Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pondělí oznámila zmrazení více než 2,2 miliardy dolarů ve federálních grantech a 60 milionů dolarů ve smluvních prostředcích pro Harvardovu univerzitu. Krok přichází poté, co vedení prestižní instituce odmítlo splnit vládní požadavky na omezení studentského aktivismu a změnu politiky diverzity. Podle vlády jde o sedmý případ, kdy byla některé z elitních amerických univerzit – šest z nich z Ivy League – zablokována federální podpora kvůli neochotě přizpůsobit se politické linii prezidenta.
V dopise adresovaném Harvardu Trumpova administrativa žádala rozsáhlé změny ve vedení školy, revizi přijímacích procesů a provedení auditu názorů na diverzitu na kampusu. Současně požadovala, aby univerzita přestala uznávat některé studentské kluby, především ty, které podle vlády podporují nezákonné jednání. V sázce podle federálních úřadů bylo celkem až 9 miliard dolarů v grantech a smlouvách.
Prezident Harvardu Alan Garber na výzvu vlády reagoval dopisem, ve kterém uvedl, že univerzita nepodlehá žádné politické moci. „Žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – nemá právo určovat, co soukromé univerzity učí, koho přijímají a najímají, a jaké oblasti studia mohou zkoumat,“ napsal Garber a varoval, že odnětí prostředků ohrožuje nejen akademickou svobodu, ale i výzkum, který má přímý dopad na zdraví a ekonomickou stabilitu Spojených států.
Trumpova vláda tvrdí, že zmrazení financování je reakcí na narůstající antisemitismus na amerických univerzitách, zejména v souvislosti s protesty proti válce Izraele v Gaze. Vládní antisemitistická pracovní skupina označila postoj Harvardu za důkaz „nebezpečné mentality nároku“, která je podle ní rozšířená mezi elitními školami.
Administrativa přitom požaduje, aby Harvard zavedl takzvaně „zásluhové“ přijímací a náborové postupy, zakázal nošení roušek (které často používají propalestinští demonstranti) a přestal financovat studentské skupiny, které prý podporují nezákonné chování nebo obtěžování.
Garber uvedl, že univerzita již podnikla kroky k řešení antisemitismu, a odmítl tvrzení, že vláda usiluje o ochranu práv studentů. Podle něj jde o snahu ovlivnit intelektuální prostředí na Harvardu. Zdůraznil také, že požadavky vlády překračují její pravomoci podle federálního zákona Title VI, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti nebo národního původu.
Kritika vládního zásahu přichází nejen zevnitř akademické obce, ale také od absolventů Harvardu. Skupina prominentních absolventů vyzvala vedení univerzity, aby se vládním požadavkům právně postavilo. „Harvard dnes ukázal, že nebude tolerovat šikanu ani autoritářství. Připomněl světu, že vzdělávání, inovace a růst nepodléhají momentálním politickým tlakům,“ uvedla absolventka Anurima Bhargava.
Zmrazení federální podpory vyvolalo protesty nejen na samotném kampusu, ale i mezi obyvateli Cambridge. Zároveň Americká asociace univerzitních profesorů podala žalobu, ve které tvrdí, že vláda nedodržela zákonný postup a neinformovala předem ani Kongres, ani univerzitu. Podle žaloby navíc požadavky neřeší skutečné příčiny případného porušení zákona, ale slouží k prosazování ideologické agendy.
Harvard tak nyní čelí nejen ekonomickému ohrožení, ale i potenciálně zásadnímu precedentnímu sporu, který by mohl definovat vztah mezi akademickou svobodou a politickou mocí ve Spojených státech v příštích letech.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.
Fotografování zatmění Slunce představuje pro mnoho fotografů mimořádnou výzvu a jedinečnou příležitost. Experti na astronomii a fotografii však podle webu DPreview doporučují promyslet, zda stojí za to trávit vzácné okamžiky úkazu za hledáčkem fotoaparátu. Známý astrofotograf a profesor fyziky Tyler Nordgren v této souvislosti doporučuje jednoduché pravidlo, aby si lidé své první zatmění v životě užili bez techniky a fotografování si nechali až na druhé pozorování.
Vzácné úplné zatmění Slunce vyvolalo v mnoha částech Evropy rozsáhlou turistickou vlnu, která nasměrovala tisíce návštěvníků i do dosud opomíjených venkovských obcí. Jedná se o první událost tohoto druhu na evropské pevnině od roku 2006. Měsíční stín zahajuje svou pouť v odlehlých oblastech Arktidy a pokračuje přes Špicberky, Grónsko a Island až k evropskému kontinentu.
Červenec se stal nejtragičtějším měsícem pro civilní obyvatelstvo v oblasti konfliktu na Ukrajině za poslední více než dva a půl roku. Podle údajů nezávislé analytické skupiny Conflict Intelligence Team zahynulo v důsledku úderů na civilní infrastrukturu nejméně 634 civilistů. V průměru tak během jednoho měsíce přicházelo o život přes 20 civilních osob denně. Tento vývoj představuje výrazný nárůst oproti červnu, kdy stejná organizace zaznamenala 451 obětí.
Americký prezident Donald Trump v novém rozhovoru odmítl vyloučit možnost vyhlášení stavu nouze v oblasti národní bezpečnosti. Tímto krokem by se mohl pokusit získat větší kontrolu nad nadcházejícími průběžnými volbami do Kongresu v roce 2026. Podle analýzy televize CNN jde o další varovný signál ohledně jeho možného zasahování do volebního procesu. Zákrok by mohl přijít ještě před samotným hlasováním, nikoli až zpětným zpochybňováním výsledků.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že export ropy z Blízkého východu se již vrátil do normálu, tato prohlášení však odporují pozorovatelnému námořnímu provozu. Americký ministr energetiky Chris Wright v úterý uvedl, že vývoz ropy v neděli dokonce překročil předválečnou úroveň a po celý týden se pohyboval kolem běžných hodnot. Podle jeho slov se tak stalo díky vojenskému plánu Spojených států a jejich spojenců z Perského zálivu na zajištění dopravy přes Hormuzský průliv a také díky využití ropovodů. Wright prohlásil, že region opustilo v průměru 15 milionů barelů denně a v neděli dokonce 20 milionů barelů, což má být více než předválečný průměr.
Hasiči, místní obyvatelé a ekologické organizace v jižním Libanonu obviňují izraelskou armádu ze záměrného zakládání rozsáhlých lesních požárů. Ničivé plameny, které za sebou zanechávají spálenou krajinu a zničenou úrodu, jsou podle nich důsledkem systematického shazování světlic a zápalné munice. Krizové složky podle webu The Guardian poukazují na to, že útoky cílící na přírodní bohatství v pohraničí neustávají ani po nedávno uzavřeném příměří.
Demokratická republika Kongo čelí historicky nejrychleji se šířící epidemii eboly na svém území. Podle nejnovějších vládních údajů si nákaza vyžádala již přes dva tisíce lidských životů, přičemž celkový počet potvrzených případů přesáhl hranici čtyř tisíc. Zdravotnické úřady i mezinárodní organizace svádějí boj s časem, který výrazně komplikují ozbrojené konflikty s rebely, špatně přístupný terén i stávky zdravotníků.