Česko se v úterý loučí s Annou Slováčkovou, která zanechala nesmazatelnou stopu v českém šoubyznyse. Není proto divu, že její památku chtějí uctít i takové osobnosti jako legendární zpěvačka Helena Vondráčková.
Vondráčková nechala poslat do jednoho z kostelů v centru Prahy věnce. Ze snímků, které na místě pořídil náš fotograf, jsou jasně patrné zlaté nápisy na bílých stuhách. "Vzpomínáme," píše se na jedné z nich.
Když oběhla Česko zpráva o smrti Slováčkové, reagovala i Vondráčková, která napsala na instagramu, že jí a jejímu manželovi Martinu Michalovi je nesmírně líto, co se stalo. "Stále jsme věřili, že Anička svůj boj s touto zákeřnou nemocí překoná. Byla nesmírně statečná, ale bohužel svůj boj dnes prohrála. Je to opravdu nespravedlivé, jak pro ni, tak pro celou její rodinu. Jak je vidět, osud si nevybírá," uvedla legendární zpěvačka.
"Je to tragická zpráva, která mě opravdu citelně zasáhla. Znávala jsem ji, snažila jsem se jí pomáhat, psala jsem jí, aby vydržela," svěřila se popová hvězda, která ocenila neskutečnou statečnost Slováčkové. "I když jí bylo zle, vždycky se snažila rozdávat radost ostatním. Moc mě to bolí," podotkla následně v rozhovoru pro expres.cz.
Vondráčková je v myšlenkách s Aniččinou rodinou. "Felix je můj dlouholetý kolega a přítel. Posílám mu i Dáďe velkou sílu. Anička tu zanechala silný odkaz," dodala.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém čtvrtečním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval, že starý světový řád se rozpadá „dechberoucím tempem“. Reagoval tak na týden plný diplomatického chaosu, který vyvolaly snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska a jeho hrozby uvalením cel na evropské spojence. Merz zdůraznil, že tváří v tvář nové realitě velmocenského soupeření musí Evropa urychleně posílit svou obranyschopnost i hospodářskou konkurenceschopnost.
Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.
Trumpova „Rada míru“ (Board of Peace) se v těchto dnech stává jedním z nejvíce diskutovaných témat na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Původně nenápadný projekt určený pro dohled nad rekonstrukcí Pásma Gazy se pod rukama amerického prezidenta mění v ambiciózní mezinárodní organizaci, která by podle Trumpových slov mohla v budoucnu nahradit Organizaci spojených národů (OSN).
Poslední dva týdny v mezinárodní politice připomínaly jízdu na horské dráze, která nyní, zdá se, končí v oblaku kouře. Donald Trump, povzbuzen úspěšnou vojenskou operací ve Venezuele, spustil lavinu rétoriky o ovládnutí Grónska, která zahrnovala výhružky armádou i drtivými cly. Nyní však zasáhl generální tajemník NATO Mark Rutte, kterému se zřejmě podařilo amerického prezidenta přesvědčit k ústupu z nebezpečných pozic.
Donald Trump se během Světového ekonomického fóra v Davosu nechal slyšet, že si dokáže představit vyplacení finanční částky za nákup Grónska. Toto vyjádření přichází krátce poté, co prezident oficiálně vyloučil možnost použití vojenské síly k anexi tohoto území. Podle Trumpa sice existuje peněžní hodnota, kterou by byl ochoten zaplatit, ale mnohem důležitější je pro něj otázka globální bezpečnosti.
