Šéf Bílého domu Donald Trump nadále odmítá připustit, že právě Rusko brzdí veškeré snahy o ukončení války na Ukrajině, kterou samo rozpoutalo. V posledních dnech obrátil svou rétoriku proti Kyjevu, když ho obvinil ze zahájení konfliktu. Jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff pak přilil olej do ohně návrhem, aby byla Ukrajina rozdělena mezi Francii, Británii – a Rusko, které dokonce označil za spojence.
Ruská strana nadále výrazně ztěžuje jakékoli pokusy o zahájení jednání o příměří či mírovém řešení. Moskva se stále nehodlá vzdát svých neústupných podmínek. „Existují určité skutečnosti, které již v Rusku zdomácněly – mám na mysli nová ruská území. Je tu ústava Ruské federace, kterou nemůže nikdo ignorovat a které se ruská strana nikdy nebude moci vzdát,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. O jeho slovech informoval server Newsweek s odvoláním na ruská státní média.
Kreml stále odmítá uznat samotnou legitimitu ukrajinské strany. „Zatím, upřímně řečeno, asi nikdo nemůže zjistit žádné signály z ukrajinské strany, pokud budeme vycházet z nemožnosti de iure pro ukrajinskou stranu v této věci jednat. Z toho vycházíme. Rusko by mohlo být otevřeno některým ukrajinským požadavkům, pokud by k teoretickým jednáním došlo za příznivého stavu věcí a při odpovídajícím postoji ukrajinského režimu,“ shrnul Putinův mluvčí.
Podle profesora Marka Katze z Univerzity George Masona mohou být Peskovovy komentáře zrcadlem skrytých úmyslů Putinova režimu. „Peskov tím možná dává najevo naději, že Západ přistoupí na tuto ‚malou‘ oběť ze strany Ukrajiny výměnou za ukončení války. Skrytá nabídka ‚země za mír‘ tak ve skutečnosti představuje snahu rozdělit západní spojenectví a podkopat jeho podporu Kyjevu,“ vysvětlil Katz.
Zatímco Kreml neúnavně opakuje svou ohranou mantru o tzv. „speciální vojenské operaci“ a jejích údajných „osvobozujících cílech“, skutečnost na ukrajinském území zůstává neúprosná a krvavá. Ruské raketové útoky i nadále zasahují civilní infrastrukturu, obytné domy, nemocnice i školní zařízení. Poslední útok na východoukrajinské město Sumy si vyžádal více než tři desítky mrtvých a přes stovku zraněných.
Na incident ostře zareagoval Keith Kellogg, zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu, který jej označil za „překračující veškeré meze slušnosti“ a varoval, že podobné útoky mohou výrazně ztížit jakékoli diplomatické snahy o urovnání konfliktu. Trump, ač poněkud opatrněji, útok rovněž odsoudil jako „hrozný“, přičemž dodal, že podle jeho informací mohlo jít „o omyl“.
Tato formulace však vzbudila mezi experty i politiky značné rozpaky – vzhledem k tomu, že útok byl veden přesně naváděnými střelami na hustě obydlené město, je představa o „neúmyslnosti“ takového činu jen těžko obhajitelná.
Podle stanice ABC začal Trump už den poté s kritikou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Válka mezi Ruskem a Ukrajinou je Bidenova válka, ne moje. Já jsem právě dorazil a během čtyř let ve funkci jsem s tím neměl nejmenší problém,“ prohlásil s typickou sebejistotou. Následně obvinil Ukrajinu ze zahájení konfliktu. „Podívejte, když rozpoutáte válku, musíte si být jisti, že ji můžete vyhrát, ne? Nepouštíte se přece do boje s někým, kdo je dvacetkrát větší než vy,“ dodal.
Trumpovo prohlášení o tom, že Ukrajina zahájila válku, je v rozporu s fakty. Široce zdokumentovaný začátek konfliktu spadá do února 2022, kdy Ruská federace zahájila nevyprovokovanou vojenskou invazi na území Ukrajiny. Tento útok byl okamžitě odsouzen mezinárodním společenstvím a vedl k vlně sankcí vůči Moskvě.
Navíc tvrzení, že během Trumpova prezidentství k válce nedošlo „díky němu“, zamlčuje skutečnost, že přípravy ruské invaze – včetně vojenského posilování na hranicích a destabilizace regionu – probíhaly již před rokem 2022. Neexistují žádné ověřitelné důkazy, které by potvrdily, že Trump osobně odvrátil eskalaci konfliktu během svého funkčního období.
