Francouzský prezident Emmanuel Macron představil novou jadernou doktrínu takzvaného předsunutého odstrašení, která znamená nejvýraznější posun v jaderné politice země za poslední desetiletí. Paříž tímto krokem signalizuje ochotu převzít větší odpovědnost za evropskou obranu a reaguje na pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který evropské spojence v NATO dlouhodobě kritizuje za nedostatečné sdílení vojenského břemene. Nová strategie zároveň odráží rostoucí obavy evropských lídrů o spolehlivost amerických závazků vůči alianci.
Součástí této zásadní změny je rozhodnutí Francie poprvé od roku 1992 navýšit velikost svého jaderného arzenálu, jelikož dosavadní kapacity byly považovány za příliš malé pro účinné odstrašení mimo francouzské hranice. Přesný počet strategických zbraní však zůstane z bezpečnostních důvodů utajen.
Paříž nově umožní dočasné rozmístění svých letounů schopných nést jaderné zbraně na území spojeneckých států, přičemž samotné rozhodovací právo o jejich případném použití si plně ponechá ve svých rukou. Francie rovněž plánuje užší koordinaci se svými evropskými partnery při zvládání případné eskalace konvenčního konfliktu s Ruskem, což v první fázi zahrnuje společná cvičení a inspekce strategických stanovišť v Německu, Velké Británii a dalších šesti státech NATO.
Macronův krok přichází v době, kdy Donald Trump pokračuje v ostré kritice aliance, hrozí stažením pěti tisíc amerických vojáků z Německa a opakovaně zmiňuje možnost úplného odchodu USA z NATO. Vztahy mezi Washingtonem a evropskými metropolemi jsou navíc zatíženy frustrací amerického prezidenta z neúspěšných pokusů o sjednání míru mezi Ruskem a Ukrajinou a také jeho rozhodnutím zahájit na konci února vojenské operace proti Íránu v rámci operace Epic Fury.
Tuto kampaň, která se ukázala jako vleklejší a komplikovanější, než Bílý dům předpokládal, Trump s evropskými spojenci předem nekonzultoval, což vedlo k jejich neochotě poskytnout Washingtonu přímou vojenskou podporu. Následná patová situace v Hormuzském průlivu navíc narušila globální dodavatelské řetězce a vyhnala nahoru ceny paliv a hnojiv.
Navzdory těmto neshodám zůstávají evropské státy NATO jednotné v podpoře Ukrajiny a uzavřely s Washingtonem dohodu o nákupu amerických zbraní, které Kyjevu postupně předávají. Spojené státy zároveň pokračují v masivní modernizaci své vlastní strategické jaderné triády, do níž plánují investovat přes jednasedmdesát miliard dolarů.
Tyto prostředky jsou určeny na vývoj nové generace mezikontinentálních balistických rakety, ponorek a strategických bombardérů s pokročilými zbraňovými systémy s dlouhým doletem. Francouzský arzenál, čítající několik stovek hlavic, sice nemůže americký jaderný deštník plně nahradit, ale společně s britskými jadernými ponorkami představuje klíčový regionální nástroj proti ruským hrozbám.
Ruský prezident Vladimir Putin od začátku války na Ukrajině opakovaně naznačuje možnost použití nestrategetických neboli taktických jaderných zbraní s kratším doletem a nižší silou v případě nepříznivého vývoje v konvenčním konfliktu. Rusko disponuje až dvěma tisíci těchto hlavic, zatímco USA jich mají na evropských základnách a v Turecku rozmístěno zhruba dvě stě.
Spojené státy proto upravily své operační plány a velitelství STRATCOM zintenzivnilo lety strategických bombardérů v blízkosti ruských hranic. Trumpova administrativa navíc prosazuje zavedení nových jaderných střel s plochou dráhou letu odpalovaných z moře s proměnlivou silou výbuchu. Nová francouzská doktrína tak doplňuje alianční úsilí a dává Moskvě jasně najevo, že demokratická Evropa se nenechá zastrašit hrozbami omezeného jaderného konfliktu.
Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi. Nedávný pohřeb dvou mladých sester v Kyjevě, které zahynuly v troskách obytného domu, připomněl tragickou lidskou cenu největšího souvislého leteckého útoku od začátku války. Během pouhých osmačtyřiceti hodin Rusko na ukrajinské cíle vypálilo 1 500 bezpilotních letounů a 56 raket. I přes ztráty na životech však ukrajinská obrana podstatnou část hrozeb zlikvidovala, když podle prezidenta Volodymyra Zelenského úspěšně zneškodnila 94 procent útočných dronů a 73 procent střel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron představil novou jadernou doktrínu takzvaného předsunutého odstrašení, která znamená nejvýraznější posun v jaderné politice země za poslední desetiletí. Paříž tímto krokem signalizuje ochotu převzít větší odpovědnost za evropskou obranu a reaguje na pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který evropské spojence v NATO dlouhodobě kritizuje za nedostatečné sdílení vojenského břemene. Nová strategie zároveň odráží rostoucí obavy evropských lídrů o spolehlivost amerických závazků vůči alianci.
Americké zpravodajské služby naznačují, že Írán obnovuje své vojenské kapacity výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Během šestitýdenního příměří, které začalo na počátku dubna, Teherán již stihl restartovat část své produkce útočných bezpilotních letounů.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico snaží využít současného politického oslabení německého kancléře Friedricha Merze. V situaci, kdy Merzova popularita v Německu prudce klesá, Kreml zintenzivňuje své úsilí s cílem urychlit jeho politický pád. Tímto postupem se Moskva pokouší posílit pozice proruských sil na německé krajní pravici, reprezentované zejména opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD).
Americký prezident Donald Trump po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil, že předseda izraelské vlády udělá cokoliv, co po něm bude požadovat. Šéf Bílého domu před novináři na letecké základně v Marylandu zdůraznil, že jsou s izraelským lídrem na stejné vlně, pokud jde o vyjednávání s cílem ukončit válečný konflikt s Íránem.
Severoatlantická aliance v současné době nemá žádnou plnohodnotnou alternativu k umělé inteligenci od americké společnosti Palantir, která se využívá přímo na bojištích. Jeden z nejvýše postavených velitelů NATO v této souvislosti upozornil, že pokud chce avaaavEvropa snížit svou závislost na obranných technologiích ze Spojených států, musí začít jednat mnohem rychleji než doposud.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá osobně jednat s tchajwanským lídrem Laj Čching-tem o potenciálním prodeji zbraní. Tento krok by znamenal zásadní odklon od dosavadních diplomatických zvyklostí. Nejvyšší představitelé Spojených států a Tchaj-wanu spolu totiž přímo nehovořili od roku 1979. Právě tehdy Washington přerušil oficiální vztahy s Tchaj-pejí, aby mohl diplomaticky uznat vládu v Pekingu.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).