Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pondělí oznámila zmrazení více než 2,2 miliardy dolarů ve federálních grantech a 60 milionů dolarů ve smluvních prostředcích pro Harvardovu univerzitu. Krok přichází poté, co vedení prestižní instituce odmítlo splnit vládní požadavky na omezení studentského aktivismu a změnu politiky diverzity. Podle vlády jde o sedmý případ, kdy byla některé z elitních amerických univerzit – šest z nich z Ivy League – zablokována federální podpora kvůli neochotě přizpůsobit se politické linii prezidenta.
V dopise adresovaném Harvardu Trumpova administrativa žádala rozsáhlé změny ve vedení školy, revizi přijímacích procesů a provedení auditu názorů na diverzitu na kampusu. Současně požadovala, aby univerzita přestala uznávat některé studentské kluby, především ty, které podle vlády podporují nezákonné jednání. V sázce podle federálních úřadů bylo celkem až 9 miliard dolarů v grantech a smlouvách.
Prezident Harvardu Alan Garber na výzvu vlády reagoval dopisem, ve kterém uvedl, že univerzita nepodlehá žádné politické moci. „Žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – nemá právo určovat, co soukromé univerzity učí, koho přijímají a najímají, a jaké oblasti studia mohou zkoumat,“ napsal Garber a varoval, že odnětí prostředků ohrožuje nejen akademickou svobodu, ale i výzkum, který má přímý dopad na zdraví a ekonomickou stabilitu Spojených států.
Trumpova vláda tvrdí, že zmrazení financování je reakcí na narůstající antisemitismus na amerických univerzitách, zejména v souvislosti s protesty proti válce Izraele v Gaze. Vládní antisemitistická pracovní skupina označila postoj Harvardu za důkaz „nebezpečné mentality nároku“, která je podle ní rozšířená mezi elitními školami.
Administrativa přitom požaduje, aby Harvard zavedl takzvaně „zásluhové“ přijímací a náborové postupy, zakázal nošení roušek (které často používají propalestinští demonstranti) a přestal financovat studentské skupiny, které prý podporují nezákonné chování nebo obtěžování.
Garber uvedl, že univerzita již podnikla kroky k řešení antisemitismu, a odmítl tvrzení, že vláda usiluje o ochranu práv studentů. Podle něj jde o snahu ovlivnit intelektuální prostředí na Harvardu. Zdůraznil také, že požadavky vlády překračují její pravomoci podle federálního zákona Title VI, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti nebo národního původu.
Kritika vládního zásahu přichází nejen zevnitř akademické obce, ale také od absolventů Harvardu. Skupina prominentních absolventů vyzvala vedení univerzity, aby se vládním požadavkům právně postavilo. „Harvard dnes ukázal, že nebude tolerovat šikanu ani autoritářství. Připomněl světu, že vzdělávání, inovace a růst nepodléhají momentálním politickým tlakům,“ uvedla absolventka Anurima Bhargava.
Zmrazení federální podpory vyvolalo protesty nejen na samotném kampusu, ale i mezi obyvateli Cambridge. Zároveň Americká asociace univerzitních profesorů podala žalobu, ve které tvrdí, že vláda nedodržela zákonný postup a neinformovala předem ani Kongres, ani univerzitu. Podle žaloby navíc požadavky neřeší skutečné příčiny případného porušení zákona, ale slouží k prosazování ideologické agendy.
Harvard tak nyní čelí nejen ekonomickému ohrožení, ale i potenciálně zásadnímu precedentnímu sporu, který by mohl definovat vztah mezi akademickou svobodou a politickou mocí ve Spojených státech v příštích letech.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.