Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi. Nedávný pohřeb dvou mladých sester v Kyjevě, které zahynuly v troskách obytného domu, připomněl tragickou lidskou cenu největšího souvislého leteckého útoku od začátku války. Během pouhých osmačtyřiceti hodin Rusko na ukrajinské cíle vypálilo 1 500 bezpilotních letounů a 56 raket. I přes ztráty na životech však ukrajinská obrana podstatnou část hrozeb zlikvidovala, když podle prezidenta Volodymyra Zelenského úspěšně zneškodnila 94 procent útočných dronů a 73 procent střel.
Tato úspěšnost ukazuje na obrovský pokrok, kterého ukrajinské síly v obraně nebe dosáhly, jelikož ještě na jaře loňského roku dokázaly sestřelit jen o něco více než polovinu nepřátelských bezpilotních letounů. Představitelé ukrajinského ministerstva obrany s nadsázkou uvádějí, že jejich vojáci jsou nyní v této oblasti nejlepší na světě, zároveň však přiznávají, že likvidace balistických raket zůstává nadále velmi složitým úkolem. Na začátku ruské invaze přitom země spoléhala na zastaralé zbraně ze sovětské éry, než jí západní partneři pomohli vybudovat odolnější štít dodávkami drahých systémů Patriot.
Klíčovým prvkem současné ukrajinské strategie je vývoj vlastních, finančně nenáročných řešení, jako jsou mobilní palebné týmy s těžkými kulomety na korbách nákladních aut nebo masově vyráběné interceptory. Srdcem celého obranného mechanismu je softwarový program Sky Map, který využívá radary, tisíce senzorů, videozáznamy a umělou inteligenci k detekci blížících se hrozeb. Na počátku konfliktu přitom armáda spoléhala na jednoduchou síť mobilních telefonů připevněných na telegrafních sloupech, které pouze naslouchaly zvuku motorů letících dronů. Dnes tento pokročilý systém efektivně pomáhá navádět palbu a pro ochranu jedné ze svých základen na Blízkém východě ho využívají i Spojené státy.
Největší úspěchy proti ruským kamikadze dronům Šáhid zaznamenávají speciální bezpilotní letouny, které svým tvarem připomínají velký náboj poháněný čtyřmi rotory. Ukrajinské továrny jich v současnosti produkují více než tisíc kusů denně, což v březnu letošního roku umožnilo zlikvidovat přes třicet tisíc ruských dronů. Příkladem je model P1-SUN, který se vyrábí s využitím 3D tisku a dosahuje rychlosti přes 300 kilometrů za hodinu s doletem přesahujícím 30 kilometrů. Náklady na výrobu jednoho takového stroje se pohybují kolem tisíce dolarů, což je zanedbatelná částka ve srovnání s padesátitisícovou hodnotou ruských útočných aparátů, které mají za úkol ničit.
Do státního systému protivzdušné obrany se nově zapojují také soukromé společnosti, které motivuje snaha ochránit vlastní továrny a kritickou infrastrukturu před zničením. Ruské útoky na energetickou síť během uplynulé zimy totiž zanechaly miliony obyvatel bez dodávek elektrického proudu. Do projektu se zapojilo již pětadvacet firem, z nichž některé vybudovaly v Charkovské oblasti u ruských hranic síť věží vybavených dálkově ovládanými kulomety. Tyto soukromé obranné systémy jsou plně integrovány do armádní struktury a podléhají vojenskému velení, což zabraňuje nekoordinovanému postupu.
V řídicích centrech těchto soukromých firem pracují prověření civilisté, od taxikářů po matky s dětmi, kteří prošli několikatýdenním intenzivním výcvikem. Samotné ovládání dálkově řízených zbraní přirovnávají operátoři ke hraní počítačových her na konzolích, přičemž výhodou zapojení komerčního sektoru je schopnost mnohem rychlejšího rozšiřování kapacit než ve státní správě. Tyto týmy mají na svém kontě již desítky sestřelených nepřátelských cílů. Ukrajina navíc paralelně zvyšuje intenzitu vlastních úderů na ruském území, kde její drony způsobily požáry ropných rafinérií a zasáhly i Petrohrad či Moskvu, což Kreml vedlo ke zredukování květnové vojenské přehlídky.
