Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico snaží využít současného politického oslabení německého kancléře Friedricha Merze. V situaci, kdy Merzova popularita v Německu prudce klesá, Kreml zintenzivňuje své úsilí s cílem urychlit jeho politický pád. Tímto postupem se Moskva pokouší posílit pozice proruských sil na německé krajní pravici, reprezentované zejména opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD).
Merz patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny, a představuje tak pro ruské vedení jednoho z hlavních strategických protivníků v Evropě. Současné okolnosti hrají Moskvě do karet, neboť německá ekonomika se potýká s problémy, vládní koalice oslabila a AfD vede v celonárodních předvolebních průzkumech. V nadcházejících zářijových volbách ve dvou spolkových zemích v bývalém východním Německu se navíc očekává historický úspěch této pravicové strany, která by se tak mohla poprvé podílet na regionální vládě.
Podle německých křesťanskodemokratických politiků z regionů Rusko aktivně vyhledává v Evropě partnery, které by mohlo využít pro své vlastní zájmy, přičemž hlavním cílem je pomoci AfD k moci. Pokud by se tato strana prosadila v regionálních či budoucích spolkových volbách, získal by Kreml v Německu strategického partnera a tím i silnější vliv v samotném srdci Evropy. Rusko v poslední době zvýšilo tlak na kancléře jak přímými kroky, jako bylo zastavení dodávek kazašské ropy ropovodem do východního Německa, tak i rafinovanějšími metodami.
Mezi tyto kroky patří snaha rozdělit německé veřejné mínění například tím, že Vladimir Putin navrhl bývalého sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera jako možného prostředníka pro mírové rozhovory o Ukrajině. Ruská strana rovněž pozvala zástupce AfD na každoroční ekonomické fórum v Petrohradu. Ruská strategie sází na zneužívání reálných politických slabin současné berlínské vlády, zejména pokud jde o nespokojenost občanů s ekonomickou situací a názorové střety ohledně vojenské pomoci Kyjevu.
Kreml prostřednictvím své propagandy vykresluje kancléře jako neefektivního vůdce odtrženého od reality a jeho odmítání obnovit energetické vazby s Ruskem označuje za hospodářskou sebevraždu pro Německo. Moskva zároveň prezentuje německé konzervativce jako válečné štváče, protože odmítají jednat s Putinem o ukončení konfliktu. Tento narativ nachází odezvu především v oblastech bývalé Německé demokratické republiky, kde jsou nálady vůči Moskvě tradičně smířlivější a kde analytici očekávají před zářijovými volbami zesílení ruských dezinformačních kampaní.
Analýzy think-tanků potvrzují, že počet kritických článků zaměřených na Friedricha Merze v německojazyčných mutacích médií napojených na Kreml vzrostl v tomto měsíci zhruba o čtvrtinu ve srovnání se začátkem roku. Vliv těchto platforem by se neměl podceňovat, protože jejich obsah následně přebírají i velké jazykové modely a automatické generátory zpráv. Odborníci na Rusko se shodují, že Moskva umí přesně identifikovat slabá místa svých oponentů a východní Německo vnímá jako hlavní vstupní bránu pro oslabení akceschopnosti celé spolkové vlády.
Z pohledu Kremlu je současný německý kabinet překážkou pro mír a prosperitu, zatímco potenciální vláda za účasti AfD je prezentována jako řešení potíží. Vladimir Putin se proto staví do role lídra ochotného s Německem obchodovat, pokud bude v Berlíně sedět partner přístupný dialogu. To se projevilo i při květnových oslavách konce druhé světové války v Moskvě, kde ruský prezident prohlásil, že Evropané by si měli vybrat vůdce, kterému důvěřují a který neuráží Rusko, a dodal, že Moskva dveře k jednáním nikdy nezavřela.
Návrh na zapojení Gerharda Schrödera, který je kvůli svým vazbám na ruské státní energetické firmy v Německu vnímán spíše jako vyvrhel, měl podle německých politologů za cíl vytvořit falešný dojem, že Rusko chce jednat, zatímco německá vláda si přeje pokračování války. Schröder v očích Moskvy zosobňuje éru levného ruského plynu a plynovodů Nord Stream, tedy stav, který by Kreml rád obnovil. Představitelé AfD na tyto výzvy slyší a otevřeně deklarují připravenost s Ruskem jednat, přičemž současné vedení války ze strany Ukrajiny označují za bezpečnostní riziko pro samotné Německo.
Představitelé napojení na Kreml, kteří se podílejí na jednáních s americkou administrativou, otevřeně označují případný úspěch AfD za lék na německé hospodářské potíže. Podle jejich vyjádření bez ruského plynu v době energetické krize nehrozí Německu pouze dlouhodobá stagnace, ale okamžitý hospodářský kolaps. Na to slyší i politici z AfD, kteří požadují opětovné zprovoznění plynovodů Nord Stream a kritizují dovoz drahého zkapalněného zemního plynu ze zámoří.
Jednoduchost tvrzení, že obnovení přátelských vztahů s Moskvou automaticky přinese levné energie a hospodářský růst, přitahuje podle regionálních politiků řadu voličů. Tento sentiment podporují u starších generací na východě země i vzpomínky na život za železnou oponou, což vede k tomu, že lidé snadno podléhají zkratkovitým řešením a odmítají vnímat širší mezinárodní souvislosti.
Americké zpravodajské služby naznačují, že Írán obnovuje své vojenské kapacity výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Během šestitýdenního příměří, které začalo na počátku dubna, Teherán již stihl restartovat část své produkce útočných bezpilotních letounů.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico snaží využít současného politického oslabení německého kancléře Friedricha Merze. V situaci, kdy Merzova popularita v Německu prudce klesá, Kreml zintenzivňuje své úsilí s cílem urychlit jeho politický pád. Tímto postupem se Moskva pokouší posílit pozice proruských sil na německé krajní pravici, reprezentované zejména opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD).
Americký prezident Donald Trump po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil, že předseda izraelské vlády udělá cokoliv, co po něm bude požadovat. Šéf Bílého domu před novináři na letecké základně v Marylandu zdůraznil, že jsou s izraelským lídrem na stejné vlně, pokud jde o vyjednávání s cílem ukončit válečný konflikt s Íránem.
Severoatlantická aliance v současné době nemá žádnou plnohodnotnou alternativu k umělé inteligenci od americké společnosti Palantir, která se využívá přímo na bojištích. Jeden z nejvýše postavených velitelů NATO v této souvislosti upozornil, že pokud chce avaaavEvropa snížit svou závislost na obranných technologiích ze Spojených států, musí začít jednat mnohem rychleji než doposud.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá osobně jednat s tchajwanským lídrem Laj Čching-tem o potenciálním prodeji zbraní. Tento krok by znamenal zásadní odklon od dosavadních diplomatických zvyklostí. Nejvyšší představitelé Spojených států a Tchaj-wanu spolu totiž přímo nehovořili od roku 1979. Právě tehdy Washington přerušil oficiální vztahy s Tchaj-pejí, aby mohl diplomaticky uznat vládu v Pekingu.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.