Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pondělí oznámila zmrazení více než 2,2 miliardy dolarů ve federálních grantech a 60 milionů dolarů ve smluvních prostředcích pro Harvardovu univerzitu. Krok přichází poté, co vedení prestižní instituce odmítlo splnit vládní požadavky na omezení studentského aktivismu a změnu politiky diverzity. Podle vlády jde o sedmý případ, kdy byla některé z elitních amerických univerzit – šest z nich z Ivy League – zablokována federální podpora kvůli neochotě přizpůsobit se politické linii prezidenta.
V dopise adresovaném Harvardu Trumpova administrativa žádala rozsáhlé změny ve vedení školy, revizi přijímacích procesů a provedení auditu názorů na diverzitu na kampusu. Současně požadovala, aby univerzita přestala uznávat některé studentské kluby, především ty, které podle vlády podporují nezákonné jednání. V sázce podle federálních úřadů bylo celkem až 9 miliard dolarů v grantech a smlouvách.
Prezident Harvardu Alan Garber na výzvu vlády reagoval dopisem, ve kterém uvedl, že univerzita nepodlehá žádné politické moci. „Žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – nemá právo určovat, co soukromé univerzity učí, koho přijímají a najímají, a jaké oblasti studia mohou zkoumat,“ napsal Garber a varoval, že odnětí prostředků ohrožuje nejen akademickou svobodu, ale i výzkum, který má přímý dopad na zdraví a ekonomickou stabilitu Spojených států.
Trumpova vláda tvrdí, že zmrazení financování je reakcí na narůstající antisemitismus na amerických univerzitách, zejména v souvislosti s protesty proti válce Izraele v Gaze. Vládní antisemitistická pracovní skupina označila postoj Harvardu za důkaz „nebezpečné mentality nároku“, která je podle ní rozšířená mezi elitními školami.
Administrativa přitom požaduje, aby Harvard zavedl takzvaně „zásluhové“ přijímací a náborové postupy, zakázal nošení roušek (které často používají propalestinští demonstranti) a přestal financovat studentské skupiny, které prý podporují nezákonné chování nebo obtěžování.
Garber uvedl, že univerzita již podnikla kroky k řešení antisemitismu, a odmítl tvrzení, že vláda usiluje o ochranu práv studentů. Podle něj jde o snahu ovlivnit intelektuální prostředí na Harvardu. Zdůraznil také, že požadavky vlády překračují její pravomoci podle federálního zákona Title VI, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti nebo národního původu.
Kritika vládního zásahu přichází nejen zevnitř akademické obce, ale také od absolventů Harvardu. Skupina prominentních absolventů vyzvala vedení univerzity, aby se vládním požadavkům právně postavilo. „Harvard dnes ukázal, že nebude tolerovat šikanu ani autoritářství. Připomněl světu, že vzdělávání, inovace a růst nepodléhají momentálním politickým tlakům,“ uvedla absolventka Anurima Bhargava.
Zmrazení federální podpory vyvolalo protesty nejen na samotném kampusu, ale i mezi obyvateli Cambridge. Zároveň Americká asociace univerzitních profesorů podala žalobu, ve které tvrdí, že vláda nedodržela zákonný postup a neinformovala předem ani Kongres, ani univerzitu. Podle žaloby navíc požadavky neřeší skutečné příčiny případného porušení zákona, ale slouží k prosazování ideologické agendy.
Harvard tak nyní čelí nejen ekonomickému ohrožení, ale i potenciálně zásadnímu precedentnímu sporu, který by mohl definovat vztah mezi akademickou svobodou a politickou mocí ve Spojených státech v příštích letech.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.
Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Evropští lídři by měli přestat označovat ruské útoky v Evropě za hybridní a začít je nazývat teroristickými nebo sabotážními činy. Ve svém prohlášení to uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, podle kterého Moskva vede proti evropským zemím systematickou kampaň představující určitou formu války. Estonský šéf diplomacie zdůraznil, že evropské státy musejí proti ruskému jednání vystupovat jednotně.
Dva plánované stadionové koncerty amerického rappera Ye, známého pod jménem Kanye West, v Rusku byly oficiálně zrušeny. Rozhodnutí přichází po několika týdnech nejistoty a zmatků ohledně pořadatelství i samotného místa konání. Americký hudebník měl vystoupit před ruským publikem na stadionu Gazprom Arena v Petrohradu. Zrušení vystoupení potvrdili sami pořadatelé.
Umělá inteligence je schopna na pokyn uživatelů upravovat obrázky a odstraňovat muslimským ženám náboženské šátky neboli hidžáby. Ukázaly to testy britského deníku The Guardian, který podrobil zkoušce několik předních konverzačních AI modelů. Ačkoliv vývojáři deklarují přísná pravidla pro úpravu fotografií reálných osob, v praxi systémy náboženské symboly často ze snímků vymazávají. Tento postup kritizují odborníci na lidská práva i náboženskou svobodu.
Aktualizované satelitní snímky ve službě Google Maps odhalily obrovský rozsah zkázy v Pásmu Gazy po tříletém válečném konfliktu. Nově dostupné fotografie ukazují pokračující ničení obytných domů, podniků, náboženských míst i infrastruktury. Záběry zachycují hloubku přetrvávající humanitární krize, které čelí více než dva miliony místních obyvatel. Snímky dokládají, že k devastaci docházelo i po vyhlášení křehkého příměří.
Komunikační aplikace WhatsApp zavádí nové volitelné prvky rodičovské kontroly zaměřené na dospívající uživatele. Tento krok přichází v době, kdy technologické společnosti čelí rostoucímu tlaku úřadů i veřejnosti na zajištění bezpečnějšího prostředí pro děti. Nové funkce mají rodičům poskytnout lepší přehled o aktivitách jejich dětí a umožnit správu soukromí. Zástupci platformy zdůrazňují, že cílem je podpořit otevřenou debatu v rodinách o bezpečném využívání technologií.
První údaje z předčasného hlasování před nadcházejícími průběžnými volbami ve Spojených státech ukazují na počáteční převahu v motivaci voličů Demokratické strany. Ve téměř třiceti amerických státech již své hlasy odevzdalo nebo o korespondenční lístky požádalo přes šest set devadesát tisíc lidí. Zvýšený zájem ze strany příznivců demokratů odpovídá trendům, které naznačovaly již letní průzkumy veřejného mínění.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle webu Kyiv Post prohlásil, že je zatím předčasné hovořit o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami. Ruská strana tak mírní své předchozí prohlášení, v němž americkou pozvánku původně přivítala. Podle Peskova zatím nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí a Moskva nabídku nejprve důkladně prostuduje prostřednictvím diplomatických kanálů. Mluvčí zároveň zdůraznil, že oficiální odpověď ruské strany bude formulována až po vyhodnocení všech okolností.
Evropská unie odmítá nové požadavky Ukrajiny na poskytnutí dodatečné finanční pomoci a vyzývá Kyjev ke splnění odkládaných reforem. Brusel zdůrazňuje, že hlavní prioritou je v současné době uvolnění miliard eur z již schváleného úvěrového balíku. Bez zavedení požadovaných reforem ze strany ukrajinských orgánů totiž nelze další finanční prostředky vyplácet. Unijní představitelé dělají vše pro to, aby se pomoc dostala k cíli řádným způsobem.