Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pondělí oznámila zmrazení více než 2,2 miliardy dolarů ve federálních grantech a 60 milionů dolarů ve smluvních prostředcích pro Harvardovu univerzitu. Krok přichází poté, co vedení prestižní instituce odmítlo splnit vládní požadavky na omezení studentského aktivismu a změnu politiky diverzity. Podle vlády jde o sedmý případ, kdy byla některé z elitních amerických univerzit – šest z nich z Ivy League – zablokována federální podpora kvůli neochotě přizpůsobit se politické linii prezidenta.
V dopise adresovaném Harvardu Trumpova administrativa žádala rozsáhlé změny ve vedení školy, revizi přijímacích procesů a provedení auditu názorů na diverzitu na kampusu. Současně požadovala, aby univerzita přestala uznávat některé studentské kluby, především ty, které podle vlády podporují nezákonné jednání. V sázce podle federálních úřadů bylo celkem až 9 miliard dolarů v grantech a smlouvách.
Prezident Harvardu Alan Garber na výzvu vlády reagoval dopisem, ve kterém uvedl, že univerzita nepodlehá žádné politické moci. „Žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – nemá právo určovat, co soukromé univerzity učí, koho přijímají a najímají, a jaké oblasti studia mohou zkoumat,“ napsal Garber a varoval, že odnětí prostředků ohrožuje nejen akademickou svobodu, ale i výzkum, který má přímý dopad na zdraví a ekonomickou stabilitu Spojených států.
Trumpova vláda tvrdí, že zmrazení financování je reakcí na narůstající antisemitismus na amerických univerzitách, zejména v souvislosti s protesty proti válce Izraele v Gaze. Vládní antisemitistická pracovní skupina označila postoj Harvardu za důkaz „nebezpečné mentality nároku“, která je podle ní rozšířená mezi elitními školami.
Administrativa přitom požaduje, aby Harvard zavedl takzvaně „zásluhové“ přijímací a náborové postupy, zakázal nošení roušek (které často používají propalestinští demonstranti) a přestal financovat studentské skupiny, které prý podporují nezákonné chování nebo obtěžování.
Garber uvedl, že univerzita již podnikla kroky k řešení antisemitismu, a odmítl tvrzení, že vláda usiluje o ochranu práv studentů. Podle něj jde o snahu ovlivnit intelektuální prostředí na Harvardu. Zdůraznil také, že požadavky vlády překračují její pravomoci podle federálního zákona Title VI, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti nebo národního původu.
Kritika vládního zásahu přichází nejen zevnitř akademické obce, ale také od absolventů Harvardu. Skupina prominentních absolventů vyzvala vedení univerzity, aby se vládním požadavkům právně postavilo. „Harvard dnes ukázal, že nebude tolerovat šikanu ani autoritářství. Připomněl světu, že vzdělávání, inovace a růst nepodléhají momentálním politickým tlakům,“ uvedla absolventka Anurima Bhargava.
Zmrazení federální podpory vyvolalo protesty nejen na samotném kampusu, ale i mezi obyvateli Cambridge. Zároveň Americká asociace univerzitních profesorů podala žalobu, ve které tvrdí, že vláda nedodržela zákonný postup a neinformovala předem ani Kongres, ani univerzitu. Podle žaloby navíc požadavky neřeší skutečné příčiny případného porušení zákona, ale slouží k prosazování ideologické agendy.
Harvard tak nyní čelí nejen ekonomickému ohrožení, ale i potenciálně zásadnímu precedentnímu sporu, který by mohl definovat vztah mezi akademickou svobodou a politickou mocí ve Spojených státech v příštích letech.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
