Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pondělí oznámila zmrazení více než 2,2 miliardy dolarů ve federálních grantech a 60 milionů dolarů ve smluvních prostředcích pro Harvardovu univerzitu. Krok přichází poté, co vedení prestižní instituce odmítlo splnit vládní požadavky na omezení studentského aktivismu a změnu politiky diverzity. Podle vlády jde o sedmý případ, kdy byla některé z elitních amerických univerzit – šest z nich z Ivy League – zablokována federální podpora kvůli neochotě přizpůsobit se politické linii prezidenta.
V dopise adresovaném Harvardu Trumpova administrativa žádala rozsáhlé změny ve vedení školy, revizi přijímacích procesů a provedení auditu názorů na diverzitu na kampusu. Současně požadovala, aby univerzita přestala uznávat některé studentské kluby, především ty, které podle vlády podporují nezákonné jednání. V sázce podle federálních úřadů bylo celkem až 9 miliard dolarů v grantech a smlouvách.
Prezident Harvardu Alan Garber na výzvu vlády reagoval dopisem, ve kterém uvedl, že univerzita nepodlehá žádné politické moci. „Žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – nemá právo určovat, co soukromé univerzity učí, koho přijímají a najímají, a jaké oblasti studia mohou zkoumat,“ napsal Garber a varoval, že odnětí prostředků ohrožuje nejen akademickou svobodu, ale i výzkum, který má přímý dopad na zdraví a ekonomickou stabilitu Spojených států.
Trumpova vláda tvrdí, že zmrazení financování je reakcí na narůstající antisemitismus na amerických univerzitách, zejména v souvislosti s protesty proti válce Izraele v Gaze. Vládní antisemitistická pracovní skupina označila postoj Harvardu za důkaz „nebezpečné mentality nároku“, která je podle ní rozšířená mezi elitními školami.
Administrativa přitom požaduje, aby Harvard zavedl takzvaně „zásluhové“ přijímací a náborové postupy, zakázal nošení roušek (které často používají propalestinští demonstranti) a přestal financovat studentské skupiny, které prý podporují nezákonné chování nebo obtěžování.
Garber uvedl, že univerzita již podnikla kroky k řešení antisemitismu, a odmítl tvrzení, že vláda usiluje o ochranu práv studentů. Podle něj jde o snahu ovlivnit intelektuální prostředí na Harvardu. Zdůraznil také, že požadavky vlády překračují její pravomoci podle federálního zákona Title VI, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti nebo národního původu.
Kritika vládního zásahu přichází nejen zevnitř akademické obce, ale také od absolventů Harvardu. Skupina prominentních absolventů vyzvala vedení univerzity, aby se vládním požadavkům právně postavilo. „Harvard dnes ukázal, že nebude tolerovat šikanu ani autoritářství. Připomněl světu, že vzdělávání, inovace a růst nepodléhají momentálním politickým tlakům,“ uvedla absolventka Anurima Bhargava.
Zmrazení federální podpory vyvolalo protesty nejen na samotném kampusu, ale i mezi obyvateli Cambridge. Zároveň Americká asociace univerzitních profesorů podala žalobu, ve které tvrdí, že vláda nedodržela zákonný postup a neinformovala předem ani Kongres, ani univerzitu. Podle žaloby navíc požadavky neřeší skutečné příčiny případného porušení zákona, ale slouží k prosazování ideologické agendy.
Harvard tak nyní čelí nejen ekonomickému ohrožení, ale i potenciálně zásadnímu precedentnímu sporu, který by mohl definovat vztah mezi akademickou svobodou a politickou mocí ve Spojených státech v příštích letech.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
V Kyjevě se všechno připravuje na schůzku s emisary amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří v sobotu jednali za zavřenými dveřmi v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinci chtějí být na jednání konstruktivní, aby se přiblížil konec konfliktu.
Počasí v příštím týdnu přinese několik "nej", na která dnes na sociální síti upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jaký bude druhý ryze podzimní týden letošního roku?
Indonésie se v posledních hodinách potýká s problémy v letecké dopravě. Stovky letů musely být odloženy či zrušeny kvůli erupci vulkánu Anak Krakatoa. Na odlet čekají tisíce cestujících, provoz zatím nebyl obnoven.
Volkswagen prochází největší restrukturalizací ve své téměř devadesátileté historii. To, co je pro Německo stále zřetelněji průmyslovou pohromou, ale nemusí být špatnou zprávou pro celou střední Evropu. Na ústupu německého automobilového gigantu mohou nakonec vydělat Češi i Slováci. A Slovensko navíc může těžit i z nástupu čínských automobilek.
Napětí na Blízkém východě opět nabírá na obrátkách. Američané a Íránci si v sobotu vzájemně útočili na lodě, čímž se jen potvrdilo, že konflikt se v posledních dnech opět stupňuje po měsíci relativního klidu. O útocích informovala britská stanice BBC.
Norsko se příští týden rozloučí se zesnulým králem Haraldem V. Na pohřbu monarchy nebude chybět reprezentant britské monarchie. Buckinghamský palác oznámil, že královskou rodinu bude na smutečním obřadu zastupovat následník trůnu princ William. Informovala o tom BBC.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ruského velvyslance si po Česku předvolá i sousední Slovensko. Ministr zahraničí Juraj Blanár chce s diplomatem zastupujícím Moskvu řešit jeden z nedávných útoků na Kyjev, při němž bylo ohroženo i pracoviště slovenského velvyslanectví.
Čeští důchodci mají mít v září jasno, o kolik se jim pro rok 2027 zvednou důchody. Jistí si mohou být tím, že dostanou alespoň tři stovky navíc. Pořád však mohou doufat, že některý z vládních politiků jim zajistí více peněz. Výši valorizace by rád ovlivnil i předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD).
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.