Šéf Bílého domu Donald Trump nadále odmítá připustit, že právě Rusko brzdí veškeré snahy o ukončení války na Ukrajině, kterou samo rozpoutalo. V posledních dnech obrátil svou rétoriku proti Kyjevu, když ho obvinil ze zahájení konfliktu. Jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff pak přilil olej do ohně návrhem, aby byla Ukrajina rozdělena mezi Francii, Británii – a Rusko, které dokonce označil za spojence.
Ruská strana nadále výrazně ztěžuje jakékoli pokusy o zahájení jednání o příměří či mírovém řešení. Moskva se stále nehodlá vzdát svých neústupných podmínek. „Existují určité skutečnosti, které již v Rusku zdomácněly – mám na mysli nová ruská území. Je tu ústava Ruské federace, kterou nemůže nikdo ignorovat a které se ruská strana nikdy nebude moci vzdát,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. O jeho slovech informoval server Newsweek s odvoláním na ruská státní média.
Kreml stále odmítá uznat samotnou legitimitu ukrajinské strany. „Zatím, upřímně řečeno, asi nikdo nemůže zjistit žádné signály z ukrajinské strany, pokud budeme vycházet z nemožnosti de iure pro ukrajinskou stranu v této věci jednat. Z toho vycházíme. Rusko by mohlo být otevřeno některým ukrajinským požadavkům, pokud by k teoretickým jednáním došlo za příznivého stavu věcí a při odpovídajícím postoji ukrajinského režimu,“ shrnul Putinův mluvčí.
Podle profesora Marka Katze z Univerzity George Masona mohou být Peskovovy komentáře zrcadlem skrytých úmyslů Putinova režimu. „Peskov tím možná dává najevo naději, že Západ přistoupí na tuto ‚malou‘ oběť ze strany Ukrajiny výměnou za ukončení války. Skrytá nabídka ‚země za mír‘ tak ve skutečnosti představuje snahu rozdělit západní spojenectví a podkopat jeho podporu Kyjevu,“ vysvětlil Katz.
Zatímco Kreml neúnavně opakuje svou ohranou mantru o tzv. „speciální vojenské operaci“ a jejích údajných „osvobozujících cílech“, skutečnost na ukrajinském území zůstává neúprosná a krvavá. Ruské raketové útoky i nadále zasahují civilní infrastrukturu, obytné domy, nemocnice i školní zařízení. Poslední útok na východoukrajinské město Sumy si vyžádal více než tři desítky mrtvých a přes stovku zraněných.
Na incident ostře zareagoval Keith Kellogg, zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu, který jej označil za „překračující veškeré meze slušnosti“ a varoval, že podobné útoky mohou výrazně ztížit jakékoli diplomatické snahy o urovnání konfliktu. Trump, ač poněkud opatrněji, útok rovněž odsoudil jako „hrozný“, přičemž dodal, že podle jeho informací mohlo jít „o omyl“.
Tato formulace však vzbudila mezi experty i politiky značné rozpaky – vzhledem k tomu, že útok byl veden přesně naváděnými střelami na hustě obydlené město, je představa o „neúmyslnosti“ takového činu jen těžko obhajitelná.
Podle stanice ABC začal Trump už den poté s kritikou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Válka mezi Ruskem a Ukrajinou je Bidenova válka, ne moje. Já jsem právě dorazil a během čtyř let ve funkci jsem s tím neměl nejmenší problém,“ prohlásil s typickou sebejistotou. Následně obvinil Ukrajinu ze zahájení konfliktu. „Podívejte, když rozpoutáte válku, musíte si být jisti, že ji můžete vyhrát, ne? Nepouštíte se přece do boje s někým, kdo je dvacetkrát větší než vy,“ dodal.
Trumpovo prohlášení o tom, že Ukrajina zahájila válku, je v rozporu s fakty. Široce zdokumentovaný začátek konfliktu spadá do února 2022, kdy Ruská federace zahájila nevyprovokovanou vojenskou invazi na území Ukrajiny. Tento útok byl okamžitě odsouzen mezinárodním společenstvím a vedl k vlně sankcí vůči Moskvě.
Navíc tvrzení, že během Trumpova prezidentství k válce nedošlo „díky němu“, zamlčuje skutečnost, že přípravy ruské invaze – včetně vojenského posilování na hranicích a destabilizace regionu – probíhaly již před rokem 2022. Neexistují žádné ověřitelné důkazy, které by potvrdily, že Trump osobně odvrátil eskalaci konfliktu během svého funkčního období.
Witkoff vnímá Rusko jako spojence?
Spojené státy na incident zareagovaly jen vlažně – pouze vyjádřením „zneklidnění“. Zvláštní vyslanec prezidenta Trumpa, Steve Witkoff, přesto uvedl, že Washington „dosahuje pokroku v jednáních s Ruskem ohledně urovnání ukrajinského konfliktu“. Podle agentury TASS popsal své poslední setkání s Vladimirem Putinem, které trvalo téměř pět hodin, jako „přesvědčivé“. Kromě ruského prezidenta se schůzky účastnili i jeho poradci Jurij Ušakov a Kirill Dmitrijev.
Z tvrzení Witkoffa o „pokroku v jednáních s Ruskem“ neexistují žádné oficiální záznamy ani potvrzení ze strany Bílého domu či ministerstva zahraničí USA. Witkoff, jmenovaný zvláštním vyslancem prezidenta Trumpa, nemá diplomatický mandát oficiálně zastupovat Spojené státy ve vyjednávání s Ruskem. Jeho kontakt s Kremlem a údajné zprostředkování podmínek, podle nichž by se Ukrajina měla vzdát části svého území, tak nemá žádné mezinárodně právní opodstatnění a lze ho vnímat spíše jako politické gesto než skutečný diplomatický krok.
Stanice Nexta na sociální síti X upozornila, že Witkoff měl během svých vyjádření naznačit, že mírová dohoda se nemusí týkat pouze pěti anektovaných ukrajinských území. „Ve skutečnosti jde o mnohem víc,“ měl podle Nexty poznamenat. Ve hře jsou prý i „bezpečnostní protokoly, NATO a článek 5 Severoatlantické smlouvy“. Po svém posledním setkání s ruským prezidentem se Witkoff vrátil zpět do Spojených států, kde podle dostupných informací předal Trumpovi ruské podmínky. Ty údajně zahrnují požadavek, aby se Ukrajina vzdala své východní části – výměnou za klid zbraní.
Witkoff údajně označil za přijatelný scénář, v němž by byla Ukrajina rozdělena podobně jako nacistické Německo po roce 1945. Podle jeho slov by země mohla být rozčleněna do sfér vlivu – s Ruskem kontrolujícím východní část a evropskými silami, konkrétně z Británie a Francie, rozmístěnými na západě. Později však Witkoff svá slova relativizoval. Tvrdil, že jeho výrok byl novináři „zkreslen“ a že „neměl v úmyslu navrhnout rozdělení Ukrajiny“.
Witkoffova slova, ve kterých údajně označuje rozdělení Ukrajiny po vzoru nacistického Německa za možný model řešení, vyvolala silné kontroverze. Ačkoli později tvrdil, že byl jeho výrok „zkreslen“, kontext jeho vyjádření – včetně návrhu na rozmístění západních sil ve spolupráci s Ruskem – odporuje základním principům suverenity Ukrajiny a bezpečnostní architektury NATO. Aliance navíc v žádném bodě konfliktu nejednala s Ruskem jako se spojencem, což vystihla i ironická poznámka stanice Nexta: „Počkejte, odkdy je Rusko v této válce spojencem?“
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.