Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá osobně jednat s tchajwanským lídrem Laj Čching-tem o potenciálním prodeji zbraní. Tento krok by znamenal zásadní odklon od dosavadních diplomatických zvyklostí. Nejvyšší představitelé Spojených států a Tchaj-wanu spolu totiž přímo nehovořili od roku 1979. Právě tehdy Washington přerušil oficiální vztahy s Tchaj-pejí, aby mohl diplomaticky uznat vládu v Pekingu.
Čína si nárokuje Tchaj-wan jako své vlastní území a nevylučuje ani možnost, že nad ním převezme kontrolu za použití síly. Současný tchajwanský prezident Laj Čching-te se od svého nástupu do úřadu v roce 2024 výrazně snaží o posílení obrany ostrova. Spojené státy sice Tchaj-wan dlouhodobě podporují a zákon jim ukládá povinnost poskytovat mu prostředky k sebeobraně, zároveň však musí tento postoj vyvažovat snahou o udržení diplomatických vztahů s Pekingem.
Na středeční dotaz ohledně plánovaného rozhovoru s Laj Čching-tem před rozhodnutím o prodeji zbraní Trump reagoval slovy, že s ním promluví, protože mluví s každým, a že na tchajwanském problému zapracují. Zároveň Trump označil svůj vztah s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem za úžasný. Uvedl to po skončení dvoudenního summitu, který se odehrál minulý týden v Pekingu.
Zákon o vztazích s Tchaj-wanem z roku 1979 umožňuje Spojeným státům dodávat na ostrov zbraně obranného charakteru, což je důvodem pokračujících vojenských dodávek. Trump se momentálně rozhoduje, zda schválí prodej obranného balíku v hodnotě 14 miliard dolarů, který podle dostupných informací obsahuje systémy protivzdušné obrany a vybavení proti dronům. Podle deníku Financial Times nyní Peking kvůli tomuto rozhodování blokuje plánovanou návštěvu vysoce postaveného představitele Pentagonu Elbridge Colbyho s tím, že ji neschválí, dokud Trump o zbraních nerozhodne.
Během zpátečního letu z Pekingu na palubě Air Force One Trump novinářům sdělil, že o prodeji zbraní rozhodne v poměrně krátké době. Dodal, že musí mluvit s osobou, která v současnosti Tchaj-wanu vládne. Čína během Trumpovy návštěvy jasně deklarovala, že otázka ostrova je jedním z největších problémů ve vzájemných vztazích, přičemž Si Ťin-pching varoval před možným konfliktem mezi oběma velmocemi v případě nesprávného postupu.
Trump sice možnost přímého vojenského střetu kvůli ostrovu odmítl, potvrdil však, že čínský prezident vnímá tuto záležitost velmi emotivně. Šéf Bílého domu zároveň zdůraznil, že během jednání v Pekingu neučinil žádný definitivní závazek. Prezident Laj následně reagoval prohlášením, že Tchaj-wan je suverénní, nezávislá a demokratická země a že mír v Tchajwanské úžině nebude předmětem žádných obchodů nebo obětí.
Tchajwanský vůdce rovněž označil americké vojenské dodávky za klíčový faktor pro zachování stability v celém regionu. Pro Donalda Trumpa by to nebylo první porušení protokolu, jelikož již v roce 2016 jako nově zvolený prezident hovořil s tehdejší tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, což vyvolalo oficiální protest ze strany Číny. Trump navíc prohlásil, že o zbraňových prodejích detailně diskutoval přímo se Si Ťin-pchingem, což by v případě potvrzení znamenalo další nečekaný rozchod s americkou politickou linií.
V roce 1982 totiž Spojené státy ujistily Tchaj-wan, že s Pekingem nebudou obchody se zbraněmi konzultovat. Trump však na připomínku tohoto závazku z osmdesátých let reagoval slovy, že od té doby uplynula již dlouhá doba. V loňském prosinci schválil Washington prodej zbraní na Tchaj-wan za 11 miliard dolarů, což tehdy vyvolalo velkou nevoli Pekingu. Pod vedením prezidenta Laje ostrov výrazně zvyšuje své výdaje na obranu jako reakci na rostoucí vojenský tlak ze strany Číny, ačkoli většina obyvatel Tchaj-wanu preferuje zachování současného stavu, kdy ostrov oficiálně nevyhlašuje nezávislost, ale ani se neslučuje s Čínou.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá osobně jednat s tchajwanským lídrem Laj Čching-tem o potenciálním prodeji zbraní. Tento krok by znamenal zásadní odklon od dosavadních diplomatických zvyklostí. Nejvyšší představitelé Spojených států a Tchaj-wanu spolu totiž přímo nehovořili od roku 1979. Právě tehdy Washington přerušil oficiální vztahy s Tchaj-pejí, aby mohl diplomaticky uznat vládu v Pekingu.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.