Světová zdravotnická organizace vyhlásila sedmnáctou epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo za stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Doposud bylo identifikováno 139 podezřelých úmrtí a téměř 600 případů nákazy touto krvácivou horečkou, přičemž většina z nich se nachází v severovýchodních provinciích Ituri a Severní Kivu. Dva případy se objevily také v sousední Ugandě u osob, které z Konga přicestovaly, a vážné obavy panují rovněž v Jižním Súdánu. Podle odborníků se nemoc v regionu nepozorovaně šířila již několik měsíců a kvůli vysoké mobilitě tamního obyvatelstva může trvat dlouhou dobu, než se situaci podaří dostat pod kontrolu. Regionální riziko je hodnoceno jako vysoké, zatímco riziko globálního šíření zůstává nízké.
Za současnou epidemii je zodpovědný kmen Bundibugyo, který je sice považován za méně smrtící než kmen z masivní západoafrické epidemie z let 2014 až 2016, ale přesto podle studií zabíjí přibližně třetinu nakažených. Proti tomuto konkrétnímu kmeni navíc dosud neexistují žádné licencované vakcíny ani schválené léky, i když některé jsou ve fázi vývoje.
Výskyt tohoto vzácnějšího typu viru přispěl k tomu, že jeho odhalení trvalo delší dobu, protože úřady zpočátku testovaly vzorky na běžnější kmeny eboly. Boj s nákazou však zásadním způsobem komplikuje především lidský faktor a nestabilní situace v oblasti.
Východní Kongo se dlouhodobě potýká s ozbrojeným konfliktem, který v uplynulém roce ještě zesílil. Válka znemožňuje zdravotnickým týmům přístup k ohroženým komunitám, vyhání uprchlíky do přeplněných center s katastrofálními hygienickými podmínkami a devastuje lékařskou péči.
Ozbrojené skupiny v provincii Ituri navíc opakovaně útočí přímo na zdravotnická zařízení. Místní obyvatelé, kteří od státu dostávají jen minimální podporu, jsou velmi nedůvěřiví vůči úřadům i humanitárním pracovníkům. Prolomení této bariéry vyžaduje citlivý přístup k místním zvykům a zavedení běžné zdravotní péče, která by pomohla vybudovat důvěru potřebnou pro zřízení specializovaných center na léčbu eboly.
Místní zdravotníci mají s ebolou bohaté zkušenosti a nepotřebují příjezd mezinárodních týmů, ale nutně vyžadují finanční a materiální prostředky. Boj s epidemií však těžce zasáhly škrty v humanitárních rozpočtech, ke kterým přistoupil americký prezident Donald Trump, britská vláda a další západní lídři.
Mezinárodní záchranný výbor kvůli výpadku amerických financí musel snížit počet svých zdravotnických středisek zaměřených na připravenost proti epidemiím ve východním Kongu z pěti na dvě. To ochromilo sledování nemocí i budování základních hygienických stanic, což vedlo k opožděnému zachycení viru v populaci. Kritika ze strany Bílého domu, že reakce Světové zdravotnické organizace byla pomalá, tak působí rozporuplně, když právě Trumpova administrativa organizaci připravila o největší zdroj příjmů.
Zahraniční vlády v reakci na krizový stav nyní nabízejí nouzové financování. Podle odborných analýz je však úspěšné zvládání nebezpečných chorob závislé na stabilní a dlouhodobé podpoře frontline pracovníků i mezinárodního monitoringu, nikoliv na jednorázových finančních injekcích.
Globální rada pro sledování připravenosti ve své zprávě varovala, že výskyt infekčních onemocnění celosvětově roste v důsledku klimatické krize a válečných konfliktů, zatímco geopolitická roztříštěnost oslabuje společnou mezinárodní reakci. Vývoj v Demokratické republice Kongo tak ukazuje, že politická rozhodnutí na druhé straně planety mají přímé a dlouhodobé následky pro globální zdravotní bezpečnost.
Světové oceány za sebou mají celý rok bezprecedentního horka, během něhož byl každý jediný den překonán nový teplotní rekord. Údaje Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a nástroje Climate Reanalyzer Mainské univerzity ukazují, že povrchové teploty globálního oceánu začaly bořit denní maxima v polovině března loňského roku.
Hluboko pod nekonečnou bílou plání Antarktidy, nedaleko odlehlé francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia, vznikl unikátní archiv světové klimatické paměti. Nejedná se o žádnou stavbu z oceli či betonu, nenašli byste tu ani hučící mrazáky nebo složité zabezpečovací systémy. Tato bezpečná svatyně byla vyhloubena přímo do zhutněného sněhu v hloubce deseti metrů pod povrchem.
Americký prezident Donald Trump výrazně proměnil Severoatlantickou alianci, když z původního spojenectví postaveného na sdílených demokratických hodnotách vytvořil transakční model zaměřený na obchod a byznys.
Švédský ostrov Gotland, ležící na strategickém místě v Baltském moři, prochází v reakci na rostoucí napětí ve vztazích s Ruskem rychlým procesem remilitarizace. Zatímco ještě v roce 2005 byl poslední vojenský pluk na ostrově zrušen, v současnosti se zde stovky mladých branců připravují na možnou obranu území.
Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, přičemž k tomu podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly objasnit dva roky starou záhadu, která začala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony.
Ukrajinské obranné síly provedly v neděli rozsáhlý koordinovaný úder zaměřený na klíčovou ruskou vojenskou infrastrukturu a logistické uzly na okupovaných územích.
V Teheránu byly zahájeny rozsáhlé smuteční obřady za bývalého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a čtyři další členy jeho rodiny. Smutečních ceremonií v rozlehlém náboženském komplexu Mosalla imáma Chomejního se účastní obrovské davy lidí. Íránská státní televize odvysílala záběry tří Chameneího synů, kterými jsou Mostafá, Mejsam a Masúd, jak se modlí u vystavených rakví.
Francie s napětím očekává úterní soudní verdikt, který rozhodne o tom, zda se nacionalistická lídryně Marine Le Penová bude moci zúčastnit prezidentských voleb. Sázky jsou mimořádně vysoké, neboť nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačují, že tato sedmapadesátiletá předsedkyně strany Národní sdružení (RN) má velmi dobrou pozici stát se příští hlavou státu.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhé čtyři roky úspěšně chránil domácí obyvatelstvo před ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. Tato situace se však nyní zásadně mění. Nedávné ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket, které cílily na klíčovou energetickou infrastrukturu, vyvolaly v Rusku bezprostřední a čím dál ostřejší palivovou krizi. Z minoritní nepříjemnosti se tak stal problém, který již většina Rusů nemůže ignorovat.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.