Americké zpravodajské služby naznačují, že Írán obnovuje své vojenské kapacity výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Během šestitýdenního příměří, které začalo na počátku dubna, Teherán již stihl restartovat část své produkce útočných bezpilotních letounů.
Podle zdrojů CNN obeznámených s hodnocením tajných služeb Spojených států dokázala íránská armáda překonat veškeré původní časové odhady pro obnovu svého zbrojního průmyslu, který byl předtím citelně oslaben americkými a izraelskými údery.
Rychlé tempo obnovy se týká raketových stanovišť, odpalovacích zařízení i výrobních kapacit pro klíčové zbraňové systémy zničené během dosavadního konfliktu. Podle některých odhadů amerických zpravodajců by Írán mohl plně obnovit své kapacity pro útoky pomocí dronů již za šest měsíců.
Tato skutečnost staví do nového světla předchozí tvrzení o tom, do jaké míry byla íránská armáda dlouhodobě paralyzována. Pokud by americký prezident Donald Trump obnovil bombardovací kampaň, Írán by mohl oslabenou raketovou produkci kompenzovat právě masivním nasazením dronů proti Izraeli a zemím v Perském zálivu.
Prezident Trump opakovaně pohrozil obnovením bojových operací, pokud obě země nedosáhnou dohody o ukončení války. Rychlá obnova íránského vojensko-průmyslového komplexu je připisována několika faktorům, mezi něž patří podpora ze strany Ruska a Číny i fakt, že americké a izraelské údery nezpůsobily tak rozsáhlé škody, jak se původně doufalo.
Čína podle amerických informací dodávala Íránu komponenty pro výrobu raket i během konfliktu, ačkoliv tyto dodávky pravděpodobně omezila stávající námořní blokáda. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tyto čínské dodávky potvrdil, zatímco mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Jiakun obvinění odmítl jako nepodložená.
Nedávné analýzy ukazují, že Íránu stále zůstala podstatná část jeho arzenálu. Zhruba polovina íránských kapacit v oblasti bezpilotních letounů, což představuje tisíce dronů, je nadále funkční. Podobně jsou na tom dvě třetiny odpalovacích zařízení pro balistické rakety, přičemž nárůst tohoto čísla oproti dubnovým odhadům částečně souvisí s tím, že Írán během příměří dokázal vyprostit zařízení zasypaná při předchozích útocích.
Nedotčena zůstala také velká část pobřežních střel s plochou dráhou letu, neboť americká kampaň se na tyto pozemní pobřežní cíle primárně nezaměřovala, což Íránu umožňuje dál ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Zpravodajské informace o rychlé obnově zbraní jsou však v přímém rozporu s veřejnými prohlášeními některých vysokých vojenských představitelů USA. Velitel ústředního velitelství CENTCOM admirál Brad Cooper v úterý před sněmovním výborem pro ozbrojené složky prohlásil, že operace Epic Fury zničila devadesát procent íránské obranné průmyslové základny a znemožnila její obnovu na celé roky.
Zdroje obeznámené s tajnými zprávami nicméně potvrdily, že reálná data tomuto tvrzení neodpovídají. Podle nich škody způsobily zpoždění v řádu pouhých měsíců, nikoli let, a to i díky tomu, že část íránského vojenského průmyslu zůstala zcela neporušená.
Americké zpravodajské služby naznačují, že Írán obnovuje své vojenské kapacity výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Během šestitýdenního příměří, které začalo na počátku dubna, Teherán již stihl restartovat část své produkce útočných bezpilotních letounů.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico snaží využít současného politického oslabení německého kancléře Friedricha Merze. V situaci, kdy Merzova popularita v Německu prudce klesá, Kreml zintenzivňuje své úsilí s cílem urychlit jeho politický pád. Tímto postupem se Moskva pokouší posílit pozice proruských sil na německé krajní pravici, reprezentované zejména opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD).
Americký prezident Donald Trump po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil, že předseda izraelské vlády udělá cokoliv, co po něm bude požadovat. Šéf Bílého domu před novináři na letecké základně v Marylandu zdůraznil, že jsou s izraelským lídrem na stejné vlně, pokud jde o vyjednávání s cílem ukončit válečný konflikt s Íránem.
Severoatlantická aliance v současné době nemá žádnou plnohodnotnou alternativu k umělé inteligenci od americké společnosti Palantir, která se využívá přímo na bojištích. Jeden z nejvýše postavených velitelů NATO v této souvislosti upozornil, že pokud chce avaaavEvropa snížit svou závislost na obranných technologiích ze Spojených států, musí začít jednat mnohem rychleji než doposud.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá osobně jednat s tchajwanským lídrem Laj Čching-tem o potenciálním prodeji zbraní. Tento krok by znamenal zásadní odklon od dosavadních diplomatických zvyklostí. Nejvyšší představitelé Spojených států a Tchaj-wanu spolu totiž přímo nehovořili od roku 1979. Právě tehdy Washington přerušil oficiální vztahy s Tchaj-pejí, aby mohl diplomaticky uznat vládu v Pekingu.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
