Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pondělí oznámila zmrazení více než 2,2 miliardy dolarů ve federálních grantech a 60 milionů dolarů ve smluvních prostředcích pro Harvardovu univerzitu. Krok přichází poté, co vedení prestižní instituce odmítlo splnit vládní požadavky na omezení studentského aktivismu a změnu politiky diverzity. Podle vlády jde o sedmý případ, kdy byla některé z elitních amerických univerzit – šest z nich z Ivy League – zablokována federální podpora kvůli neochotě přizpůsobit se politické linii prezidenta.
V dopise adresovaném Harvardu Trumpova administrativa žádala rozsáhlé změny ve vedení školy, revizi přijímacích procesů a provedení auditu názorů na diverzitu na kampusu. Současně požadovala, aby univerzita přestala uznávat některé studentské kluby, především ty, které podle vlády podporují nezákonné jednání. V sázce podle federálních úřadů bylo celkem až 9 miliard dolarů v grantech a smlouvách.
Prezident Harvardu Alan Garber na výzvu vlády reagoval dopisem, ve kterém uvedl, že univerzita nepodlehá žádné politické moci. „Žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – nemá právo určovat, co soukromé univerzity učí, koho přijímají a najímají, a jaké oblasti studia mohou zkoumat,“ napsal Garber a varoval, že odnětí prostředků ohrožuje nejen akademickou svobodu, ale i výzkum, který má přímý dopad na zdraví a ekonomickou stabilitu Spojených států.
Trumpova vláda tvrdí, že zmrazení financování je reakcí na narůstající antisemitismus na amerických univerzitách, zejména v souvislosti s protesty proti válce Izraele v Gaze. Vládní antisemitistická pracovní skupina označila postoj Harvardu za důkaz „nebezpečné mentality nároku“, která je podle ní rozšířená mezi elitními školami.
Administrativa přitom požaduje, aby Harvard zavedl takzvaně „zásluhové“ přijímací a náborové postupy, zakázal nošení roušek (které často používají propalestinští demonstranti) a přestal financovat studentské skupiny, které prý podporují nezákonné chování nebo obtěžování.
Garber uvedl, že univerzita již podnikla kroky k řešení antisemitismu, a odmítl tvrzení, že vláda usiluje o ochranu práv studentů. Podle něj jde o snahu ovlivnit intelektuální prostředí na Harvardu. Zdůraznil také, že požadavky vlády překračují její pravomoci podle federálního zákona Title VI, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti nebo národního původu.
Kritika vládního zásahu přichází nejen zevnitř akademické obce, ale také od absolventů Harvardu. Skupina prominentních absolventů vyzvala vedení univerzity, aby se vládním požadavkům právně postavilo. „Harvard dnes ukázal, že nebude tolerovat šikanu ani autoritářství. Připomněl světu, že vzdělávání, inovace a růst nepodléhají momentálním politickým tlakům,“ uvedla absolventka Anurima Bhargava.
Zmrazení federální podpory vyvolalo protesty nejen na samotném kampusu, ale i mezi obyvateli Cambridge. Zároveň Americká asociace univerzitních profesorů podala žalobu, ve které tvrdí, že vláda nedodržela zákonný postup a neinformovala předem ani Kongres, ani univerzitu. Podle žaloby navíc požadavky neřeší skutečné příčiny případného porušení zákona, ale slouží k prosazování ideologické agendy.
Harvard tak nyní čelí nejen ekonomickému ohrožení, ale i potenciálně zásadnímu precedentnímu sporu, který by mohl definovat vztah mezi akademickou svobodou a politickou mocí ve Spojených státech v příštích letech.
Americký prezident Donald Trump si nebral servítky a ostře se opřel do herce George Clooneyho a jeho manželky, právničky Amaly Clooney. Reagoval tak na zprávu, že manželský pár i se svými dětmi získal francouzské občanství. Francouzské úřady jim pasy udělily ve zrychleném řízení už 26. prosince, přičemž ministr zahraničí Jean-Noël Barrot tento krok podpořil s odkazem na jejich rozsáhlou filantropickou činnost.
Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou vstoupily do roku 2026 v atmosféře hluboké nedůvěry, kterou ještě umocnil incident z konce prosince. Ruský prezident Vladimir Putin v šokujícím telefonátu s Donaldem Trumpem tvrdil, že se ho Ukrajina pokusila zlikvidovat pomocí masivního dronového útoku na jeho rezidenci ve Valdajských vrších. Andrew C. Kuchins, uznávaný expert na Rusko, se v této souvislosti ptá: „Komu to prospěje?“ a dochází k závěru, že stopy vedou spíše do Kremlu než do Kyjeva.
