Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pondělí oznámila zmrazení více než 2,2 miliardy dolarů ve federálních grantech a 60 milionů dolarů ve smluvních prostředcích pro Harvardovu univerzitu. Krok přichází poté, co vedení prestižní instituce odmítlo splnit vládní požadavky na omezení studentského aktivismu a změnu politiky diverzity. Podle vlády jde o sedmý případ, kdy byla některé z elitních amerických univerzit – šest z nich z Ivy League – zablokována federální podpora kvůli neochotě přizpůsobit se politické linii prezidenta.
V dopise adresovaném Harvardu Trumpova administrativa žádala rozsáhlé změny ve vedení školy, revizi přijímacích procesů a provedení auditu názorů na diverzitu na kampusu. Současně požadovala, aby univerzita přestala uznávat některé studentské kluby, především ty, které podle vlády podporují nezákonné jednání. V sázce podle federálních úřadů bylo celkem až 9 miliard dolarů v grantech a smlouvách.
Prezident Harvardu Alan Garber na výzvu vlády reagoval dopisem, ve kterém uvedl, že univerzita nepodlehá žádné politické moci. „Žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – nemá právo určovat, co soukromé univerzity učí, koho přijímají a najímají, a jaké oblasti studia mohou zkoumat,“ napsal Garber a varoval, že odnětí prostředků ohrožuje nejen akademickou svobodu, ale i výzkum, který má přímý dopad na zdraví a ekonomickou stabilitu Spojených států.
Trumpova vláda tvrdí, že zmrazení financování je reakcí na narůstající antisemitismus na amerických univerzitách, zejména v souvislosti s protesty proti válce Izraele v Gaze. Vládní antisemitistická pracovní skupina označila postoj Harvardu za důkaz „nebezpečné mentality nároku“, která je podle ní rozšířená mezi elitními školami.
Administrativa přitom požaduje, aby Harvard zavedl takzvaně „zásluhové“ přijímací a náborové postupy, zakázal nošení roušek (které často používají propalestinští demonstranti) a přestal financovat studentské skupiny, které prý podporují nezákonné chování nebo obtěžování.
Garber uvedl, že univerzita již podnikla kroky k řešení antisemitismu, a odmítl tvrzení, že vláda usiluje o ochranu práv studentů. Podle něj jde o snahu ovlivnit intelektuální prostředí na Harvardu. Zdůraznil také, že požadavky vlády překračují její pravomoci podle federálního zákona Title VI, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti nebo národního původu.
Kritika vládního zásahu přichází nejen zevnitř akademické obce, ale také od absolventů Harvardu. Skupina prominentních absolventů vyzvala vedení univerzity, aby se vládním požadavkům právně postavilo. „Harvard dnes ukázal, že nebude tolerovat šikanu ani autoritářství. Připomněl světu, že vzdělávání, inovace a růst nepodléhají momentálním politickým tlakům,“ uvedla absolventka Anurima Bhargava.
Zmrazení federální podpory vyvolalo protesty nejen na samotném kampusu, ale i mezi obyvateli Cambridge. Zároveň Americká asociace univerzitních profesorů podala žalobu, ve které tvrdí, že vláda nedodržela zákonný postup a neinformovala předem ani Kongres, ani univerzitu. Podle žaloby navíc požadavky neřeší skutečné příčiny případného porušení zákona, ale slouží k prosazování ideologické agendy.
Harvard tak nyní čelí nejen ekonomickému ohrožení, ale i potenciálně zásadnímu precedentnímu sporu, který by mohl definovat vztah mezi akademickou svobodou a politickou mocí ve Spojených státech v příštích letech.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.
Předpověď na příští víkend může lidi mimořádně zajímat. Nejen, že půjde o první víkend astronomického podzimu, ale všichni se ho prodloužíme o den díky pondělnímu státnímu svátku. Jak bude podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)?
Umělá inteligence sice lidem v mnoha lidech pomáhá, ale už se postarala i o velmi nebezpečnou situaci. Podle zjištění americké stanice CNN málem letos způsobila konflikt mezi USA a Čínou, když pro analytika velitelství speciálních operací špatně vyhodnotila, jaký náklad se nachází na čínské lodi.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Česko bude v úvodu přespříštího roku opět volit prezidenta. Za favorita je považován úřadující prezident Petr Pavel, ačkoliv ještě nepotvrdil, že bude znovu kandidovat. Do této pozice ho staví i nový výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se však, že by lidi dokázal oslovit i jeden člověk ze šoubyznysu, o kterém se v posledních dnech hodně píše.
Česká republika bude v roce 2027 poprvé ve své historii předsedat ministerskému zasedání OECD. Rozhodla o tom 16. září organizace sdružující 38 nejvyspělejších ekonomik světa. Země tak dostane příležitost prosazovat vlastní priority a posílit svůj hlas mezi vyspělými státy.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.