Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pondělí oznámila zmrazení více než 2,2 miliardy dolarů ve federálních grantech a 60 milionů dolarů ve smluvních prostředcích pro Harvardovu univerzitu. Krok přichází poté, co vedení prestižní instituce odmítlo splnit vládní požadavky na omezení studentského aktivismu a změnu politiky diverzity. Podle vlády jde o sedmý případ, kdy byla některé z elitních amerických univerzit – šest z nich z Ivy League – zablokována federální podpora kvůli neochotě přizpůsobit se politické linii prezidenta.
V dopise adresovaném Harvardu Trumpova administrativa žádala rozsáhlé změny ve vedení školy, revizi přijímacích procesů a provedení auditu názorů na diverzitu na kampusu. Současně požadovala, aby univerzita přestala uznávat některé studentské kluby, především ty, které podle vlády podporují nezákonné jednání. V sázce podle federálních úřadů bylo celkem až 9 miliard dolarů v grantech a smlouvách.
Prezident Harvardu Alan Garber na výzvu vlády reagoval dopisem, ve kterém uvedl, že univerzita nepodlehá žádné politické moci. „Žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – nemá právo určovat, co soukromé univerzity učí, koho přijímají a najímají, a jaké oblasti studia mohou zkoumat,“ napsal Garber a varoval, že odnětí prostředků ohrožuje nejen akademickou svobodu, ale i výzkum, který má přímý dopad na zdraví a ekonomickou stabilitu Spojených států.
Trumpova vláda tvrdí, že zmrazení financování je reakcí na narůstající antisemitismus na amerických univerzitách, zejména v souvislosti s protesty proti válce Izraele v Gaze. Vládní antisemitistická pracovní skupina označila postoj Harvardu za důkaz „nebezpečné mentality nároku“, která je podle ní rozšířená mezi elitními školami.
Administrativa přitom požaduje, aby Harvard zavedl takzvaně „zásluhové“ přijímací a náborové postupy, zakázal nošení roušek (které často používají propalestinští demonstranti) a přestal financovat studentské skupiny, které prý podporují nezákonné chování nebo obtěžování.
Garber uvedl, že univerzita již podnikla kroky k řešení antisemitismu, a odmítl tvrzení, že vláda usiluje o ochranu práv studentů. Podle něj jde o snahu ovlivnit intelektuální prostředí na Harvardu. Zdůraznil také, že požadavky vlády překračují její pravomoci podle federálního zákona Title VI, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti nebo národního původu.
Kritika vládního zásahu přichází nejen zevnitř akademické obce, ale také od absolventů Harvardu. Skupina prominentních absolventů vyzvala vedení univerzity, aby se vládním požadavkům právně postavilo. „Harvard dnes ukázal, že nebude tolerovat šikanu ani autoritářství. Připomněl světu, že vzdělávání, inovace a růst nepodléhají momentálním politickým tlakům,“ uvedla absolventka Anurima Bhargava.
Zmrazení federální podpory vyvolalo protesty nejen na samotném kampusu, ale i mezi obyvateli Cambridge. Zároveň Americká asociace univerzitních profesorů podala žalobu, ve které tvrdí, že vláda nedodržela zákonný postup a neinformovala předem ani Kongres, ani univerzitu. Podle žaloby navíc požadavky neřeší skutečné příčiny případného porušení zákona, ale slouží k prosazování ideologické agendy.
Harvard tak nyní čelí nejen ekonomickému ohrožení, ale i potenciálně zásadnímu precedentnímu sporu, který by mohl definovat vztah mezi akademickou svobodou a politickou mocí ve Spojených státech v příštích letech.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.