Zásadní změna v evropské bezpečnosti, o které se nemluví: USA chtějí stáhnout velitele armády v Evropě

U.S. Army, ilustrační fotografie
U.S. Army, ilustrační fotografie, foto: U.S. Army
Klára Marková 15. dubna 2025 08:56
Sdílej:

Spojené státy americké zvažují historickou změnu, která by mohla zásadně otřást strukturou Severoatlantické aliance. Generál Christopher Cavoli má toto léto ukončit své působení ve funkci nejvyššího velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), kterou od roku 1951 výhradně zastávají američtí čtyřhvězdičkoví generálové či admirálové. Nově se ale uvažuje o tom, že by tuto klíčovou roli mohl poprvé po více než sedmdesáti letech převzít evropský důstojník.

Změnu zvažuje administrativa prezidenta Donalda Trumpa a podle webu The Conversation má jít o součást širší restrukturalizace amerického velení s cílem snížit náklady a zároveň se stáhnout z vedoucí role v evropské bezpečnostní architektuře.

Tento krok přichází v době, kdy Spojené státy již přenechaly předsednictví Ukrajinské obranné kontaktní skupiny ministrům obrany Velké Británie a Německa – dosud tuto pozici zastával americký ministr obrany.

Cavoli během slyšení v americkém Senátu vyjádřil obavy, že by ztráta amerického velení v NATO měla negativní dopad na důvěryhodnost celé aliance. A není sám. Mnozí jeho předchůdci na postu SACEUR sdílejí podobné stanovisko. Obměna v tomto postu není pouhou vnitřní záležitostí americké armády – má přímé a vážné důsledky pro obrannou strategii NATO.

Zásadní problém představuje vnímání síly a jednoty aliance ze strany potenciálních nepřátel. Pokud by vedení převzal evropský velitel, mohla by to Moskva a další soupeři vnímat jako oslabení amerického závazku vůči Evropě. V době zvýšeného napětí s Ruskem by to mohlo mít značný dopad na odstrašovací schopnost celé organizace.

Zatím není zcela jasné, jaký směr Trumpova administrativa ve vztahu k NATO zvolí. Navzdory veřejné rétorice podporující alianci, se objevily soukromé výroky z tzv. „Signal-gate“, které naznačují opačný přístup a skeptický postoj k evropským spojencům. Pokud by skutečně došlo k vyškrtnutí amerického velitele z čela NATO, potvrdilo by to obavy z ochabujícího zájmu Washingtonu o evropskou bezpečnost.

Není to poprvé, kdy americký prezident směřuje zahraniční politiku od Evropy jinam. Již Barack Obama v roce 2011 oznámil „pivot“ k Asii a důraz na konkurenci s Čínou. Trump tuto tendenci převzal v podobě požadavku na vyšší příspěvky evropských spojenců do obrany, aby Spojené státy mohly přesunout síly a pozornost na Tichomoří.

Myšlenku evropského SACEUR již dříve navrhl i Henry Kissinger v roce 1984, tehdy jako politický impuls pro evropské lídry, aby převzali větší odpovědnost za jadernou politiku NATO. Přesto zůstává praxe jasná: nejvyšší vojenské velení v NATO (COCOM) může v případě amerických sil vykonávat pouze americký důstojník – podle zákonů USA. Evropský velitel by tak nemohl efektivně řídit americké jednotky mimo krizové situace.

Navíc v oblasti jaderných zbraní je situace ještě složitější. Veškeré rozhodování o jejich nasazení zůstává v rukou amerického prezidenta, přičemž každá klíčová pozice v řetězci jaderných operací NATO je obsazena Američany. Pokud by SACEUR nebyl Američan, vyvolalo by to právní i operativní komplikace v případě potřeby koordinace jaderné odpovědi.

Důležitým faktorem je i schopnost řídit rozsáhlé vojenské operace. V krizové situaci by měl vrchní velitel NATO koordinovat nasazení 30 divizí, 30 perutí stíhacích letadel a 30 válečných lodí do 30 dnů. Tato role vyžaduje hluboké zkušenosti s velením obrovskému množství sil. V Evropě momentálně chybí důstojník, který by mohl Cavoliho bez problémů nahradit. Například žádný britský generál nevelel žádné nasazené divizi od invaze do Iráku v roce 2003.

Zpráva zároveň upozorňuje na nutnost vyřešit řadu právních a strategických otázek, než dojde k případné výměně velení. Pokud se tak nestane, mohla by aliance čelit nejistotě, zmatku a ztrátě důvěry v její obranné schopnosti – právě v době, kdy je jednotná a silná reakce na hrozby z východu zásadní.

Rozhodnutí, kdo povede NATO, nebude jen administrativním gestem. Půjde o signál, který bude bedlivě sledovat nejen Evropa, ale i její protivníci. A jakékoli oslabení tohoto signálu by mohlo mít pro bezpečnost kontinentu nedozírné následky. 

Stalo se
Novinky
Kreml

Proč Rusko uznalo Taliban: Zájmy převážily nad ideologií

Rozhodnutí Moskvy oficiálně uznat vládu Talibanu v Afghánistánu, oznámené počátkem července, nepřišlo náhodou. Nešlo o ideologické gesto, ale o promyšlený geopolitický tah, jehož cílem je posílit ruský vliv ve střední a jižní Asii, oslabit postavení Západu a přispět ke stabilizaci regionu ohrožovaného extremismem, míní expert na zahraniční politiku Eldar Mamedov.

Počasí
Ilustrační foto

Závislost světa na fosilních palivech: Jak přesvědčit autoritářské režimy, že extrémní počasí není výmysl?

Svět se nadále potýká s klimatickou krizí, ale klíčová otázka zní: jak přesvědčit autoritářské režimy, aby se do boje proti změně klimatu zapojily? Většina světových emisí skleníkových plynů dnes totiž pochází z nedemokratických zemí – a právě tyto státy, mezi které patří například Čína, Rusko, Írán nebo Saúdská Arábie, často zároveň patří mezi největší vývozce ropy a plynu.

Novinky
Komentář
Robert Fico (Smer)

Fico držel Evropu v šachu kvůli vlastnímu zisku. Zapomíná, jak moc Slovensko díky členství v EU profituje

Schválení 18. sankčního balíku EU proti Rusku odblokoval až obrat slovenské vlády, kterou k tomu dotlačily energetické záruky. Premiér Robert Fico se přitom dál prezentuje jako obránce národních zájmů, ve skutečnosti však svým lavírováním podkopává evropskou jednotu a nahrává autoritářům. Slovensko ale nemůže dlouhodobě stát jednou nohou v Bruselu a druhou v Moskvě.

Počasí
Ilustrační foto

Počasí může způsobit zhroucení společnosti. Afrika je na pokraji hladomoru, Evropa čelí rekordním ztrátám

Desítky milionů lidí na celém světě se ocitají v bezprostředním ohrožení života kvůli stále častějším a ničivějším obdobím sucha. Nová mezinárodní zpráva upozorňuje, že kombinace klimatických změn a špatného hospodaření s vodními zdroji vede k dramatickému zhoršování humanitární situace.