatelské řetězce a vyhnala nahoru ceny paliv a hnojiv.

Navzdory těmto neshodám zůstávají evropské státy NATO jednotné v podpoře Ukrajiny a uzavřely s Washingtonem dohodu o nákupu amerických zbraní, které Kyjevu postupně předávají. Spojené státy zároveň pokračují v masivní modernizaci své vlastní strategické jaderné triády, do níž plánují investovat přes jednasedmdesát miliard dolarů.

Tyto prostředky jsou určeny na vývoj nové generace mezikontinentálních balistických rakety, ponorek a strategických bombardérů s pokročilými zbraňovými systémy s dlouhým doletem. Francouzský arzenál, čítající několik stovek hlavic, sice nemůže americký jaderný deštník plně nahradit, ale společně s britskými jadernými ponorkami představuje klíčový regionální nástroj proti ruským hrozbám.

Ruský prezident Vladimir Putin od začátku války na Ukrajině opakovaně naznačuje možnost použití nestrategetických neboli taktických jaderných zbraní s kratším doletem a nižší silou v případě nepříznivého vývoje v konvenčním konfliktu. Rusko disponuje až dvěma tisíci těchto hlavic, zatímco USA jich mají na evropských základnách a v Turecku rozmístěno zhruba dvě stě.

Spojené státy proto upravily své operační plány a velitelství STRATCOM zintenzivnilo lety strategických bombardérů v blízkosti ruských hranic. Trumpova administrativa navíc prosazuje zavedení nových jaderných střel s plochou dráhou letu odpalovaných z moře s proměnlivou silou výbuchu. Nová francouzská doktrína tak doplňuje alianční úsilí a dává Moskvě jasně najevo, že demokratická Evropa se nenechá zastrašit hrozbami omezeného jaderného konfliktu.

Stalo se
Novinky
Petr Pavel

Pavel pod palbou: Spustí se bengál, protože prezident nepůjde volit?

Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha. 

Novinky
Robert Fico (Smer)

Potřebuje vypnout! Robert Fico přiznal zdravotní potíže

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí. 

Novinky
Ruský útok na Ukrajinu

Nová fáze války na Ukrajině: Rusové si našli další cíle pro své útoky!

Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. 

Novinky
Komentář
Andrej Babiš

Hrozí Česku armagedon? Pravda o vývoji od loňských voleb a vítězství Babiše!

Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.