Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi. Nedávný pohřeb dvou mladých sester v Kyjevě, které zahynuly v troskách obytného domu, připomněl tragickou lidskou cenu největšího souvislého leteckého útoku od začátku války. Během pouhých osmačtyřiceti hodin Rusko na ukrajinské cíle vypálilo 1 500 bezpilotních letounů a 56 raket. I přes ztráty na životech však ukrajinská obrana podstatnou část hrozeb zlikvidovala, když podle prezidenta Volodymyra Zelenského úspěšně zneškodnila 94 procent útočných dronů a 73 procent střel.
Tato úspěšnost ukazuje na obrovský pokrok, kterého ukrajinské síly v obraně nebe dosáhly, jelikož ještě na jaře loňského roku dokázaly sestřelit jen o něco více než polovinu nepřátelských bezpilotních letounů. Představitelé ukrajinského ministerstva obrany s nadsázkou uvádějí, že jejich vojáci jsou nyní v této oblasti nejlepší na světě, zároveň však přiznávají, že likvidace balistických raket zůstává nadále velmi složitým úkolem. Na začátku ruské invaze přitom země spoléhala na zastaralé zbraně ze sovětské éry, než jí západní partneři pomohli vybudovat odolnější štít dodávkami drahých systémů Patriot.
Klíčovým prvkem současné ukrajinské strategie je vývoj vlastních, finančně nenáročných řešení, jako jsou mobilní palebné týmy s těžkými kulomety na korbách nákladních aut nebo masově vyráběné interceptory. Srdcem celého obranného mechanismu je softwarový program Sky Map, který využívá radary, tisíce senzorů, videozáznamy a umělou inteligenci k detekci blížících se hrozeb. Na počátku konfliktu přitom armáda spoléhala na jednoduchou síť mobilních telefonů připevněných na telegrafních sloupech, které pouze naslouchaly zvuku motorů letících dronů. Dnes tento pokročilý systém efektivně pomáhá navádět palbu a pro ochranu jedné ze svých základen na Blízkém východě ho využívají i Spojené státy.
Největší úspěchy proti ruským kamikadze dronům Šáhid zaznamenávají speciální bezpilotní letouny, které svým tvarem připomínají velký náboj poháněný čtyřmi rotory. Ukrajinské továrny jich v současnosti produkují více než tisíc kusů denně, což v březnu letošního roku umožnilo zlikvidovat přes třicet tisíc ruských dronů. Příkladem je model P1-SUN, který se vyrábí s využitím 3D tisku a dosahuje rychlosti přes 300 kilometrů za hodinu s doletem přesahujícím 30 kilometrů. Náklady na výrobu jednoho takového stroje se pohybují kolem tisíce dolarů, což je zanedbatelná částka ve srovnání s padesátitisícovou hodnotou ruských útočných aparátů, které mají za úkol ničit.
Do státního systému protivzdušné obrany se nově zapojují také soukromé společnosti, které motivuje snaha ochránit vlastní továrny a kritickou infrastrukturu před zničením. Ruské útoky na energetickou síť během uplynulé zimy totiž zanechaly miliony obyvatel bez dodávek elektrického proudu. Do projektu se zapojilo již pětadvacet firem, z nichž některé vybudovaly v Charkovské oblasti u ruských hranic síť věží vybavených dálkově ovládanými kulomety. Tyto soukromé obranné systémy jsou plně integrovány do armádní struktury a podléhají vojenskému velení, což zabraňuje nekoordinovanému postupu.
V řídicích centrech těchto soukromých firem pracují prověření civilisté, od taxikářů po matky s dětmi, kteří prošli několikatýdenním intenzivním výcvikem. Samotné ovládání dálkově řízených zbraní přirovnávají operátoři ke hraní počítačových her na konzolích, přičemž výhodou zapojení komerčního sektoru je schopnost mnohem rychlejšího rozšiřování kapacit než ve státní správě. Tyto týmy mají na svém kontě již desítky sestřelených nepřátelských cílů. Ukrajina navíc paralelně zvyšuje intenzitu vlastních úderů na ruském území, kde její drony způsobily požáry ropných rafinérií a zasáhly i Petrohrad či Moskvu, což Kreml vedlo ke zredukování květnové vojenské přehlídky.
Válka se tak proměnila v neustálý souboj o technologické inovace, ve kterém se obě strany snaží co nejrychleji získat taktickou výhodu. Rusko v poslední době vyvinulo rychlejší drony s proudovým pohonem a začalo využívat klamné cíle, jejichž úkolem je odhalit pozice ukrajinských radarů a vyčerpat zásoby munice. V ukrajinském obranném štítu navíc stále přetrvávají kritické mezery, způsobené zejména nedostatkem vysoce sofistikovaných raketových systémů Patriot. Ty jsou jako jediné schopné spolehlivě likvidovat ruské balistické střely, avšak kvůli souběžně probíhající americké válce v Íránu jsou dodávky tohoto materiálu z USA značně omezené.
Další vážný problém představují malé, dálkově naváděné FPV drony, které operátoři řídí pomocí speciálních brýlí přímo na frontové linii. Tyto levné aparáty jsou na obou stranách bojiště zodpovědné za největší počet lidských ztrát, přičemž účinná obrana proti nim v blízkosti zákopů stále chybí. Navzdory masivnímu zapojení umělé inteligence a špičkových technologií tak poslední linii obrany na frontě často stále tvoří pouze ochranné sítě nad silnicemi, brokovnice a klasické pušky.
Ochrana ukrajinského vzdušného prostoru bude podle armádních činitelů i nadále extrémně náročná. Prezident Zelenskyj varoval, že masivní ruské nálety jsou záměrně navrženy tak, aby obranu zahltily a zcela vyčerpaly její kapacity. Při současném vypouštění stovek bezpilotních letounů a desítek raket najednou je téměř jisté, že některé z nich systémem včasné detekce projdou, což s sebou nevyhnutelně přinese další oběti mezi civilním obyvatelstvem.
Rusko varovalo cizince, kteří se nacházejí na Ukrajině, případně se tam chystají, a to včetně diplomatů. Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že armáda bude pokračovat se systematickými útoky proti vojenským zařízením v Kyjevě a dalších ukrajinských městech v reakci na ukrajinské údery.
O zvláštní dlouhodobý pobyt v České republice letos projevilo zájem téměř 57 tisíc držitelů dočasné ochrany sdružených ve více než 33 tisících domácnostech. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Už i léto s přízviskem babí se neúprosně chýlí ke konci. Meteorologové prozradili, kdy začne ten pravý podzim, takže se již doopravdy budeme muset teple obléknout. Příští týden přinese zásadní změnu počasí.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.