Česko řeší příběh Lenky Šimůnkové, matky jedné z obětí předloňské střelby v budově FF UK. Šimůnková si o víkendu vzala život. Známá byla tím, že po tragédii kritizovala policisty a politiky. Terč udělala i z ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten se nakonec rozhodl prolomit mlčení a vyjádřit se k tomu, co se v sobotu stalo.
Policie vyšetřuje skok ženy do Macochy od sobotního večera. Případu se ujali kriminalisté z Blanska. "Dosud nic nenasvědčuje tomu, že by se na této nešťastné události podílela další osoba," sdělil policejní mluvčí Pavel Šváb pro stanici CNN Prima News.
Podle informací zmíněné stanice je zesnulou matka jedné z obětí střelby v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Prý se nechtěla smířit se závěry policejního vyšetřování tragické události a kritizovala strážce zákona i ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).
Podle webu novinky.cz si vzala život Lenka Šimůnková, maminka Elišky, která na konci předloňského roku zemřela při střelbě na vysoké škole. Policie pro zmíněný web reagovala slovy, že informace k totožnosti obětí neposkytuje.
Šimůnková se po předloňské tragédii na fakultě snažila dosáhnout toho, aby zodpovědní lidé vyvodili zodpovědnost. Kritizovala policii i ministra Rakušana. Ten původně nechtěl smutnou událost z víkendu komentovat, označil ji za strašlivou osobní tragédii. Po útocích na svou osobu na sociálních sítích se však nakonec rozhodl reagovat.
"O víkendu si vzala život matka jedné z dívek, které zemřely při tragické střelbě na Filozofické fakultě. Událost, která před rokem a půl otřásla námi všemi, si tak vyžádala v podstatě další oběť. Je mi moc líto, že paní Šimůnkovou dovedl zármutek nad ztrátou dcery k tragickému činu," napsal vicepremiér na sociální síti X.
Rakušan prozradil, že se Šimůnkovou mluvil ještě v únoru. "Bylo zjevné, že se s neštěstím nedokázala smířit, a nikdo se jí nemůže divit. Nabízenou odbornou pomoc bohužel odmítala," podotkl.
Ministr připomněl, že zesnulá kladla vinu za smrt dcery i jemu a policii. "Tohle nespravedlivé nařčení pro mě bylo a je bolestné, ale chápal jsem ho jako projev zoufalství matky, která přišla o dítě. Že to nařčení není oprávněné, potvrdila i následná šetření, od vnitřní inspekce policie přes GIBS až po sněmovní vyšetřovací komisi," konstatoval.
Podle Rakušana je snaha hledat viníka tragédie jinde než v samotném vrahovi je falešná. "Paní Šimůnkové to samozřejmě nezazlívám, tu k tomu vedlo trauma z nepředstavitelné ztráty, pro to mám pochopení," poznamenal.
"Pro ty, kdo její smrt, smrt její dcery a dalších obětí střelce z fakulty zneužívají jako záminku k vyjádření nenávisti vůči mně a nedůvěry vůči policii a dalším institucím, nebo kdo tuhle tragédii zneužívají politicky, ale žádné pochopení nemám. To je prostě parazitování na cizím neštěstí. Nedělejme to, prosím, je to nedůstojné vůči všem, kdo tuhle tragédii zaplatili životem nebo zdravím," dodal ministr.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.