Reakce na Trumpovu výzvu? Macron chce navýšit jaderný arzenál Francie

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron, foto: Facebook Emmanuel Macron
Klára Marková 21. května 2026 13:02
Sdílej:

Francouzský prezident Emmanuel Macron představil novou jadernou doktrínu takzvaného předsunutého odstrašení, která znamená nejvýraznější posun v jaderné politice země za poslední desetiletí. Paříž tímto krokem signalizuje ochotu převzít větší odpovědnost za evropskou obranu a reaguje na pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který evropské spojence v NATO dlouhodobě kritizuje za nedostatečné sdílení vojenského břemene. Nová strategie zároveň odráží rostoucí obavy evropských lídrů o spolehlivost amerických závazků vůči alianci.

Součástí této zásadní změny je rozhodnutí Francie poprvé od roku 1992 navýšit velikost svého jaderného arzenálu, jelikož dosavadní kapacity byly považovány za příliš malé pro účinné odstrašení mimo francouzské hranice. Přesný počet strategických zbraní však zůstane z bezpečnostních důvodů utajen.

Paříž nově umožní dočasné rozmístění svých letounů schopných nést jaderné zbraně na území spojeneckých států, přičemž samotné rozhodovací právo o jejich případném použití si plně ponechá ve svých rukou. Francie rovněž plánuje užší koordinaci se svými evropskými partnery při zvládání případné eskalace konvenčního konfliktu s Ruskem, což v první fázi zahrnuje společná cvičení a inspekce strategických stanovišť v Německu, Velké Británii a dalších šesti státech NATO.

Macronův krok přichází v době, kdy Donald Trump pokračuje v ostré kritice aliance, hrozí stažením pěti tisíc amerických vojáků z Německa a opakovaně zmiňuje možnost úplného odchodu USA z NATO. Vztahy mezi Washingtonem a evropskými metropolemi jsou navíc zatíženy frustrací amerického prezidenta z neúspěšných pokusů o sjednání míru mezi Ruskem a Ukrajinou a také jeho rozhodnutím zahájit na konci února vojenské operace proti Íránu v rámci operace Epic Fury.

Tuto kampaň, která se ukázala jako vleklejší a komplikovanější, než Bílý dům předpokládal, Trump s evropskými spojenci předem nekonzultoval, což vedlo k jejich neochotě poskytnout Washingtonu přímou vojenskou podporu. Následná patová situace v Hormuzském průlivu navíc narušila globální dodavatelské řetězce a vyhnala nahoru ceny paliv a hnojiv.

Navzdory těmto neshodám zůstávají evropské státy NATO jednotné v podpoře Ukrajiny a uzavřely s Washingtonem dohodu o nákupu amerických zbraní, které Kyjevu postupně předávají. Spojené státy zároveň pokračují v masivní modernizaci své vlastní strategické jaderné triády, do níž plánují investovat přes jednasedmdesát miliard dolarů.

Tyto prostředky jsou určeny na vývoj nové generace mezikontinentálních balistických rakety, ponorek a strategických bombardérů s pokročilými zbraňovými systémy s dlouhým doletem. Francouzský arzenál, čítající několik stovek hlavic, sice nemůže americký jaderný deštník plně nahradit, ale společně s britskými jadernými ponorkami představuje klíčový regionální nástroj proti ruským hrozbám.

Ruský prezident Vladimir Putin od začátku války na Ukrajině opakovaně naznačuje možnost použití nestrategetických neboli taktických jaderných zbraní s kratším doletem a nižší silou v případě nepříznivého vývoje v konvenčním konfliktu. Rusko disponuje až dvěma tisíci těchto hlavic, zatímco USA jich mají na evropských základnách a v Turecku rozmístěno zhruba dvě stě.

Spojené státy proto upravily své operační plány a velitelství STRATCOM zintenzivnilo lety strategických bombardérů v blízkosti ruských hranic. Trumpova administrativa navíc prosazuje zavedení nových jaderných střel s plochou dráhou letu odpalovaných z moře s proměnlivou silou výbuchu. Nová francouzská doktrína tak doplňuje alianční úsilí a dává Moskvě jasně najevo, že demokratická Evropa se nenechá zastrašit hrozbami omezeného jaderného konfliktu.

Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajinskou armádu nezastaví ani USA. Kyjev plánuje ztrojnásobit schopnosti pro dálkové údery v Rusku

Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.

Novinky
Benjamin Netanjahu

Další políček Netanjahuovi: Izraelský parlament zvolil za předsedu spojence Eisenkota

Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.

Novinky
Ilustrační foto

Návrat do celní unie, jednotného trhu či Unie? Británie se snaží obnovit integraci s EU, ta se od dob brexitu změnila

Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.

Novinky
Marco Rubio

Letadla, banky i úřady. USA zasáhla vlna výpadků informačních technologií, Rubio prozradil podrobnosti

Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.