Americký prezident Donald Trump se tvrdě opřel do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského kvůli jeho žádosti o nákup deseti amerických protiraketových systémů Patriot. V rozhovoru pro stanici CBS News, odvysílaném v neděli, Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena tyto systémy koupit za přibližně 15 miliard dolarů. Trump na to v pondělí reagoval během společné tiskové konference se salvadorským prezidentem Nayibem Bukelem.
Trump Zelenského poznámky bagatelizoval a připomněl, že „když začínáte válku, musíte vědět, že ji můžete vyhrát.“ Dodal, že „Zelenskyj pořád žádá rakety“ a že „nedává smysl začínat válku proti protivníkovi, který je dvacetkrát větší, a pak spoléhat na to, že vám někdo dodá zbraně.“
Zelenského výzva přišla v době, kdy Ukrajina čelí narůstajícímu nedostatku obranných prostředků a přibývajícím ruským útokům, zejména na civilní cíle. Zatímco Spojené státy už poskytly Kyjevu tři baterie systému Patriot a neupřesněné množství raket, ukrajinský prezident nyní žádá o deset dalších. Tvrdí, že Ukrajina je připravena za tyto systémy zaplatit z vlastních prostředků a žádá evropské partnery, aby pomohli s financováním.
„Jsme připraveni koupit alespoň deset systémů na ochranu civilních oblastí, městských center, míst, kde se soustřeďují lidé,“ řekl Zelenskyj a dodal: „Najdeme tyto peníze a zaplatíme všechno.“
Ukrajinský prezident zároveň navrhl alternativní řešení v podobě licencované výroby systémů Patriot a příslušné munice přímo na Ukrajině. Odborníci však považují tuto variantu za krajně nepravděpodobnou, zejména kvůli složitosti a citlivosti technologie Patriot. Výroba některých komponent již probíhá v rámci spojeneckých států NATO, ale celý systém jako takový zůstává pod přísným dohledem USA.
I pokud by se Kyjevu podařilo zajistit financování ve výši 15 miliard dolarů, dodávky by mohly trvat roky, vzhledem k omezené výrobní kapacitě a stávajícím objednávkám. Další státy, včetně USA, by musely odložit své vlastní dodávky, aby se dostalo na Ukrajinu – což je podle analytiků nepravděpodobné s ohledem na rostoucí geopolitické napětí.
Ukrajina mezitím hledá investice do vývoje vlastního strategického systému protivzdušné obrany. Podle ministra zahraničí Andrije Sybihy by do něj měly investovat zejména evropské státy, a to v reakci na nedávné ruské útoky, například ten na město Sumy, při němž zemřelo nejméně 34 civilistů. Sybiha zároveň apeloval na evropské vlády a města, aby podpořily obyvatele měst Sumy a Kryvyj Rih.
Útok na Sumy, který byl proveden dvěma balistickými raketami během oslav Květné neděle, si vyžádal desítky mrtvých a více než sto zraněných. Ruské síly podle ukrajinských a amerických zdrojů při útoku použily kazetovou munici, což je považováno za válečný zločin. Kreml přesto tvrdí, že cílil na shromáždění ukrajinských vojáků.
Trump útok komentoval slovy, že šlo o „chybu“. Na palubě Air Force One prohlásil: „Byla to hrozná věc. Ale řekli mi, že to byla chyba.“ Jeho zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu, generál ve výslužbě Keith Kellogg, byl však razantnější a označil ruský útok za překročení všech mezí lidské slušnosti. Ministr zahraničí Marco Rubio jej označil za „hrůzostrašný raketový útok na civilní obyvatelstvo“.
Zelenského žádost o systémy Patriot přichází v době, kdy Trump usiluje o dosažení příměří mezi Moskvou a Kyjevem. Jeho vyslanec Steve Witkoff navštívil minulý týden Moskvu, kde jednal s prezidentem Vladimirem Putinem. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova byla tato jednání „mimořádně užitečná“, což ale v Kyjevě vyvolalo silnou kritiku.
Jak vážně je třeba brát Zelenského nabídku na nákup systémů Patriot, zatím není zřejmé. Jisté však je, že Ukrajina je stále méně schopna čelit ruským leteckým útokům a zoufale hledá jakoukoliv pomoc. V atmosféře mezinárodní únavy z války a omezujících kapacit amerického zbrojního průmyslu však její výzvy narážejí na čím dál větší nezájem.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.
Není už žádným tajemstvím, že je Veronika Žilková - ačkoliv tvrdila, že si s muži nějaký čas nebude nic začínat - opět zadaná. Ví se také, kdo je jejím novým objevem. Scénárista Ivan Hubač se tentokrát objevil na veřejnosti bez své partnerky, ale řeč na ni samozřejmě přišla.
