Americký prezident Donald Trump se tvrdě opřel do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského kvůli jeho žádosti o nákup deseti amerických protiraketových systémů Patriot. V rozhovoru pro stanici CBS News, odvysílaném v neděli, Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena tyto systémy koupit za přibližně 15 miliard dolarů. Trump na to v pondělí reagoval během společné tiskové konference se salvadorským prezidentem Nayibem Bukelem.
Trump Zelenského poznámky bagatelizoval a připomněl, že „když začínáte válku, musíte vědět, že ji můžete vyhrát.“ Dodal, že „Zelenskyj pořád žádá rakety“ a že „nedává smysl začínat válku proti protivníkovi, který je dvacetkrát větší, a pak spoléhat na to, že vám někdo dodá zbraně.“
Zelenského výzva přišla v době, kdy Ukrajina čelí narůstajícímu nedostatku obranných prostředků a přibývajícím ruským útokům, zejména na civilní cíle. Zatímco Spojené státy už poskytly Kyjevu tři baterie systému Patriot a neupřesněné množství raket, ukrajinský prezident nyní žádá o deset dalších. Tvrdí, že Ukrajina je připravena za tyto systémy zaplatit z vlastních prostředků a žádá evropské partnery, aby pomohli s financováním.
„Jsme připraveni koupit alespoň deset systémů na ochranu civilních oblastí, městských center, míst, kde se soustřeďují lidé,“ řekl Zelenskyj a dodal: „Najdeme tyto peníze a zaplatíme všechno.“
Ukrajinský prezident zároveň navrhl alternativní řešení v podobě licencované výroby systémů Patriot a příslušné munice přímo na Ukrajině. Odborníci však považují tuto variantu za krajně nepravděpodobnou, zejména kvůli složitosti a citlivosti technologie Patriot. Výroba některých komponent již probíhá v rámci spojeneckých států NATO, ale celý systém jako takový zůstává pod přísným dohledem USA.
I pokud by se Kyjevu podařilo zajistit financování ve výši 15 miliard dolarů, dodávky by mohly trvat roky, vzhledem k omezené výrobní kapacitě a stávajícím objednávkám. Další státy, včetně USA, by musely odložit své vlastní dodávky, aby se dostalo na Ukrajinu – což je podle analytiků nepravděpodobné s ohledem na rostoucí geopolitické napětí.
Ukrajina mezitím hledá investice do vývoje vlastního strategického systému protivzdušné obrany. Podle ministra zahraničí Andrije Sybihy by do něj měly investovat zejména evropské státy, a to v reakci na nedávné ruské útoky, například ten na město Sumy, při němž zemřelo nejméně 34 civilistů. Sybiha zároveň apeloval na evropské vlády a města, aby podpořily obyvatele měst Sumy a Kryvyj Rih.
Útok na Sumy, který byl proveden dvěma balistickými raketami během oslav Květné neděle, si vyžádal desítky mrtvých a více než sto zraněných. Ruské síly podle ukrajinských a amerických zdrojů při útoku použily kazetovou munici, což je považováno za válečný zločin. Kreml přesto tvrdí, že cílil na shromáždění ukrajinských vojáků.
Trump útok komentoval slovy, že šlo o „chybu“. Na palubě Air Force One prohlásil: „Byla to hrozná věc. Ale řekli mi, že to byla chyba.“ Jeho zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu, generál ve výslužbě Keith Kellogg, byl však razantnější a označil ruský útok za překročení všech mezí lidské slušnosti. Ministr zahraničí Marco Rubio jej označil za „hrůzostrašný raketový útok na civilní obyvatelstvo“.
Zelenského žádost o systémy Patriot přichází v době, kdy Trump usiluje o dosažení příměří mezi Moskvou a Kyjevem. Jeho vyslanec Steve Witkoff navštívil minulý týden Moskvu, kde jednal s prezidentem Vladimirem Putinem. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova byla tato jednání „mimořádně užitečná“, což ale v Kyjevě vyvolalo silnou kritiku.
