Americký prezident Donald Trump se tvrdě opřel do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského kvůli jeho žádosti o nákup deseti amerických protiraketových systémů Patriot. V rozhovoru pro stanici CBS News, odvysílaném v neděli, Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena tyto systémy koupit za přibližně 15 miliard dolarů. Trump na to v pondělí reagoval během společné tiskové konference se salvadorským prezidentem Nayibem Bukelem.
Trump Zelenského poznámky bagatelizoval a připomněl, že „když začínáte válku, musíte vědět, že ji můžete vyhrát.“ Dodal, že „Zelenskyj pořád žádá rakety“ a že „nedává smysl začínat válku proti protivníkovi, který je dvacetkrát větší, a pak spoléhat na to, že vám někdo dodá zbraně.“
Zelenského výzva přišla v době, kdy Ukrajina čelí narůstajícímu nedostatku obranných prostředků a přibývajícím ruským útokům, zejména na civilní cíle. Zatímco Spojené státy už poskytly Kyjevu tři baterie systému Patriot a neupřesněné množství raket, ukrajinský prezident nyní žádá o deset dalších. Tvrdí, že Ukrajina je připravena za tyto systémy zaplatit z vlastních prostředků a žádá evropské partnery, aby pomohli s financováním.
„Jsme připraveni koupit alespoň deset systémů na ochranu civilních oblastí, městských center, míst, kde se soustřeďují lidé,“ řekl Zelenskyj a dodal: „Najdeme tyto peníze a zaplatíme všechno.“
Ukrajinský prezident zároveň navrhl alternativní řešení v podobě licencované výroby systémů Patriot a příslušné munice přímo na Ukrajině. Odborníci však považují tuto variantu za krajně nepravděpodobnou, zejména kvůli složitosti a citlivosti technologie Patriot. Výroba některých komponent již probíhá v rámci spojeneckých států NATO, ale celý systém jako takový zůstává pod přísným dohledem USA.
I pokud by se Kyjevu podařilo zajistit financování ve výši 15 miliard dolarů, dodávky by mohly trvat roky, vzhledem k omezené výrobní kapacitě a stávajícím objednávkám. Další státy, včetně USA, by musely odložit své vlastní dodávky, aby se dostalo na Ukrajinu – což je podle analytiků nepravděpodobné s ohledem na rostoucí geopolitické napětí.
Ukrajina mezitím hledá investice do vývoje vlastního strategického systému protivzdušné obrany. Podle ministra zahraničí Andrije Sybihy by do něj měly investovat zejména evropské státy, a to v reakci na nedávné ruské útoky, například ten na město Sumy, při němž zemřelo nejméně 34 civilistů. Sybiha zároveň apeloval na evropské vlády a města, aby podpořily obyvatele měst Sumy a Kryvyj Rih.
Útok na Sumy, který byl proveden dvěma balistickými raketami během oslav Květné neděle, si vyžádal desítky mrtvých a více než sto zraněných. Ruské síly podle ukrajinských a amerických zdrojů při útoku použily kazetovou munici, což je považováno za válečný zločin. Kreml přesto tvrdí, že cílil na shromáždění ukrajinských vojáků.
Trump útok komentoval slovy, že šlo o „chybu“. Na palubě Air Force One prohlásil: „Byla to hrozná věc. Ale řekli mi, že to byla chyba.“ Jeho zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu, generál ve výslužbě Keith Kellogg, byl však razantnější a označil ruský útok za překročení všech mezí lidské slušnosti. Ministr zahraničí Marco Rubio jej označil za „hrůzostrašný raketový útok na civilní obyvatelstvo“.
Zelenského žádost o systémy Patriot přichází v době, kdy Trump usiluje o dosažení příměří mezi Moskvou a Kyjevem. Jeho vyslanec Steve Witkoff navštívil minulý týden Moskvu, kde jednal s prezidentem Vladimirem Putinem. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova byla tato jednání „mimořádně užitečná“, což ale v Kyjevě vyvolalo silnou kritiku.
