Česko se dnes rozloučí s Annou Slováčkovou, která zemřela předminulou neděli ve věku 29 let po statečném boji s vážnou nemocí. Veřejnost nebude mít možnost se zúčastnit smutečního obřadu. Rodina respektuje přání zesnulé, poslední rozloučení bude mít formu neveřejného pohřbu. Jak bude smuteční obřad vypadat?
Dějištěm posledního rozloučení se Slováčkovou bude jeden z pražských kostelů. Podle webu expres.cz obdržela pozvánku přibližně stovka lidí. Jsou mezi nimi herečka Jiřina Bohdalová či první dáma Eva Pavlová.
Felix Slováček řekl deníku Blesk, že dorazit by měla i Ivana Gottová, vdova po nejslavnějším českém zpěvákovi Karlu Gottovi, s nímž on sám dlouhá léta spolupracoval. "Ano, Ivana měla Aničku moc ráda, takže je mezi pozvanými," konstatoval zdrcený otec.
Slováčka čeká během obřadu nelehký úkol. "Anička měla mezi posledními přáními také to, abych na posledním rozloučení s ní zahrál. Věřím, že to nějak zvládnu," sdělil saxofonista.
Rodina respektuje přání zesnulé a apeluje na fanoušky, aby se s Aničkou rozloučili v soukromí. "Bude to v kostele, ale opravdu jen pro nejbližší rodinu a přátele," zdůraznil Slováček pro stanici CNN Prima News. "Tímto bych chtěl všem poděkovat, ať jí věnují tichou vzpomínku, ale aby tam nechodili, protože se dovnitř stejně nedostanou," vzkázal.
"Napsala si vše, co chce, aby se tak dělo. Budeme plnit její přání. Veřejný pohřeb nechtěla, bude jen v okruhu rodiny a přátel, vše přesně napsala. Chtěla pohřeb v kostele, tak to tak bude," uvedl saxofonista již dříve v rozhovoru pro web super.cz.
Slováčková se narodila do umělecké rodiny saxofonisty Felixe Slováčka a herečky Dagmar Patrasové. Od dětství se věnovala hudbě, především zpěvu. Účinkovala v muzikálech, hrála v televizním seriálu Ordinace v růžové zahradě, zúčastnila se i jedné z řad show Tvoje tvář má známý hlas.
Česko v posledních letech dobře vědělo o jejích opakovaných problémech s rakovinou. Nejprve jí byl před šesti lety diagnostikován zhoubný nádor prsu. Podruhé a ještě silněji se zákeřná nemoc vrátila předloni na podzim. Rakovinu plic už Anička nepřekonala.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že aktuální postavení ukrajinských sil na bojišti je nejpevnější za poslední rok. V rozhovoru s novináři uvedl, že se podařilo výrazně zvrátit nepříznivý vývoj díky intenzivnímu využívání bezpilotních prostředků. Právě drony nyní sehrávají zásadní roli při vyrovnávání ruské početní převahy v personálu.
Klimatická změna podle webu Politico stále výrazněji zasahuje do každodenního života obyvatel Evropy, což se projevuje mimo jiné i zhoršováním projevů senné rýmy. Pylová sezóna začíná v poslední dekádě o jeden až dva týdny dříve než v období na přelomu tisíciletí a koncentrace pylu v ovzduší se zvyšuje. To vede k častějším zdravotním potížím, jako jsou podrážděné oči, bolest v krku či astmatické záchvaty.
Evropská unie představila soubor nouzových opatření, kterými se snaží ochránit své hospodářství před prudce rostoucími náklady na energie. Tyto kroky zdůrazňují vážné ekonomické škody, které evropskému bloku způsobuje válečný konflikt s Íránem. Evropa se přitom jen nedávno začala zotavovat z předchozí energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu, což novou situaci činí pro mnohá odvětví kritickou.
Tři nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují na klesající podporu prezidenta Donalda Trumpa v klíčových oblastech, jako je správa ekonomiky, imigrace a konflikt s Íránem. Tato zjištění představují varovný signál pro republikánské kandidáty, kteří se připravují na blížící se podzimní volby do Kongresu. Obliba prezidenta se v šetřeních společností Reuters-Ipsos, Strength in Numbers-Verasight a AP-NORC pohybuje mezi 33 a 36 procenty, což se blíží jeho historickým minimům.
Prezident USA Donald Trump se opět rozhodl prodloužit příměří s Íránem, což vyvolalo smíšené reakce a kritiku jeho vyjednávací strategie. Odpůrci si často utahují z jeho kroků a označují je za ústupky, ke kterým dochází krátce poté, co prezident vydá důrazná varování, která Írán následně ignoruje.
Současná energetická krize, vyvolaná válečným konfliktem a následným uzavřením Hormuzského průlivu, paradoxně urychluje globální přechod od fosilních paliv k čisté energii. Zatímco dlouholetá závislost na ropě, plynu a uhlí byla obhajována jako záruka spolehlivosti, současné otřesy na trzích ukazují přesný opak. Fosilní paliva se pro mnohé země stala nejen drahou, ale i vysoce rizikovou komoditou.
Izraelské síly v Gaze postupně posouvají takzvanou žlutou linii, která byla původně dohodnuta jako dočasná demarkační čára příměří. Tento posun směrem na západ neustále rozšiřuje zónu kontrolovanou izraelskou armádou, což pro palestinské obyvatele znamená, že se jejich situace stává čím dál nebezpečnější, protože se hranice jejich bezpečného pohybu neustále mění.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství spolu se Světovou meteorologickou organizací vydaly společnou zprávu, která varuje před dopady extrémních veder na světové potravinové systémy. Současné klimatické podmínky tlačí tyto systémy na hranici jejich únosnosti. Ohroženy jsou přitom živobytí více než jedné miliardy lidí, kteří jsou na zemědělství závislí. Změna klimatu se tak stává bezprostřední hrozbou pro globální stabilitu a zajištění potravin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní setkání s Vladimirem Putinem. Kyjev chce restartovat jednání o ukončení války a požádal Turecko, aby takový summit zprostředkovalo. Informoval o tom ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Kyperské předsednictví EU oznámilo, že zástupci členských zemí předběžně schválili půjčku pro Ukrajinu v objemu 90 miliard eur. Jde o důležitý obrat v evropském úsilí o finanční podporu, o kterém se v posledních dnech vedly intenzivní debaty mezi jednotlivými vládami.
Nedávné válečné konflikty, včetně války na Ukrajině a střetu s Íránem, nabízejí evropským členům NATO kritický pohled na moderní bojiště. Ačkoliv někteří evropští spojenci během nedávného konfliktu s Teheránem neposkytli Spojeným státům dostatečnou podporu, tyto události slouží jako nezbytné vystřízlivění. Pokud si Evropa přeje v budoucnu předejít nechtěné krizi s Ruskem, musí si z těchto zkušeností vzít jasné ponaučení a zásadně posílit své vojenské kapacity.
Směs výhružek a arogantních komentářů Donalda Trumpa představuje podle mnoha analýz v předních světových médiích pro mírové rozhovory s Íránem stejně velkou překážku jako samotná americká námořní blokáda. Prezidentův nevypočitatelný styl komunikace ztěžuje snahy pákistánských prostředníků o dosažení shody v Islámábádu.
