Spojené státy americké zvažují historickou změnu, která by mohla zásadně otřást strukturou Severoatlantické aliance. Generál Christopher Cavoli má toto léto ukončit své působení ve funkci nejvyššího velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), kterou od roku 1951 výhradně zastávají američtí čtyřhvězdičkoví generálové či admirálové. Nově se ale uvažuje o tom, že by tuto klíčovou roli mohl poprvé po více než sedmdesáti letech převzít evropský důstojník.
Změnu zvažuje administrativa prezidenta Donalda Trumpa a podle webu The Conversation má jít o součást širší restrukturalizace amerického velení s cílem snížit náklady a zároveň se stáhnout z vedoucí role v evropské bezpečnostní architektuře.
Tento krok přichází v době, kdy Spojené státy již přenechaly předsednictví Ukrajinské obranné kontaktní skupiny ministrům obrany Velké Británie a Německa – dosud tuto pozici zastával americký ministr obrany.
Cavoli během slyšení v americkém Senátu vyjádřil obavy, že by ztráta amerického velení v NATO měla negativní dopad na důvěryhodnost celé aliance. A není sám. Mnozí jeho předchůdci na postu SACEUR sdílejí podobné stanovisko. Obměna v tomto postu není pouhou vnitřní záležitostí americké armády – má přímé a vážné důsledky pro obrannou strategii NATO.
Zásadní problém představuje vnímání síly a jednoty aliance ze strany potenciálních nepřátel. Pokud by vedení převzal evropský velitel, mohla by to Moskva a další soupeři vnímat jako oslabení amerického závazku vůči Evropě. V době zvýšeného napětí s Ruskem by to mohlo mít značný dopad na odstrašovací schopnost celé organizace.
Zatím není zcela jasné, jaký směr Trumpova administrativa ve vztahu k NATO zvolí. Navzdory veřejné rétorice podporující alianci, se objevily soukromé výroky z tzv. „Signal-gate“, které naznačují opačný přístup a skeptický postoj k evropským spojencům. Pokud by skutečně došlo k vyškrtnutí amerického velitele z čela NATO, potvrdilo by to obavy z ochabujícího zájmu Washingtonu o evropskou bezpečnost.
Není to poprvé, kdy americký prezident směřuje zahraniční politiku od Evropy jinam. Již Barack Obama v roce 2011 oznámil „pivot“ k Asii a důraz na konkurenci s Čínou. Trump tuto tendenci převzal v podobě požadavku na vyšší příspěvky evropských spojenců do obrany, aby Spojené státy mohly přesunout síly a pozornost na Tichomoří.
Myšlenku evropského SACEUR již dříve navrhl i Henry Kissinger v roce 1984, tehdy jako politický impuls pro evropské lídry, aby převzali větší odpovědnost za jadernou politiku NATO. Přesto zůstává praxe jasná: nejvyšší vojenské velení v NATO (COCOM) může v případě amerických sil vykonávat pouze americký důstojník – podle zákonů USA. Evropský velitel by tak nemohl efektivně řídit americké jednotky mimo krizové situace.
Navíc v oblasti jaderných zbraní je situace ještě složitější. Veškeré rozhodování o jejich nasazení zůstává v rukou amerického prezidenta, přičemž každá klíčová pozice v řetězci jaderných operací NATO je obsazena Američany. Pokud by SACEUR nebyl Američan, vyvolalo by to právní i operativní komplikace v případě potřeby koordinace jaderné odpovědi.
Důležitým faktorem je i schopnost řídit rozsáhlé vojenské operace. V krizové situaci by měl vrchní velitel NATO koordinovat nasazení 30 divizí, 30 perutí stíhacích letadel a 30 válečných lodí do 30 dnů. Tato role vyžaduje hluboké zkušenosti s velením obrovskému množství sil. V Evropě momentálně chybí důstojník, který by mohl Cavoliho bez problémů nahradit. Například žádný britský generál nevelel žádné nasazené divizi od invaze do Iráku v roce 2003.
Zpráva zároveň upozorňuje na nutnost vyřešit řadu právních a strategických otázek, než dojde k případné výměně velení. Pokud se tak nestane, mohla by aliance čelit nejistotě, zmatku a ztrátě důvěry v její obranné schopnosti – právě v době, kdy je jednotná a silná reakce na hrozby z východu zásadní.
Rozhodnutí, kdo povede NATO, nebude jen administrativním gestem. Půjde o signál, který bude bedlivě sledovat nejen Evropa, ale i její protivníci. A jakékoli oslabení tohoto signálu by mohlo mít pro bezpečnost kontinentu nedozírné následky.
