Česko řeší příběh Lenky Šimůnkové, matky jedné z obětí předloňské střelby v budově FF UK. Šimůnková si o víkendu vzala život. Známá byla tím, že po tragédii kritizovala policisty a politiky. Terč udělala i z ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten se nakonec rozhodl prolomit mlčení a vyjádřit se k tomu, co se v sobotu stalo.
Policie vyšetřuje skok ženy do Macochy od sobotního večera. Případu se ujali kriminalisté z Blanska. "Dosud nic nenasvědčuje tomu, že by se na této nešťastné události podílela další osoba," sdělil policejní mluvčí Pavel Šváb pro stanici CNN Prima News.
Podle informací zmíněné stanice je zesnulou matka jedné z obětí střelby v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Prý se nechtěla smířit se závěry policejního vyšetřování tragické události a kritizovala strážce zákona i ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).
Podle webu novinky.cz si vzala život Lenka Šimůnková, maminka Elišky, která na konci předloňského roku zemřela při střelbě na vysoké škole. Policie pro zmíněný web reagovala slovy, že informace k totožnosti obětí neposkytuje.
Šimůnková se po předloňské tragédii na fakultě snažila dosáhnout toho, aby zodpovědní lidé vyvodili zodpovědnost. Kritizovala policii i ministra Rakušana. Ten původně nechtěl smutnou událost z víkendu komentovat, označil ji za strašlivou osobní tragédii. Po útocích na svou osobu na sociálních sítích se však nakonec rozhodl reagovat.
"O víkendu si vzala život matka jedné z dívek, které zemřely při tragické střelbě na Filozofické fakultě. Událost, která před rokem a půl otřásla námi všemi, si tak vyžádala v podstatě další oběť. Je mi moc líto, že paní Šimůnkovou dovedl zármutek nad ztrátou dcery k tragickému činu," napsal vicepremiér na sociální síti X.
Rakušan prozradil, že se Šimůnkovou mluvil ještě v únoru. "Bylo zjevné, že se s neštěstím nedokázala smířit, a nikdo se jí nemůže divit. Nabízenou odbornou pomoc bohužel odmítala," podotkl.
Ministr připomněl, že zesnulá kladla vinu za smrt dcery i jemu a policii. "Tohle nespravedlivé nařčení pro mě bylo a je bolestné, ale chápal jsem ho jako projev zoufalství matky, která přišla o dítě. Že to nařčení není oprávněné, potvrdila i následná šetření, od vnitřní inspekce policie přes GIBS až po sněmovní vyšetřovací komisi," konstatoval.
Podle Rakušana je snaha hledat viníka tragédie jinde než v samotném vrahovi je falešná. "Paní Šimůnkové to samozřejmě nezazlívám, tu k tomu vedlo trauma z nepředstavitelné ztráty, pro to mám pochopení," poznamenal.
"Pro ty, kdo její smrt, smrt její dcery a dalších obětí střelce z fakulty zneužívají jako záminku k vyjádření nenávisti vůči mně a nedůvěry vůči policii a dalším institucím, nebo kdo tuhle tragédii zneužívají politicky, ale žádné pochopení nemám. To je prostě parazitování na cizím neštěstí. Nedělejme to, prosím, je to nedůstojné vůči všem, kdo tuhle tragédii zaplatili životem nebo zdravím," dodal ministr.
Mírová jednání o ukončení války na Ukrajině se ocitla v ohrožení poté, co Moskva obvinila Kyjev z pokusu o útok na jednu z rezidencí prezidenta Vladimira Putina. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že ukrajinská strana vyslala v noci na pondělí celkem 91 bezpilotních letounů na státní sídlo v Novgorodské oblasti. Podle Kremlu ruská obrana všechny drony zneškodnila a incident se obešel bez obětí i materiálních škod.
Debata o budoucím uspořádání míru na Ukrajině se koncem roku 2025 stále častěji upíná k pojmu bezpečnostních záruk. Andreas Umland, analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním a často skloňovaným nástrojem: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle něj by takový krok nejenže nezajistil stabilitu, ale mohl by paradoxně legitimizovat ruské územní zisky.
V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.
Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.