Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pondělí oznámila zmrazení více než 2,2 miliardy dolarů ve federálních grantech a 60 milionů dolarů ve smluvních prostředcích pro Harvardovu univerzitu. Krok přichází poté, co vedení prestižní instituce odmítlo splnit vládní požadavky na omezení studentského aktivismu a změnu politiky diverzity. Podle vlády jde o sedmý případ, kdy byla některé z elitních amerických univerzit – šest z nich z Ivy League – zablokována federální podpora kvůli neochotě přizpůsobit se politické linii prezidenta.
V dopise adresovaném Harvardu Trumpova administrativa žádala rozsáhlé změny ve vedení školy, revizi přijímacích procesů a provedení auditu názorů na diverzitu na kampusu. Současně požadovala, aby univerzita přestala uznávat některé studentské kluby, především ty, které podle vlády podporují nezákonné jednání. V sázce podle federálních úřadů bylo celkem až 9 miliard dolarů v grantech a smlouvách.
Prezident Harvardu Alan Garber na výzvu vlády reagoval dopisem, ve kterém uvedl, že univerzita nepodlehá žádné politické moci. „Žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – nemá právo určovat, co soukromé univerzity učí, koho přijímají a najímají, a jaké oblasti studia mohou zkoumat,“ napsal Garber a varoval, že odnětí prostředků ohrožuje nejen akademickou svobodu, ale i výzkum, který má přímý dopad na zdraví a ekonomickou stabilitu Spojených států.
Trumpova vláda tvrdí, že zmrazení financování je reakcí na narůstající antisemitismus na amerických univerzitách, zejména v souvislosti s protesty proti válce Izraele v Gaze. Vládní antisemitistická pracovní skupina označila postoj Harvardu za důkaz „nebezpečné mentality nároku“, která je podle ní rozšířená mezi elitními školami.
Administrativa přitom požaduje, aby Harvard zavedl takzvaně „zásluhové“ přijímací a náborové postupy, zakázal nošení roušek (které často používají propalestinští demonstranti) a přestal financovat studentské skupiny, které prý podporují nezákonné chování nebo obtěžování.
Garber uvedl, že univerzita již podnikla kroky k řešení antisemitismu, a odmítl tvrzení, že vláda usiluje o ochranu práv studentů. Podle něj jde o snahu ovlivnit intelektuální prostředí na Harvardu. Zdůraznil také, že požadavky vlády překračují její pravomoci podle federálního zákona Title VI, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti nebo národního původu.
Kritika vládního zásahu přichází nejen zevnitř akademické obce, ale také od absolventů Harvardu. Skupina prominentních absolventů vyzvala vedení univerzity, aby se vládním požadavkům právně postavilo. „Harvard dnes ukázal, že nebude tolerovat šikanu ani autoritářství. Připomněl světu, že vzdělávání, inovace a růst nepodléhají momentálním politickým tlakům,“ uvedla absolventka Anurima Bhargava.
Zmrazení federální podpory vyvolalo protesty nejen na samotném kampusu, ale i mezi obyvateli Cambridge. Zároveň Americká asociace univerzitních profesorů podala žalobu, ve které tvrdí, že vláda nedodržela zákonný postup a neinformovala předem ani Kongres, ani univerzitu. Podle žaloby navíc požadavky neřeší skutečné příčiny případného porušení zákona, ale slouží k prosazování ideologické agendy.
Harvard tak nyní čelí nejen ekonomickému ohrožení, ale i potenciálně zásadnímu precedentnímu sporu, který by mohl definovat vztah mezi akademickou svobodou a politickou mocí ve Spojených státech v příštích letech.
Pojem „brigáda krevetových sendvičů“, který před pětadvaceti lety proslavil tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane, dodnes trefně popisuje propast mezi fotbalovou tradicí a moderním byznysem. Keane tehdy kritizoval fanoušky, kteří na stadionu spíše popíjeli a jedli delikatesy, než aby podporovali tým. Nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe se nyní jeví jako definitivní potvrzení tohoto trendu, kdy se z lidového sportu stává nedostupná zábava pro vyvolené.
