Česko se v úterý loučí s Annou Slováčkovou, která zanechala nesmazatelnou stopu v českém šoubyznyse. Není proto divu, že její památku chtějí uctít i takové osobnosti jako legendární zpěvačka Helena Vondráčková.
Vondráčková nechala poslat do jednoho z kostelů v centru Prahy věnce. Ze snímků, které na místě pořídil náš fotograf, jsou jasně patrné zlaté nápisy na bílých stuhách. "Vzpomínáme," píše se na jedné z nich.
Když oběhla Česko zpráva o smrti Slováčkové, reagovala i Vondráčková, která napsala na instagramu, že jí a jejímu manželovi Martinu Michalovi je nesmírně líto, co se stalo. "Stále jsme věřili, že Anička svůj boj s touto zákeřnou nemocí překoná. Byla nesmírně statečná, ale bohužel svůj boj dnes prohrála. Je to opravdu nespravedlivé, jak pro ni, tak pro celou její rodinu. Jak je vidět, osud si nevybírá," uvedla legendární zpěvačka.
"Je to tragická zpráva, která mě opravdu citelně zasáhla. Znávala jsem ji, snažila jsem se jí pomáhat, psala jsem jí, aby vydržela," svěřila se popová hvězda, která ocenila neskutečnou statečnost Slováčkové. "I když jí bylo zle, vždycky se snažila rozdávat radost ostatním. Moc mě to bolí," podotkla následně v rozhovoru pro expres.cz.
Vondráčková je v myšlenkách s Aniččinou rodinou. "Felix je můj dlouholetý kolega a přítel. Posílám mu i Dáďe velkou sílu. Anička tu zanechala silný odkaz," dodala.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí vážnému varování expertů, kteří tvrdí, že ztráta více než dvou tisíc pracovních míst povede k tomu, že svět bude „méně zdravý a méně bezpečný“. Organizace očekává, že do června 2026 přijde o 2 371 pozic, což je téměř čtvrtina jejího pracovního týmu, který v lednu čítal 9 401 zaměstnanců. Důvodem je rozpočtový škrt způsobený především odchodem Spojených států amerických z organizace v lednu.
Přední evropští ministři zamíří příští měsíc na Ukrajinu, aby veřejně podpořili její kandidaturu na členství v Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy spojenci intenzivně hledají způsoby, jak obejít blokování přístupového procesu ze strany Maďarska, informoval server Politico. Neformální summit ministrů pro evropské záležitosti se uskuteční v západoukrajinském Lvově ve dnech 10. a 11. prosince.
Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se transformují v novou světovou ropnou hranici. Tři země – Brazílie, Argentina a Guyana – stojí v čele expanzivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC. Tyto státy tvrdí, že jde o nezbytný krok pro jejich ekonomický rozvoj. Tento energetický boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, která je fosilními palivy poháněna, projevují v regionu extrémními záplavami, suchy a požáry.
V novém televizním dokumentu s názvem „Breaking Ranks: Inside Israel’s War“ popsali vojáci Izraelských obranných sil (IDF) drastické uvolnění právních a etických norem v Pásmu Gazy. Podle jejich svědectví je rozhodování o zabíjení civilistů často ponecháno na libovůli jednotlivých velitelů. Někteří vojáci promluvili veřejně, jiní anonymně, a shodně potvrdili, že oficiální kodex chování vůči civilnímu obyvatelstvu se na místě zcela rozplynul.
Rusko vede proti Západu intenzivní a agresivní válku v takzvané šedé zóně, která se záměrně vyhýbá přímému vojenskému střetu. Hlavním cílem této skryté kampaně je finančně vyčerpat západní státy a podniky. Aktéři napojení na Kreml a státem podporovaní hackeři systematicky útočí na vládní úřady, města a soukromé společnosti, čímž jim způsobují obrovské finanční škody, píše magazín Politico. Tyto cílené akce dramaticky zvyšují náklady na provoz a pojištění, a prodražují tak podnikání v západních zemích.
Na Ukrajině se mezi vojenskými útvary výrazně rozšířil a stal se velmi populárním systém útoků bezpilotními letouny, který je založen na principech známých z počítačových her. Tento systém, který pronikl i do oblastí průzkumu, logistiky a dělostřelectva, odměňuje vojáky body za úspěšné zásahy. Jak potvrdil první místopředseda vlády Mychajlo Fedorov, získané body mohou být následně směněny za nákup další výzbroje v internetovém obchodě.
Evropská unie nápadně chyběla ve skupině 82 zemí, které na úterních klimatických rozhovorech OSN v brazilském Belému volaly po jasném plánu pro opuštění fosilních paliv. Během symbolického momentu v amazonském městě desítky zemí požadovaly stanovení harmonogramu pro přechod od ropy, uhlí a plynu. Tyto paliva, která jsou hlavními hybateli změny klimatu, se tak dostala do popředí procesu OSN, který o nich zřídkakdy jedná přímo.
Řada extrémních meteorologických jevů se stává celosvětově častějšími a intenzivnějšími, přičemž jsou poháněny lidskou činností, jako je například spalování fosilních paliv. Losangeleské požáry z ledna 2025 se staly jednou z finančně nejnáročnějších katastrof spojených s počasím v historii Spojených států. Zde jsou uvedeny čtyři způsoby, jak rostoucí teploty ovlivňují extrémy počasí.
Největší vědecká revize na světě dospěla k závěru, že ultra zpracované potraviny (UPF) jsou spojeny s poškozením každého hlavního orgánového systému v lidském těle. Tyto potraviny představují zásadní hrozbu pro globální zdraví a celkovou pohodu lidstva.
Dodržení tří hlavních klimatických závazků týkajících se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a metanu by mohlo odvrátit globální oteplení o téměř 1 °C. Analýza zveřejněná na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému naznačuje, že realizace těchto slibů dává světu naději na odvrácení klimatického kolapsu.
Dlouho potlačovaný příběh vztahu Donalda Trumpa a Jeffreyho Epsteina se znovu vrací do centra pozornosti – tentokrát již nikoli jako soubor bulvárních střípků, ale jako symptom prostředí, v němž moc, kapitál a status systematicky zakrývaly rizikové chování. Jak ukazují svědectví žen i rekonstrukce médií, jejich vazba byla součástí uzavřeného ekosystému elit mezi Palm Beach a Manhattanem. A právě tato minulost dnes představuje pro Trumpa zátěž, kterou nelze vyřešit prostým odvedením pozornosti.
Rusko přijalo rozsáhlé právní předpisy, aby posílilo svou domácí obranu proti ukrajinským sabotážním operacím a útokům bezpilotními letouny. Tímto krokem Kreml zřetelně dává najevo, že očekává dlouhodobé pokračování války na Ukrajině. I když Vladimir Putin počítal s invazí, která měla trvat pouhé týdny, již téměř čtyři roky čelí Moskva téměř denním útokům ukrajinských dronů na energetická zařízení. Současně dochází k atentátům na některé vysoce postavené ruské vojenské představitele hluboko na ruském území, což nutí Moskvu řešit zranitelnosti, které dříve považovala za velmi vzdálené od bojiště.
