Světová zdravotnická organizace vyhlásila sedmnáctou epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo za stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Doposud bylo identifikováno 139 podezřelých úmrtí a téměř 600 případů nákazy touto krvácivou horečkou, přičemž většina z nich se nachází v severovýchodních provinciích Ituri a Severní Kivu. Dva případy se objevily také v sousední Ugandě u osob, které z Konga přicestovaly, a vážné obavy panují rovněž v Jižním Súdánu. Podle odborníků se nemoc v regionu nepozorovaně šířila již několik měsíců a kvůli vysoké mobilitě tamního obyvatelstva může trvat dlouhou dobu, než se situaci podaří dostat pod kontrolu. Regionální riziko je hodnoceno jako vysoké, zatímco riziko globálního šíření zůstává nízké.
Za současnou epidemii je zodpovědný kmen Bundibugyo, který je sice považován za méně smrtící než kmen z masivní západoafrické epidemie z let 2014 až 2016, ale přesto podle studií zabíjí přibližně třetinu nakažených. Proti tomuto konkrétnímu kmeni navíc dosud neexistují žádné licencované vakcíny ani schválené léky, i když některé jsou ve fázi vývoje.
Výskyt tohoto vzácnějšího typu viru přispěl k tomu, že jeho odhalení trvalo delší dobu, protože úřady zpočátku testovaly vzorky na běžnější kmeny eboly. Boj s nákazou však zásadním způsobem komplikuje především lidský faktor a nestabilní situace v oblasti.
Východní Kongo se dlouhodobě potýká s ozbrojeným konfliktem, který v uplynulém roce ještě zesílil. Válka znemožňuje zdravotnickým týmům přístup k ohroženým komunitám, vyhání uprchlíky do přeplněných center s katastrofálními hygienickými podmínkami a devastuje lékařskou péči.
Ozbrojené skupiny v provincii Ituri navíc opakovaně útočí přímo na zdravotnická zařízení. Místní obyvatelé, kteří od státu dostávají jen minimální podporu, jsou velmi nedůvěřiví vůči úřadům i humanitárním pracovníkům. Prolomení této bariéry vyžaduje citlivý přístup k místním zvykům a zavedení běžné zdravotní péče, která by pomohla vybudovat důvěru potřebnou pro zřízení specializovaných center na léčbu eboly.
Místní zdravotníci mají s ebolou bohaté zkušenosti a nepotřebují příjezd mezinárodních týmů, ale nutně vyžadují finanční a materiální prostředky. Boj s epidemií však těžce zasáhly škrty v humanitárních rozpočtech, ke kterým přistoupil americký prezident Donald Trump, britská vláda a další západní lídři.
Mezinárodní záchranný výbor kvůli výpadku amerických financí musel snížit počet svých zdravotnických středisek zaměřených na připravenost proti epidemiím ve východním Kongu z pěti na dvě. To ochromilo sledování nemocí i budování základních hygienických stanic, což vedlo k opožděnému zachycení viru v populaci. Kritika ze strany Bílého domu, že reakce Světové zdravotnické organizace byla pomalá, tak působí rozporuplně, když právě Trumpova administrativa organizaci připravila o největší zdroj příjmů.
Zahraniční vlády v reakci na krizový stav nyní nabízejí nouzové financování. Podle odborných analýz je však úspěšné zvládání nebezpečných chorob závislé na stabilní a dlouhodobé podpoře frontline pracovníků i mezinárodního monitoringu, nikoliv na jednorázových finančních injekcích.
Globální rada pro sledování připravenosti ve své zprávě varovala, že výskyt infekčních onemocnění celosvětově roste v důsledku klimatické krize a válečných konfliktů, zatímco geopolitická roztříštěnost oslabuje společnou mezinárodní reakci. Vývoj v Demokratické republice Kongo tak ukazuje, že politická rozhodnutí na druhé straně planety mají přímé a dlouhodobé následky pro globální zdravotní bezpečnost.
Rusko varovalo cizince, kteří se nacházejí na Ukrajině, případně se tam chystají, a to včetně diplomatů. Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že armáda bude pokračovat se systematickými útoky proti vojenským zařízením v Kyjevě a dalších ukrajinských městech v reakci na ukrajinské údery.
O zvláštní dlouhodobý pobyt v České republice letos projevilo zájem téměř 57 tisíc držitelů dočasné ochrany sdružených ve více než 33 tisících domácnostech. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Už i léto s přízviskem babí se neúprosně chýlí ke konci. Meteorologové prozradili, kdy začne ten pravý podzim, takže se již doopravdy budeme muset teple obléknout. Příští týden přinese zásadní změnu počasí.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.