Příběh Jaber al-Attara, padesátiletého lékaře z Gazy, ilustruje propast mezi diplomatickými proklamacemi a krutou realitou v terénu. Když v říjnu americký prezident Donald Trump oznámil uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem a sliboval mír na věčné časy, Jaber pocítil po dvou letech neustálého bombardování obrovskou úlevu. Jen o čtyři týdny později mu však během cesty do práce telefonát oznámil tragickou zprávu: jeho dcera Maysaa byla zabita střelbou z izraelského dronu, když se ukrývala ve stanu.
Letecká doprava se po letech turbulencí připravuje na rok 2026, který by mohl přinést vytouženou stabilitu. Cestující se však musí připravit na to, že létání bude vypadat jinak než doposud. Hlavním trendem se stává takzvaná „premiumizace“, tedy masivní rozšiřování nadstandardních služeb, které dříve byly dostupné jen na vybraných dálkových linkách. Zároveň se mění i samotná letiště a struktura trhu, na kterém probíhá vlna fúzí velkých dopravců.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v těchto chvílích míří na Floridu k jednomu z nejdůležitějších diplomatických setkání posledních let. V neděli se tam sejde s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby projednali nejnovější verzi mírového plánu, který by mohl ukončit vleklou válku s Ruskem. Ještě předtím, než jeho letadlo přistane v USA, čeká Zelenského zastávka v Kanadě u tamního premiéra Marka Carneyho a série krizových telefonátů s klíčovými evropskými spojenci, včetně Ursuly von der Leyen.
Meteorologové vydali varování před tvorbou ledovky. Nebezpečí hrozí zejména během sobotního večera na severu a severovýchodě Čech, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Kombinace studené fronty a mrznoucích srážek může během pár okamžiků proměnit silnice i chodníky v nebezpečné kluziště, i když by situace měla polevit už během noci na neděli.
Rok 2025 se do historie zapíše jako rok fascinujících kulturních kontrastů – od nečekaného triumfu Beyoncé v Nashvillu až po celosvětové šílenství kolem gumových příšerek s devíti zuby. Zatímco se svět bavil bizarními reklamami a virálními trendy na TikToku, hvězdy jako Sydney Sweeney nebo Rachel Zegler zakoušely, jak tenká je hranice mezi internetovým zbožštěním a totálním zatracením.
Víkend 27. a 28. prosince 2025 se nese ve znamení vrcholné diplomacie i brutální vojenské eskalace. Zatímco se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připravuje na nedělní klíčovou cestu na Floridu za Donaldem Trumpem, Kyjev čelí jednomu z nejničivějších útoků poslední doby.
Letošní rok se do historie zapíše jako jeden z nejnákladnějších z hlediska klimatických katastrof, které zasáhly prakticky všechny kouty planety. Výroční zpráva charitativní organizace Christian Aid uvádí, že deset nejničivějších událostí způsobilo pojištěné škody přesahující 120 miliard dolarů. Odborníci však varují, že skutečné ekonomické ztráty jsou mnohem vyšší, protože mnoho škod v rozvojových zemích není pojištěno a lidské utrpení zůstává v těchto číslech nevyčísleno.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek potvrdil, že se v neděli 28. prosince vydá na Floridu, aby se v rezidenci Mar-a-Lago osobně setkal s Donaldem Trumpem. Klíčovým tématem jejich rozhovorů bude finalizace mírového plánu, o kterém Zelenskyj prohlásil, že je v tuto chvíli hotov z devadesáti procent.
Vánoce si nepochybně představoval jinak. Karlos Vémola skončil jako obviněný ve vazbě, přesto se dokázal ozvat svým fanouškům. První vyjádření k aktuální kauze se objevilo v pátek vpodvečer na instagramovém profilu Terminátora, jak se zápasníkovi přezdívá.
Ani Štědrý den se v Česku neobešel bez násilného trestného činu. Kriminalisté z Moravskoslezského kraje se od středy zabývají vraždou ve Vratimově. Muž, který si již vyslechl obvinění, tam měl připravit o život známého.
Známí čeští MMA zápasníci nemají o Vánocích klid. A nejde jen o Karlose Vémolu. Právníky hledá i Zdeněk Polívka, který se v očích veřejnosti proslavil jako bývalý partner Lucie Vondráčkové. Proč?