Robert F. Kennedy mladší, současný ministr zdravotnictví a sociálních služeb Spojených států, oznámil zahájení rozsáhlého výzkumu, který má do září určit příčinu autismu. Tento krok však vyvolal značné obavy mezi vědeckou komunitou i organizacemi zabývajícími se autismem. Mnozí se totiž obávají, že Kennedy svým přístupem oživuje již dávno vyvrácené teorie o souvislosti mezi očkováním a vznikem této vývojové poruchy.
Kennedy, který se dlouhodobě staví proti očkování a veřejně prosazuje názor, že běžné dětské vakcíny mohou být zodpovědné za autismus, své plány představil prezidentu Donaldu Trumpovi během televizního jednání vlády. Trump ho podpořil a prohlásil, že „něco umělého“ způsobuje nárůst případů autismu. „Možná je to injekce. Ale něco to způsobuje,“ uvedl prezident.
Autismus je vývojová porucha mozku, která se projevuje širokou škálou příznaků, včetně opožděného vývoje řeči, problémů s učením a narušených sociálních dovedností. Vědecká komunita o této nemocí ví přes sto let, shoduje se však, že mezi očkováním a autismem neexistuje žádná souvislost. Výzkumy opakovaně prokázaly, že genetika hraje v rozvoji autismu zásadní roli, a žádná jednotlivá vnější příčina dosud nebyla identifikována.
Mezi potenciální rizikové faktory patří podle Národního institutu zdraví například vystavení pesticidům během těhotenství, extrémně nízká porodní hmotnost nebo vyšší věk rodičů při početí. Americká vláda na výzkum autismu každoročně vynakládá více než 300 milionů dolarů.
Přesto Kennedy neposkytl žádné podrobnosti o tom, jakým způsobem bude jeho nový výzkum veden ani kteří vědci se jej zúčastní. Zástupci hlavních autistických organizací, například Autism Society of America, nebyli do příprav projektu vůbec zapojeni. Její mluvčí Kristyn Roth varovala, že Kennedyho postup vzbuzuje značné obavy. „Je zde hluboké znepokojení, že se vracíme zpět a znovu zkoumáme teorie, které už byly vyvráceny,“ uvedla.
Jak prezident Trump, tak i Kennedy opakovaně vyjádřili znepokojení nad rostoucím počtem diagnóz autismu. Experti však připomínají, že k nárůstu dochází především díky širším diagnostickým kritériím a vyšší informovanosti veřejnosti. Termín „poruchy autistického spektra“ dnes zahrnuje i mírnější formy, které dříve nebyly zachyceny.
Důležitým faktorem je i lepší přístup ke zdravotní péči pro menšinové skupiny, například černošské a hispánské rodiny, u nichž dnes dochází k dřívější diagnostice než v minulosti. I přes tyto vysvětlení však někteří odpůrci očkování tvrdí, že za vzestupem stojí vakcíny — teorie, která má původ v dnes již stažené studii z roku 1998.
Opakované vědecké analýzy tuto domněnku vyvrátily. Data neprokazují žádný rozdíl v četnosti autismu mezi očkovanými a neočkovanými dětmi. Přesto dezinformace způsobily pokles proočkovanosti, což umožnilo návrat nemocí, které byly téměř vymýceny – například spalniček a dětské obrny.
Letošní epidemie spalniček v západním Texasu si již vyžádala životy dvou neočkovaných dětí. V reakci na to Kennedy poprvé veřejně podpořil očkování proti spalničkám. „Federální vláda i já osobně doporučujeme, aby lidé dostali vakcínu proti spalničkám,“ uvedl v rozhovoru pro CBS News.
Zároveň však pokračoval ve zpochybňování bezpečnosti očkovacích látek. Tvrdil, že „u mnoha těchto produktů stále neznáme rizika, protože nejsou testovány na bezpečnost“. Tato tvrzení jsou však v přímém rozporu s realitou – vakcíny procházejí rozsáhlým klinickým testováním ještě před schválením.
Další kontroverzi vyvolal Kennedy svým rozhodnutím najmout Davida Geiera, známého propagátora teorie o souvislosti mezi očkováním a autismem, aby vedl novou výzkumnou iniciativu. Geier byl v minulosti obviněn, že bez lékařské licence prováděl zákroky na dítěti, což vedlo ke ztrátě práva praktikovat v několika státech.
