Spojené státy americké zvažují historickou změnu, která by mohla zásadně otřást strukturou Severoatlantické aliance. Generál Christopher Cavoli má toto léto ukončit své působení ve funkci nejvyššího velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), kterou od roku 1951 výhradně zastávají američtí čtyřhvězdičkoví generálové či admirálové. Nově se ale uvažuje o tom, že by tuto klíčovou roli mohl poprvé po více než sedmdesáti letech převzít evropský důstojník.
Změnu zvažuje administrativa prezidenta Donalda Trumpa a podle webu The Conversation má jít o součást širší restrukturalizace amerického velení s cílem snížit náklady a zároveň se stáhnout z vedoucí role v evropské bezpečnostní architektuře.
Tento krok přichází v době, kdy Spojené státy již přenechaly předsednictví Ukrajinské obranné kontaktní skupiny ministrům obrany Velké Británie a Německa – dosud tuto pozici zastával americký ministr obrany.
Cavoli během slyšení v americkém Senátu vyjádřil obavy, že by ztráta amerického velení v NATO měla negativní dopad na důvěryhodnost celé aliance. A není sám. Mnozí jeho předchůdci na postu SACEUR sdílejí podobné stanovisko. Obměna v tomto postu není pouhou vnitřní záležitostí americké armády – má přímé a vážné důsledky pro obrannou strategii NATO.
Zásadní problém představuje vnímání síly a jednoty aliance ze strany potenciálních nepřátel. Pokud by vedení převzal evropský velitel, mohla by to Moskva a další soupeři vnímat jako oslabení amerického závazku vůči Evropě. V době zvýšeného napětí s Ruskem by to mohlo mít značný dopad na odstrašovací schopnost celé organizace.
Zatím není zcela jasné, jaký směr Trumpova administrativa ve vztahu k NATO zvolí. Navzdory veřejné rétorice podporující alianci, se objevily soukromé výroky z tzv. „Signal-gate“, které naznačují opačný přístup a skeptický postoj k evropským spojencům. Pokud by skutečně došlo k vyškrtnutí amerického velitele z čela NATO, potvrdilo by to obavy z ochabujícího zájmu Washingtonu o evropskou bezpečnost.
Není to poprvé, kdy americký prezident směřuje zahraniční politiku od Evropy jinam. Již Barack Obama v roce 2011 oznámil „pivot“ k Asii a důraz na konkurenci s Čínou. Trump tuto tendenci převzal v podobě požadavku na vyšší příspěvky evropských spojenců do obrany, aby Spojené státy mohly přesunout síly a pozornost na Tichomoří.
Myšlenku evropského SACEUR již dříve navrhl i Henry Kissinger v roce 1984, tehdy jako politický impuls pro evropské lídry, aby převzali větší odpovědnost za jadernou politiku NATO. Přesto zůstává praxe jasná: nejvyšší vojenské velení v NATO (COCOM) může v případě amerických sil vykonávat pouze americký důstojník – podle zákonů USA. Evropský velitel by tak nemohl efektivně řídit americké jednotky mimo krizové situace.
Navíc v oblasti jaderných zbraní je situace ještě složitější. Veškeré rozhodování o jejich nasazení zůstává v rukou amerického prezidenta, přičemž každá klíčová pozice v řetězci jaderných operací NATO je obsazena Američany. Pokud by SACEUR nebyl Američan, vyvolalo by to právní i operativní komplikace v případě potřeby koordinace jaderné odpovědi.
Důležitým faktorem je i schopnost řídit rozsáhlé vojenské operace. V krizové situaci by měl vrchní velitel NATO koordinovat nasazení 30 divizí, 30 perutí stíhacích letadel a 30 válečných lodí do 30 dnů. Tato role vyžaduje hluboké zkušenosti s velením obrovskému množství sil. V Evropě momentálně chybí důstojník, který by mohl Cavoliho bez problémů nahradit. Například žádný britský generál nevelel žádné nasazené divizi od invaze do Iráku v roce 2003.
Zpráva zároveň upozorňuje na nutnost vyřešit řadu právních a strategických otázek, než dojde k případné výměně velení. Pokud se tak nestane, mohla by aliance čelit nejistotě, zmatku a ztrátě důvěry v její obranné schopnosti – právě v době, kdy je jednotná a silná reakce na hrozby z východu zásadní.
Rozhodnutí, kdo povede NATO, nebude jen administrativním gestem. Půjde o signál, který bude bedlivě sledovat nejen Evropa, ale i její protivníci. A jakékoli oslabení tohoto signálu by mohlo mít pro bezpečnost kontinentu nedozírné následky.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.