Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pondělí oznámila zmrazení více než 2,2 miliardy dolarů ve federálních grantech a 60 milionů dolarů ve smluvních prostředcích pro Harvardovu univerzitu. Krok přichází poté, co vedení prestižní instituce odmítlo splnit vládní požadavky na omezení studentského aktivismu a změnu politiky diverzity. Podle vlády jde o sedmý případ, kdy byla některé z elitních amerických univerzit – šest z nich z Ivy League – zablokována federální podpora kvůli neochotě přizpůsobit se politické linii prezidenta.
V dopise adresovaném Harvardu Trumpova administrativa žádala rozsáhlé změny ve vedení školy, revizi přijímacích procesů a provedení auditu názorů na diverzitu na kampusu. Současně požadovala, aby univerzita přestala uznávat některé studentské kluby, především ty, které podle vlády podporují nezákonné jednání. V sázce podle federálních úřadů bylo celkem až 9 miliard dolarů v grantech a smlouvách.
Prezident Harvardu Alan Garber na výzvu vlády reagoval dopisem, ve kterém uvedl, že univerzita nepodlehá žádné politické moci. „Žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – nemá právo určovat, co soukromé univerzity učí, koho přijímají a najímají, a jaké oblasti studia mohou zkoumat,“ napsal Garber a varoval, že odnětí prostředků ohrožuje nejen akademickou svobodu, ale i výzkum, který má přímý dopad na zdraví a ekonomickou stabilitu Spojených států.
Trumpova vláda tvrdí, že zmrazení financování je reakcí na narůstající antisemitismus na amerických univerzitách, zejména v souvislosti s protesty proti válce Izraele v Gaze. Vládní antisemitistická pracovní skupina označila postoj Harvardu za důkaz „nebezpečné mentality nároku“, která je podle ní rozšířená mezi elitními školami.
Administrativa přitom požaduje, aby Harvard zavedl takzvaně „zásluhové“ přijímací a náborové postupy, zakázal nošení roušek (které často používají propalestinští demonstranti) a přestal financovat studentské skupiny, které prý podporují nezákonné chování nebo obtěžování.
Garber uvedl, že univerzita již podnikla kroky k řešení antisemitismu, a odmítl tvrzení, že vláda usiluje o ochranu práv studentů. Podle něj jde o snahu ovlivnit intelektuální prostředí na Harvardu. Zdůraznil také, že požadavky vlády překračují její pravomoci podle federálního zákona Title VI, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti nebo národního původu.
Kritika vládního zásahu přichází nejen zevnitř akademické obce, ale také od absolventů Harvardu. Skupina prominentních absolventů vyzvala vedení univerzity, aby se vládním požadavkům právně postavilo. „Harvard dnes ukázal, že nebude tolerovat šikanu ani autoritářství. Připomněl světu, že vzdělávání, inovace a růst nepodléhají momentálním politickým tlakům,“ uvedla absolventka Anurima Bhargava.
Zmrazení federální podpory vyvolalo protesty nejen na samotném kampusu, ale i mezi obyvateli Cambridge. Zároveň Americká asociace univerzitních profesorů podala žalobu, ve které tvrdí, že vláda nedodržela zákonný postup a neinformovala předem ani Kongres, ani univerzitu. Podle žaloby navíc požadavky neřeší skutečné příčiny případného porušení zákona, ale slouží k prosazování ideologické agendy.
Harvard tak nyní čelí nejen ekonomickému ohrožení, ale i potenciálně zásadnímu precedentnímu sporu, který by mohl definovat vztah mezi akademickou svobodou a politickou mocí ve Spojených státech v příštích letech.
Severní Korea provedla popravu manželského páru, který byl obviněn z arogance a protirepublikového chování po úspěchu jejich soukromého podnikání. Stovky lidí, včetně dětí, byly podle médií údajně donuceny sledovat, jak popravčí četa pár zastřelila na otevřeném prostranství v Pchjongjangu.
Papež Lev XIV. v pondělí varoval, že změna klimatu se zrychluje rychleji než politická vůle a naléhal na světové lídry na konferenci COP30 v brazilském Belému, aby podnikli „konkrétní kroky“. Upozornil, že se rychle uzavírá okno pro udržení oteplování pod hranicí 1,5 °C. Zároveň vyzval k neochvějné globální solidaritě za Pařížskou dohodou.