Válka se tak proměnila v neustálý souboj o technologické inovace, ve kterém se obě strany snaží co nejrychleji získat taktickou výhodu. Rusko v poslední době vyvinulo rychlejší drony s proudovým pohonem a začalo využívat klamné cíle, jejichž úkolem je odhalit pozice ukrajinských radarů a vyčerpat zásoby munice. V ukrajinském obranném štítu navíc stále přetrvávají kritické mezery, způsobené zejména nedostatkem vysoce sofistikovaných raketových systémů Patriot. Ty jsou jako jediné schopné spolehlivě likvidovat ruské balistické střely, avšak kvůli souběžně probíhající americké válce v Íránu jsou dodávky tohoto materiálu z USA značně omezené.
Další vážný problém představují malé, dálkově naváděné FPV drony, které operátoři řídí pomocí speciálních brýlí přímo na frontové linii. Tyto levné aparáty jsou na obou stranách bojiště zodpovědné za největší počet lidských ztrát, přičemž účinná obrana proti nim v blízkosti zákopů stále chybí. Navzdory masivnímu zapojení umělé inteligence a špičkových technologií tak poslední linii obrany na frontě často stále tvoří pouze ochranné sítě nad silnicemi, brokovnice a klasické pušky.
Ochrana ukrajinského vzdušného prostoru bude podle armádních činitelů i nadále extrémně náročná. Prezident Zelenskyj varoval, že masivní ruské nálety jsou záměrně navrženy tak, aby obranu zahltily a zcela vyčerpaly její kapacity. Při současném vypouštění stovek bezpilotních letounů a desítek raket najednou je téměř jisté, že některé z nich systémem včasné detekce projdou, což s sebou nevyhnutelně přinese další oběti mezi civilním obyvatelstvem.
Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi. Nedávný pohřeb dvou mladých sester v Kyjevě, které zahynuly v troskách obytného domu, připomněl tragickou lidskou cenu největšího souvislého leteckého útoku od začátku války. Během pouhých osmačtyřiceti hodin Rusko na ukrajinské cíle vypálilo 1 500 bezpilotních letounů a 56 raket. I přes ztráty na životech však ukrajinská obrana podstatnou část hrozeb zlikvidovala, když podle prezidenta Volodymyra Zelenského úspěšně zneškodnila 94 procent útočných dronů a 73 procent střel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron představil novou jadernou doktrínu takzvaného předsunutého odstrašení, která znamená nejvýraznější posun v jaderné politice země za poslední desetiletí. Paříž tímto krokem signalizuje ochotu převzít větší odpovědnost za evropskou obranu a reaguje na pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který evropské spojence v NATO dlouhodobě kritizuje za nedostatečné sdílení vojenského břemene. Nová strategie zároveň odráží rostoucí obavy evropských lídrů o spolehlivost amerických závazků vůči alianci.
Americké zpravodajské služby naznačují, že Írán obnovuje své vojenské kapacity výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Během šestitýdenního příměří, které začalo na počátku dubna, Teherán již stihl restartovat část své produkce útočných bezpilotních letounů.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico snaží využít současného politického oslabení německého kancléře Friedricha Merze. V situaci, kdy Merzova popularita v Německu prudce klesá, Kreml zintenzivňuje své úsilí s cílem urychlit jeho politický pád. Tímto postupem se Moskva pokouší posílit pozice proruských sil na německé krajní pravici, reprezentované zejména opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD).
Americký prezident Donald Trump po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil, že předseda izraelské vlády udělá cokoliv, co po něm bude požadovat. Šéf Bílého domu před novináři na letecké základně v Marylandu zdůraznil, že jsou s izraelským lídrem na stejné vlně, pokud jde o vyjednávání s cílem ukončit válečný konflikt s Íránem.
Severoatlantická aliance v současné době nemá žádnou plnohodnotnou alternativu k umělé inteligenci od americké společnosti Palantir, která se využívá přímo na bojištích. Jeden z nejvýše postavených velitelů NATO v této souvislosti upozornil, že pokud chce avaaavEvropa snížit svou závislost na obranných technologiích ze Spojených států, musí začít jednat mnohem rychleji než doposud.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá osobně jednat s tchajwanským lídrem Laj Čching-tem o potenciálním prodeji zbraní. Tento krok by znamenal zásadní odklon od dosavadních diplomatických zvyklostí. Nejvyšší představitelé Spojených států a Tchaj-wanu spolu totiž přímo nehovořili od roku 1979. Právě tehdy Washington přerušil oficiální vztahy s Tchaj-pejí, aby mohl diplomaticky uznat vládu v Pekingu.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).