Robert F. Kennedy mladší, současný ministr zdravotnictví a sociálních služeb Spojených států, oznámil zahájení rozsáhlého výzkumu, který má do září určit příčinu autismu. Tento krok však vyvolal značné obavy mezi vědeckou komunitou i organizacemi zabývajícími se autismem. Mnozí se totiž obávají, že Kennedy svým přístupem oživuje již dávno vyvrácené teorie o souvislosti mezi očkováním a vznikem této vývojové poruchy.
Kennedy, který se dlouhodobě staví proti očkování a veřejně prosazuje názor, že běžné dětské vakcíny mohou být zodpovědné za autismus, své plány představil prezidentu Donaldu Trumpovi během televizního jednání vlády. Trump ho podpořil a prohlásil, že „něco umělého“ způsobuje nárůst případů autismu. „Možná je to injekce. Ale něco to způsobuje,“ uvedl prezident.
Autismus je vývojová porucha mozku, která se projevuje širokou škálou příznaků, včetně opožděného vývoje řeči, problémů s učením a narušených sociálních dovedností. Vědecká komunita o této nemocí ví přes sto let, shoduje se však, že mezi očkováním a autismem neexistuje žádná souvislost. Výzkumy opakovaně prokázaly, že genetika hraje v rozvoji autismu zásadní roli, a žádná jednotlivá vnější příčina dosud nebyla identifikována.
Mezi potenciální rizikové faktory patří podle Národního institutu zdraví například vystavení pesticidům během těhotenství, extrémně nízká porodní hmotnost nebo vyšší věk rodičů při početí. Americká vláda na výzkum autismu každoročně vynakládá více než 300 milionů dolarů.
Přesto Kennedy neposkytl žádné podrobnosti o tom, jakým způsobem bude jeho nový výzkum veden ani kteří vědci se jej zúčastní. Zástupci hlavních autistických organizací, například Autism Society of America, nebyli do příprav projektu vůbec zapojeni. Její mluvčí Kristyn Roth varovala, že Kennedyho postup vzbuzuje značné obavy. „Je zde hluboké znepokojení, že se vracíme zpět a znovu zkoumáme teorie, které už byly vyvráceny,“ uvedla.
Jak prezident Trump, tak i Kennedy opakovaně vyjádřili znepokojení nad rostoucím počtem diagnóz autismu. Experti však připomínají, že k nárůstu dochází především díky širším diagnostickým kritériím a vyšší informovanosti veřejnosti. Termín „poruchy autistického spektra“ dnes zahrnuje i mírnější formy, které dříve nebyly zachyceny.
Důležitým faktorem je i lepší přístup ke zdravotní péči pro menšinové skupiny, například černošské a hispánské rodiny, u nichž dnes dochází k dřívější diagnostice než v minulosti. I přes tyto vysvětlení však někteří odpůrci očkování tvrdí, že za vzestupem stojí vakcíny — teorie, která má původ v dnes již stažené studii z roku 1998.
Opakované vědecké analýzy tuto domněnku vyvrátily. Data neprokazují žádný rozdíl v četnosti autismu mezi očkovanými a neočkovanými dětmi. Přesto dezinformace způsobily pokles proočkovanosti, což umožnilo návrat nemocí, které byly téměř vymýceny – například spalniček a dětské obrny.
Letošní epidemie spalniček v západním Texasu si již vyžádala životy dvou neočkovaných dětí. V reakci na to Kennedy poprvé veřejně podpořil očkování proti spalničkám. „Federální vláda i já osobně doporučujeme, aby lidé dostali vakcínu proti spalničkám,“ uvedl v rozhovoru pro CBS News.
Zároveň však pokračoval ve zpochybňování bezpečnosti očkovacích látek. Tvrdil, že „u mnoha těchto produktů stále neznáme rizika, protože nejsou testovány na bezpečnost“. Tato tvrzení jsou však v přímém rozporu s realitou – vakcíny procházejí rozsáhlým klinickým testováním ještě před schválením.
Další kontroverzi vyvolal Kennedy svým rozhodnutím najmout Davida Geiera, známého propagátora teorie o souvislosti mezi očkováním a autismem, aby vedl novou výzkumnou iniciativu. Geier byl v minulosti obviněn, že bez lékařské licence prováděl zákroky na dítěti, což vedlo ke ztrátě práva praktikovat v několika státech.
Ministerstvo zdravotnictví na dotazy médií ohledně Geierova zapojení zatím nereagovalo. Odborníci však varují, že návrat k dávno vyvráceným teoriím by mohl způsobit zmatek, odradit rodiče od očkování a v konečném důsledku ohrozit veřejné zdraví.
Zatímco část veřejnosti vítá záměr investovat do dalšího výzkumu autismu, většina odborníků se shoduje, že by se měl opírat o současné vědecké poznání – nikoliv o dezinformace a populistická tvrzení.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.