Klíčoví představitelé ukrajinské vlády, kteří jsou blízcí prezidentovi Volodymyru Zelenskému, mu po rezonující vyšetřovací kauze NABU „Midas“ radí, aby odvolal vedoucího Kanceláře prezidenta Andrije Jermaka. Tato informace pochází z materiálu listu Ukrajinska Pravda (UP) s názvem „Mindichgate. Co se děje ve vládě týden po protikorupčním ‚zemětřesení‘“.
Podle premiéra Bhútánu, prvního uhlíkově negativního národa na světě, by bohaté západní země, které nesou hlavní odpovědnost za klimatickou krizi, zlepšily zdraví a štěstí svých občanů, kdyby upřednostnily ochranu životního prostředí a udržitelný hospodářský růst. Bhútán, buddhistická demokratická monarchie v Himálaji a hotspot biodiverzity, patří díky sepětí svých lidí s přírodou a politickému zaměření na hrubé národní štěstí (místo pouhého HDP) mezi nejambicióznější lídry v oblasti klimatu. Řekl to Tshering Tobgay v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian.
Španělské ministerstvo zemědělství, rybolovu a výživy zavedlo 13. listopadu izolaci všech volně chovaných drůbežích farem s cílem zpomalit šíření ptačí chřipky, kterou způsobuje virus H5N1. Toto drastické, i když ne bezprecedentní opatření, bylo odůvodněno narůstajícím počtem ohnisek v Evropě a zvýšeným rizikem plynoucím z migrace volně žijících ptáků směrem na jih Evropy. Takové zprávy pochopitelně vyvolávají u veřejnosti obavy. Je ale riziko, že virus H5N1 spustí pandemii mezi lidmi, skutečně zvýšené? A proč způsobuje stále větší spoušť nejen mezi ptáky, ale i mezi mnoha druhy savců?
Spojené státy americké prodají Saúdské Arábii stíhací letouny F-35. Oznámil to prezident Donald Trump novinářům před setkáním s korunním princem Saúdské Arábie Mohammadem bin Salmánem v Bílém domě. „Uděláme to. Budeme prodávat letouny F-35,“ řekl Trump a dodal, že Saúdové jsou „skvělým spojencem“.
Britští zákonodárci jsou aktivně cíleni agenty čínského státu, kteří je lákají na lukrativní pracovní nabídky na profesní sociální síti LinkedIn. Bezpečnostní služba MI5 v úterý vydala špionážní varování, které nechal předseda Dolní sněmovny Lindsay Hoyle rozeslat poslancům. Podobné varování obdržela i Sněmovna lordů.
Německý kancléř Friedrich Merz čelí rostoucímu odporu, tentokrát však z řad své vlastní konzervativní frakce. Skupina 18 mladých poslanců v Merzově konzervativním bloku (CDU/CSU) hrozí zablokováním vládního návrhu penzijní reformy. Tvrdí, že slibované dávky nejsou udržitelné a nelze je „ospravedlnit mladší generaci“.
Domorodé národy stojí v čele klimatické akce. Jejich dlouholetý vztah k půdě znamená, že přímo snášejí důsledky klimatických změn a zároveň nabízejí jedinečné znalosti pro efektivní řešení klimatických problémů. Přesto mezinárodní klimatické politiky dlouhodobě zanedbávaly podporu domorodého vedení. Nynější klimatický summit OSN, COP30, který se poprvé koná v Amazonii, v brazilském Belému, představuje bezprecedentní snahu o posílení hlasů domorodých obyvatel.
Evropská unie zůstává paralyzována v otázce, zda použít přibližně 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na podporu Kyjeva, zatímco Rusko pokračuje ve své ofenzivě a Ukrajinu čeká další válečná zima. Oficiálně je zpoždění vysvětlováno jako projev právní opatrnosti a obav z finanční odpovědnosti.
Sundar Pichai, výkonný ředitel společnosti Alphabet, mateřské firmy Google, vyzval veřejnost, aby „slepě nevěřila“ všemu, co jim nástroje umělé inteligence (AI) říkají. V rozhovoru pro BBC uvedl, že modely AI jsou „náchylné k chybám“ a doporučil lidem, aby je používali v kombinaci s dalšími nástroji.
Čínští cestovatelé podle odhadů zrušili statisíce letů do Japonska. K tomuto kroku došlo uprostřed diplomatického sporu ohledně postoje Japonska k Tchaj-wanu, který eskaloval hlášením o pozastavení vízových procesů a kulturních výměnách.