Robert F. Kennedy mladší, současný ministr zdravotnictví a sociálních služeb Spojených států, oznámil zahájení rozsáhlého výzkumu, který má do září určit příčinu autismu. Tento krok však vyvolal značné obavy mezi vědeckou komunitou i organizacemi zabývajícími se autismem. Mnozí se totiž obávají, že Kennedy svým přístupem oživuje již dávno vyvrácené teorie o souvislosti mezi očkováním a vznikem této vývojové poruchy.
Kennedy, který se dlouhodobě staví proti očkování a veřejně prosazuje názor, že běžné dětské vakcíny mohou být zodpovědné za autismus, své plány představil prezidentu Donaldu Trumpovi během televizního jednání vlády. Trump ho podpořil a prohlásil, že „něco umělého“ způsobuje nárůst případů autismu. „Možná je to injekce. Ale něco to způsobuje,“ uvedl prezident.
Autismus je vývojová porucha mozku, která se projevuje širokou škálou příznaků, včetně opožděného vývoje řeči, problémů s učením a narušených sociálních dovedností. Vědecká komunita o této nemocí ví přes sto let, shoduje se však, že mezi očkováním a autismem neexistuje žádná souvislost. Výzkumy opakovaně prokázaly, že genetika hraje v rozvoji autismu zásadní roli, a žádná jednotlivá vnější příčina dosud nebyla identifikována.
Mezi potenciální rizikové faktory patří podle Národního institutu zdraví například vystavení pesticidům během těhotenství, extrémně nízká porodní hmotnost nebo vyšší věk rodičů při početí. Americká vláda na výzkum autismu každoročně vynakládá více než 300 milionů dolarů.
Přesto Kennedy neposkytl žádné podrobnosti o tom, jakým způsobem bude jeho nový výzkum veden ani kteří vědci se jej zúčastní. Zástupci hlavních autistických organizací, například Autism Society of America, nebyli do příprav projektu vůbec zapojeni. Její mluvčí Kristyn Roth varovala, že Kennedyho postup vzbuzuje značné obavy. „Je zde hluboké znepokojení, že se vracíme zpět a znovu zkoumáme teorie, které už byly vyvráceny,“ uvedla.
Jak prezident Trump, tak i Kennedy opakovaně vyjádřili znepokojení nad rostoucím počtem diagnóz autismu. Experti však připomínají, že k nárůstu dochází především díky širším diagnostickým kritériím a vyšší informovanosti veřejnosti. Termín „poruchy autistického spektra“ dnes zahrnuje i mírnější formy, které dříve nebyly zachyceny.
Důležitým faktorem je i lepší přístup ke zdravotní péči pro menšinové skupiny, například černošské a hispánské rodiny, u nichž dnes dochází k dřívější diagnostice než v minulosti. I přes tyto vysvětlení však někteří odpůrci očkování tvrdí, že za vzestupem stojí vakcíny — teorie, která má původ v dnes již stažené studii z roku 1998.
Opakované vědecké analýzy tuto domněnku vyvrátily. Data neprokazují žádný rozdíl v četnosti autismu mezi očkovanými a neočkovanými dětmi. Přesto dezinformace způsobily pokles proočkovanosti, což umožnilo návrat nemocí, které byly téměř vymýceny – například spalniček a dětské obrny.
Letošní epidemie spalniček v západním Texasu si již vyžádala životy dvou neočkovaných dětí. V reakci na to Kennedy poprvé veřejně podpořil očkování proti spalničkám. „Federální vláda i já osobně doporučujeme, aby lidé dostali vakcínu proti spalničkám,“ uvedl v rozhovoru pro CBS News.
Zároveň však pokračoval ve zpochybňování bezpečnosti očkovacích látek. Tvrdil, že „u mnoha těchto produktů stále neznáme rizika, protože nejsou testovány na bezpečnost“. Tato tvrzení jsou však v přímém rozporu s realitou – vakcíny procházejí rozsáhlým klinickým testováním ještě před schválením.
Další kontroverzi vyvolal Kennedy svým rozhodnutím najmout Davida Geiera, známého propagátora teorie o souvislosti mezi očkováním a autismem, aby vedl novou výzkumnou iniciativu. Geier byl v minulosti obviněn, že bez lékařské licence prováděl zákroky na dítěti, což vedlo ke ztrátě práva praktikovat v několika státech.
Ministerstvo zdravotnictví na dotazy médií ohledně Geierova zapojení zatím nereagovalo. Odborníci však varují, že návrat k dávno vyvráceným teoriím by mohl způsobit zmatek, odradit rodiče od očkování a v konečném důsledku ohrozit veřejné zdraví.
Zatímco část veřejnosti vítá záměr investovat do dalšího výzkumu autismu, většina odborníků se shoduje, že by se měl opírat o současné vědecké poznání – nikoliv o dezinformace a populistická tvrzení.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.