Robert F. Kennedy mladší, současný ministr zdravotnictví a sociálních služeb Spojených států, oznámil zahájení rozsáhlého výzkumu, který má do září určit příčinu autismu. Tento krok však vyvolal značné obavy mezi vědeckou komunitou i organizacemi zabývajícími se autismem. Mnozí se totiž obávají, že Kennedy svým přístupem oživuje již dávno vyvrácené teorie o souvislosti mezi očkováním a vznikem této vývojové poruchy.
Kennedy, který se dlouhodobě staví proti očkování a veřejně prosazuje názor, že běžné dětské vakcíny mohou být zodpovědné za autismus, své plány představil prezidentu Donaldu Trumpovi během televizního jednání vlády. Trump ho podpořil a prohlásil, že „něco umělého“ způsobuje nárůst případů autismu. „Možná je to injekce. Ale něco to způsobuje,“ uvedl prezident.
Autismus je vývojová porucha mozku, která se projevuje širokou škálou příznaků, včetně opožděného vývoje řeči, problémů s učením a narušených sociálních dovedností. Vědecká komunita o této nemocí ví přes sto let, shoduje se však, že mezi očkováním a autismem neexistuje žádná souvislost. Výzkumy opakovaně prokázaly, že genetika hraje v rozvoji autismu zásadní roli, a žádná jednotlivá vnější příčina dosud nebyla identifikována.
Mezi potenciální rizikové faktory patří podle Národního institutu zdraví například vystavení pesticidům během těhotenství, extrémně nízká porodní hmotnost nebo vyšší věk rodičů při početí. Americká vláda na výzkum autismu každoročně vynakládá více než 300 milionů dolarů.
Přesto Kennedy neposkytl žádné podrobnosti o tom, jakým způsobem bude jeho nový výzkum veden ani kteří vědci se jej zúčastní. Zástupci hlavních autistických organizací, například Autism Society of America, nebyli do příprav projektu vůbec zapojeni. Její mluvčí Kristyn Roth varovala, že Kennedyho postup vzbuzuje značné obavy. „Je zde hluboké znepokojení, že se vracíme zpět a znovu zkoumáme teorie, které už byly vyvráceny,“ uvedla.
Jak prezident Trump, tak i Kennedy opakovaně vyjádřili znepokojení nad rostoucím počtem diagnóz autismu. Experti však připomínají, že k nárůstu dochází především díky širším diagnostickým kritériím a vyšší informovanosti veřejnosti. Termín „poruchy autistického spektra“ dnes zahrnuje i mírnější formy, které dříve nebyly zachyceny.
Důležitým faktorem je i lepší přístup ke zdravotní péči pro menšinové skupiny, například černošské a hispánské rodiny, u nichž dnes dochází k dřívější diagnostice než v minulosti. I přes tyto vysvětlení však někteří odpůrci očkování tvrdí, že za vzestupem stojí vakcíny — teorie, která má původ v dnes již stažené studii z roku 1998.
Opakované vědecké analýzy tuto domněnku vyvrátily. Data neprokazují žádný rozdíl v četnosti autismu mezi očkovanými a neočkovanými dětmi. Přesto dezinformace způsobily pokles proočkovanosti, což umožnilo návrat nemocí, které byly téměř vymýceny – například spalniček a dětské obrny.
Letošní epidemie spalniček v západním Texasu si již vyžádala životy dvou neočkovaných dětí. V reakci na to Kennedy poprvé veřejně podpořil očkování proti spalničkám. „Federální vláda i já osobně doporučujeme, aby lidé dostali vakcínu proti spalničkám,“ uvedl v rozhovoru pro CBS News.
Zároveň však pokračoval ve zpochybňování bezpečnosti očkovacích látek. Tvrdil, že „u mnoha těchto produktů stále neznáme rizika, protože nejsou testovány na bezpečnost“. Tato tvrzení jsou však v přímém rozporu s realitou – vakcíny procházejí rozsáhlým klinickým testováním ještě před schválením.
Další kontroverzi vyvolal Kennedy svým rozhodnutím najmout Davida Geiera, známého propagátora teorie o souvislosti mezi očkováním a autismem, aby vedl novou výzkumnou iniciativu. Geier byl v minulosti obviněn, že bez lékařské licence prováděl zákroky na dítěti, což vedlo ke ztrátě práva praktikovat v několika státech.
Ministerstvo zdravotnictví na dotazy médií ohledně Geierova zapojení zatím nereagovalo. Odborníci však varují, že návrat k dávno vyvráceným teoriím by mohl způsobit zmatek, odradit rodiče od očkování a v konečném důsledku ohrozit veřejné zdraví.
Zatímco část veřejnosti vítá záměr investovat do dalšího výzkumu autismu, většina odborníků se shoduje, že by se měl opírat o současné vědecké poznání – nikoliv o dezinformace a populistická tvrzení.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.