Jak vážně je třeba brát Zelenského nabídku na nákup systémů Patriot, zatím není zřejmé. Jisté však je, že Ukrajina je stále méně schopna čelit ruským leteckým útokům a zoufale hledá jakoukoliv pomoc. V atmosféře mezinárodní únavy z války a omezujících kapacit amerického zbrojního průmyslu však její výzvy narážejí na čím dál větší nezájem.
Donald Trump se během Světového ekonomického fóra v Davosu nechal slyšet, že si dokáže představit vyplacení finanční částky za nákup Grónska. Toto vyjádření přichází krátce poté, co prezident oficiálně vyloučil možnost použití vojenské síly k anexi tohoto území. Podle Trumpa sice existuje peněžní hodnota, kterou by byl ochoten zaplatit, ale mnohem důležitější je pro něj otázka globální bezpečnosti.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska zůstává i po jeho vystoupení v Davosu ústředním bodem diplomatického napětí. Přestože americký prezident ve svém projevu poprvé jasně vyloučil použití vojenské síly, dánští představitelé i světoví politici varují, že podstata problému nezmizela. Podle dánského ministra zahraničí Larse Løkkeho Rasmussena Trumpovy ambice vlastnit největší ostrov světa trvají i nadále.
Lidstvo vstoupilo do éry „globálního vodního bankrotu“, která s sebou nese nevratné následky pro celou planetu. Vyplývá to z přelomové zprávy Univerzity OSN zveřejněné 20. ledna. Podle vědců již tradiční termíny jako „vodní krize“ nebo „nedostatek vody“ nestačí, protože vyvolávají klamný dojem dočasného stavu, který lze snadno vyřešit.
Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu představil další ambiciózní, i když značně kontroverzní vizi: vybudování „největšího Zlatého dómu, jaký kdy byl postaven“. Tento obranný systém má být umístěn právě v Grónsku, o jehož koupi prezident usiluje. Trump tvrdí, že v případě jaderného konfliktu by rakety letěly přímo nad středem tohoto „kusu ledu“, a proto je nezbytné tam vybudovat technologicky vyspělý štít.
Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Americký prezident Donald Trump i přes počáteční potíže s letadlem dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu přesně podle plánu. Poté, co technická závada na elektroinstalaci speciálu Air Force One nakrátko odložila jeho odlet, vstoupil do sálu plného světových byznysmenů a politiků za hlasitého potlesku. Hned v úvodu nešetřil sebevědomím a oznámil, že přiváží zprávy o neuvěřitelném rozmachu Spojených států.
Evropský parlament ve středu odhlasoval postoupení čerstvě podepsané obchodní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur Soudnímu dvoru Evropské unie (CJEU). Toto rozhodnutí, které vzešlo z těsného hlasování v poměru 334 ku 324 hlasům, uvrhlo osud dlouho připravovaného paktu do stavu právní nejistoty. Poslanci ve Štrasburku požadují, aby nejvyšší soud Unie přezkoumal, zda je tato vysoce polarizující dohoda slučitelná s politikou a právním rámcem EU.
Íránci znovu riskují život, aby odmítli režim, který jim bere důstojnost i budoucnost. Nejde už jen o ceny a elektřinu, ale o samotné právo žít bez strachu. Íránský teokratický stát reálně nemá co nabídnout kromě nepřátelství a násilí. Vytrvalost zdejší společnosti je ve skutečnosti tou největší hrozbou pro jeho přežití.
V Davosu ve středu naplno propukl diplomatický střet mezi Washingtonem a Kodaní. Americký ministr financí Scott Bessent v sérii nevybíravých výroků označil Dánsko i jeho investice do amerických státních dluhopisů za „irelevantní“. Stalo se tak v reakci na krok dánského penzijního fondu AkademikerPension, který se rozhodl zbavit svých amerických cenných papírů v hodnotě 100 milionů dolarů kvůli neudržitelnosti tamních veřejných financí.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.
