Česko se dnes rozloučí s Annou Slováčkovou, která zemřela předminulou neděli ve věku 29 let po statečném boji s vážnou nemocí. Veřejnost nebude mít možnost se zúčastnit smutečního obřadu. Rodina respektuje přání zesnulé, poslední rozloučení bude mít formu neveřejného pohřbu. Jak bude smuteční obřad vypadat?
Dějištěm posledního rozloučení se Slováčkovou bude jeden z pražských kostelů. Podle webu expres.cz obdržela pozvánku přibližně stovka lidí. Jsou mezi nimi herečka Jiřina Bohdalová či první dáma Eva Pavlová.
Felix Slováček řekl deníku Blesk, že dorazit by měla i Ivana Gottová, vdova po nejslavnějším českém zpěvákovi Karlu Gottovi, s nímž on sám dlouhá léta spolupracoval. "Ano, Ivana měla Aničku moc ráda, takže je mezi pozvanými," konstatoval zdrcený otec.
Slováčka čeká během obřadu nelehký úkol. "Anička měla mezi posledními přáními také to, abych na posledním rozloučení s ní zahrál. Věřím, že to nějak zvládnu," sdělil saxofonista.
Rodina respektuje přání zesnulé a apeluje na fanoušky, aby se s Aničkou rozloučili v soukromí. "Bude to v kostele, ale opravdu jen pro nejbližší rodinu a přátele," zdůraznil Slováček pro stanici CNN Prima News. "Tímto bych chtěl všem poděkovat, ať jí věnují tichou vzpomínku, ale aby tam nechodili, protože se dovnitř stejně nedostanou," vzkázal.
"Napsala si vše, co chce, aby se tak dělo. Budeme plnit její přání. Veřejný pohřeb nechtěla, bude jen v okruhu rodiny a přátel, vše přesně napsala. Chtěla pohřeb v kostele, tak to tak bude," uvedl saxofonista již dříve v rozhovoru pro web super.cz.
Slováčková se narodila do umělecké rodiny saxofonisty Felixe Slováčka a herečky Dagmar Patrasové. Od dětství se věnovala hudbě, především zpěvu. Účinkovala v muzikálech, hrála v televizním seriálu Ordinace v růžové zahradě, zúčastnila se i jedné z řad show Tvoje tvář má známý hlas.
Česko v posledních letech dobře vědělo o jejích opakovaných problémech s rakovinou. Nejprve jí byl před šesti lety diagnostikován zhoubný nádor prsu. Podruhé a ještě silněji se zákeřná nemoc vrátila předloni na podzim. Rakovinu plic už Anička nepřekonala.
Současná energetická krize, vyvolaná válečným konfliktem a následným uzavřením Hormuzského průlivu, paradoxně urychluje globální přechod od fosilních paliv k čisté energii. Zatímco dlouholetá závislost na ropě, plynu a uhlí byla obhajována jako záruka spolehlivosti, současné otřesy na trzích ukazují přesný opak. Fosilní paliva se pro mnohé země stala nejen drahou, ale i vysoce rizikovou komoditou.
Izraelské síly v Gaze postupně posouvají takzvanou žlutou linii, která byla původně dohodnuta jako dočasná demarkační čára příměří. Tento posun směrem na západ neustále rozšiřuje zónu kontrolovanou izraelskou armádou, což pro palestinské obyvatele znamená, že se jejich situace stává čím dál nebezpečnější, protože se hranice jejich bezpečného pohybu neustále mění.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství spolu se Světovou meteorologickou organizací vydaly společnou zprávu, která varuje před dopady extrémních veder na světové potravinové systémy. Současné klimatické podmínky tlačí tyto systémy na hranici jejich únosnosti. Ohroženy jsou přitom živobytí více než jedné miliardy lidí, kteří jsou na zemědělství závislí. Změna klimatu se tak stává bezprostřední hrozbou pro globální stabilitu a zajištění potravin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní setkání s Vladimirem Putinem. Kyjev chce restartovat jednání o ukončení války a požádal Turecko, aby takový summit zprostředkovalo. Informoval o tom ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Kyperské předsednictví EU oznámilo, že zástupci členských zemí předběžně schválili půjčku pro Ukrajinu v objemu 90 miliard eur. Jde o důležitý obrat v evropském úsilí o finanční podporu, o kterém se v posledních dnech vedly intenzivní debaty mezi jednotlivými vládami.
Nedávné válečné konflikty, včetně války na Ukrajině a střetu s Íránem, nabízejí evropským členům NATO kritický pohled na moderní bojiště. Ačkoliv někteří evropští spojenci během nedávného konfliktu s Teheránem neposkytli Spojeným státům dostatečnou podporu, tyto události slouží jako nezbytné vystřízlivění. Pokud si Evropa přeje v budoucnu předejít nechtěné krizi s Ruskem, musí si z těchto zkušeností vzít jasné ponaučení a zásadně posílit své vojenské kapacity.
Směs výhružek a arogantních komentářů Donalda Trumpa představuje podle mnoha analýz v předních světových médiích pro mírové rozhovory s Íránem stejně velkou překážku jako samotná americká námořní blokáda. Prezidentův nevypočitatelný styl komunikace ztěžuje snahy pákistánských prostředníků o dosažení shody v Islámábádu.
Ceny ropy se ve středu udržely v blízkosti hranice 100 dolarů za barel. Stalo se tak poté, co americký prezident Donald Trump oznámil prodloužení příměří s Íránem na dobu neurčitou, a to jen několik hodin před jeho plánovaným vypršením. Hormuzský průliv však zůstává nadále uzavřen. Stále není jasné, zda s tímto novým uspořádáním souhlasil Írán nebo Izrael.
Někteří fotbaloví fanoušci se rozhodli bojkotovat nadcházející mistrovství světa ve fotbale, které se koná v USA. Důvodem jsou obavy z imigrační politiky a bezpečnosti, které u části příznivců převládají nad touhou vidět zápasy naživo. Pro mnohé návštěvníky z ciziny se americká cesta stala rizikem, kterému se raději chtějí vyhnout.
Úterý bylo ve Washingtonu ve znamení značné diplomatické nejistoty. Vše bylo připraveno k odletu vládního speciálu, kterým měl viceprezident JD Vance zamířit do Islámábádu na další kolo mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem. Jen o několik hodin později se ale situace výrazně změnila. Letadlo nakonec ke svému cíli nevzlétlo a plánovaná jednání byla odložena. Prezident Donald Trump totiž oznámil prodloužení příměří s Íránem, které mělo původně vypršet ve středu večer, aby získal více času na vytvoření „sjednoceného návrhu“ na ukončení války.
Pirátská strana ostře kritizuje současnou situaci kolem volby kandidátů do Rady České televize i chaos, který vláda vyvolává svými kroky v oblasti financování veřejnoprávních médií. Zveřejněná nahrávka rozhovoru mezi radními Romanem Bradáčem a Pavlem Matochou, kteří mají ve středu obhajovat své mandáty, vyvolává závažné pochybnosti o jejich důvěryhodnosti a integritě celého procesu.
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