V nákupním centru Futurum v Hradci Králové zavládl dnes v podvečer chaos. Krátce po páté hodině odpoledne tam došlo k násilnému incidentu, při kterém útočník ozbrojený sečnou zbraní napadl návštěvníky. Policie okamžitě zareagovala evakuací celého objektu a rozsáhlým zásahem, do kterého se zapojilo i několik jednotek hasičů.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro v nejnovějším televizním vystoupení vyzval svého amerického protějška Donalda Trumpa, aby ukončil „nelegální válečné štvaní“ a zahájil seriózní diplomatický dialog. Tato výzva přichází v době extrémního napětí, kdy Spojené státy poprvé od zahájení srpnové vojenské kampaně udeřily přímo na venezuelské pevnině. Maduro varoval, že agresivní politika Washingtonu by mohla vést k nekonečnému konfliktu podobnému válce v Iráku.
Po zveřejnění nové Národní bezpečnostní strategie (NSS) USA se v diplomatických kruzích často hovoří o určitém odcizení mezi oběma břehy Atlantiku, realita je podle expertů ale opačná. Strategie sice volí nekonvenční a občas až přímočarý tón, ale v jádru potvrzuje, že silná Evropa je pro prosperitu a bezpečnost Spojených států naprosto nezbytná. Tato nová kapitola vztahů se snaží nahradit dřívější diplomatické fráze pragmatickým jazykem založeným na vzájemnosti a tvrdých zájmech.
V roce 2025 se americké soudní síně staly hlavním bojištěm v zápase o klimatickou odpovědnost. Zatímco administrativa Donalda Trumpa výrazně podpořila sektor fosilních paliv, řada amerických států, měst i jednotlivců se rozhodla volat ropné giganty k odpovědnosti za klamání veřejnosti ohledně dopadů klimatických změn. Uplynulý rok přinesl přelomové žaloby i významná vítězství, ale také tvrdé protiúdery ze strany průmyslu.
Severní Korea vstupuje do roku s dalším silným náznakem, kdo by mohl v budoucnu stanout v čele této uzavřené diktatury. Dcera Kim Čong-una, Kim Ču-e, doprovodila své rodiče na novoroční návštěvu mauzolea Kumsusan, kde společně uctili památku bývalých vůdců země. Podle analytiků jde o přelomový moment, neboť jde o její vůbec první veřejnou návštěvu tohoto pietního místa, které je pro severokorejský režim nejposvátnější.
Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, ale její obyvatelé odmítají rezignovat. Rusko v posledních týdnech vystupňovalo útoky drony a raketami na energetickou síť, což v mnoha městech vede k výpadkům elektřiny trvajícím až 16 hodin denně. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského je cílem Moskvy vyvolat chaos a zlomit psychiku obyvatel, realita v ukrajinských ulicích však ukazuje spíše na neuvěřitelnou vynalézavost a odolnost.
Pro většinu z nás je rodný list jen kusem papíru, který leží zapomenutý v šuplíku. Pro miliony lidí po celém světě je však jeho absence rozsudkem k životu v ústraní. Bez oficiálních dokladů se člověk stává „neviditelným“ – neexistuje pro úřady, nemůže si založit účet v bance, legálně pracovat ani dokončit vzdělání. Pětadvacetiletý Arnold Ncube z Jihoafrické republiky je jedním z nich.
Vstupujeme do roku 2026 a svět se nachází v bodě zlomu. Po bouřlivém začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa v Bílém domě se globální politika i ekonomika potýkají s nepředvídatelností. Magazín Politico se letos rozhodl analyzovat šance na uskutečnění šesti klíčových scénářů, které mohou v nadcházejících dvanácti měsících zásadně překreslit mapu světa.
Desítky tisíc indických kurýrů pracujících pro doručovací aplikace zahájily na přelomu roku masivní stávku. Protestují proti systému, který je nutí doručovat zboží do deseti minut, což v ucpaných indických metropolích považují za hazard se životem. Do akce se podle odborů zapojilo přes 200 000 pracovníků, kteří žádají důstojné mzdy, sociální zabezpečení a zrušení nerealistických časových limitů.
Rok 2026 představuje naprostý zlom v moderní americké historii, který definitivně určí odkaz druhého funkčního období Donalda Trumpa. Pro některé představuje tento rok vrchol "bouře", kterou prezident rozpoutal hned po svém návratu do Bílého domu, pro jiné je to období rostoucího odporu a testování limitů ústavního systému. Klíčovým milníkem budou listopadové volby do Kongresu, v nichž se demokraté pokusí zastavit to, co kritici nazývají „imperiálním prezidentstvím“.