Ministerstvo zdravotnictví na dotazy médií ohledně Geierova zapojení zatím nereagovalo. Odborníci však varují, že návrat k dávno vyvráceným teoriím by mohl způsobit zmatek, odradit rodiče od očkování a v konečném důsledku ohrozit veřejné zdraví.
Zatímco část veřejnosti vítá záměr investovat do dalšího výzkumu autismu, většina odborníků se shoduje, že by se měl opírat o současné vědecké poznání – nikoliv o dezinformace a populistická tvrzení.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
Zatímco se pozornost světové veřejnosti upírá k válečnému konfliktu na Blízkém východě, ukrajinská armáda využívá taktické situace k postupu ve své protiofenzivě. Od konce ledna 2026 se ukrajinským silám podařilo osvobodit více než 400 kilometrů čtverečních území na jihu a východě země. Tento vývoj výrazně narušuje plány Ruska na jeho očekávanou jarní ofenzivu ještě předtím, než mohla naplno začít.
V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
Americký prezident Donald Trump ohlásil začátek boje za uvolnění strategického Hormuzského průlivu, který je momentálně ochromen probíhajícím konfliktem s Íránem. Na své sociální síti Truth Social Trump zdůraznil, že Spojené státy zajistí bezpečný a volný průjezd touto klíčovou obchodní tepnou „tak či onak“. Podle jeho slov je nepřijatelné, aby byla světová ekonomika rukojmím teheránského režimu.
Americké letectvo provedlo v noci na sobotu rozsáhlý úder na íránský ostrov Charg, který tvoří pilíř tamního hospodářství. Právě z tohoto strategického místa v Perském zálivu totiž proudí do světa přes 90 % íránské ropy.
Zatímco se pozornost světa od konce února 2026 upírá k americkým a izraelským úderům v Íránu, v jeho stínu se rozhořel další zásadní konflikt. Vztahy mezi Pákistánem a afghánským hnutím Tálibán dosáhly bodu mrazu, což vyvrcholilo 27. února vyhlášením „otevřené války“ ze strany Islámábádu. Tato situace vyvolává zásadní otázku: Co vlastně Pákistán v Afghánistánu sleduje?
Historie se opakuje a Spojené státy kráčejí v Íránu do stejné pasti, jakou si před dvěma dekádami připravily v Iráku, varují experti. Ačkoliv americká armáda tehdy dosáhla všech svých taktických cílů – Saddám Husajn byl dopaden a režim se zhroutil během tří týdnů – politický výsledek byl katastrofální. Irák je dnes autoritářským státem s hlubokými vazbami na Teherán. Tato propast mezi vojenským úspěchem a politickou realitou je přesně tím místem, kde americké strategie v uplynulých letech selhaly.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy nebezpečně houstne atmosféra a hrozba návratu k otevřené obchodní válce je čím dál reálnější. Washingtonu dochází trpělivost s Bruselem, který podle amerických představitelů neplní dohodu uzavřenou loni v červenci v Turnberry. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer si podle webu Politico postěžoval, že zatímco USA své závazky splnily, EU neimplementovala prakticky nic a příslušná legislativa o clech zůstává měsíce zablokovaná.
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních dnech výrazně přehodnotil svůj postoj k válce v Íránu a začal se otevřeně vymezovat proti strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco ještě minulý týden během návštěvy v Bílém domě Merz ujišťoval Trumpa o své plné podpoře a shodě na cíli svrhnout režim v Teheránu, jeho nadšení nyní vystřídala ostrá kritika. Tento obrat přichází ve chvíli, kdy se naplno projevují ničivé dopady konfliktu na německou ekonomiku a bezpečnost.
Hamas v sobotním prohlášení nečekaně vyzval Teherán, aby se při svých vojenských operacích vyvaroval útoků na sousední země. Ačkoliv hnutí plně uznává právo Íránské islámské republiky reagovat na agresi všemi dostupnými prostředky v souladu s mezinárodním právem, apeluje na své „íránské bratry“, aby do konfliktu nezatahovali okolní státy. Tento diplomatický apel přichází v době extrémního napětí, které zachvátilo celý region Perského zálivu.
Americké námořnictvo a námořní pěchota se připravují na posílení své přítomnosti na Blízkém východě, což pro CBS News potvrdili dva vládní představitelé. Očekává se, že do regionu dorazí obojživelná pohotovostní skupina a její expediční jednotka, kterou by měla vést výsadková loď USS Tripoli se základnou v Japonsku. Tato formace obvykle zahrnuje přibližně 5 000 námořníků a příslušníků námořní pěchoty rozmístěných na několika plavidlech.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.