Spojené státy americké zvažují historickou změnu, která by mohla zásadně otřást strukturou Severoatlantické aliance. Generál Christopher Cavoli má toto léto ukončit své působení ve funkci nejvyššího velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), kterou od roku 1951 výhradně zastávají američtí čtyřhvězdičkoví generálové či admirálové. Nově se ale uvažuje o tom, že by tuto klíčovou roli mohl poprvé po více než sedmdesáti letech převzít evropský důstojník.
Změnu zvažuje administrativa prezidenta Donalda Trumpa a podle webu The Conversation má jít o součást širší restrukturalizace amerického velení s cílem snížit náklady a zároveň se stáhnout z vedoucí role v evropské bezpečnostní architektuře.
Tento krok přichází v době, kdy Spojené státy již přenechaly předsednictví Ukrajinské obranné kontaktní skupiny ministrům obrany Velké Británie a Německa – dosud tuto pozici zastával americký ministr obrany.
Cavoli během slyšení v americkém Senátu vyjádřil obavy, že by ztráta amerického velení v NATO měla negativní dopad na důvěryhodnost celé aliance. A není sám. Mnozí jeho předchůdci na postu SACEUR sdílejí podobné stanovisko. Obměna v tomto postu není pouhou vnitřní záležitostí americké armády – má přímé a vážné důsledky pro obrannou strategii NATO.
Zásadní problém představuje vnímání síly a jednoty aliance ze strany potenciálních nepřátel. Pokud by vedení převzal evropský velitel, mohla by to Moskva a další soupeři vnímat jako oslabení amerického závazku vůči Evropě. V době zvýšeného napětí s Ruskem by to mohlo mít značný dopad na odstrašovací schopnost celé organizace.
Zatím není zcela jasné, jaký směr Trumpova administrativa ve vztahu k NATO zvolí. Navzdory veřejné rétorice podporující alianci, se objevily soukromé výroky z tzv. „Signal-gate“, které naznačují opačný přístup a skeptický postoj k evropským spojencům. Pokud by skutečně došlo k vyškrtnutí amerického velitele z čela NATO, potvrdilo by to obavy z ochabujícího zájmu Washingtonu o evropskou bezpečnost.
Není to poprvé, kdy americký prezident směřuje zahraniční politiku od Evropy jinam. Již Barack Obama v roce 2011 oznámil „pivot“ k Asii a důraz na konkurenci s Čínou. Trump tuto tendenci převzal v podobě požadavku na vyšší příspěvky evropských spojenců do obrany, aby Spojené státy mohly přesunout síly a pozornost na Tichomoří.
Myšlenku evropského SACEUR již dříve navrhl i Henry Kissinger v roce 1984, tehdy jako politický impuls pro evropské lídry, aby převzali větší odpovědnost za jadernou politiku NATO. Přesto zůstává praxe jasná: nejvyšší vojenské velení v NATO (COCOM) může v případě amerických sil vykonávat pouze americký důstojník – podle zákonů USA. Evropský velitel by tak nemohl efektivně řídit americké jednotky mimo krizové situace.
Navíc v oblasti jaderných zbraní je situace ještě složitější. Veškeré rozhodování o jejich nasazení zůstává v rukou amerického prezidenta, přičemž každá klíčová pozice v řetězci jaderných operací NATO je obsazena Američany. Pokud by SACEUR nebyl Američan, vyvolalo by to právní i operativní komplikace v případě potřeby koordinace jaderné odpovědi.
Důležitým faktorem je i schopnost řídit rozsáhlé vojenské operace. V krizové situaci by měl vrchní velitel NATO koordinovat nasazení 30 divizí, 30 perutí stíhacích letadel a 30 válečných lodí do 30 dnů. Tato role vyžaduje hluboké zkušenosti s velením obrovskému množství sil. V Evropě momentálně chybí důstojník, který by mohl Cavoliho bez problémů nahradit. Například žádný britský generál nevelel žádné nasazené divizi od invaze do Iráku v roce 2003.
Zpráva zároveň upozorňuje na nutnost vyřešit řadu právních a strategických otázek, než dojde k případné výměně velení. Pokud se tak nestane, mohla by aliance čelit nejistotě, zmatku a ztrátě důvěry v její obranné schopnosti – právě v době, kdy je jednotná a silná reakce na hrozby z východu zásadní.
