Americký prezident Donald Trump se tvrdě opřel do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského kvůli jeho žádosti o nákup deseti amerických protiraketových systémů Patriot. V rozhovoru pro stanici CBS News, odvysílaném v neděli, Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena tyto systémy koupit za přibližně 15 miliard dolarů. Trump na to v pondělí reagoval během společné tiskové konference se salvadorským prezidentem Nayibem Bukelem.
Trump Zelenského poznámky bagatelizoval a připomněl, že „když začínáte válku, musíte vědět, že ji můžete vyhrát.“ Dodal, že „Zelenskyj pořád žádá rakety“ a že „nedává smysl začínat válku proti protivníkovi, který je dvacetkrát větší, a pak spoléhat na to, že vám někdo dodá zbraně.“
Zelenského výzva přišla v době, kdy Ukrajina čelí narůstajícímu nedostatku obranných prostředků a přibývajícím ruským útokům, zejména na civilní cíle. Zatímco Spojené státy už poskytly Kyjevu tři baterie systému Patriot a neupřesněné množství raket, ukrajinský prezident nyní žádá o deset dalších. Tvrdí, že Ukrajina je připravena za tyto systémy zaplatit z vlastních prostředků a žádá evropské partnery, aby pomohli s financováním.
„Jsme připraveni koupit alespoň deset systémů na ochranu civilních oblastí, městských center, míst, kde se soustřeďují lidé,“ řekl Zelenskyj a dodal: „Najdeme tyto peníze a zaplatíme všechno.“
Ukrajinský prezident zároveň navrhl alternativní řešení v podobě licencované výroby systémů Patriot a příslušné munice přímo na Ukrajině. Odborníci však považují tuto variantu za krajně nepravděpodobnou, zejména kvůli složitosti a citlivosti technologie Patriot. Výroba některých komponent již probíhá v rámci spojeneckých států NATO, ale celý systém jako takový zůstává pod přísným dohledem USA.
I pokud by se Kyjevu podařilo zajistit financování ve výši 15 miliard dolarů, dodávky by mohly trvat roky, vzhledem k omezené výrobní kapacitě a stávajícím objednávkám. Další státy, včetně USA, by musely odložit své vlastní dodávky, aby se dostalo na Ukrajinu – což je podle analytiků nepravděpodobné s ohledem na rostoucí geopolitické napětí.
Ukrajina mezitím hledá investice do vývoje vlastního strategického systému protivzdušné obrany. Podle ministra zahraničí Andrije Sybihy by do něj měly investovat zejména evropské státy, a to v reakci na nedávné ruské útoky, například ten na město Sumy, při němž zemřelo nejméně 34 civilistů. Sybiha zároveň apeloval na evropské vlády a města, aby podpořily obyvatele měst Sumy a Kryvyj Rih.
Útok na Sumy, který byl proveden dvěma balistickými raketami během oslav Květné neděle, si vyžádal desítky mrtvých a více než sto zraněných. Ruské síly podle ukrajinských a amerických zdrojů při útoku použily kazetovou munici, což je považováno za válečný zločin. Kreml přesto tvrdí, že cílil na shromáždění ukrajinských vojáků.
Trump útok komentoval slovy, že šlo o „chybu“. Na palubě Air Force One prohlásil: „Byla to hrozná věc. Ale řekli mi, že to byla chyba.“ Jeho zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu, generál ve výslužbě Keith Kellogg, byl však razantnější a označil ruský útok za překročení všech mezí lidské slušnosti. Ministr zahraničí Marco Rubio jej označil za „hrůzostrašný raketový útok na civilní obyvatelstvo“.
Zelenského žádost o systémy Patriot přichází v době, kdy Trump usiluje o dosažení příměří mezi Moskvou a Kyjevem. Jeho vyslanec Steve Witkoff navštívil minulý týden Moskvu, kde jednal s prezidentem Vladimirem Putinem. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova byla tato jednání „mimořádně užitečná“, což ale v Kyjevě vyvolalo silnou kritiku.
Jak vážně je třeba brát Zelenského nabídku na nákup systémů Patriot, zatím není zřejmé. Jisté však je, že Ukrajina je stále méně schopna čelit ruským leteckým útokům a zoufale hledá jakoukoliv pomoc. V atmosféře mezinárodní únavy z války a omezujících kapacit amerického zbrojního průmyslu však její výzvy narážejí na čím dál větší nezájem.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.
Velká Británie je připravena investovat "rozhodně přes" 100 milionů liber do možného nasazení britských ozbrojených sil na Ukrajině. Toto prohlášení učinil ministr obrany John Healey v případě, že prezident Donald Trump zajistí mírovou dohodu s Ruskem. Healey na přednášce v londýnském Mansion House také uvedl, že Vladimir Putin považuje Velkou Británii za svého "nepřítele číslo jedna", a to kvůli její výrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň varoval, že svět vstupuje do "nové éry hrozeb".
