Robert F. Kennedy mladší, současný ministr zdravotnictví a sociálních služeb Spojených států, oznámil zahájení rozsáhlého výzkumu, který má do září určit příčinu autismu. Tento krok však vyvolal značné obavy mezi vědeckou komunitou i organizacemi zabývajícími se autismem. Mnozí se totiž obávají, že Kennedy svým přístupem oživuje již dávno vyvrácené teorie o souvislosti mezi očkováním a vznikem této vývojové poruchy.
Kennedy, který se dlouhodobě staví proti očkování a veřejně prosazuje názor, že běžné dětské vakcíny mohou být zodpovědné za autismus, své plány představil prezidentu Donaldu Trumpovi během televizního jednání vlády. Trump ho podpořil a prohlásil, že „něco umělého“ způsobuje nárůst případů autismu. „Možná je to injekce. Ale něco to způsobuje,“ uvedl prezident.
Autismus je vývojová porucha mozku, která se projevuje širokou škálou příznaků, včetně opožděného vývoje řeči, problémů s učením a narušených sociálních dovedností. Vědecká komunita o této nemocí ví přes sto let, shoduje se však, že mezi očkováním a autismem neexistuje žádná souvislost. Výzkumy opakovaně prokázaly, že genetika hraje v rozvoji autismu zásadní roli, a žádná jednotlivá vnější příčina dosud nebyla identifikována.
Mezi potenciální rizikové faktory patří podle Národního institutu zdraví například vystavení pesticidům během těhotenství, extrémně nízká porodní hmotnost nebo vyšší věk rodičů při početí. Americká vláda na výzkum autismu každoročně vynakládá více než 300 milionů dolarů.
Přesto Kennedy neposkytl žádné podrobnosti o tom, jakým způsobem bude jeho nový výzkum veden ani kteří vědci se jej zúčastní. Zástupci hlavních autistických organizací, například Autism Society of America, nebyli do příprav projektu vůbec zapojeni. Její mluvčí Kristyn Roth varovala, že Kennedyho postup vzbuzuje značné obavy. „Je zde hluboké znepokojení, že se vracíme zpět a znovu zkoumáme teorie, které už byly vyvráceny,“ uvedla.
Jak prezident Trump, tak i Kennedy opakovaně vyjádřili znepokojení nad rostoucím počtem diagnóz autismu. Experti však připomínají, že k nárůstu dochází především díky širším diagnostickým kritériím a vyšší informovanosti veřejnosti. Termín „poruchy autistického spektra“ dnes zahrnuje i mírnější formy, které dříve nebyly zachyceny.
Důležitým faktorem je i lepší přístup ke zdravotní péči pro menšinové skupiny, například černošské a hispánské rodiny, u nichž dnes dochází k dřívější diagnostice než v minulosti. I přes tyto vysvětlení však někteří odpůrci očkování tvrdí, že za vzestupem stojí vakcíny — teorie, která má původ v dnes již stažené studii z roku 1998.
Opakované vědecké analýzy tuto domněnku vyvrátily. Data neprokazují žádný rozdíl v četnosti autismu mezi očkovanými a neočkovanými dětmi. Přesto dezinformace způsobily pokles proočkovanosti, což umožnilo návrat nemocí, které byly téměř vymýceny – například spalniček a dětské obrny.
Letošní epidemie spalniček v západním Texasu si již vyžádala životy dvou neočkovaných dětí. V reakci na to Kennedy poprvé veřejně podpořil očkování proti spalničkám. „Federální vláda i já osobně doporučujeme, aby lidé dostali vakcínu proti spalničkám,“ uvedl v rozhovoru pro CBS News.
Zároveň však pokračoval ve zpochybňování bezpečnosti očkovacích látek. Tvrdil, že „u mnoha těchto produktů stále neznáme rizika, protože nejsou testovány na bezpečnost“. Tato tvrzení jsou však v přímém rozporu s realitou – vakcíny procházejí rozsáhlým klinickým testováním ještě před schválením.
Další kontroverzi vyvolal Kennedy svým rozhodnutím najmout Davida Geiera, známého propagátora teorie o souvislosti mezi očkováním a autismem, aby vedl novou výzkumnou iniciativu. Geier byl v minulosti obviněn, že bez lékařské licence prováděl zákroky na dítěti, což vedlo ke ztrátě práva praktikovat v několika státech.
Ministerstvo zdravotnictví na dotazy médií ohledně Geierova zapojení zatím nereagovalo. Odborníci však varují, že návrat k dávno vyvráceným teoriím by mohl způsobit zmatek, odradit rodiče od očkování a v konečném důsledku ohrozit veřejné zdraví.
Zatímco část veřejnosti vítá záměr investovat do dalšího výzkumu autismu, většina odborníků se shoduje, že by se měl opírat o současné vědecké poznání – nikoliv o dezinformace a populistická tvrzení.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.