Severoatlantická aliance v současné době nemá žádnou plnohodnotnou alternativu k umělé inteligenci od americké společnosti Palantir, která se využívá přímo na bojištích. Jeden z nejvýše postavených velitelů NATO v této souvislosti upozornil, že pokud chce avaaavEvropa snížit svou závislost na obranných technologiích ze Spojených států, musí začít jednat mnohem rychleji než doposud.
Aliance se rozhodla pro nákup systému Maven Smart System od amerického giganta v oblasti datové analytiky v březnu 2025, přičemž hlavním motivem byla snaha o rychlý technologický pokrok. Tento software slouží ke zlepšení zpravodajské činnosti, efektivnějšímu určování cílů, lepšímu přehledu o situaci na bojišti a k celkovému urychlení rozhodovacích procesů za pomoci pokročilých algoritmů.
Podle vyjádření admirála Pierra Vandiera, který v rámci NATO odpovídá za inovace a přípravu na budoucí formy vedení války, aliance tehdy sáhla po již hotovém produktu prověřeném americkou armádou. Francouzský admirál zároveň potvrdil, že podle jeho současných informací neexistuje na trhu pro technologie od společnosti Palantir žádný skutečný konkurent.
Samotný proces pořízení tohoto systému byl jedním z nejrychlejších v celé historii Severoatlantické aliance, neboť od přesného definování vojenských požadavků až po finální nákup uplynulo pouhých šest měsíců. Nová technologie již byla implementována na velitelství společných sil v nizozemském Brunssumu i na nejvyšším ředitelství aliančních sil v Belgii.
Tento nákup ovšem v Evropě výrazně prohloubil obavy z technologické závislosti na Washingtonu, a to obzvláště v kontextu politických prohlášení Trumpovy administrativy. Mezi evropskými partnery vyvolaly nejistotu zejména hrozby týkající se Grónska či případného neposkytnutí pomoci spojencům v NATO v případě konfliktu s Íránem.
Zástupci aliance sice deklarují, že systém je navržen tak, aby NATO dlouhodobě neuzamykal u jednoho dodavatele, nicméně samotná společnost Palantir čelí ze strany vlád i občanské společnosti dlouhodobé kritice. Kritici nejčastěji namítají, že případný přechod na jiné platformy bývá v praxi nesmírně finančně nákladný a časově náročný.
Určité pokusy o změnu se již na evropském kontinentu objevují, což dokládá nedávné rozhodnutí německé domácí zpravodajské služby, která dala přednost francouzské firmě ChapsVision před americkým Palantirem. Stalo se tak poté, co německý ministr pro digitální záležitosti Karsten Wildberger otevřeně vyzval k budování evropských alternativ s cílem omezit vliv amerických dodavatelů.
Šéf společnosti Palantir Alex Karp však tehdy slova německého ministra rázně odmítl s tím, že vůbec nerozumí tomu, jak si Německo myslí, že si takový přístup může dovolit. Admirál Vandier k této debatě dodal, že hlavní odpovědnost nyní leží na samotných evropských firmách a vládách, které musí dokázat, že jsou schopny konkurenceschopná řešení dodat v krátkém čase.
Evropští dodavatelé podle něj musí v tomto technologickém závodě prokázat schopnost vyvinout relevantní systémy v řádu měsíců či jednotek let, nikoliv v horizontu celých dekád. Velitel NATO zároveň upozornil, že evropské debaty o digitální suverenitě často směšují dohromady několik odlišných problémů, jako je závislost na jediném dodavateli, využívání neevropské infrastruktury a kontrola nad samotnými daty.
Pro samotnou alianci je v tuto chvíli nejnaléhavějším úkolem předcházet situacím, kdy by byla fatálně závislá na jednom konkrétním výrobci. Vandier vidí řešení v tlaku na firmy, aby vyvíjely interoperabilní systémy, které by členským státům umožnily v případě nespokojenosti dodavatele snadněji měnit nebo střídat.
Z toho důvodu se NATO snaží budovat otevřené digitální systémy, do kterých se může zapojit více různých společností, což bude klíčové zejména s postupným masovým zaváděním umělé inteligence a robotiky do vojenských operací. Hlubším problémem Evropy však zůstává dlouhodobý nedostatek investic do vlastního technologického sektoru, kvůli čemuž kontinent neprodukuje dostatek vlastních čipů a postrádá robustní cloudovou infrastrukturu.
V krátkodobém horizontu proto podle francouzského admirála není pro Evropu reálným cílem úplná technologická autonomie, nýbrž striktní kontrola nad zpracovávanými daty. Evropské státy musí mít plné vlastnictví a kontrolu nad svými informacemi včetně duševního vlastnictví a samy rozhodovat o tom, co a s kým budou sdílet, což Vandier považuje za skutečnou definici digitální suverenity.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.