Státy NATO mají nečekaný problém. Chybí jim alternativa k AI

NATO
NATO, foto: Pixabay
Klára Marková 21. května 2026 09:48
Sdílej:

Severoatlantická aliance v současné době nemá žádnou plnohodnotnou alternativu k umělé inteligenci od americké společnosti Palantir, která se využívá přímo na bojištích. Jeden z nejvýše postavených velitelů NATO v této souvislosti upozornil, že pokud chce avaaavEvropa snížit svou závislost na obranných technologiích ze Spojených států, musí začít jednat mnohem rychleji než doposud. 

Aliance se rozhodla pro nákup systému Maven Smart System od amerického giganta v oblasti datové analytiky v březnu 2025, přičemž hlavním motivem byla snaha o rychlý technologický pokrok. Tento software slouží ke zlepšení zpravodajské činnosti, efektivnějšímu určování cílů, lepšímu přehledu o situaci na bojišti a k celkovému urychlení rozhodovacích procesů za pomoci pokročilých algoritmů.

Podle vyjádření admirála Pierra Vandiera, který v rámci NATO odpovídá za inovace a přípravu na budoucí formy vedení války, aliance tehdy sáhla po již hotovém produktu prověřeném americkou armádou. Francouzský admirál zároveň potvrdil, že podle jeho současných informací neexistuje na trhu pro technologie od společnosti Palantir žádný skutečný konkurent.

Samotný proces pořízení tohoto systému byl jedním z nejrychlejších v celé historii Severoatlantické aliance, neboť od přesného definování vojenských požadavků až po finální nákup uplynulo pouhých šest měsíců. Nová technologie již byla implementována na velitelství společných sil v nizozemském Brunssumu i na nejvyšším ředitelství aliančních sil v Belgii.

Tento nákup ovšem v Evropě výrazně prohloubil obavy z technologické závislosti na Washingtonu, a to obzvláště v kontextu politických prohlášení Trumpovy administrativy. Mezi evropskými partnery vyvolaly nejistotu zejména hrozby týkající se Grónska či případného neposkytnutí pomoci spojencům v NATO v případě konfliktu s Íránem.

Zástupci aliance sice deklarují, že systém je navržen tak, aby NATO dlouhodobě neuzamykal u jednoho dodavatele, nicméně samotná společnost Palantir čelí ze strany vlád i občanské společnosti dlouhodobé kritice. Kritici nejčastěji namítají, že případný přechod na jiné platformy bývá v praxi nesmírně finančně nákladný a časově náročný.

Určité pokusy o změnu se již na evropském kontinentu objevují, což dokládá nedávné rozhodnutí německé domácí zpravodajské služby, která dala přednost francouzské firmě ChapsVision před americkým Palantirem. Stalo se tak poté, co německý ministr pro digitální záležitosti Karsten Wildberger otevřeně vyzval k budování evropských alternativ s cílem omezit vliv amerických dodavatelů.

Šéf společnosti Palantir Alex Karp však tehdy slova německého ministra rázně odmítl s tím, že vůbec nerozumí tomu, jak si Německo myslí, že si takový přístup může dovolit. Admirál Vandier k této debatě dodal, že hlavní odpovědnost nyní leží na samotných evropských firmách a vládách, které musí dokázat, že jsou schopny konkurenceschopná řešení dodat v krátkém čase.

Evropští dodavatelé podle něj musí v tomto technologickém závodě prokázat schopnost vyvinout relevantní systémy v řádu měsíců či jednotek let, nikoliv v horizontu celých dekád. Velitel NATO zároveň upozornil, že evropské debaty o digitální suverenitě často směšují dohromady několik odlišných problémů, jako je závislost na jediném dodavateli, využívání neevropské infrastruktury a kontrola nad samotnými daty.

Pro samotnou alianci je v tuto chvíli nejnaléhavějším úkolem předcházet situacím, kdy by byla fatálně závislá na jednom konkrétním výrobci. Vandier vidí řešení v tlaku na firmy, aby vyvíjely interoperabilní systémy, které by členským státům umožnily v případě nespokojenosti dodavatele snadněji měnit nebo střídat.

Z toho důvodu se NATO snaží budovat otevřené digitální systémy, do kterých se může zapojit více různých společností, což bude klíčové zejména s postupným masovým zaváděním umělé inteligence a robotiky do vojenských operací. Hlubším problémem Evropy však zůstává dlouhodobý nedostatek investic do vlastního technologického sektoru, kvůli čemuž kontinent neprodukuje dostatek vlastních čipů a postrádá robustní cloudovou infrastrukturu.

V krátkodobém horizontu proto podle francouzského admirála není pro Evropu reálným cílem úplná technologická autonomie, nýbrž striktní kontrola nad zpracovávanými daty. Evropské státy musí mít plné vlastnictví a kontrolu nad svými informacemi včetně duševního vlastnictví a samy rozhodovat o tom, co a s kým budou sdílet, což Vandier považuje za skutečnou definici digitální suverenity.

Stalo se
Novinky
Andrej Babiš

Babiš se po letech dočkal! Víme, o čem v Izraeli jednal s Netanjahuem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.

Novinky
Komentář
Ilustrační foto

Český muž po pádu komunismu: Co se rozhodně změnilo k lepšímu?

Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.

Novinky
Tomio Okamura

Okamuru či Klempíře poslal za Putinem do Ruska! Slavný herec má jasno

Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska. 

Novinky
Česká televize

Šok ve vysílání ČT: Host odešel ze studia se slovy o neseriózní diskuzi!

Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.