Česko řeší příběh Lenky Šimůnkové, matky jedné z obětí předloňské střelby v budově FF UK. Šimůnková si o víkendu vzala život. Známá byla tím, že po tragédii kritizovala policisty a politiky. Terč udělala i z ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten se nakonec rozhodl prolomit mlčení a vyjádřit se k tomu, co se v sobotu stalo.
Policie vyšetřuje skok ženy do Macochy od sobotního večera. Případu se ujali kriminalisté z Blanska. "Dosud nic nenasvědčuje tomu, že by se na této nešťastné události podílela další osoba," sdělil policejní mluvčí Pavel Šváb pro stanici CNN Prima News.
Podle informací zmíněné stanice je zesnulou matka jedné z obětí střelby v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Prý se nechtěla smířit se závěry policejního vyšetřování tragické události a kritizovala strážce zákona i ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).
Podle webu novinky.cz si vzala život Lenka Šimůnková, maminka Elišky, která na konci předloňského roku zemřela při střelbě na vysoké škole. Policie pro zmíněný web reagovala slovy, že informace k totožnosti obětí neposkytuje.
Šimůnková se po předloňské tragédii na fakultě snažila dosáhnout toho, aby zodpovědní lidé vyvodili zodpovědnost. Kritizovala policii i ministra Rakušana. Ten původně nechtěl smutnou událost z víkendu komentovat, označil ji za strašlivou osobní tragédii. Po útocích na svou osobu na sociálních sítích se však nakonec rozhodl reagovat.
"O víkendu si vzala život matka jedné z dívek, které zemřely při tragické střelbě na Filozofické fakultě. Událost, která před rokem a půl otřásla námi všemi, si tak vyžádala v podstatě další oběť. Je mi moc líto, že paní Šimůnkovou dovedl zármutek nad ztrátou dcery k tragickému činu," napsal vicepremiér na sociální síti X.
Rakušan prozradil, že se Šimůnkovou mluvil ještě v únoru. "Bylo zjevné, že se s neštěstím nedokázala smířit, a nikdo se jí nemůže divit. Nabízenou odbornou pomoc bohužel odmítala," podotkl.
Ministr připomněl, že zesnulá kladla vinu za smrt dcery i jemu a policii. "Tohle nespravedlivé nařčení pro mě bylo a je bolestné, ale chápal jsem ho jako projev zoufalství matky, která přišla o dítě. Že to nařčení není oprávněné, potvrdila i následná šetření, od vnitřní inspekce policie přes GIBS až po sněmovní vyšetřovací komisi," konstatoval.
Podle Rakušana je snaha hledat viníka tragédie jinde než v samotném vrahovi je falešná. "Paní Šimůnkové to samozřejmě nezazlívám, tu k tomu vedlo trauma z nepředstavitelné ztráty, pro to mám pochopení," poznamenal.
"Pro ty, kdo její smrt, smrt její dcery a dalších obětí střelce z fakulty zneužívají jako záminku k vyjádření nenávisti vůči mně a nedůvěry vůči policii a dalším institucím, nebo kdo tuhle tragédii zneužívají politicky, ale žádné pochopení nemám. To je prostě parazitování na cizím neštěstí. Nedělejme to, prosím, je to nedůstojné vůči všem, kdo tuhle tragédii zaplatili životem nebo zdravím," dodal ministr.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že aktuální postavení ukrajinských sil na bojišti je nejpevnější za poslední rok. V rozhovoru s novináři uvedl, že se podařilo výrazně zvrátit nepříznivý vývoj díky intenzivnímu využívání bezpilotních prostředků. Právě drony nyní sehrávají zásadní roli při vyrovnávání ruské početní převahy v personálu.
Klimatická změna podle webu Politico stále výrazněji zasahuje do každodenního života obyvatel Evropy, což se projevuje mimo jiné i zhoršováním projevů senné rýmy. Pylová sezóna začíná v poslední dekádě o jeden až dva týdny dříve než v období na přelomu tisíciletí a koncentrace pylu v ovzduší se zvyšuje. To vede k častějším zdravotním potížím, jako jsou podrážděné oči, bolest v krku či astmatické záchvaty.
