Česko řeší příběh Lenky Šimůnkové, matky jedné z obětí předloňské střelby v budově FF UK. Šimůnková si o víkendu vzala život. Známá byla tím, že po tragédii kritizovala policisty a politiky. Terč udělala i z ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten se nakonec rozhodl prolomit mlčení a vyjádřit se k tomu, co se v sobotu stalo.
Policie vyšetřuje skok ženy do Macochy od sobotního večera. Případu se ujali kriminalisté z Blanska. "Dosud nic nenasvědčuje tomu, že by se na této nešťastné události podílela další osoba," sdělil policejní mluvčí Pavel Šváb pro stanici CNN Prima News.
Podle informací zmíněné stanice je zesnulou matka jedné z obětí střelby v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Prý se nechtěla smířit se závěry policejního vyšetřování tragické události a kritizovala strážce zákona i ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).
Podle webu novinky.cz si vzala život Lenka Šimůnková, maminka Elišky, která na konci předloňského roku zemřela při střelbě na vysoké škole. Policie pro zmíněný web reagovala slovy, že informace k totožnosti obětí neposkytuje.
Šimůnková se po předloňské tragédii na fakultě snažila dosáhnout toho, aby zodpovědní lidé vyvodili zodpovědnost. Kritizovala policii i ministra Rakušana. Ten původně nechtěl smutnou událost z víkendu komentovat, označil ji za strašlivou osobní tragédii. Po útocích na svou osobu na sociálních sítích se však nakonec rozhodl reagovat.
"O víkendu si vzala život matka jedné z dívek, které zemřely při tragické střelbě na Filozofické fakultě. Událost, která před rokem a půl otřásla námi všemi, si tak vyžádala v podstatě další oběť. Je mi moc líto, že paní Šimůnkovou dovedl zármutek nad ztrátou dcery k tragickému činu," napsal vicepremiér na sociální síti X.
Rakušan prozradil, že se Šimůnkovou mluvil ještě v únoru. "Bylo zjevné, že se s neštěstím nedokázala smířit, a nikdo se jí nemůže divit. Nabízenou odbornou pomoc bohužel odmítala," podotkl.
Ministr připomněl, že zesnulá kladla vinu za smrt dcery i jemu a policii. "Tohle nespravedlivé nařčení pro mě bylo a je bolestné, ale chápal jsem ho jako projev zoufalství matky, která přišla o dítě. Že to nařčení není oprávněné, potvrdila i následná šetření, od vnitřní inspekce policie přes GIBS až po sněmovní vyšetřovací komisi," konstatoval.
Podle Rakušana je snaha hledat viníka tragédie jinde než v samotném vrahovi je falešná. "Paní Šimůnkové to samozřejmě nezazlívám, tu k tomu vedlo trauma z nepředstavitelné ztráty, pro to mám pochopení," poznamenal.
"Pro ty, kdo její smrt, smrt její dcery a dalších obětí střelce z fakulty zneužívají jako záminku k vyjádření nenávisti vůči mně a nedůvěry vůči policii a dalším institucím, nebo kdo tuhle tragédii zneužívají politicky, ale žádné pochopení nemám. To je prostě parazitování na cizím neštěstí. Nedělejme to, prosím, je to nedůstojné vůči všem, kdo tuhle tragédii zaplatili životem nebo zdravím," dodal ministr.
Šok se v Hongkongu mění ve vztek a volání po odpovědnosti poté, co mohutný požár zachvátil ve středu hustě obydlený komplex dotovaných bytů. Oheň si vyžádal nejménve 128 obětí a desítky kriticky zraněných osob. Úřady naznačují, že požár, který zuřil více než den, mohly rozšířit podřadné sítě a plastové plachty na oknech budov. Hasičské operace jsou již u konce, ale desítky obyvatel jsou stále pohřešovány.
Úřady v Hongkongu potvrdily, že požár v obytném komplexu v tomto týdnu si vyžádal nejméně 128 lidských životů. K tomuto tragickému incidentu, při kterém oheň zachvátil budovy, došlo ve středu. Na tiskové konferenci úředníci uvedli, že zraněno bylo 79 lidí a 16 těl se stále nachází uvnitř budov. Nadále je pohřešováno několik desítek osob.
Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Historicky běžné spory o řeky dnes vstupují do nové fáze. Kombinace klimatické změny, populačního růstu a politické fragmentace mění vodu ze základní lidské potřeby v nástroj moci a zdroj dlouhodobé nestability. Spor o Nil, napětí v mezopotámském povodí i konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem ukazují stejný vzorec. Kdo kontroluje vodu, získává páku. Otázka už nezní zda, ale jak těmto vodním konfliktům řízeně čelit.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že jeho vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ, že se Evropská unie rozhodne využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Putin to oznámil novinářům během brífinku v kyrgyzském Biškeku. Na můj pokyn vyvíjí vláda Ruské federace balíček recipročních opatření pro případ, že k tomuto kroku dojde, sdělil Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by mohl tvořit základ pro budoucí dohody. Zároveň však obnovil své maximální požadavky, když pohrozil, že pokud se Kyjev nestáhne z obsazených území, získá Rusko další území silou. Putin potvrdil novinářům v Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, že Kreml očekává návštěvu americké delegace vedené zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, a to počátkem příštího týdne.
V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se prozatím pečlivě vyhýbá tomu, aby americký návrh mírové dohody na ukončení války kritizoval či rovnou odmítl. Takto postupuje i přes skutečnost, že plán, který vznikl po sérii setkání mezi Ruskem a Spojenými státy, evidentně ve značné míře odráží množství požadavků Moskvy.
Naskytl se poměrně výrazný kontrast. Ve čtvrtek se v Kyjevě objevila delegace amerického Pentagonu, která s prezidentem Zelenským diskutovala o návrhu plánu pro ukončení války na Ukrajině. Ve stejný den, ale na ruské státní televizi, vystoupil prezident Putin ve vojenské uniformě a mluvil se svými armádními šéfy o pokračování bojů.
Evropská unie se snaží působit jako globální hráč, ale její ambice narážejí na strukturu, v níž má každý z 27 států vlastní priority. Výsledkem je pomalé a roztříštěné rozhodování, které oslabuje schopnost reagovat na tlak silnějších aktérů, jako jsou Spojené státy či Čína. Unie disponuje obrovským potenciálem, avšak bez jednotné politické vůle zůstává spíše pasivním přihlížejícím než skutečnou mocností.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí podle webu Politico hrozivé volbě. Buď přijme mírovou nabídku, kterou upekl Donald Trump s Vladimirem Putinem, nebo vsadí budoucnost své země na naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od svých evropských spojenců. Evropští představitelé se sice blahopřáli po víkendových jednáních v Ženevě, která naznačovala, že Trump bude naslouchat jejich obavám z vnucení špatné mírové dohody Kyjevu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že existuje „pevný základ pro další postup“, což je výsledek silné evropské přítomnosti na jednáních.