Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pondělí oznámila zmrazení více než 2,2 miliardy dolarů ve federálních grantech a 60 milionů dolarů ve smluvních prostředcích pro Harvardovu univerzitu. Krok přichází poté, co vedení prestižní instituce odmítlo splnit vládní požadavky na omezení studentského aktivismu a změnu politiky diverzity. Podle vlády jde o sedmý případ, kdy byla některé z elitních amerických univerzit – šest z nich z Ivy League – zablokována federální podpora kvůli neochotě přizpůsobit se politické linii prezidenta.
V dopise adresovaném Harvardu Trumpova administrativa žádala rozsáhlé změny ve vedení školy, revizi přijímacích procesů a provedení auditu názorů na diverzitu na kampusu. Současně požadovala, aby univerzita přestala uznávat některé studentské kluby, především ty, které podle vlády podporují nezákonné jednání. V sázce podle federálních úřadů bylo celkem až 9 miliard dolarů v grantech a smlouvách.
Prezident Harvardu Alan Garber na výzvu vlády reagoval dopisem, ve kterém uvedl, že univerzita nepodlehá žádné politické moci. „Žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – nemá právo určovat, co soukromé univerzity učí, koho přijímají a najímají, a jaké oblasti studia mohou zkoumat,“ napsal Garber a varoval, že odnětí prostředků ohrožuje nejen akademickou svobodu, ale i výzkum, který má přímý dopad na zdraví a ekonomickou stabilitu Spojených států.
Trumpova vláda tvrdí, že zmrazení financování je reakcí na narůstající antisemitismus na amerických univerzitách, zejména v souvislosti s protesty proti válce Izraele v Gaze. Vládní antisemitistická pracovní skupina označila postoj Harvardu za důkaz „nebezpečné mentality nároku“, která je podle ní rozšířená mezi elitními školami.
Administrativa přitom požaduje, aby Harvard zavedl takzvaně „zásluhové“ přijímací a náborové postupy, zakázal nošení roušek (které často používají propalestinští demonstranti) a přestal financovat studentské skupiny, které prý podporují nezákonné chování nebo obtěžování.
Garber uvedl, že univerzita již podnikla kroky k řešení antisemitismu, a odmítl tvrzení, že vláda usiluje o ochranu práv studentů. Podle něj jde o snahu ovlivnit intelektuální prostředí na Harvardu. Zdůraznil také, že požadavky vlády překračují její pravomoci podle federálního zákona Title VI, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti nebo národního původu.
Kritika vládního zásahu přichází nejen zevnitř akademické obce, ale také od absolventů Harvardu. Skupina prominentních absolventů vyzvala vedení univerzity, aby se vládním požadavkům právně postavilo. „Harvard dnes ukázal, že nebude tolerovat šikanu ani autoritářství. Připomněl světu, že vzdělávání, inovace a růst nepodléhají momentálním politickým tlakům,“ uvedla absolventka Anurima Bhargava.
Zmrazení federální podpory vyvolalo protesty nejen na samotném kampusu, ale i mezi obyvateli Cambridge. Zároveň Americká asociace univerzitních profesorů podala žalobu, ve které tvrdí, že vláda nedodržela zákonný postup a neinformovala předem ani Kongres, ani univerzitu. Podle žaloby navíc požadavky neřeší skutečné příčiny případného porušení zákona, ale slouží k prosazování ideologické agendy.
Harvard tak nyní čelí nejen ekonomickému ohrožení, ale i potenciálně zásadnímu precedentnímu sporu, který by mohl definovat vztah mezi akademickou svobodou a politickou mocí ve Spojených státech v příštích letech.
Mele jako kolovrátek. Tak by se stručně daly komentovat opakující se reakce britské královské rodiny na nová zjištění, která se týkají bývalého prince Andrewa. Buckinghamský palác si zjevně vystačí s jedním jediným vyjádřením.
Pokud se vám zatím nelíbilo relativně chladné počasí v úvodu meteorologického léta, které začalo prvního červnového dne, bude se vám líbit změna, kterou nabídne příští týden. Meteorologové už mají jasno.
Thajsko v týdnu zasáhla smutná zpráva, na kterou kondolencí reagoval i český prezident Petr Pavel. Ve věku pouhých 47 let zemřela princezna Bajrakitiyabha, která strávila poslední roky života v kómatu kvůli vážným zdravotním problémům.
Americký prezident Donald Trump v uplynulých dnech hrozil dalšími masivními údery na Írán, které však na poslední chvíli odvolal, aby vzápětí oznámil, že se blíží podpis mírové dohody. K obratu měli zásadně přispět zástupci zemí Perského zálivu, odhalil web Politico.
Druhá červnová sobota patřila ve Velké Británii každoroční akci zvané Trooping the Colour, při které se slaví narozeniny monarchy. Králi Karlovi III. ovšem bude 78 let až v listopadu. Tradice se ale musí dodržovat.
Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.
Po květnové oslavě narozenin nebylo o Jiřině Bohdalové nějaký čas slyšet. Až nyní se zase objevila informace, která se jí týká. Legendární herečka totiž nemohla chybět na zásadní rodinné události na prominentním místě v Praze.
Obchody v Česku upravují otevírací dobu prakticky jen během vybraných státních svátků, kdy je k tomu nutí zákon. V červnu ale nastane jedna speciální situace. Příští týden uzavře jeden z tuzemských řetězců své prodejny předčasně kvůli fotbalu.
Počasí se vám v posledních dnech nemusí líbit, ale vodákům přeje. Situace na tuzemských řekách se totiž během hlavní vodácké sezóny zlepšuje. Podle předpovědi se ale už v příštím týdnu vrátí do Česka tropické teploty.
Slovensko ze všech možných úhlů řeší rozchod bývalé prezidentky Zuzany Čaputové s Jurajem Rizmanem, který byl po jejím boku šest let. Dvojice bude muset vyřešit jednu nepříjemnou záležitost.
Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou.
Mírová dohoda, která by ukončila boje v Íránu, je blízko a počítá s opětovným otevřením Hormuzského průlivu, potvrdil jeden z íránských představitelů. Informovala o tom BBC. V Teheránu ale stále nepanuje shoda na tom, zda dohodu přijmout.