Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá osobně jednat s tchajwanským lídrem Laj Čching-tem o potenciálním prodeji zbraní. Tento krok by znamenal zásadní odklon od dosavadních diplomatických zvyklostí. Nejvyšší představitelé Spojených států a Tchaj-wanu spolu totiž přímo nehovořili od roku 1979. Právě tehdy Washington přerušil oficiální vztahy s Tchaj-pejí, aby mohl diplomaticky uznat vládu v Pekingu.
Čína si nárokuje Tchaj-wan jako své vlastní území a nevylučuje ani možnost, že nad ním převezme kontrolu za použití síly. Současný tchajwanský prezident Laj Čching-te se od svého nástupu do úřadu v roce 2024 výrazně snaží o posílení obrany ostrova. Spojené státy sice Tchaj-wan dlouhodobě podporují a zákon jim ukládá povinnost poskytovat mu prostředky k sebeobraně, zároveň však musí tento postoj vyvažovat snahou o udržení diplomatických vztahů s Pekingem.
Na středeční dotaz ohledně plánovaného rozhovoru s Laj Čching-tem před rozhodnutím o prodeji zbraní Trump reagoval slovy, že s ním promluví, protože mluví s každým, a že na tchajwanském problému zapracují. Zároveň Trump označil svůj vztah s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem za úžasný. Uvedl to po skončení dvoudenního summitu, který se odehrál minulý týden v Pekingu.
Zákon o vztazích s Tchaj-wanem z roku 1979 umožňuje Spojeným státům dodávat na ostrov zbraně obranného charakteru, což je důvodem pokračujících vojenských dodávek. Trump se momentálně rozhoduje, zda schválí prodej obranného balíku v hodnotě 14 miliard dolarů, který podle dostupných informací obsahuje systémy protivzdušné obrany a vybavení proti dronům. Podle deníku Financial Times nyní Peking kvůli tomuto rozhodování blokuje plánovanou návštěvu vysoce postaveného představitele Pentagonu Elbridge Colbyho s tím, že ji neschválí, dokud Trump o zbraních nerozhodne.
Během zpátečního letu z Pekingu na palubě Air Force One Trump novinářům sdělil, že o prodeji zbraní rozhodne v poměrně krátké době. Dodal, že musí mluvit s osobou, která v současnosti Tchaj-wanu vládne. Čína během Trumpovy návštěvy jasně deklarovala, že otázka ostrova je jedním z největších problémů ve vzájemných vztazích, přičemž Si Ťin-pching varoval před možným konfliktem mezi oběma velmocemi v případě nesprávného postupu.
Trump sice možnost přímého vojenského střetu kvůli ostrovu odmítl, potvrdil však, že čínský prezident vnímá tuto záležitost velmi emotivně. Šéf Bílého domu zároveň zdůraznil, že během jednání v Pekingu neučinil žádný definitivní závazek. Prezident Laj následně reagoval prohlášením, že Tchaj-wan je suverénní, nezávislá a demokratická země a že mír v Tchajwanské úžině nebude předmětem žádných obchodů nebo obětí.
Tchajwanský vůdce rovněž označil americké vojenské dodávky za klíčový faktor pro zachování stability v celém regionu. Pro Donalda Trumpa by to nebylo první porušení protokolu, jelikož již v roce 2016 jako nově zvolený prezident hovořil s tehdejší tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, což vyvolalo oficiální protest ze strany Číny. Trump navíc prohlásil, že o zbraňových prodejích detailně diskutoval přímo se Si Ťin-pchingem, což by v případě potvrzení znamenalo další nečekaný rozchod s americkou politickou linií.
V roce 1982 totiž Spojené státy ujistily Tchaj-wan, že s Pekingem nebudou obchody se zbraněmi konzultovat. Trump však na připomínku tohoto závazku z osmdesátých let reagoval slovy, že od té doby uplynula již dlouhá doba. V loňském prosinci schválil Washington prodej zbraní na Tchaj-wan za 11 miliard dolarů, což tehdy vyvolalo velkou nevoli Pekingu. Pod vedením prezidenta Laje ostrov výrazně zvyšuje své výdaje na obranu jako reakci na rostoucí vojenský tlak ze strany Číny, ačkoli většina obyvatel Tchaj-wanu preferuje zachování současného stavu, kdy ostrov oficiálně nevyhlašuje nezávislost, ale ani se neslučuje s Čínou.
Ukrajinské obranné síly provedly v neděli rozsáhlý koordinovaný úder zaměřený na klíčovou ruskou vojenskou infrastrukturu a logistické uzly na okupovaných územích.
V Teheránu byly zahájeny rozsáhlé smuteční obřady za bývalého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a čtyři další členy jeho rodiny. Smutečních ceremonií v rozlehlém náboženském komplexu Mosalla imáma Chomejního se účastní obrovské davy lidí. Íránská státní televize odvysílala záběry tří Chameneího synů, kterými jsou Mostafá, Mejsam a Masúd, jak se modlí u vystavených rakví.
Francie s napětím očekává úterní soudní verdikt, který rozhodne o tom, zda se nacionalistická lídryně Marine Le Penová bude moci zúčastnit prezidentských voleb. Sázky jsou mimořádně vysoké, neboť nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačují, že tato sedmapadesátiletá předsedkyně strany Národní sdružení (RN) má velmi dobrou pozici stát se příští hlavou státu.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhé čtyři roky úspěšně chránil domácí obyvatelstvo před ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. Tato situace se však nyní zásadně mění. Nedávné ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket, které cílily na klíčovou energetickou infrastrukturu, vyvolaly v Rusku bezprostřední a čím dál ostřejší palivovou krizi. Z minoritní nepříjemnosti se tak stal problém, který již většina Rusů nemůže ignorovat.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.