Česko řeší příběh Lenky Šimůnkové, matky jedné z obětí předloňské střelby v budově FF UK. Šimůnková si o víkendu vzala život. Známá byla tím, že po tragédii kritizovala policisty a politiky. Terč udělala i z ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten se nakonec rozhodl prolomit mlčení a vyjádřit se k tomu, co se v sobotu stalo.
Policie vyšetřuje skok ženy do Macochy od sobotního večera. Případu se ujali kriminalisté z Blanska. "Dosud nic nenasvědčuje tomu, že by se na této nešťastné události podílela další osoba," sdělil policejní mluvčí Pavel Šváb pro stanici CNN Prima News.
Podle informací zmíněné stanice je zesnulou matka jedné z obětí střelby v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Prý se nechtěla smířit se závěry policejního vyšetřování tragické události a kritizovala strážce zákona i ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).
Podle webu novinky.cz si vzala život Lenka Šimůnková, maminka Elišky, která na konci předloňského roku zemřela při střelbě na vysoké škole. Policie pro zmíněný web reagovala slovy, že informace k totožnosti obětí neposkytuje.
Šimůnková se po předloňské tragédii na fakultě snažila dosáhnout toho, aby zodpovědní lidé vyvodili zodpovědnost. Kritizovala policii i ministra Rakušana. Ten původně nechtěl smutnou událost z víkendu komentovat, označil ji za strašlivou osobní tragédii. Po útocích na svou osobu na sociálních sítích se však nakonec rozhodl reagovat.
"O víkendu si vzala život matka jedné z dívek, které zemřely při tragické střelbě na Filozofické fakultě. Událost, která před rokem a půl otřásla námi všemi, si tak vyžádala v podstatě další oběť. Je mi moc líto, že paní Šimůnkovou dovedl zármutek nad ztrátou dcery k tragickému činu," napsal vicepremiér na sociální síti X.
Rakušan prozradil, že se Šimůnkovou mluvil ještě v únoru. "Bylo zjevné, že se s neštěstím nedokázala smířit, a nikdo se jí nemůže divit. Nabízenou odbornou pomoc bohužel odmítala," podotkl.
Ministr připomněl, že zesnulá kladla vinu za smrt dcery i jemu a policii. "Tohle nespravedlivé nařčení pro mě bylo a je bolestné, ale chápal jsem ho jako projev zoufalství matky, která přišla o dítě. Že to nařčení není oprávněné, potvrdila i následná šetření, od vnitřní inspekce policie přes GIBS až po sněmovní vyšetřovací komisi," konstatoval.
Podle Rakušana je snaha hledat viníka tragédie jinde než v samotném vrahovi je falešná. "Paní Šimůnkové to samozřejmě nezazlívám, tu k tomu vedlo trauma z nepředstavitelné ztráty, pro to mám pochopení," poznamenal.
"Pro ty, kdo její smrt, smrt její dcery a dalších obětí střelce z fakulty zneužívají jako záminku k vyjádření nenávisti vůči mně a nedůvěry vůči policii a dalším institucím, nebo kdo tuhle tragédii zneužívají politicky, ale žádné pochopení nemám. To je prostě parazitování na cizím neštěstí. Nedělejme to, prosím, je to nedůstojné vůči všem, kdo tuhle tragédii zaplatili životem nebo zdravím," dodal ministr.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.