Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pondělí oznámila zmrazení více než 2,2 miliardy dolarů ve federálních grantech a 60 milionů dolarů ve smluvních prostředcích pro Harvardovu univerzitu. Krok přichází poté, co vedení prestižní instituce odmítlo splnit vládní požadavky na omezení studentského aktivismu a změnu politiky diverzity. Podle vlády jde o sedmý případ, kdy byla některé z elitních amerických univerzit – šest z nich z Ivy League – zablokována federální podpora kvůli neochotě přizpůsobit se politické linii prezidenta.
V dopise adresovaném Harvardu Trumpova administrativa žádala rozsáhlé změny ve vedení školy, revizi přijímacích procesů a provedení auditu názorů na diverzitu na kampusu. Současně požadovala, aby univerzita přestala uznávat některé studentské kluby, především ty, které podle vlády podporují nezákonné jednání. V sázce podle federálních úřadů bylo celkem až 9 miliard dolarů v grantech a smlouvách.
Prezident Harvardu Alan Garber na výzvu vlády reagoval dopisem, ve kterém uvedl, že univerzita nepodlehá žádné politické moci. „Žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – nemá právo určovat, co soukromé univerzity učí, koho přijímají a najímají, a jaké oblasti studia mohou zkoumat,“ napsal Garber a varoval, že odnětí prostředků ohrožuje nejen akademickou svobodu, ale i výzkum, který má přímý dopad na zdraví a ekonomickou stabilitu Spojených států.
Trumpova vláda tvrdí, že zmrazení financování je reakcí na narůstající antisemitismus na amerických univerzitách, zejména v souvislosti s protesty proti válce Izraele v Gaze. Vládní antisemitistická pracovní skupina označila postoj Harvardu za důkaz „nebezpečné mentality nároku“, která je podle ní rozšířená mezi elitními školami.
Administrativa přitom požaduje, aby Harvard zavedl takzvaně „zásluhové“ přijímací a náborové postupy, zakázal nošení roušek (které často používají propalestinští demonstranti) a přestal financovat studentské skupiny, které prý podporují nezákonné chování nebo obtěžování.
Garber uvedl, že univerzita již podnikla kroky k řešení antisemitismu, a odmítl tvrzení, že vláda usiluje o ochranu práv studentů. Podle něj jde o snahu ovlivnit intelektuální prostředí na Harvardu. Zdůraznil také, že požadavky vlády překračují její pravomoci podle federálního zákona Title VI, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti nebo národního původu.
Kritika vládního zásahu přichází nejen zevnitř akademické obce, ale také od absolventů Harvardu. Skupina prominentních absolventů vyzvala vedení univerzity, aby se vládním požadavkům právně postavilo. „Harvard dnes ukázal, že nebude tolerovat šikanu ani autoritářství. Připomněl světu, že vzdělávání, inovace a růst nepodléhají momentálním politickým tlakům,“ uvedla absolventka Anurima Bhargava.
Zmrazení federální podpory vyvolalo protesty nejen na samotném kampusu, ale i mezi obyvateli Cambridge. Zároveň Americká asociace univerzitních profesorů podala žalobu, ve které tvrdí, že vláda nedodržela zákonný postup a neinformovala předem ani Kongres, ani univerzitu. Podle žaloby navíc požadavky neřeší skutečné příčiny případného porušení zákona, ale slouží k prosazování ideologické agendy.
Harvard tak nyní čelí nejen ekonomickému ohrožení, ale i potenciálně zásadnímu precedentnímu sporu, který by mohl definovat vztah mezi akademickou svobodou a politickou mocí ve Spojených státech v příštích letech.
Mise Artemis II, která odstartovala 1. dubna 2026, má za sebou první kritický týden a dosavadní výsledky překonávají i ta nejoptimističtější očekávání inženýrů. Raketa SLS, loď Orion i samotná čtyřčlenná posádka fungují v naprostém souladu, což potvrzuje, že technologie navržená pro návrat lidí k Měsíci je životaschopná. Přesto nad celým programem visí zásadní otázka: Je ambiciózní cíl NASA a prezidenta Trumpa, tedy přistání na měsíčním povrchu do roku 2028, skutečně dosažitelný?
