Americké zpravodajské služby naznačují, že Írán obnovuje své vojenské kapacity výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Během šestitýdenního příměří, které začalo na počátku dubna, Teherán již stihl restartovat část své produkce útočných bezpilotních letounů.
Podle zdrojů CNN obeznámených s hodnocením tajných služeb Spojených států dokázala íránská armáda překonat veškeré původní časové odhady pro obnovu svého zbrojního průmyslu, který byl předtím citelně oslaben americkými a izraelskými údery.
Rychlé tempo obnovy se týká raketových stanovišť, odpalovacích zařízení i výrobních kapacit pro klíčové zbraňové systémy zničené během dosavadního konfliktu. Podle některých odhadů amerických zpravodajců by Írán mohl plně obnovit své kapacity pro útoky pomocí dronů již za šest měsíců.
Tato skutečnost staví do nového světla předchozí tvrzení o tom, do jaké míry byla íránská armáda dlouhodobě paralyzována. Pokud by americký prezident Donald Trump obnovil bombardovací kampaň, Írán by mohl oslabenou raketovou produkci kompenzovat právě masivním nasazením dronů proti Izraeli a zemím v Perském zálivu.
Prezident Trump opakovaně pohrozil obnovením bojových operací, pokud obě země nedosáhnou dohody o ukončení války. Rychlá obnova íránského vojensko-průmyslového komplexu je připisována několika faktorům, mezi něž patří podpora ze strany Ruska a Číny i fakt, že americké a izraelské údery nezpůsobily tak rozsáhlé škody, jak se původně doufalo.
Čína podle amerických informací dodávala Íránu komponenty pro výrobu raket i během konfliktu, ačkoliv tyto dodávky pravděpodobně omezila stávající námořní blokáda. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tyto čínské dodávky potvrdil, zatímco mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Jiakun obvinění odmítl jako nepodložená.
Nedávné analýzy ukazují, že Íránu stále zůstala podstatná část jeho arzenálu. Zhruba polovina íránských kapacit v oblasti bezpilotních letounů, což představuje tisíce dronů, je nadále funkční. Podobně jsou na tom dvě třetiny odpalovacích zařízení pro balistické rakety, přičemž nárůst tohoto čísla oproti dubnovým odhadům částečně souvisí s tím, že Írán během příměří dokázal vyprostit zařízení zasypaná při předchozích útocích.
Nedotčena zůstala také velká část pobřežních střel s plochou dráhou letu, neboť americká kampaň se na tyto pozemní pobřežní cíle primárně nezaměřovala, což Íránu umožňuje dál ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Zpravodajské informace o rychlé obnově zbraní jsou však v přímém rozporu s veřejnými prohlášeními některých vysokých vojenských představitelů USA. Velitel ústředního velitelství CENTCOM admirál Brad Cooper v úterý před sněmovním výborem pro ozbrojené složky prohlásil, že operace Epic Fury zničila devadesát procent íránské obranné průmyslové základny a znemožnila její obnovu na celé roky.
Zdroje obeznámené s tajnými zprávami nicméně potvrdily, že reálná data tomuto tvrzení neodpovídají. Podle nich škody způsobily zpoždění v řádu pouhých měsíců, nikoli let, a to i díky tomu, že část íránského vojenského průmyslu zůstala zcela neporušená.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.