Evropská unie představila soubor nouzových opatření, kterými se snaží ochránit své hospodářství před prudce rostoucími náklady na energie. Tyto kroky zdůrazňují vážné ekonomické škody, které evropskému bloku způsobuje válečný konflikt s Íránem. Evropa se přitom jen nedávno začala zotavovat z předchozí energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu, což novou situaci činí pro mnohá odvětví kritickou.
Tři nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují na klesající podporu prezidenta Donalda Trumpa v klíčových oblastech, jako je správa ekonomiky, imigrace a konflikt s Íránem. Tato zjištění představují varovný signál pro republikánské kandidáty, kteří se připravují na blížící se podzimní volby do Kongresu. Obliba prezidenta se v šetřeních společností Reuters-Ipsos, Strength in Numbers-Verasight a AP-NORC pohybuje mezi 33 a 36 procenty, což se blíží jeho historickým minimům.
Prezident USA Donald Trump se opět rozhodl prodloužit příměří s Íránem, což vyvolalo smíšené reakce a kritiku jeho vyjednávací strategie. Odpůrci si často utahují z jeho kroků a označují je za ústupky, ke kterým dochází krátce poté, co prezident vydá důrazná varování, která Írán následně ignoruje.
Současná energetická krize, vyvolaná válečným konfliktem a následným uzavřením Hormuzského průlivu, paradoxně urychluje globální přechod od fosilních paliv k čisté energii. Zatímco dlouholetá závislost na ropě, plynu a uhlí byla obhajována jako záruka spolehlivosti, současné otřesy na trzích ukazují přesný opak. Fosilní paliva se pro mnohé země stala nejen drahou, ale i vysoce rizikovou komoditou.
Izraelské síly v Gaze postupně posouvají takzvanou žlutou linii, která byla původně dohodnuta jako dočasná demarkační čára příměří. Tento posun směrem na západ neustále rozšiřuje zónu kontrolovanou izraelskou armádou, což pro palestinské obyvatele znamená, že se jejich situace stává čím dál nebezpečnější, protože se hranice jejich bezpečného pohybu neustále mění.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství spolu se Světovou meteorologickou organizací vydaly společnou zprávu, která varuje před dopady extrémních veder na světové potravinové systémy. Současné klimatické podmínky tlačí tyto systémy na hranici jejich únosnosti. Ohroženy jsou přitom živobytí více než jedné miliardy lidí, kteří jsou na zemědělství závislí. Změna klimatu se tak stává bezprostřední hrozbou pro globální stabilitu a zajištění potravin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní setkání s Vladimirem Putinem. Kyjev chce restartovat jednání o ukončení války a požádal Turecko, aby takový summit zprostředkovalo. Informoval o tom ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Kyperské předsednictví EU oznámilo, že zástupci členských zemí předběžně schválili půjčku pro Ukrajinu v objemu 90 miliard eur. Jde o důležitý obrat v evropském úsilí o finanční podporu, o kterém se v posledních dnech vedly intenzivní debaty mezi jednotlivými vládami.
Nedávné válečné konflikty, včetně války na Ukrajině a střetu s Íránem, nabízejí evropským členům NATO kritický pohled na moderní bojiště. Ačkoliv někteří evropští spojenci během nedávného konfliktu s Teheránem neposkytli Spojeným státům dostatečnou podporu, tyto události slouží jako nezbytné vystřízlivění. Pokud si Evropa přeje v budoucnu předejít nechtěné krizi s Ruskem, musí si z těchto zkušeností vzít jasné ponaučení a zásadně posílit své vojenské kapacity.
Směs výhružek a arogantních komentářů Donalda Trumpa představuje podle mnoha analýz v předních světových médiích pro mírové rozhovory s Íránem stejně velkou překážku jako samotná americká námořní blokáda. Prezidentův nevypočitatelný styl komunikace ztěžuje snahy pákistánských prostředníků o dosažení shody v Islámábádu.