Rozhodnutí, kdo povede NATO, nebude jen administrativním gestem. Půjde o signál, který bude bedlivě sledovat nejen Evropa, ale i její protivníci. A jakékoli oslabení tohoto signálu by mohlo mít pro bezpečnost kontinentu nedozírné následky.
Ostře sledovaný soud mezi bývalými manželi Ondřejem Brzobohtým a Taťánou Kuchařovou znovu pokračoval. A rozsudek opět nepadl. Modelka dokonce hudebníkovi na dálku vyčinila a ten si překvapivě vzal její slova k srdci.
Libor Bouček od září naskočil jako Žolík do vědomostní show Na lovu na Nově, ačkoliv dosud byl výhradně tváří konkurenční Primy. Proto se objevily spekulace, že jeden z jeho "primáckých" pořadů za trest zrušili. Podle nejnovějších informací to tak ale opravdu není.
Politická koalice SPOLU zahájila závěrečnou etapu své předvolební kampaně před blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 3. a 4. října. Jejich lídři vyzdvihují hospodářský úspěch České republiky a zdůrazňují, že budoucí směřování země leží v rukou voličů. Koalice slibuje posílení vazeb se západními partnery, efektivní státní správu a investice do obrany a infrastruktury.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který si kdysi získal reputaci evropského obhájce klimatu, nyní brzdí snahy o stanovení nových klimatických cílů Evropské unie. V uplynulých měsících naléhal na své kolegy, aby pozastavili diskuzi o cílech na roky 2035 a 2040, což vyvrcholilo zrušením plánovaného hlasování. Macron sice tvrdí, že chce ambiciózní cíle, ale potřebuje více času na to, aby bylo rozhodnutí správné.
Americký prezident Donald Trump navrhl britskému premiérovi Keiru Starmerovi, aby zvážil nasazení armády při řešení krize s malými čluny v Británii. Během společné tiskové konference Trump Starmerovi řekl, že by měl využít jakékoli prostředky, aby zabránil přílivu přistěhovalců, kteří podle něj nekontrolovatelně proudí i do Spojených států.
Americká stanice ABC oznámila, že moderátora populární talk show Jimmyho Kimmela na neurčito stahuje z vysílání kvůli komentářům, které pronesl po vraždě pravicového aktivisty Charlieho Kirka. Informovala o tom BBC. Televize tím potěšila amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina má dva plány, v případě jednoho z nich potřebuje sehnat 60 miliard dolarů, naznačil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hlavním plánem pro Kyjev je ukončení války, mírové rozhovory s Ruskem se ale v poslední době zastavily.
Jiřina Bohdalová je neúnavná a nezastavitelná i v 94 letech. Nedávno prozradila, že si přeje dožít se stovky. Proto naprosto dává smysl, že se připravuje na další filmové natáčení. Slavná herečka dokonce připustila, že by mohla namluvit další večerníček.
Modelka Krystyna Pyszková, která se po Taťáně Kuchařové stala další českou Miss World, se pochlubila radostnou novinkou. Na svět přivedla krásnou a zdravou dceru. Jednu informaci přitom musela zdůraznit. Šlo o to, kde se miminko narodilo.
Je září, takže uplynuly dva roky od rozchodu Jaromíra Soukupa s Agátou Hanychovou. Dvojice od té doby vede spor ohledně péče o společnou dceru Rozárku. Kontroverzního podnikatele dost štve, že se několikrát dostal do křížku s policisty.
Královéhradečtí krajští kriminalisté uzavřeli vyšetřování případu dvojnásobné vraždy z letošního února v prodejně v Hradci Králové. Mladistvému obviněnému hrozí maximální možný trest, tedy deset let odnětí svobody.
Do vrcholící předvolební vřavy se chystá vstoupit i Ústavní soud. Podle předsedy Josefa Baxy se bude zabývat dvěma stížnostmi na skryté koalice, které se týkají kandidátek hnutí SPD a Stačilo. Obě uskupení mají podle průzkumů šanci se dostat do Poslanecké sněmovny.