Americký prezident Donald Trump se tvrdě opřel do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského kvůli jeho žádosti o nákup deseti amerických protiraketových systémů Patriot. V rozhovoru pro stanici CBS News, odvysílaném v neděli, Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena tyto systémy koupit za přibližně 15 miliard dolarů. Trump na to v pondělí reagoval během společné tiskové konference se salvadorským prezidentem Nayibem Bukelem.
Trump Zelenského poznámky bagatelizoval a připomněl, že „když začínáte válku, musíte vědět, že ji můžete vyhrát.“ Dodal, že „Zelenskyj pořád žádá rakety“ a že „nedává smysl začínat válku proti protivníkovi, který je dvacetkrát větší, a pak spoléhat na to, že vám někdo dodá zbraně.“
Zelenského výzva přišla v době, kdy Ukrajina čelí narůstajícímu nedostatku obranných prostředků a přibývajícím ruským útokům, zejména na civilní cíle. Zatímco Spojené státy už poskytly Kyjevu tři baterie systému Patriot a neupřesněné množství raket, ukrajinský prezident nyní žádá o deset dalších. Tvrdí, že Ukrajina je připravena za tyto systémy zaplatit z vlastních prostředků a žádá evropské partnery, aby pomohli s financováním.
„Jsme připraveni koupit alespoň deset systémů na ochranu civilních oblastí, městských center, míst, kde se soustřeďují lidé,“ řekl Zelenskyj a dodal: „Najdeme tyto peníze a zaplatíme všechno.“
Ukrajinský prezident zároveň navrhl alternativní řešení v podobě licencované výroby systémů Patriot a příslušné munice přímo na Ukrajině. Odborníci však považují tuto variantu za krajně nepravděpodobnou, zejména kvůli složitosti a citlivosti technologie Patriot. Výroba některých komponent již probíhá v rámci spojeneckých států NATO, ale celý systém jako takový zůstává pod přísným dohledem USA.
I pokud by se Kyjevu podařilo zajistit financování ve výši 15 miliard dolarů, dodávky by mohly trvat roky, vzhledem k omezené výrobní kapacitě a stávajícím objednávkám. Další státy, včetně USA, by musely odložit své vlastní dodávky, aby se dostalo na Ukrajinu – což je podle analytiků nepravděpodobné s ohledem na rostoucí geopolitické napětí.
Ukrajina mezitím hledá investice do vývoje vlastního strategického systému protivzdušné obrany. Podle ministra zahraničí Andrije Sybihy by do něj měly investovat zejména evropské státy, a to v reakci na nedávné ruské útoky, například ten na město Sumy, při němž zemřelo nejméně 34 civilistů. Sybiha zároveň apeloval na evropské vlády a města, aby podpořily obyvatele měst Sumy a Kryvyj Rih.
Útok na Sumy, který byl proveden dvěma balistickými raketami během oslav Květné neděle, si vyžádal desítky mrtvých a více než sto zraněných. Ruské síly podle ukrajinských a amerických zdrojů při útoku použily kazetovou munici, což je považováno za válečný zločin. Kreml přesto tvrdí, že cílil na shromáždění ukrajinských vojáků.
Trump útok komentoval slovy, že šlo o „chybu“. Na palubě Air Force One prohlásil: „Byla to hrozná věc. Ale řekli mi, že to byla chyba.“ Jeho zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu, generál ve výslužbě Keith Kellogg, byl však razantnější a označil ruský útok za překročení všech mezí lidské slušnosti. Ministr zahraničí Marco Rubio jej označil za „hrůzostrašný raketový útok na civilní obyvatelstvo“.
Zelenského žádost o systémy Patriot přichází v době, kdy Trump usiluje o dosažení příměří mezi Moskvou a Kyjevem. Jeho vyslanec Steve Witkoff navštívil minulý týden Moskvu, kde jednal s prezidentem Vladimirem Putinem. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova byla tato jednání „mimořádně užitečná“, což ale v Kyjevě vyvolalo silnou kritiku.
Jak vážně je třeba brát Zelenského nabídku na nákup systémů Patriot, zatím není zřejmé. Jisté však je, že Ukrajina je stále méně schopna čelit ruským leteckým útokům a zoufale hledá jakoukoliv pomoc. V atmosféře mezinárodní únavy z války a omezujících kapacit amerického zbrojního průmyslu však její výzvy narážejí na čím dál větší nezájem.
V Rusku dochází k výraznému stárnutí vozového parku, což je podle webu Meduza přímý důsledek západních sankcí a odchodu světových automobilek. Majitelé zahraničních vozů se místo nákupu nových modelů, které jsou extrémně drahé, soustředí na náročné opravy svých stávajících aut.
