Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico snaží využít současného politického oslabení německého kancléře Friedricha Merze. V situaci, kdy Merzova popularita v Německu prudce klesá, Kreml zintenzivňuje své úsilí s cílem urychlit jeho politický pád. Tímto postupem se Moskva pokouší posílit pozice proruských sil na německé krajní pravici, reprezentované zejména opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD).
Merz patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny, a představuje tak pro ruské vedení jednoho z hlavních strategických protivníků v Evropě. Současné okolnosti hrají Moskvě do karet, neboť německá ekonomika se potýká s problémy, vládní koalice oslabila a AfD vede v celonárodních předvolebních průzkumech. V nadcházejících zářijových volbách ve dvou spolkových zemích v bývalém východním Německu se navíc očekává historický úspěch této pravicové strany, která by se tak mohla poprvé podílet na regionální vládě.
Podle německých křesťanskodemokratických politiků z regionů Rusko aktivně vyhledává v Evropě partnery, které by mohlo využít pro své vlastní zájmy, přičemž hlavním cílem je pomoci AfD k moci. Pokud by se tato strana prosadila v regionálních či budoucích spolkových volbách, získal by Kreml v Německu strategického partnera a tím i silnější vliv v samotném srdci Evropy. Rusko v poslední době zvýšilo tlak na kancléře jak přímými kroky, jako bylo zastavení dodávek kazašské ropy ropovodem do východního Německa, tak i rafinovanějšími metodami.
Mezi tyto kroky patří snaha rozdělit německé veřejné mínění například tím, že Vladimir Putin navrhl bývalého sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera jako možného prostředníka pro mírové rozhovory o Ukrajině. Ruská strana rovněž pozvala zástupce AfD na každoroční ekonomické fórum v Petrohradu. Ruská strategie sází na zneužívání reálných politických slabin současné berlínské vlády, zejména pokud jde o nespokojenost občanů s ekonomickou situací a názorové střety ohledně vojenské pomoci Kyjevu.
Kreml prostřednictvím své propagandy vykresluje kancléře jako neefektivního vůdce odtrženého od reality a jeho odmítání obnovit energetické vazby s Ruskem označuje za hospodářskou sebevraždu pro Německo. Moskva zároveň prezentuje německé konzervativce jako válečné štváče, protože odmítají jednat s Putinem o ukončení konfliktu. Tento narativ nachází odezvu především v oblastech bývalé Německé demokratické republiky, kde jsou nálady vůči Moskvě tradičně smířlivější a kde analytici očekávají před zářijovými volbami zesílení ruských dezinformačních kampaní.
Analýzy think-tanků potvrzují, že počet kritických článků zaměřených na Friedricha Merze v německojazyčných mutacích médií napojených na Kreml vzrostl v tomto měsíci zhruba o čtvrtinu ve srovnání se začátkem roku. Vliv těchto platforem by se neměl podceňovat, protože jejich obsah následně přebírají i velké jazykové modely a automatické generátory zpráv. Odborníci na Rusko se shodují, že Moskva umí přesně identifikovat slabá místa svých oponentů a východní Německo vnímá jako hlavní vstupní bránu pro oslabení akceschopnosti celé spolkové vlády.
Z pohledu Kremlu je současný německý kabinet překážkou pro mír a prosperitu, zatímco potenciální vláda za účasti AfD je prezentována jako řešení potíží. Vladimir Putin se proto staví do role lídra ochotného s Německem obchodovat, pokud bude v Berlíně sedět partner přístupný dialogu. To se projevilo i při květnových oslavách konce druhé světové války v Moskvě, kde ruský prezident prohlásil, že Evropané by si měli vybrat vůdce, kterému důvěřují a který neuráží Rusko, a dodal, že Moskva dveře k jednáním nikdy nezavřela.
Návrh na zapojení Gerharda Schrödera, který je kvůli svým vazbám na ruské státní energetické firmy v Německu vnímán spíše jako vyvrhel, měl podle německých politologů za cíl vytvořit falešný dojem, že Rusko chce jednat, zatímco německá vláda si přeje pokračování války. Schröder v očích Moskvy zosobňuje éru levného ruského plynu a plynovodů Nord Stream, tedy stav, který by Kreml rád obnovil. Představitelé AfD na tyto výzvy slyší a otevřeně deklarují připravenost s Ruskem jednat, přičemž současné vedení války ze strany Ukrajiny označují za bezpečnostní riziko pro samotné Německo.
Představitelé napojení na Kreml, kteří se podílejí na jednáních s americkou administrativou, otevřeně označují případný úspěch AfD za lék na německé hospodářské potíže. Podle jejich vyjádření bez ruského plynu v době energetické krize nehrozí Německu pouze dlouhodobá stagnace, ale okamžitý hospodářský kolaps. Na to slyší i politici z AfD, kteří požadují opětovné zprovoznění plynovodů Nord Stream a kritizují dovoz drahého zkapalněného zemního plynu ze zámoří.
Jednoduchost tvrzení, že obnovení přátelských vztahů s Moskvou automaticky přinese levné energie a hospodářský růst, přitahuje podle regionálních politiků řadu voličů. Tento sentiment podporují u starších generací na východě země i vzpomínky na život za železnou oponou, což vede k tomu, že lidé snadno podléhají zkratkovitým řešením a odmítají vnímat širší mezinárodní souvislosti.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.