Severoatlantická aliance v současné době nemá žádnou plnohodnotnou alternativu k umělé inteligenci od americké společnosti Palantir, která se využívá přímo na bojištích. Jeden z nejvýše postavených velitelů NATO v této souvislosti upozornil, že pokud chce avaaavEvropa snížit svou závislost na obranných technologiích ze Spojených států, musí začít jednat mnohem rychleji než doposud.
Aliance se rozhodla pro nákup systému Maven Smart System od amerického giganta v oblasti datové analytiky v březnu 2025, přičemž hlavním motivem byla snaha o rychlý technologický pokrok. Tento software slouží ke zlepšení zpravodajské činnosti, efektivnějšímu určování cílů, lepšímu přehledu o situaci na bojišti a k celkovému urychlení rozhodovacích procesů za pomoci pokročilých algoritmů.
Podle vyjádření admirála Pierra Vandiera, který v rámci NATO odpovídá za inovace a přípravu na budoucí formy vedení války, aliance tehdy sáhla po již hotovém produktu prověřeném americkou armádou. Francouzský admirál zároveň potvrdil, že podle jeho současných informací neexistuje na trhu pro technologie od společnosti Palantir žádný skutečný konkurent.
Samotný proces pořízení tohoto systému byl jedním z nejrychlejších v celé historii Severoatlantické aliance, neboť od přesného definování vojenských požadavků až po finální nákup uplynulo pouhých šest měsíců. Nová technologie již byla implementována na velitelství společných sil v nizozemském Brunssumu i na nejvyšším ředitelství aliančních sil v Belgii.
Tento nákup ovšem v Evropě výrazně prohloubil obavy z technologické závislosti na Washingtonu, a to obzvláště v kontextu politických prohlášení Trumpovy administrativy. Mezi evropskými partnery vyvolaly nejistotu zejména hrozby týkající se Grónska či případného neposkytnutí pomoci spojencům v NATO v případě konfliktu s Íránem.
Zástupci aliance sice deklarují, že systém je navržen tak, aby NATO dlouhodobě neuzamykal u jednoho dodavatele, nicméně samotná společnost Palantir čelí ze strany vlád i občanské společnosti dlouhodobé kritice. Kritici nejčastěji namítají, že případný přechod na jiné platformy bývá v praxi nesmírně finančně nákladný a časově náročný.
Určité pokusy o změnu se již na evropském kontinentu objevují, což dokládá nedávné rozhodnutí německé domácí zpravodajské služby, která dala přednost francouzské firmě ChapsVision před americkým Palantirem. Stalo se tak poté, co německý ministr pro digitální záležitosti Karsten Wildberger otevřeně vyzval k budování evropských alternativ s cílem omezit vliv amerických dodavatelů.
Šéf společnosti Palantir Alex Karp však tehdy slova německého ministra rázně odmítl s tím, že vůbec nerozumí tomu, jak si Německo myslí, že si takový přístup může dovolit. Admirál Vandier k této debatě dodal, že hlavní odpovědnost nyní leží na samotných evropských firmách a vládách, které musí dokázat, že jsou schopny konkurenceschopná řešení dodat v krátkém čase.
Evropští dodavatelé podle něj musí v tomto technologickém závodě prokázat schopnost vyvinout relevantní systémy v řádu měsíců či jednotek let, nikoliv v horizontu celých dekád. Velitel NATO zároveň upozornil, že evropské debaty o digitální suverenitě často směšují dohromady několik odlišných problémů, jako je závislost na jediném dodavateli, využívání neevropské infrastruktury a kontrola nad samotnými daty.
Pro samotnou alianci je v tuto chvíli nejnaléhavějším úkolem předcházet situacím, kdy by byla fatálně závislá na jednom konkrétním výrobci. Vandier vidí řešení v tlaku na firmy, aby vyvíjely interoperabilní systémy, které by členským státům umožnily v případě nespokojenosti dodavatele snadněji měnit nebo střídat.
Z toho důvodu se NATO snaží budovat otevřené digitální systémy, do kterých se může zapojit více různých společností, což bude klíčové zejména s postupným masovým zaváděním umělé inteligence a robotiky do vojenských operací. Hlubším problémem Evropy však zůstává dlouhodobý nedostatek investic do vlastního technologického sektoru, kvůli čemuž kontinent neprodukuje dostatek vlastních čipů a postrádá robustní cloudovou infrastrukturu.
V krátkodobém horizontu proto podle francouzského admirála není pro Evropu reálným cílem úplná technologická autonomie, nýbrž striktní kontrola nad zpracovávanými daty. Evropské státy musí mít plné vlastnictví a kontrolu nad svými informacemi včetně duševního vlastnictví a samy rozhodovat o tom, co a s kým budou sdílet, což Vandier považuje za skutečnou definici digitální suverenity.
Americký prezident Donald Trump po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil, že předseda izraelské vlády udělá cokoliv, co po něm bude požadovat. Šéf Bílého domu před novináři na letecké základně v Marylandu zdůraznil, že jsou s izraelským lídrem na stejné vlně, pokud jde o vyjednávání s cílem ukončit válečný konflikt s Íránem.
Severoatlantická aliance v současné době nemá žádnou plnohodnotnou alternativu k umělé inteligenci od americké společnosti Palantir, která se využívá přímo na bojištích. Jeden z nejvýše postavených velitelů NATO v této souvislosti upozornil, že pokud chce avaaavEvropa snížit svou závislost na obranných technologiích ze Spojených států, musí začít jednat mnohem rychleji než doposud.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá osobně jednat s tchajwanským lídrem Laj Čching-tem o potenciálním prodeji zbraní. Tento krok by znamenal zásadní odklon od dosavadních diplomatických zvyklostí. Nejvyšší představitelé Spojených států a Tchaj-wanu spolu totiž přímo nehovořili od roku 1979. Právě tehdy Washington přerušil oficiální vztahy s Tchaj-pejí, aby mohl diplomaticky uznat vládu v Pekingu.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.