Ztráta zaměstnání v důsledku rozvoje umělé inteligence (AI) s sebou nese mnohem hlubší následky než jen dočasnou nezaměstnanost. Podle nové výzkumné zprávy ekonomů společnosti Goldman Sachs zanechává tento typ výpadku na pracovnících „dlouhodobé jizvy“, které ovlivňují jejich životy po mnoho let. Negativní dopady se projevují nejen v nižších příjmech, ale i v osobním životě, například odkladem vlastního bydlení nebo nižší pravděpodobností uzavření manželství.
Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.
Posádka mise Artemis II má za sebou historický průlet kolem Měsíce a nyní se již nachází na cestě zpět k Zemi. Čtveřice astronautů se podělila o své bezprostřední dojmy a popsala pocity, které v nich vyvolal pohled na měsíční krajinu z bezprostřední blízkosti. Během manévru pořídili snímky impaktních kráterů, prasklin a hřbetů, které vědci i veřejnost netrpělivě očekávali.
Evropská unie se nachází v paradoxní situaci. Přestože se jí podařilo výrazně posílit odolnost fyzických dodávek zemního plynu a snížit závislost na ruských plynovodech, čelí nové vlně energetické nejistoty. Aktuální narušení dodavatelských řetězců zkapalněného zemního plynu (LNG) v důsledku napětí na Blízkém východě opět vyhnalo ceny nahoru, a to i v momentě, kdy kontinentu reálně nedostatek suroviny nehrozí.
Válečný konflikt s Íránem se nezadržitelně blíží k okamžiku, kdy se situace může zcela vymknout kontrole. S tímto varováním v úterý vystoupil Katar, který dlouhodobě působí jako klíčový diplomatický hráč v regionu. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Májed al-Ansárí zdůraznil, že Dauhá naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany k nalezení smírného řešení dříve, než dojde k nezvratné eskalaci.
Britský hudební svět zažívá šok po oznámení, že populární festival Wireless, který se měl konat v červenci v Londýně, byl oficiálně zrušen. Důvodem je rozhodnutí britských úřadů zakázat vstup do země americkému rapperovi Kanye Westovi, vystupujícímu pod jménem Ye. Ten měl být hlavní hvězdou akce, což vyvolalo vlnu odporu kvůli jeho dřívějším antisemitským výrokům a kontroverzním projevům sympatií k nacismu.
Válka proti Íránu, kterou 28. února rozpoutaly Spojené státy a Izrael po týdnech hromadění vojenských sil v regionu a hrozeb prezidenta Donalda Trumpa, od základu mění podobu Blízkého východu. Konflikt, který trvá již několik týdnů, vyvolal vlnu íránských odvetných úderů na americké cíle v Perském zálivu i na území Izraele. Ten na útoky hnutí Hizballáh odpověděl pozemní invazí do jižního Libanonu.
Blízký východ se ocitl na pokraji totálního konfliktu. Americký prezident Donald Trump vyostřil své hrozby vůči Teheránu a v souvislosti s koncem ultimáta pro uvolnění Hormuzského průlivu varoval před zánikem celé jedné civilizace. Na své sociální síti Truth Social naznačil, že pokud Írán neustoupí, Spojené státy zahájí masivní vojenskou operaci. Trump sice prohlásil, že si takovou zkázu nepřeje, ale vidí v ní cestu k úplné výměně režimu a nastolení nové éry bez korupce a vydírání, které Teheránu vyčítá.
Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Krize v Hormuzském průlivu dospěla do rozhodující fáze poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vystupňováním vojenských útoků, pokud cestu okamžitě neotevře.
Války na Ukrajině a v Íránu, které se na první pohled mohou zdát jako izolované regionální konflikty, se v posledních měsících hluboce propojily. Hlavním pojítkem se staly íránské technologie, konkrétně bezpilotní letouny, které nyní terorizují jak ukrajinská města, tak státy v Perském zálivu. Tato společná hrozba vedla k nečekanému sblížení Kyjeva s arabskými mocnostmi.