Odtajněný dokument americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) rozvířil veřejnost i odborníky na záhady. Zpráva, která původně pochází z archivu KGB, popisuje děsivý incident, během něhož se skupina sovětských vojáků údajně setkala s mimozemšťany – a následky byly naprosto nečekané. Podle svědectví dvou přeživších bylo až 23 jejich spolubojovníků „proměněno v kámen“ po zásahu neznámou zbraní mimozemského původu, uvedl server Mirror.
Incident se měl odehrát v odlehlé části Sibiře, kde jednotka sovětské armády cvičila. Během rutinní mise byl nad nimi spatřen nízko letící neidentifikovatelný objekt. Jeden z vojáků reagoval a vystřelil raketu země-vzduch, která údajně zasáhla cíl a způsobila jeho pád.
Ze zničeného objektu mělo podle zprávy vylézt pět bytostí, které se následně spojily v jediný zářící útvar. Tento útvar začal vydávat zvuky, a poté podle přeživších silně zjasněl, nabobtnal do velikosti koule a explodoval. Zář a exploze měly okamžitě proměnit 23 vojáků ve zkamenělé postavy. Dva přeživší se nacházeli ve stínu a nebyli plně vystaveni světelnému výbuchu, což jim údajně zachránilo život.
Zpráva dále uvádí, že těla zkamenělých vojáků spolu s troskami UFO byla převezena do tajného výzkumného zařízení nedaleko Moskvy. Vědci, kteří je zkoumali, měli podle KGB podezření, že šlo o působení dosud neznámého energetického zdroje, který způsobil okamžitou přeměnu organických struktur v kámen.
CIA tuto zprávu odtajnila v roce 2000 a od té doby je předmětem spekulací a debat mezi ufology i odborníky na paranormální jevy. Jeden z pracovníků CIA se v dokumentu nechal slyšet, že pokud by byl případ pravdivý, šlo by o nesmírně nebezpečný incident, který potvrzuje, že mimozemšťané mohou být technologicky daleko před námi – a že se v případě útoku umí bránit.
Ačkoliv příběh působí jako scénář sci-fi filmu, zájem o něj znovu vzplanul poté, co se objevila další možná UFO událost – tentokrát v Kolumbii. Tam se podle svědků na ranní obloze objevil záhadný objekt, který se pohyboval cik-cak pohybem, jenž naprosto odporoval běžnému letovému chování lidských strojů.
Video, které pořídil jeden z obyvatel města, se rychle začalo šířit na sociálních sítích a vyvolalo množství komentářů od fascinovaných i znepokojených diváků. Objekt se pohyboval s nepředvídatelnou přesností a v ostrých směrech, jaké nejsou běžné ani u nejmodernějších dronů.
Zpráva o sovětském incidentu přichází v době, kdy se zájem o neidentifikovatelné létající objekty a mimozemský život opět zvyšuje. Počet oficiálních i amatérských pozorování narůstá a stále častěji se ozývají hlasy, které volají po důkladném vyšetření a zveřejnění všech dostupných informací.
Kritici ovšem upozorňují, že samotná existence podobných zpráv v archivech CIA ještě neznamená, že jsou autentické. Zpráva se totiž mohla do amerických rukou dostat prostřednictvím dezinformací nebo špionážních operací během studené války. Přesto zůstává faktem, že se CIA rozhodla dokument odtajnit a zpřístupnit veřejnosti, což samo o sobě podněcuje další otázky.
Zpráva vyvolala také debatu o tom, zda Sovětský svaz skutečně disponoval technologií schopnou zachytit a sestřelit mimozemský stroj – nebo zda šlo o náhodu, případně jinou formu lidského experimentu.
Ať už je pravda jakákoliv, případ zůstává jedním z nejděsivějších a nejzáhadnějších v dějinách údajných kontaktů s mimozemskými civilizacemi. Pokud se skutečně stal, mohl by zásadním způsobem změnit naše chápání o tom, co je – a co není – možné.