Witkoff vnímá Rusko jako spojence?
Spojené státy na incident zareagovaly jen vlažně – pouze vyjádřením „zneklidnění“. Zvláštní vyslanec prezidenta Trumpa, Steve Witkoff, přesto uvedl, že Washington „dosahuje pokroku v jednáních s Ruskem ohledně urovnání ukrajinského konfliktu“. Podle agentury TASS popsal své poslední setkání s Vladimirem Putinem, které trvalo téměř pět hodin, jako „přesvědčivé“. Kromě ruského prezidenta se schůzky účastnili i jeho poradci Jurij Ušakov a Kirill Dmitrijev.
Z tvrzení Witkoffa o „pokroku v jednáních s Ruskem“ neexistují žádné oficiální záznamy ani potvrzení ze strany Bílého domu či ministerstva zahraničí USA. Witkoff, jmenovaný zvláštním vyslancem prezidenta Trumpa, nemá diplomatický mandát oficiálně zastupovat Spojené státy ve vyjednávání s Ruskem. Jeho kontakt s Kremlem a údajné zprostředkování podmínek, podle nichž by se Ukrajina měla vzdát části svého území, tak nemá žádné mezinárodně právní opodstatnění a lze ho vnímat spíše jako politické gesto než skutečný diplomatický krok.
Stanice Nexta na sociální síti X upozornila, že Witkoff měl během svých vyjádření naznačit, že mírová dohoda se nemusí týkat pouze pěti anektovaných ukrajinských území. „Ve skutečnosti jde o mnohem víc,“ měl podle Nexty poznamenat. Ve hře jsou prý i „bezpečnostní protokoly, NATO a článek 5 Severoatlantické smlouvy“. Po svém posledním setkání s ruským prezidentem se Witkoff vrátil zpět do Spojených států, kde podle dostupných informací předal Trumpovi ruské podmínky. Ty údajně zahrnují požadavek, aby se Ukrajina vzdala své východní části – výměnou za klid zbraní.
Witkoff údajně označil za přijatelný scénář, v němž by byla Ukrajina rozdělena podobně jako nacistické Německo po roce 1945. Podle jeho slov by země mohla být rozčleněna do sfér vlivu – s Ruskem kontrolujícím východní část a evropskými silami, konkrétně z Británie a Francie, rozmístěnými na západě. Později však Witkoff svá slova relativizoval. Tvrdil, že jeho výrok byl novináři „zkreslen“ a že „neměl v úmyslu navrhnout rozdělení Ukrajiny“.
Witkoffova slova, ve kterých údajně označuje rozdělení Ukrajiny po vzoru nacistického Německa za možný model řešení, vyvolala silné kontroverze. Ačkoli později tvrdil, že byl jeho výrok „zkreslen“, kontext jeho vyjádření – včetně návrhu na rozmístění západních sil ve spolupráci s Ruskem – odporuje základním principům suverenity Ukrajiny a bezpečnostní architektury NATO. Aliance navíc v žádném bodě konfliktu nejednala s Ruskem jako se spojencem, což vystihla i ironická poznámka stanice Nexta: „Počkejte, odkdy je Rusko v této válce spojencem?“
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.
Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem, který rozpoutal prezident Donald Trump, se z pohledu dosavadního vývoje nedá označit za jednoznačný úspěch. S přibývajícím časem navíc velká část americké veřejnosti ztrácí naději, že by se na tomto hodnocení mohlo něco zásadního změnit, ať už válka skončí kdykoliv. Výzkumy veřejného mínění z posledních týdnů jasně ukazují, že obyvatelé Spojených států jsou z celého konfliktu již unavení. Většina lidí s vojenským zásahem nesouhlasila od samého počátku, nevěří v jeho pozitivní přínos a neočekává, že by Washington od Teheránu získal ústupky, které by vyvážily vynaložené náklady.
V Evropě - a Česká republika není výjimkou - v posledních dnech zavládlo tropické počasí, přestože jsme teprve na konci května. Na západě dokonce padají historické rekordy. Podle meteorologů je pravděpodobné, že takových epizod bude v dalších letech jen a jen více.
Bude někdy dohoda mezi Spojenými státy americkými a Íránem, kterou Bílý dům vyjednává už drahnou dobu? Optimismus pomalu mizí. Z posledních vyjádření Washingtonu a Teheránu je patrné, že některé detaily stále nejsou vyjasněny.