Jeden z nejdůležitějších vědeckých nástrojů pro sledování klimatických změn – observatoř Mauna Loa na Havaji – se má podle rozhodnutí americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa uzavřít. Tato stanice po více než 65 let shromažďovala neocenitelná data o koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře, která mimo jiné umožnila vytvořit slavnou Keelingovu křivku – graf neúprosně rostoucí hladiny CO₂. Vědci z celého světa nyní bijí na poplach: ztráta Mauna Loa by znamenala závažnou ránu pro klimatickou vědu i pro schopnost lidstva čelit změnám klimatu.
Chystáte se na dovolenou? Než zamknete dveře a odjedete, věnujte pár minut důkladné kontrole domácnosti. Podle nového průzkumu společnosti BOXT se například v Británii každý desátý člověk po návratu z dovolené setkal s nečekanou havárií v domácnosti – a průměrná oprava je pak vyjde v přepočtu na více než 11 tisíc korun. V ohrožení jsou nejen vaše spotřebiče, ale i bezpečnost celého domu.
Těsný triumf historika Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách, ve kterých získal 50,89 % hlasů a porazil varšavského starostu a kandidáta vládní koalice Rafała Trzaskowského, potvrdil hluboké politické rozdělení Polska i posun regionu směrem k nacionalistickému populismu ve stylu Donalda Trumpa.
Tragédie v anglickém Castlefordu znovu varuje před virální „blackout challenge“. Dvanáctiletý Sebastian podlehl výzvě, jejímž cílem je úmyslně se přivést do bezvědomí. Případ, o němž informují Yorkshire Live a People, připomíná, že tato nebezpečná praktika si od roku 2021 vyžádala desítky životů.
Refat Čubarov, předseda krymskotatarského Medžlisu, vyzval národy žijící v područí Moskvy, aby povstaly a bojovaly za svoji nezávislost. V exkluzivním rozhovoru pro britský Express prohlásil, že pouze porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad země může zabránit další světové válce.
Americký prezident Donald Trump v červnu překvapil celý svět, když i přes údajně dohodnutou pauzu v eskalaci napětí podnikl nálet na íránská jaderná zařízení. Na otázku, zda se USA chystají připojit k izraelskému útoku na Írán, Trump odpověděl: „Možná ano, možná ne. Nikdo neví, co udělám.“ Tato věta shrnuje jeho strategii — udělat z nepředvídatelnosti svůj nástroj moci.
Těsně před vypuknutím války mezi Izraelem a Íránem odhalily izraelské bezpečnostní složky rozsáhlou síť občanů své země, kteří byli verbováni Teheránem ke špionáži. Z veřejně dostupných soudních dokumentů vyplývá, že snaha Íránu vytvořit v Izraeli špionážní základnu byla mnohem rozsáhlejší, než se dosud předpokládalo.
Na jídelních lístcích pobaltských restaurací se často objevují ryby, které s Baltským mořem nemají nic společného. Turisté toužící po čerstvém úlovku často dostanou dovážené, mražené a výživově nevhodné druhy. Nejhorší volbou je podle odborníků pangasius. Varuje před špatným kulinářským zážitkem server PolsatNews.
Šíření klimatických hoaxů přetváří současnou krizi v hrozící katastrofu, varuje nejnovější rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie). Tým vědců analyzoval 300 odborných studií a došel k závěru, že lži a polopravdy šířené zejména fosilním průmyslem, některými pravicovými politiky a vybranými státy zásadně brzdí boj s klimatickou změnou.
Americká stíhačka F-16 v sobotu zasáhla proti civilnímu letadlu, které neoprávněně vniklo do uzavřeného vzdušného prostoru nad golfovým klubem Donalda Trumpa v Bedminsteru. Incident, který se odehrál během Trumpovy přítomnosti na místě, zůstává ze strany Bílého domu bez komentáře.
Český hydrometeorologický ústav dnes vydal aktualizovanou výstrahu před extrémními meteorologickými jevy. Zatímco většinu Moravy a Slezska čekají v neděli večer a v noci na pondělí silné bouřky, v severních Čechách nadále trvá vysoké riziko vzniku a šíření požárů.
Léto s sebou přináší krásné chvíle na procházkách v přírodě nebo večerních posezeních venku. Ovšem s rostoucími teplotami přichází i méně vítané návštěvy – hmyz. Komáři, klíšťata, blechy, pavouci, vosy nebo štěnice mohou z pohodového dne rychle udělat zdravotní komplikaci.