Katolická farnost svatého Antonína Paduánského ve městě Morris v americkém státě Indiana zažila v uplynulých týdnech vzrušení, které připomínalo biblické zázraky. Věřící zde objevili červené skvrny na spadlé hostii a okamžitě začaly kolovat spekulace o možném zázraku, který by mohl znamenat zhmotnění Kristovy krve. Vyšetření však přineslo zcela světské vysvětlení.
Arcibiskupství v Indianapolis uvedlo, že hostie s červenými stopami byla podrobena biochemickému rozboru, jehož výsledky byly zveřejněny v pondělí. „Analýza odhalila přítomnost plísně a tří různých druhů bakterií, které se běžně vyskytují na lidských rukou. Žádné stopy krve nebyly nalezeny,“ stojí ve vyjádření arcibiskupství.
Hostie údajně vypadla z tzv. mšeční soupravy, tedy přenosného zařízení používaného kněžími při vysluhování svatého přijímání mimo kostel. Nález červených skvrn vyvolal v komunitě značné emoce, které ještě umocnila historická tradice katolické církve, jež zahrnuje zázraky a zjevení, z nichž mnohé byly pečlivě zkoumány a uznány jako nadpřirozené události.
„Během dějin katolické církve došlo k mnoha dobře zdokumentovaným zázrakům a každému z nich byla věnována důkladná pozornost,“ připomnělo arcibiskupství ve svém prohlášení. Dodalo však, že v tomto konkrétním případě se žádný zázrak nepotvrdil.
Někteří věřící přesto doufali, že se jedná o zvláštní znamení. „Jsme jen malá vesnice. Když projedete, ani si toho nevšimnete. Ale pro nás to znamená celý svět,“ řekla místní farnice Shari Strassell televizní stanici WKRC-TV. „Myslím, že naše farnost je něčím výjimečná.“
Zpráva o údajném zázraku se rychle rozšířila mezi věřícími nejen v Morris, ale i v širším okolí. Objev hostie s neobvyklými skvrnami přinesl do života místních lidí nejen duchovní naději, ale také značné mediální pozornosti.
Katolická víra učí, že při mši se víno a chléb – v podobě hostie – proměňují ve skutečné tělo a krev Ježíše Krista. Tyto tzv. eucharistické zázraky, kdy se na hostii například objeví krev nebo obraz, byly v historii zaznamenány v několika případech a vždy byly přísně zkoumány.
Případ z Indiany se k těmto zázrakům zařadit nemůže, ačkoliv u některých věřících i tak zanechal hluboký duchovní dojem. Pro mnohé však i tato událost představovala důležitou připomínku víry a posvátnosti eucharistie.
Přestože výsledek laboratorního testování mnohé možná zklamal, samotný zájem o hostii v Morris ukazuje, jak silně může být víra zakořeněna i v těch nejmenších komunitách. Arcibiskupství zároveň ocenilo odpovědný přístup farnosti, která se rozhodla případ oznámit a vyžádat odborné zhodnocení.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.