Světová zdravotnická organizace vyhlásila sedmnáctou epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo za stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Doposud bylo identifikováno 139 podezřelých úmrtí a téměř 600 případů nákazy touto krvácivou horečkou, přičemž většina z nich se nachází v severovýchodních provinciích Ituri a Severní Kivu. Dva případy se objevily také v sousední Ugandě u osob, které z Konga přicestovaly, a vážné obavy panují rovněž v Jižním Súdánu. Podle odborníků se nemoc v regionu nepozorovaně šířila již několik měsíců a kvůli vysoké mobilitě tamního obyvatelstva může trvat dlouhou dobu, než se situaci podaří dostat pod kontrolu. Regionální riziko je hodnoceno jako vysoké, zatímco riziko globálního šíření zůstává nízké.
Za současnou epidemii je zodpovědný kmen Bundibugyo, který je sice považován za méně smrtící než kmen z masivní západoafrické epidemie z let 2014 až 2016, ale přesto podle studií zabíjí přibližně třetinu nakažených. Proti tomuto konkrétnímu kmeni navíc dosud neexistují žádné licencované vakcíny ani schválené léky, i když některé jsou ve fázi vývoje.
Výskyt tohoto vzácnějšího typu viru přispěl k tomu, že jeho odhalení trvalo delší dobu, protože úřady zpočátku testovaly vzorky na běžnější kmeny eboly. Boj s nákazou však zásadním způsobem komplikuje především lidský faktor a nestabilní situace v oblasti.
Východní Kongo se dlouhodobě potýká s ozbrojeným konfliktem, který v uplynulém roce ještě zesílil. Válka znemožňuje zdravotnickým týmům přístup k ohroženým komunitám, vyhání uprchlíky do přeplněných center s katastrofálními hygienickými podmínkami a devastuje lékařskou péči.
Ozbrojené skupiny v provincii Ituri navíc opakovaně útočí přímo na zdravotnická zařízení. Místní obyvatelé, kteří od státu dostávají jen minimální podporu, jsou velmi nedůvěřiví vůči úřadům i humanitárním pracovníkům. Prolomení této bariéry vyžaduje citlivý přístup k místním zvykům a zavedení běžné zdravotní péče, která by pomohla vybudovat důvěru potřebnou pro zřízení specializovaných center na léčbu eboly.
Místní zdravotníci mají s ebolou bohaté zkušenosti a nepotřebují příjezd mezinárodních týmů, ale nutně vyžadují finanční a materiální prostředky. Boj s epidemií však těžce zasáhly škrty v humanitárních rozpočtech, ke kterým přistoupil americký prezident Donald Trump, britská vláda a další západní lídři.
Mezinárodní záchranný výbor kvůli výpadku amerických financí musel snížit počet svých zdravotnických středisek zaměřených na připravenost proti epidemiím ve východním Kongu z pěti na dvě. To ochromilo sledování nemocí i budování základních hygienických stanic, což vedlo k opožděnému zachycení viru v populaci. Kritika ze strany Bílého domu, že reakce Světové zdravotnické organizace byla pomalá, tak působí rozporuplně, když právě Trumpova administrativa organizaci připravila o největší zdroj příjmů.
Zahraniční vlády v reakci na krizový stav nyní nabízejí nouzové financování. Podle odborných analýz je však úspěšné zvládání nebezpečných chorob závislé na stabilní a dlouhodobé podpoře frontline pracovníků i mezinárodního monitoringu, nikoliv na jednorázových finančních injekcích.
Globální rada pro sledování připravenosti ve své zprávě varovala, že výskyt infekčních onemocnění celosvětově roste v důsledku klimatické krize a válečných konfliktů, zatímco geopolitická roztříštěnost oslabuje společnou mezinárodní reakci. Vývoj v Demokratické republice Kongo tak ukazuje, že politická rozhodnutí na druhé straně planety mají přímé a dlouhodobé následky pro globální zdravotní bezpečnost.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.