Jak vážně je třeba brát Zelenského nabídku na nákup systémů Patriot, zatím není zřejmé. Jisté však je, že Ukrajina je stále méně schopna čelit ruským leteckým útokům a zoufale hledá jakoukoliv pomoc. V atmosféře mezinárodní únavy z války a omezujících kapacit amerického zbrojního průmyslu však její výzvy narážejí na čím dál větší nezájem.
Globální obavy z vypuknutí rozsáhlého válečného konfliktu dnes dosáhly kritické úrovně. Podle vysokých úředníků a diplomatických zdrojů webu Express se americký prezident Donald Trump chystá v nejbližších čtyřiadvaceti hodinách zahájit vojenský úder proti Íránu. Situace na Blízkém východě je natolik vážná, že Spojené státy začaly s narychlo organizovanou evakuací stovek vojáků ze své největší základny v regionu, katarské Al-Udeid, kde běžně pobývá kolem 10 000 příslušníků armády.
Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Americký prezident Donald Trump před klíčovým vyjednáváním s dánskými a grónskými zástupci znovu zaplavil sociální sítě příspěvky, v nichž zpochybňuje schopnost Dánska ubránit Grónsko před vlivem Ruska a Číny. S typickou nadsázkou vzkázal vedení NATO, aby Kodaň z ostrova „vyprovodilo“, protože dvě psí spřežení k ochraně strategického území rozhodně nestačí.
Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.
Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.
Šéf Bílého domu Donald Trump naznačil možnost přímého vojenského zásahu proti íránskému vedení. Reaguje tím na krvavé potlačení tamních nepokojů, při kterých podle odhadů zahynulo až dva tisíce lidí. Prezident na své platformě Truth Social povzbudil íránské demonstranty k obsazování státních úřadů a přislíbil jim brzkou podporu.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska naráží na silný odpor i u samotné americké veřejnosti. Podle čerstvého průzkumu agentur Reuters a Ipsos schvaluje pokusy o ovládnutí tohoto strategického ostrova pouze 17 % Američanů. Téměř polovina dotázaných s tímto záměrem nesouhlasí a zbývajících 35 % si není jisto. Tyto výsledky přicházejí ve chvíli, kdy Trump přitvrzuje v rétorice a označuje kontrolu nad Grónskem za nezbytnou pro národní bezpečnost USA.
Čínská ekonomika potvrdila svou roli globální exportní velmoci. I přes rozsáhlou obchodní válku a drakonická cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa vykázal Peking historicky nejvyšší obchodní přebytek ve výši 1,19 bilionu dolarů. Tato rekordní suma, která vůbec poprvé překonala magickou hranici jednoho bilionu dolarů, je jasným signálem, že se čínským výrobcům podařilo úspěšně přeorientovat na nové trhy.
Podle polského prezidenta Karola Nawrockého je Donald Trump jediným světovým lídrem, který je schopen zabránit Vladimiru Putinovi v dalším ohrožování Evropy. V rozhovoru pro ranní program stanice BBC Nawrocki zdůraznil, že ruskému vůdci nelze věřit a že Evropa musí vyvinout maximální úsilí, aby podpořila Trumpovu snahu o ukončení konfliktu na Ukrajině. Polský prezident, který je znám jako dlouholetý a vytrvalý stoupenec amerického prezidenta, tato slova pronesl během své návštěvy Velké Británie, kde jednal s premiérem Keirem Starmerem.
Svět se nebezpečně rychle přibližuje kritické hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, kterou si státy stanovily jako cíl v Pařížské dohodě. Podle nejnovějších dat evropské služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v loňském roce úrovně přibližně 1,4 stupně nad hodnotami z předprůmyslové éry. Vědci zároveň potvrdili, že rok 2025 se stal třetím nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordními lety 2024 a 2023.