Severoatlantická aliance v současné době nemá žádnou plnohodnotnou alternativu k umělé inteligenci od americké společnosti Palantir, která se využívá přímo na bojištích. Jeden z nejvýše postavených velitelů NATO v této souvislosti upozornil, že pokud chce avaaavEvropa snížit svou závislost na obranných technologiích ze Spojených států, musí začít jednat mnohem rychleji než doposud.
Aliance se rozhodla pro nákup systému Maven Smart System od amerického giganta v oblasti datové analytiky v březnu 2025, přičemž hlavním motivem byla snaha o rychlý technologický pokrok. Tento software slouží ke zlepšení zpravodajské činnosti, efektivnějšímu určování cílů, lepšímu přehledu o situaci na bojišti a k celkovému urychlení rozhodovacích procesů za pomoci pokročilých algoritmů.
Podle vyjádření admirála Pierra Vandiera, který v rámci NATO odpovídá za inovace a přípravu na budoucí formy vedení války, aliance tehdy sáhla po již hotovém produktu prověřeném americkou armádou. Francouzský admirál zároveň potvrdil, že podle jeho současných informací neexistuje na trhu pro technologie od společnosti Palantir žádný skutečný konkurent.
Samotný proces pořízení tohoto systému byl jedním z nejrychlejších v celé historii Severoatlantické aliance, neboť od přesného definování vojenských požadavků až po finální nákup uplynulo pouhých šest měsíců. Nová technologie již byla implementována na velitelství společných sil v nizozemském Brunssumu i na nejvyšším ředitelství aliančních sil v Belgii.
Tento nákup ovšem v Evropě výrazně prohloubil obavy z technologické závislosti na Washingtonu, a to obzvláště v kontextu politických prohlášení Trumpovy administrativy. Mezi evropskými partnery vyvolaly nejistotu zejména hrozby týkající se Grónska či případného neposkytnutí pomoci spojencům v NATO v případě konfliktu s Íránem.
Zástupci aliance sice deklarují, že systém je navržen tak, aby NATO dlouhodobě neuzamykal u jednoho dodavatele, nicméně samotná společnost Palantir čelí ze strany vlád i občanské společnosti dlouhodobé kritice. Kritici nejčastěji namítají, že případný přechod na jiné platformy bývá v praxi nesmírně finančně nákladný a časově náročný.
Určité pokusy o změnu se již na evropském kontinentu objevují, což dokládá nedávné rozhodnutí německé domácí zpravodajské služby, která dala přednost francouzské firmě ChapsVision před americkým Palantirem. Stalo se tak poté, co německý ministr pro digitální záležitosti Karsten Wildberger otevřeně vyzval k budování evropských alternativ s cílem omezit vliv amerických dodavatelů.
Šéf společnosti Palantir Alex Karp však tehdy slova německého ministra rázně odmítl s tím, že vůbec nerozumí tomu, jak si Německo myslí, že si takový přístup může dovolit. Admirál Vandier k této debatě dodal, že hlavní odpovědnost nyní leží na samotných evropských firmách a vládách, které musí dokázat, že jsou schopny konkurenceschopná řešení dodat v krátkém čase.
Evropští dodavatelé podle něj musí v tomto technologickém závodě prokázat schopnost vyvinout relevantní systémy v řádu měsíců či jednotek let, nikoliv v horizontu celých dekád. Velitel NATO zároveň upozornil, že evropské debaty o digitální suverenitě často směšují dohromady několik odlišných problémů, jako je závislost na jediném dodavateli, využívání neevropské infrastruktury a kontrola nad samotnými daty.
Pro samotnou alianci je v tuto chvíli nejnaléhavějším úkolem předcházet situacím, kdy by byla fatálně závislá na jednom konkrétním výrobci. Vandier vidí řešení v tlaku na firmy, aby vyvíjely interoperabilní systémy, které by členským státům umožnily v případě nespokojenosti dodavatele snadněji měnit nebo střídat.
Z toho důvodu se NATO snaží budovat otevřené digitální systémy, do kterých se může zapojit více různých společností, což bude klíčové zejména s postupným masovým zaváděním umělé inteligence a robotiky do vojenských operací. Hlubším problémem Evropy však zůstává dlouhodobý nedostatek investic do vlastního technologického sektoru, kvůli čemuž kontinent neprodukuje dostatek vlastních čipů a postrádá robustní cloudovou infrastrukturu.
V krátkodobém horizontu proto podle francouzského admirála není pro Evropu reálným cílem úplná technologická autonomie, nýbrž striktní kontrola nad zpracovávanými daty. Evropské státy musí mít plné vlastnictví a kontrolu nad svými informacemi včetně duševního vlastnictví a samy rozhodovat o tom, co a s kým budou sdílet, což Vandier považuje za skutečnou definici digitální suverenity.
Švédský ostrov Gotland, ležící na strategickém místě v Baltském moři, prochází v reakci na rostoucí napětí ve vztazích s Ruskem rychlým procesem remilitarizace. Zatímco ještě v roce 2005 byl poslední vojenský pluk na ostrově zrušen, v současnosti se zde stovky mladých branců připravují na možnou obranu území.
Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, přičemž k tomu podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly objasnit dva roky starou záhadu, která začala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony.
Ukrajinské obranné síly provedly v neděli rozsáhlý koordinovaný úder zaměřený na klíčovou ruskou vojenskou infrastrukturu a logistické uzly na okupovaných územích.
V Teheránu byly zahájeny rozsáhlé smuteční obřady za bývalého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a čtyři další členy jeho rodiny. Smutečních ceremonií v rozlehlém náboženském komplexu Mosalla imáma Chomejního se účastní obrovské davy lidí. Íránská státní televize odvysílala záběry tří Chameneího synů, kterými jsou Mostafá, Mejsam a Masúd, jak se modlí u vystavených rakví.
Francie s napětím očekává úterní soudní verdikt, který rozhodne o tom, zda se nacionalistická lídryně Marine Le Penová bude moci zúčastnit prezidentských voleb. Sázky jsou mimořádně vysoké, neboť nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačují, že tato sedmapadesátiletá předsedkyně strany Národní sdružení (RN) má velmi dobrou pozici stát se příští hlavou státu.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhé čtyři roky úspěšně chránil domácí obyvatelstvo před ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. Tato situace se však nyní zásadně mění. Nedávné ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket, které cílily na klíčovou energetickou infrastrukturu, vyvolaly v Rusku bezprostřední a čím dál ostřejší palivovou krizi. Z minoritní nepříjemnosti se tak stal problém, který již většina Rusů nemůže ignorovat.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.