Těžkou úlohu měla v posledních dnech rodina Anny Slováčkové. Zatímco se vyrovnávala s jejím odchodem, musela organizovat poslední rozloučení. To si z velké části naplánovala sama zesnulá. Proč vznikl spor mezi členy rodiny?
Podle informací serveru expres.cz se objevily neshody mezi otcem zesnulé a jejím starším sourozencem ohledně účasti novinářů na obřadu. "Zatímco Felix Slováček by nebyl úplně proti tomu, aby se pohřbu zúčastnili někteří novináři, jeho syn Felix junior je jiného názoru. Je zásadně proti medializaci," sdělil informátor.
Dějištěm posledního rozloučení se Slováčkovou bude jeden z pražských kostelů. Podle webu expres.cz obdržela pozvánku přibližně stovka lidí. Jsou mezi nimi herečka Jiřina Bohdalová či první dáma Eva Pavlová.
Felix Slováček řekl deníku Blesk, že dorazit by měla i Ivana Gottová, vdova po nejslavnějším českém zpěvákovi Karlu Gottovi, s nímž on sám dlouhá léta spolupracoval. "Ano, Ivana měla Aničku moc ráda, takže je mezi pozvanými," konstatoval zdrcený otec.
Slováčka čeká během obřadu nelehký úkol. "Anička měla mezi posledními přáními také to, abych na posledním rozloučení s ní zahrál. Věřím, že to nějak zvládnu," řekl saxofonista.
Slováčková se narodila do umělecké rodiny saxofonisty Felixe Slováčka a herečky Dagmar Patrasové. Od dětství se věnovala hudbě, především zpěvu. Účinkovala v muzikálech, hrála v televizním seriálu Ordinace v růžové zahradě, zúčastnila se i jedné z řad show Tvoje tvář má známý hlas.
Česko v posledních letech dobře vědělo o jejích opakovaných problémech s rakovinou. Nejprve jí byl před šesti lety diagnostikován zhoubný nádor prsu. Podruhé a ještě silněji se zákeřná nemoc vrátila předloni na podzim. Rakovinu plic už Anička nepřekonala.
Více než 733 000 žen a dívek je v současné době zadržováno v trestních zařízeních po celém světě, ať už ve vazbě, nebo po odsouzení. Podle Institutu pro výzkum kriminality a spravedlnosti se předpokládá, že skutečný celkový počet je vyšší. Chybí totiž údaje pro pět zemí a data pro Čínu jsou neúplná.
Šok se v Hongkongu mění ve vztek a volání po odpovědnosti poté, co mohutný požár zachvátil ve středu hustě obydlený komplex dotovaných bytů. Oheň si vyžádal nejménve 128 obětí a desítky kriticky zraněných osob. Úřady naznačují, že požár, který zuřil více než den, mohly rozšířit podřadné sítě a plastové plachty na oknech budov. Hasičské operace jsou již u konce, ale desítky obyvatel jsou stále pohřešovány.
Úřady v Hongkongu potvrdily, že požár v obytném komplexu v tomto týdnu si vyžádal nejméně 128 lidských životů. K tomuto tragickému incidentu, při kterém oheň zachvátil budovy, došlo ve středu. Na tiskové konferenci úředníci uvedli, že zraněno bylo 79 lidí a 16 těl se stále nachází uvnitř budov. Nadále je pohřešováno několik desítek osob.
Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Historicky běžné spory o řeky dnes vstupují do nové fáze. Kombinace klimatické změny, populačního růstu a politické fragmentace mění vodu ze základní lidské potřeby v nástroj moci a zdroj dlouhodobé nestability. Spor o Nil, napětí v mezopotámském povodí i konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem ukazují stejný vzorec. Kdo kontroluje vodu, získává páku. Otázka už nezní zda, ale jak těmto vodním konfliktům řízeně čelit.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že jeho vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ, že se Evropská unie rozhodne využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Putin to oznámil novinářům během brífinku v kyrgyzském Biškeku. Na můj pokyn vyvíjí vláda Ruské federace balíček recipročních opatření pro případ, že k tomuto kroku dojde, sdělil Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by mohl tvořit základ pro budoucí dohody. Zároveň však obnovil své maximální požadavky, když pohrozil, že pokud se Kyjev nestáhne z obsazených území, získá Rusko další území silou. Putin potvrdil novinářům v Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, že Kreml očekává návštěvu americké delegace vedené zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, a to počátkem příštího týdne.
V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se prozatím pečlivě vyhýbá tomu, aby americký návrh mírové dohody na ukončení války kritizoval či rovnou odmítl. Takto postupuje i přes skutečnost, že plán, který vznikl po sérii setkání mezi Ruskem a Spojenými státy, evidentně ve značné míře odráží množství požadavků Moskvy.
Naskytl se poměrně výrazný kontrast. Ve čtvrtek se v Kyjevě objevila delegace amerického Pentagonu, která s prezidentem Zelenským diskutovala o návrhu plánu pro ukončení války na Ukrajině. Ve stejný den, ale na ruské státní televizi, vystoupil prezident Putin ve vojenské uniformě a mluvil se svými armádními šéfy o pokračování bojů.
Evropská unie se snaží působit jako globální hráč, ale její ambice narážejí na strukturu, v níž má každý z 27 států vlastní priority. Výsledkem je pomalé a roztříštěné rozhodování, které oslabuje schopnost reagovat na tlak silnějších aktérů, jako jsou Spojené státy či Čína. Unie disponuje obrovským potenciálem, avšak bez jednotné politické vůle zůstává spíše pasivním přihlížejícím než skutečnou mocností.