Série výstrah kvůli zimnímu počasí pokračuje. Další varování vydali meteorologové pro nadcházející noc a páteční den. Očekává se sněhová nadílka i pokračování krutých nočních mrazů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval Dánsko a zbytek Evropy za to, jakým způsobem přistupují k bezpečnosti Grónska. V rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro obranu Spojených států i celého světa před případnými raketovými útoky z Ruska nebo Číny. Podle Vance dánská vláda v této oblasti „neodvedla dobrou práci“ a nedostatečně investovala do zabezpečení regionu.
Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Ruská armáda v noci na čtvrtek zaútočila na Ukrajinu více než devadesáti bezpilotními letouny, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny v klíčových průmyslových oblastech. Podle ukrajinského ministerstva energetiky byla nejhůře zasažena Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Zatímco v Záporoží se podařilo dodávky během rána částečně obnovit, v dněperském regionu zůstalo bez proudu a tepla zhruba 800 000 domácností.
Operace „Absolutní odhodlání“, při níž americké jednotky vnikly do Venezuely a zajaly prezidenta Nicoláse Madura, oficiálně potvrdila smrt mezinárodního právního řádu. Ačkoliv byl tento systém nemocný již dlouho, venezuelský incident představuje překročení červené linie. Zatímco i při invazi do Panamy v roce 1989 se Spojené státy snažily zachovat alespoň zdání legality a čelily ostrému odsouzení OSN i Evropského parlamentu, v případě Venezuely je ticho mezinárodního společenství ohlušující.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy získaly plnou kontrolu nad Venezuelou a jejími obrovskými zásobami ropy. Podle amerického prezidenta spolupracuje dočasná vláda Delcy Rodríguezové naprosto příkladně a plní veškeré požadavky Washingtonu. Trump v rozhovoru pro New York Times uvedl, že USA budou na zemi politicky i ekonomicky dohlížet po neurčitou dobu, přičemž na dotaz, zda půjde o více než rok, odpověděl, že očekává mnohem delší období.
Evropské metropole už neberou hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska na lehkou váhu. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který ukázal, že americký prezident se nezdráhá použít sílu, hledají diplomaté a experti způsoby, jak tomuto scénáři zabránit. Podle informací serveru Politico se v Bruselu a Kodani aktuálně rýsují čtyři hlavní strategie, jak čelit americkému tlaku a ochránit suverenitu největšího ostrova světa.
Venezuelská ložiska ropy, která se odhadují na více než 300 miliard barelů, představují největší zásoby této suroviny na světě. Poté, co americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura, začal si na toto obrovské bohatství činit nárok Donald Trump. Jeho vizí je zapojení amerických těžařských gigantů, které by do země investovaly miliardy dolarů s cílem uvolnit toto „černé zlato“. Klimatičtí experti však před tímto krokem důrazně varují, protože venezuelská ropa patří k těm nejšpinavějším na planetě.
Francie se ve středu v letovisku Saint-Tropez rozloučila s legendární herečkou a zpěvačkou Brigitte Bardotovou. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela v neděli 28. prosince ve věku 91 let.
Pozor na změnu v počasí, která nastane v pátek, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu. Na problémy se musí připravit zejména řidiči. Během dopravní špičky má napadnout několik centimetrů sněhu.
Zmatky nastaly kolem posledního rozloučení s hercem Pavlem Nečasem, který na Silvestra náhle zemřel. Rodina se proto ve středu rozhodla definitivně vyjasnit, koho se smuteční obřad bude týkat.
Válka na Ukrajině, která se blíží ke svému čtvrtému výročí, vstoupila do kritické fáze diplomatických vyjednávání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu otevřeně přiznal, že i přes intenzivní rozhovory v Paříži stále nemá od svých západních spojenců jasné a právně závazné bezpečnostní záruky. Ty jsou přitom pro Kyjev klíčovou podmínkou pro uzavření jakékoli mírové dohody s Ruskem.