Vánoce bývají romantizovány jako období klidu, sounáležitosti a radosti. Tato představa je však v ostrém rozporu s realitou, kterou mnozí z nás každoročně zažívají. Právě vánoční svátky patří k psychicky nejnáročnějším obdobím roku – a není to náhoda. Tyto konflikty jsou předvídatelným důsledkem kombinace tlaku, nevyřčených očekávání a dlouhodobě neřešených vztahových vzorců.
Vědci z University of California v Santa Barbaře přišli s varováním před dosud podceňovaným dopadem klimatických změn na lidské zdraví. Podle nové studie publikované v časopise Science Advances může vystavení extrémnímu horku a vlhkosti během těhotenství vést k výraznému zpomalení růstu dětí.
Napětí v Karibiku dosáhlo nového vrcholu. Zatímco americký prezident Donald Trump stupňuje námořní blokádu Venezuely, Rusko a Čína se otevřeně postavily na stranu režimu Nicoláse Madura. Peking označil nedávné zabavení čínského ropného tankeru za závažné porušení mezinárodního práva, zatímco Moskva varovala před „vážnými následky“, které by americké operace v Karibském moři mohly mít pro mezinárodní plavbu.
Britská policie zatkla v centru Londýna známou klimatickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Dvaadvacetiletá Švédka se účastnila demonstrace před kancelářemi pojišťovny Aspen Insurance na podporu vězněných členů skupiny Palestine Action, kteří drží hladovku. Thunbergová byla natočena s transparentem, na němž stálo: „Podporuji vězně z Palestine Action. Jsem proti genocidě.“
Rusko v úterý podniklo masivní útok drony a raketami na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle místních představitelů bylo na cíle po celé zemi vysláno více než 650 bezpilotních letounů a přes 30 raket. Údery si vyžádaly nejméně tři oběti, mezi nimiž je i teprve čtyřleté dítě v Žytomyrské oblasti. Další žena zahynula při náletu dronu nedaleko Kyjeva.
Příští rok odstartuje mise Artemis II, která vyšle posádku k obletu Měsíce, a o rok později mají lidé opět stanout na jeho povrchu. Tyto ambiciózní plány, směřující k budoucí výpravě na Mars v průběhu 30. let, však narážejí na neviditelnou, ale smrtící překážku v podobě kosmického záření. Zahida Sultanova z University of East Anglia upozorňuje, že bez zásadního pokroku v biologické i fyzikální ochraně zůstává cesta k rudé planetě pro lidský organismus příliš riskantní.
Český hydrometeorologický ústav vydal na letošní Štědrý den řadu varování, která po letech slibují návrat bílých Vánoc. Hlavní rizika představuje čerstvá sněhová nadílka, prudký nárazový vítr a nebezpečné sněhové jazyky. Podle meteorologů se situace zhorší zejména v horských polohách a v moravských regionech, což může citelně zasáhnout sváteční cestování za příbuznými.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich nejbližšími spojenci procházejí v závěru roku 2025 hlubokou krizí důvěry. Podle nového průzkumu veřejného mínění společností Politico a Public First vnímají občané Německa, Francie i Kanady roli USA na světové scéně stále skeptičtěji. Většina dotázaných v těchto zemích se shoduje na tom, že Washington pod vedením Donalda Trumpa problémy spíše vytváří, než aby je pomáhal řešit.
Kromě vojenské a diplomatické roviny se v souvislosti s Čínou stále častěji skloňuje i hrozba „farmaceutické zbraně“. Čína v posledních letech dosáhla dominance, která v mnoha ohledech překonává i její vliv v oblasti polovodičů nebo vzácných zemin. Podle údajů z konce roku 2025 pochází téměř polovina generických léků v Evropě právě z Číny. Ještě alarmující je situace u základních antibiotik, jako jsou penicilin a streptomycin, kde čínský dovoz pokrývá neuvěřitelných 90 % americké spotřeby.
Oznámení prezidenta Donalda Trumpa o nové třídě bitevních lodí nesoucích jeho jméno vrhá čerstvé světlo na americký lodní program. Ten se v posledních letech potýká s neschopností dodávat nová plavidla včas a v rámci rozpočtu, na což ostatně upozornil i sám Trump během svého pondělního projevu v Mar-a-Lago. Prezident prohlásil, že USA sice vyrábějí nejlepší vybavení na světě, ale nedokážou ho produkovat dostatečně rychle, a proto se hodlá brzy sejít s největšími armádními dodavateli.
Americký prezident Donald Trump v pondělí z Floridy potvrdil, že Spojené státy pokračují v pronásledování ropného tankeru Bella 1 poblíž venezuelského pobřeží. Tato operace trvá již více než 24 hodin a je součástí širší námořní blokády, kterou prezident vyhlásil minulý týden. Trump během svého vystoupení v Palm Beach zopakoval, že cílem je zastavit plavidla zapojená do obcházení mezinárodních sankcí.